Časopis 112 ROČNÍK XXII ČÍSLO 10/2023
Ve čtvrtek 20. dubna 2023 byl oznámen požár v průmyslovém areálu firmy Cihelna Kadaň, a. s. Požár byl výjimečný rychlým šířením z důvodu stáří objektu a kvůli dlouhodobě tepelně namáhaným stavebním konstrukcím sušárny. Jedním z hlavních cílů taktického cvičení jednotek Záchranného útvaru Hasičského záchranného sboru České republiky, které proběhlo na parkovišti obce Únanov v Jihomoravském kraji, byla dekontaminace osob a techniky v zóně havarijního plánování jaderné elektrárny Dukovany. Krajské hygienické stanice jsou v České republice součástí integrovaného záchranného systému. Jejich činnost si laická veřejnost většinou představí jako kontroly v restauracích, hotelích nebo vyjádření ke stavbám. Co však není obecně známo, je fakt, že hrají klíčovou roli také v krizovém řízení a ochraně obyvatelstva. Institut ochrany obyvatelstva pokračuje v mezinárodních vzdělávacích aktivitách. Každoročně do Lázní Bohdaneč přijíždějí na výcvik odborníci z celého světa a zároveň lektoři Institutu škol
- OBSAH č. 10/2023 ROČNÍKU XXII
- APLIKACE VYHLÁŠKY KE SPALINOVÝM CESTÁM
- ROLE KRAJSKÝCH HYGIENICKÝCH STANIC V KRIZOVÉM ŘÍZENÍ
- PLÁNOVÁNÍ VĚCNÝCH ZDROJŮ ŘEŠENÍ KRIZOVÝCH SITUHACÍ V KRÁLOVÉHRADECKÉM KRAJI
- INSTITUT OCHRANY OBYVATELSTVA POKRAČUJE V MEZINÁRODNÍCH VZDĚLÁVACÍCH AKTIVITÁCH
Když se řekne „činnost krajské hygienické stanice“, laická veřejnost si většinou představí kontroly v restauracích, stáncích, hotelích nebo vyjádření ke stavbám. Co však není obecně známo, je, že krajské hygienické stanice (KHS) hrají klíčovou roli nejen v oblasti hygienických kontrol, ale také v krizovém řízení (KŘ) a ochraně obyvatelstva (OOB). Doba pandemie covidu-19 ukázala některé z krizových procesů, kterými se KHS zabývaly. Je zajímavé vědět, že KHS jsou součástí integrovaného záchranného systému (IZS) v České republice (ČR). Co tento fakt znamená?
Integrovaný záchranný systém a krajské hygienické stanice
IZS byl zaveden v ČR za účelem zlepšení koordinace a spolupráce mezi různými složkami záchranného systému. Základním právním rámcem je zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů (ZIZS), který byl schválen v roce 2000.
Tento zákon definuje základní principy a strukturu IZS a také určuje povinnosti jednotlivých složek tohoto systému. Hlavním cílem IZS je umožnit efektivní a rychlou reakci na mimořádné události (MU), krizové situace (KS) a havárie díky koordinovanému úsilí všech zúčastněných složek. Tento integrovaný systém zahrnuje plánování preventivních opatření, rychlou reakci na MU a společné řízení a koordinaci při jejich řešení.
V průběhu let se IZS postupně rozvíjel, přizpůsoboval podmínkám a modernizoval s cílem zlepšit svou schopnost reagovat na různé typy MU včetně potenciálních KS. Jeho zavedení bylo zásadním krokem k zajištění větší bezpečnosti a OOB v ČR.
Základními složkami IZS jsou Hasičský záchranný sbor České republiky (HZS ČR), jednotky požární ochrany (PO) zařazené do plošného pokrytí kraje jednotkami PO, poskytovatelé zdravotnické záchranné služby (ZZS) a Policie České republiky (PČR). Ostatní složky IZS zahrnují vyčleněné síly a prostředky ozbrojených sil, další ozbrojené bezpečnostní sbory, ostatní záchranné sbory, orgány ochrany veřejného zdraví, havarijní, pohotovostní, odborné a jiné služby, zařízení civilní ochrany, neziskové organizace a sdružení občanů, která lze využít k záchranným a likvidačním pracím.
