Ničivý pžár obchodu Penny na Sokolovsku
s 6
Chřipka ptáků – taktické cvičení
s 10
Taktické cvičení – požár na plnicích lávkách automobilových cisteren
s 14
Certifikace v Technickém ústavu požární ochrany v roce 2022
s 17
Protipožární zabezpečení tunelů je stále aktuální
s 20
Patnáct let od největší hromadné dopravní nehody na dálnici D1
24
Výstavba a zabezpečení drive-in volebních stanovišť při volbě prezidenta republiky
s 26
Reakce Mechanismu civilní ochrany Unie na zemětřesení v Turecku a Sýrii
s 28
Konference Ochrany obyvatelstva 2023
s 30
Příprava ředitelů mateřských škol k nácviku evakuace
s 32
Střední odborná škola požární ochrany a Vyšší odborná škola požární ochrany obnovuje středoškolskou výuku
s 34

Požár obchodu Penny se škodou téměř 50 milionů korun vypukl v neděli 6. listopadu 2022 před pátou hodinou ráno v Chodově na Sokolovsku. Vhledem k rozsahu požáru objektu uprostřed panelové zástavby patnáctitisícového města byl vyhlášen 3. stupeň požárního poplachu. Nejvíc překvapující byla nakonec naprosto kuriózní příčina vzniku požáru.


V noci ze soboty na neděli ve 4.45 hodin ráno přijala operátorka telefonního centra tísňového volání 112 v Karlových Varech oznámení o požáru obchodu řetězce Penny. První oznamovatel projížděl kolem do zaměstnání a uvedl: „Hoří obchod Penny, část u vstupu, jsou to dvacetimetrové plameny.“ Na tísňové linky nejen hasičů následně další oznamovatelé potvrdili, že se požár prodejny především s potravinářským zbožím rychle šíří. Krajské operační a informační středisko (KOPIS) Hasičského záchranného sboru Karlovarského kraje (HZS KVK) vyslalo na místo jednotky hasičů ze 2. stupně požárního poplachu. Šlo o tři profesionální jednotky a tři jednotky sboru dobrovolných hasičů (SDH) se šesti cisternovými automobilovými stříkačkami (CAS) a jednou výškovou technikou (AŽ). Jednotka SDH Chodov kategorie JPO II je dislokována na své zbrojnici 700 m od místa požáru. Od vyhlášení poplachu byla za jednu minutu na místě. Po zhodnocení situace velitel jednotky PO vyhlásil 3. stupeň požárního poplachu. KOPIS tak vyslalo k požáru dalších osm jednotek hasičů s dalšími devíti kusy CAS. Kvůli silnému zakouření větší části sídliště v okolí prodejny doporučovali operátoři KOPIS i ostatních operačních středisek všem volajícím na tísňové linky zavřít okna a nevětrat.

Příjezd na místo
Penny market v Chodově je přízemní objekt o rozměrech 40 × 25 m. Nachází se v části města zastavěné bytovými domy, které mají sedm a čtrnáct nadzemních podlaží. U zadní části je silnice II. třídy s kruhovým objezdem. Parkovací plocha s velkou kapacitou parkovacích míst. Velitel jednotky SDH popsal situaci po příjezdu na místo následovně: „Plamenné hoření střechy hlavního objektu v takřka plném rozsahu, hořící střecha se propadá do obchodu, z budovy se ozývají menší exploze, odlétávají hořící části do vzdálenosti asi 5 m od objektu.“ Na místo se společně s první jednotkou hasičů dostavila také hlídka Policie České republiky (PČR) a hlídka Městské policie (MP) Chodov. Hlídky společně uvedly veliteli zásahu (VZ), že nemají informace o možném výskytu osob v objektu. Vzhledem k času příjezdu v nedělních brzkých ranních hodinách byla pravděpodobnost přítomnosti osob v objektu minimální. S ohledem na nedostatečný počet sil a prostředků (SaP) pro efektivně vedený požární zásah rozhodl VZ o požární obraně. V těsné blízkosti obchodu parkovalo velké množství osobních vozidel. Minimálně dvě z nich byla působením sálavého tepla plně zasažena požárem, další byla poškozena. Hasiči se tak zaměřili na obranu dvanácti z nich, která byla bezprostředně ohrožena tepelnými účinky požáru. Průzkumem prostorů kolem objektu bylo zjištěno, že požár již zasáhl celou střechu prodejní části objektu, v zadní části se nacházel sklad potravin, který zatím zasažený nebyl. Po dojezdu dalších jednotek PO rozhodl VZ o pokračování požární obrany části nezasaženého obchodu i s využitím výškové techniky. Hlídky PČR i MP Chodov pomáhaly majitelům zaparkovaných vozidel s jejich odjezdem, zároveň uzavřely okolí místa požáru pro veškerou dopravu. V čase 5.06 hodin velení u zásahu převzal řídící důstojník HZS KVK.

Rozdělení místa zásahu
Na základě získaných informací, vlastního průzkumu a množství SaP na místě a na cestě k zásahu rozhodl VZ o povolání dalšího kusu výškové techniky a odpojení přívodů energií do objektu. Místo zásahu pak rozdělil na pět úseků:

- úsek č. 1 – obrana vozidel stojících v okolí hořícího objektu; tento úsek byl zrušen po odklizení většiny vozidel a snížení intenzity požáru, uchráněno celkem 12 osobních vozidel, jednotky byly posléze nasazeny na úseku č. 5,

- úsek č. 2 – obrana dosud nezasažené části objektu (přístavek skladu u vykládky); přístavek se před požárem podařilo uchránit, jednotky dále pokračovaly průzkumem a hašením v zázemí obchodu (sklady, řídicí místnost, šatny...), v zázemí nalezen uzamčený trezor - po likvidaci požáru byl za účasti zástupců obchodu trezor otevřen a předán jim jeho obsah,

- úsek č. 3 – zásobování jednotek hasební vodou; zdroj vody Chodovský potok – plovoucími čerpadly a zřízené odběrné místo na požární vodu na hasičské zbrojnici v Husově ulici z podzemního hydrantu a nástěnného hydrantu; provedený průzkum hydrantů v místě zásahu – žádný podzemní hydrant se nepodařilo zprovoznit,

- úsek č. 4 – likvidace požáru v hlavní budově za využití výškové techniky, 

- úsek č. 5 – likvidace požáru v hlavní budově útočnými C proudy skrz otevřené stavební otvory u vstupu do obchodu.

Vstup do obchodu (původní přístřešek s plastovými nákupními vozíky) byl označen za kriminalistické ohnisko vzniku požáru a jednotky PO se v něm na pokyn VZ nepohybovaly. V úseku byl monitorován pohyb štítové stěny s ohledem na možné zřícení konstrukce na zasahující hasiče. Zároveň VZ vyžádal přítomnost posádky zdravotnické záchranné služby na místě zásahu po dobu zvýšeného rizika možného úrazu pro zasahující hasiče.


Lokalizace a likvidace požáru
V čase 7.18 hodin ráno byl požár pod kontrolou, nehrozilo již žádné další šíření, v prodejní části objektu byla pod vrstvou propadlé střechy a naskladněného zboží stále skrytá ohniska. Po lokalizaci požáru došlo k přeskupení SaP a redukci počtu jednotek na místě zásahu. VZ ponechal dva úseky, a to vyhledávání a dohašování ohnisek ve směru od nezasaženého skladu a ve směru do hlavního vstupu do obchodu. Na pokyn VZ bylo provedeno ve skladové části dohašení lisu na papír, který byl rozmontován a otevřen. Dále byl proveden průzkum strojovny chlazení s výsledkem bez známek požáru. Místo požáru si převzal zástupce obchodu s tím, že ho hasiči přijedou ještě ve večerních hodinách zkontrolovat. Po odjezdu jednotek PO pokračoval na místě ve své činnosti vyšetřovatel požárů (VP). V podvečerních hodinách byl proveden závěrečný průzkum VZ. Kontrolou s použitím termokamery byly naměřeny teploty do 10 °C, bez známek požáru. Likvidace požáru tak byla oznámena v 18.14 hodin, tedy třináct a půl hodiny od prvního nahlášení na tísňovou linku.