Tyto složky poskytují plánovanou pomoc na vyžádání během záchranných a likvidačních prací. Jak je tedy možné, že jsou KHS součástí IZS?
Podstata tkví v definici orgánu ochrany veřejného zdraví, kterou lze nalézt v zákoně č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů (ZOVZ). Podle § 78 odst. 2 ZOVZ tvoří soustavu orgánů ochrany veřejného zdraví tyto správní úřady:
• Ministerstvo zdravotnictví (MZ),
• KHS,
• Ministerstvo obrany
• a Ministerstvo vnitra.
KHS tedy spadají mezi ostatní složky IZS a jsou klíčové v oblasti krizové připravenosti v rámci své působnosti. Kromě běžné činnosti související s hygienou a inspekcemi mají také zásadní úlohu při řešení MU a KS, což přispívá k bezpečnosti a OOB v ČR.
KHS v oblasti KŘ plní několik důležitých úkolů. Ty jsou podmíněny nejen ZIZS, ZOVZ, ale také zákonem č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon). KHS hrají klíčovou roli v prevenci, monitorování a reakci na zdravotní rizika v regionu. Jejich práce je nezbytná pro ochranu veřejného zdraví a obyvatelstva v případě MU stejně tak jako v případě KS.
Činnost je zaměřená nejen na přijímání preventivních opatření, ale poskytují také doporučení, která mají minimalizovat šíření infekčních nemocí, a chránit tak veřejné zdraví. To může zahrnovat vydávání opatření, popřípadě nařízení týkající se izolace či karanténních opatření, očkování nebo hygienických standardů.
KHS v oblasti krizové připravenosti spolupracují také s dalšími složkami IZS. Společně koordinují řízení MU, popř. KS a zajišťují potřebnou podporu.
Důležitou úlohu hrají také při informování veřejnosti o aktuální situaci, preventivních opatřeních nebo možnostech očkování. Poskytují podporu v oblasti zdravotní politiky, odpovídají na dotazy veřejnosti.
KHS se podílejí na tvorbě krizové dokumentace a scénářů pro případ MU a KS. Pravidelně se účastní cvičení IZS, která zlepšují jejich schopnost reagovat na různé krizové scénáře.
KHS v oblasti krizové připravenosti zpracovává pandemický plán pro daný kraj. Tento plán je jediným kodifikovaným pandemickým plánem, který má zákonem stanovenou platnost (podle § 82 ZOVZ). Pro zpracování tohoto plánu spolupracuje KHS s krajem a IZS. Jeho cílem je stanovit opatření, která mají snížit dopady pandemického infekčního onemocnění na obyvatelstvo kraje. Při tvorbě jsou často využity směrnice a opatření obsažená v celostátním Pandemickém plánu ČR, který stanovuje obecná opatření a postupy pro řízení pandemií na celostátní úrovni.
Součástí monitorování epidemické situace je tzv. krajská epidemiologická komise, pracovní skupina spadající pod hejtmana. Tato komise má za úkol poskytovat epidemiologická doporučení a koordinovat opatření specifická pro daný region. Komise sleduje epidemiologickou situaci, včetně počtu případů, šíření infekční nákazy a trendů, a na základě těchto dat poskytuje doporučení hejtmanovi kraje pro další kroky, které mají za cíl eliminovat tuto MU.
I přesto, že krajská epidemiologická komise je pracovním orgánem hejtmana, metodicky ji řídí a svolává ředitel KHS, který je jejím předsedou. Tím je zajištěno propojení mezi hygienickou službou a vedením kraje, což umožňuje efektivní koordinaci a reakce na aktuální epidemickou situaci.
KHS také aktivně spolupracuje s IZS. Tato spolupráce se řídí tzv. typovými činnostmi složek IZS (typové činnosti), které jsou stanoveny podle § 18 vyhlášky č. 328/2001 Sb., o některých podrobnostech zabezpečení integrovaného záchranného systému.
Typové činnosti jsou vypracovány MV-generálním ředitelstvím HZS ČR, odborem IZS a jednotek PO. Tyto činnosti stanovují postupy, které mají složky IZS dodržovat při záchranných a likvidačních pracích v závislosti na druhu a charakteru MU. V současné době (červenec 2023) existuje celkem 17 typových činností IZS, které slouží jako standardizované směrnice pro jejich činnost v KS.
Tímto způsobem je zajištěna efektivní spolupráce mezi KHS a ostatními složkami IZS při zvládání MU a KS. Každá ze složek má vymezený postup a úkol, což přispívá k celkové koordinaci a reakční schopnosti při KS.
Přehled všech typových činností IZS:
Typová činnost Chřipka ptáků zahrnuje postup složek IZS při záchranných a likvidačních pracích v případě, že orgán veterinární správy požádá o společné řešení MU spojené s mimořádnými opatřeními ke zdolání chřipky ptáků. Z toho vyplývá, že hlavním koordinátorem řešení této MU je krajská veterinární správa (KVS). Složky IZS budou zapojeny pouze tehdy, pokud KVS požádá o spolupráci HZS ČR, aby společně řešily situaci související s nákazou chřipky ptáků a zároveň zajišťovaly ochranu veřejného zdraví a preventivní opatření ke snížení šíření nákazy.
Soubor typových činností zahrnuje 14 pracovních karet, z nichž jedna se věnuje činnosti orgánu ochrany veřejného zdraví, zejména KHS. Ta obdrží informaci o MU od KVS, která informuje protiepidemické oddělení územně příslušné KHS. Ta dále předá tuto informaci svému řediteli, který informuje hlavního hygienika ČR.
Činnost na místě zásahu je zaměřena na předběžné odhadnutí míry zdravotního rizika spojeného s výskytem chřipky ptáků, stanovení dalšího postupu a zajištění protiepidemických opatření u osob, které byly v kontaktu s touto infekcí.
KHS poté stanovuje protiepidemická a profylaktická opatření pro osoby, které se účastní místních zásahů, a informuje všechny potenciálně ohrožené osoby, včetně složek IZS, o opatřeních k zajištění ochrany zdraví a o prvních příznacích (projevech) možného onemocnění v souvislosti s výskytem infekčního onemocnění – například aviární influenzy (chřipky ptáků).
MU s podezřením na výskyt vysoce nakažlivé nemoci ve zdravotnickém zařízení nebo ostatních prostorech složek IZS při společném zásahu má za cíl řešit situaci, kdy se objeví výskyt vysoce nakažlivé nemoci (VNN), která je charakterizována:
a) vysokou úmrtností,
b) vysokou mírou nakažlivosti / snadným šířením infekce,
c) vysokou vnímavostí populace,
d) omezenými možnostmi prevence, diagnostiky a léčby.
Tato typová činnost se vždy použije, když je orgánem ochrany veřejného zdraví vysloveno podezření na výskyt této VNN v konkrétním případě. Obvykle jde o jednoduchý postup, kdy po epidemiologickém šetření požádá orgán ochrany veřejného zdraví operační a informační středisko IZS o společné řešení této MU. KHS navíc informuje zdravotní ústav o potřebě provést speciální ochrannou ohniskovou dezinfekci a prostřednictvím MZ také Státní zdravotní ústav.
Z toho vyplývá, že role KHS je v případě této MU nezastupitelná.
Její činnost je zaměřena na epidemiologické šetření. Po obdržení informace a vyslovení podezření na VNN nařídí prvotní opatření k zamezení šíření infekčního onemocnění a žádá příjezd speciálně vyškolených výjezdových skupin ZZS na místo MU prostřednictvím zdravotního operačního střediska, které zajistí poskytnutí přednemocniční neodkladné péče a přepravu pacienta s podezřením na výskyt VNN, pokud tak již nebyla provedena přítomnou výjezdovou skupinou ZZS. Jakmile se místně příslušná KHS dostaví na místo, stanoví protiepidemická opatření (vyhledávání a poučení všech osob, u kterých není předpoklad, že jsou ohroženy VNN, o nařízených protiepidemických opatřeních, např. o provedení dezinfekce rukou; poučení osob z hlediska preventivních opatření na ochranu veřejného zdraví a vyhledávání osob v přímém kontaktu s pacientem /určení kontaktů/ a evidence těchto kontaktů).