Vyšetřování příčiny vzniku požáru 
O události v Chodově byl sloužící VP vyrozuměný ze strany KOPIS ihned po vyhlášení poplachu jednotkám. Na místo se dostavil v 5.24 hodin a ihned započal se získáváním informací. K dispozici měl možnost zhlédnout kamerové záznamy z okolí, na kterých byla vidět přítomnost cizí osoby v prostoru přístřešku u hlavního vstupu do obchodu. Z kamerových záznamů bylo patrné, že po zatím nezjištěné manipulaci této osoby v uvedeném prostoru začalo právě zde hořet a oheň se šířil na plášť budovy. Kamery dále zaznamenaly pohyb osoby směrem k bytovým domům, kde byla tato osoba zachycena na domovních kamerách. VP tak od začátku pracoval s možnou verzí cizího zavinění. K ohledání kriminalistického ohniska byl povolán speciálně vycvičený pes na vyhledávání akcelerantů hoření. Rychlý postup šíření požáru konzultoval VP také s odborníky z Technického ústavu požární ochrany. Na základě poznatků z vyšetřování stanovil VP jako příčinu cizí zavinění. Kriminalisté následně ztotožnili osobu z kamerového záznamu a po provedených úkonech zveřejnili tento popis příčiny požáru: „V ranních hodinách měl k prodejně přijít osmnáctiletý mladík, který si chtěl v prostoru nákupních košíků nabít svůj mobilní telefon. Po příchodu měl vylézt na košíky a do zásuvky umístěné v horní části se pokusit zapojit nabíječku s mobilním telefonem. Ten mu měl ovšem spadnout a propadnout do jednoho z nákupních košíků. Vzhledem k tomu, že nákupní košíky byly do sebe zasunuté, tak se mu nedařilo mobilní telefon z košíku vytáhnout. Po chvíli se měl pokusit košíky rozpojit, ovšem neměl u sebe mince a ani to se mu tedy nepovedlo. Následně měl mladík plynovým zapalovačem začít vytvářet díru v boční části plastového nákupního košíku, kterou si chtěl poté mobilní telefon vytáhnout. Přitom mělo dojít k zahoření plastových částí u několika nákupních košíků. Poté se měl oheň rozšířit a dojít k zahoření dřevěné konstrukce střechy nad prostorem pro uložení nákupních košíků. Následně se měl oheň rozšířit do celého prostoru obchodu. Úplným vyhořením obchodu měla vzniknout škoda odhadnuta na částku 48 milionů korun. Rozsáhlým požárem mělo navíc dojít k poškození osmi v blízkosti obchodu zaparkovaných osobních vozidel. U poničených automobilů byla škoda předběžně odhadnuta na částku zhruba 500 tisíc korun. Osmnáctiletý mladík se měl při zahoření několika prvních nákupních košíků snažit oheň uhasit svou mikinou, což se mu ovšem nedařilo. Měl zpanikařit a běžet k nedalekému panelovému domu. Tam měl klepat na okna přízemních bytových jednotek a zvonit na zvonky a dožadovat se přivolání hasičů s tím, že obchod hoří. Jeden z nájemníků, který uviděl, že obchod opravdu hoří, po chvíli hasiče přivolal. Mladík měl následně utéct do svého bydliště.“

Specifika zásahu
Pozitiva

•  rychlý příjezd první jednotky hasičů na místo,
•  správné rozhodnutí o požární obraně a o zvýšení stupně požárního poplachu,
•  dostatek SaP povolaných na místo,
•  dobrá spolupráce se zástupci obchodu,
•  nedošlo ke zranění zasahujících hasičů.

Negativa

•  extrémně rychlé šíření požáru z venkovní do vnitřní části objektu,
•  nefunkční hydrantová síť v okolí hořícího obchodu,
•  velké množství zaparkovaných osobních vozidel v bezprostřední blízkosti. 

Příčina vzniku požáru a škoda
Příčinou požáru je cizí zavinění od zapáleného plastového nákupního vozíku. Úplným vyhořením obchodu vznikla škoda přibližně 48 milionů korun. Rozsáhlým požárem došlo k poškození osmi zaparkovaných osobních vozidel. U poničených automobilů byla škoda předběžně odhadnuta na částku zhruba 500 tisíc korun.

Závěr
I přes rychlý dojezd jednotek na místo a efektivně vedený zásah byl požár od prvních minut po příjezdu na místo prakticky ve třetí fázi. Rychlost přenosu požáru z venkovní části přístavku pro plastové nákupní vozíky do vnitřních prostorů a následné rychlé šíření plamenů vnitřním prostorem znemožnilo hasičům jakkoli uchránit prodejní plochu objektu. Nebezpečí nečekaně snadného přenosu požáru z venkovního do vnitřního prostoru se hasičům potvrdilo i při požáru obchodního centra v Mariánských Lázních v brzkých ranních hodinách 26. prosince 2022. Od zapáleného plastového kontejneru u zadní stěny prodejny se oheň opět velmi rychle rozšířil na plášť budovy a do vnitřních prostorů, kde zasáhl sklad se sportovním zbožím. V tomto případě se hasičům podařilo uchránit další šíření do zbylých částí obchodního centra. 

por. Ing. Martin KASAL, DiS., HZS Karlovarského kraje, foto archiv HZS Karlovarského kraje

 

V rámci taktického cvičení složek IZS byl na krajské operační a informační středisko (KOPIS) Hasičského záchranného sboru Jihomoravského kraje (HZS JHM) 12. října 2022 v 17.28 hodin nahlášen požár na plnicích lávkách automobilových cisteren v areálu firmy ČEPRO, a. s., sklad Střelice u Brna (ČEPRO Střelice). Po příjezdu na místo a provedení průzkumu bylo zjištěno, že při stáčení automobilového benzinu do automobilové cisterny (AC) došlo vlivem závady na vozidle k výronu benzinových par přes rekuperační potrubí cisterny do prostoru výdejních lávek. Řidič navíc porušil pravidla pro příjem pohonných hmot do AC na výdejních lávkách. Během čerpání se řidič rozhodl vyměnit vadnou žárovku na tahači vozidla, došlo ke zkratu a následnému požáru AC a popálení řidiče.