Následně rozhodne o mimořádných opatřeních:
1. nařízení karantény osobám, které byly v přímém kontaktu s pacientem,
2. nařízení izolace pacienta a určení cílového poskytovatele zdravotních služeb (přednostně určovaná Fakultní nemocnicí Bulovka),
3. rozhodnutí o případném vybavení pacienta osobními ochrannými prostředky (OOP) se stanoveným stupněm ochrany (např. rouška, empír),
4. rozhodnutí o provedení běžné ochranné dezinfekce a speciální ochranné dezinfekce, včetně stanovení typu dezinfekčních přípravků podle druhu původce nákazy a o době potřebné expozice,
5. rozhodnutí o nakládání s osobními věcmi pacienta a kontaktů,
6. stanovení podmínek pro provedení dekontaminace zasahujících osob, popř. kontaktů, včetně stanovení typu dezinfekčních přípravků podle druhu původce nákazy a o době potřebné expozice,
7. rozhodnutí o tom, zda vzniklý odpad je potřeba považovat za infekční odpad nebo nebezpečný odpad a rozhodnutí o podmínkách a způsobu nakládání s infekčním odpadem,
8. rozhodnutí o podmínkách a způsobu provedení transportu pacienta (umístění pacienta do transportního izolačního prostředku osob, rozhodnutí o stupni ochrany u OOP pro výjezdovou skupinu ZZS, stanovení podmínek pro dezinfekci povrchu transportního izolačního prostředku osob) na základě provedeného epidemiologického šetření a s ohledem na zdravotní stav pacienta,
9. rozhodnutí o podmínkách a způsobu umístění kontaktů do karantény a ve spolupráci s velitelem zásahu určení místa jejich pobytu.
Podle typové činnosti Nález nelegální drogové laboratoře se postupuje při společném provádění záchranných a likvidačních prací dvěma a více složkami IZS zejména v souvislosti s nálezem nelegální drogové laboratoře, ve které probíhá nedovolená výroba drog, a jedná se o zásah ze strany PČR nebo Celní správy ČR, nebo nálezem opuštěné varny. Zásah probíhá v součinnosti s orgány ochrany životního prostředí, vodoprávním úřadem, orgány ochrany veřejného zdraví, zástupci obce, územně příslušné obce s rozšířenou působností, majitelem (uživatelem) objektu nebo pozemku, PČR a Celní správou ČR, se správci vodních toků nebo správci kanalizace, a to podle konkrétní situace.
Pro účely této typové činnosti se pak jedná především o plnění úkolů v oblasti posouzení vlivu na zdraví v zasaženém objektu a hodnocení zdravotních rizik v souvislosti se zásahem a prováděním záchranných, likvidačních a sanačních prací. Stejný úkol pak mají KHS v typové činnosti 17B.
Závěr
KHS hrají klíčovou a multifunkční roli v rámci IZS. Jejich činnost sahá daleko za běžné hygienické kontroly a inspekce. V období pandemie covidu-19 bylo možné spatřit jen malou část jejich širšího působení v KŘ a OOB. Tyto stanice jsou důležitými partnery při MU, KS a haváriích, a to nejen v oblasti hygienických opatření, ale i v prevenci, monitorování a řízení zdravotních rizik.
Jejich začlenění do IZS ukazuje na komplexnost a vzájemnou propojenost různých složek a institucí, které spolupracují na zajištění veřejné bezpečnosti a OOB. KHS jsou schopny efektivně koordinovat a spolupracovat s ostatními složkami IZS v rámci různých typů MU, a to díky standardizovaným postupům a společnému úsilí.
Jejich úloha při KŘ, prevenci a ochraně veřejného zdraví je nesmírně důležitá pro stabilitu a bezpečnost společnosti. V době stále se zvyšujících rizik a výzev je nezbytné ocenit a podporovat jejich práci a věnovat pozornost i méně známým aspektům jejich působení. KHS jsou skutečnými strážci veřejného zdraví a bezpečnosti, a to nejen v klidných dobách, ale i v časech krizových událostí, kdy jsou nejvíce potřební.
Ing. Iveta KLEMENTOVÁ, Ph.D., Krajská hygienická stanice Středočeského kraje