V místě současně probíhalo plnění více cisteren, které jejich řidiči po vzniku požáru opustili v nedoplněném stavu. Vzhledem k riziku rozšíření požáru na další autocisterny a okolní objekty v areálu byl vyhlášen 3. stupeň požárního poplachu. 

Jednotka HZS podniku (HZSP) ČEPRO, a. s., po příjezdu na místo zásahu provedla předlékařskou první pomoc řidiči AC. Jednotky HZS JHM stanice Lískovec a Sboru dobrovolných hasičů (SDH) Střelice se dvěma hasiči HZSP ČEPRO zajišťovaly pomocí deflektorů příjezdovou cestu okolo výdejních lávek pro příjezd jednotek požární ochrany (PO).

Tímto způsobem v areálu ČEPRO Střelice odstartovalo taktické cvičení složek integrovaného záchranného systému (IZS) v Jihomoravském kraji (JMK) s názvem „Požár na plnicích lávkách automobilových cisteren skladu Střelice“. Šlo o pravidelné cvičení, kterým je každé tři roky prověřována havarijní připravenost objektu ČEPRO Střelice, složek IZS a obce Střelice u Brna při řešení simulované havárie podle stanoveného scénáře (v souladu s legislativními požadavky z oblasti prevence závažných havárií pro objekty kategorie „B“). Současně jsou při tomto typu cvičení pravidelně procvičována vybraná opatření ochrany obyvatelstva (OOB) v zóně havarijního plánování (ZHP) objektu.

Pro toto cvičení byla vybrána méně obvyklá denní doba – převážná část byla realizována v poz­dních hodinách, aby mohly být procvičeny jiné činnosti než obvykle, např. intenzivnější komunikace s občany, osvětlení místa zásahu, ztížená orientace a pohyb v areálu, vyrozumění subjektů v areálu.

Smyslem článku není popis cvičení – námětu, tématu či popis zásahu. Cílem je zaměřit se na procvičování opatření ochrany obyvatelstva v zónách havarijního plánování v JMK na příkladu objektu ČEPRO Střelice.

Opatření v objektu ČEPRO Střelice jsou popsána ve dvou navzájem propojených dokumentech, které byly při cvičení prověřovány. Prvním z nich je vnější havarijní plán (VHP), jehož aktualizovaná verze byla schválena 27. května 2021 (tudíž se jednalo o první procvičení tohoto nového plánu). Druhým dokumentem, který na VHP přímo navazuje, je havarijní karta objektu ČEPRO Střelice, která slouží nejen zasahujícím složkám jako základní a zároveň stručné vodítko pro společný zásah v objektu, ale také orgánům územních samosprávných celků pro realizaci opatření OOB. Havarijní karta je součástí havarijního plánu JMK a mají ji samozřejmě k dispozici v listinné podobě složky IZS a také provozovatel a dotčený obecní úřad. Ten zde má mimo jiné k dispozici uvedeny i úkoly obecního úřadu, na jejichž plnění se během cvičení tohoto typu klade v JMK zvláštní důraz.

Obecní úřad Střelice u Brna patří již od počátku, kdy byl VHP schválen a následně procvičován (VHP byl schválen v roce 2005 a následně procvičen v roce 2007), ke spolehlivým aktérům v oblasti spolupráce s HZS JHM při procvičování opatření OOB. Starosta má zřízen krizový štáb obce a při cvičeních ho – nehledě na dobu jejich uskutečnění – neváhá svolat. Jeho členové jsou tak pravidelně do cvičení zapojováni a z tématu OOB a krizového řízení pravidelně školeni a informováni. Důraz se vždy také klade na přípravnou fázi před cvičením, proto se starosta obce zúčastňuje přípravných jednání, kde se upřesňuje plán cvičení a řeší se zde např. rozsah procvičovaných opatření OOB v závislosti na klima­tických podmínkách, požadavky na obecní úřad nebo se zadávají úkoly obecnímu úřadu. Pro potřeby tohoto cvičení byl nasimulován směr větru od místa požáru směrem na obec Střelice, z hlediska OOB a krizového řízení bylo tedy dohodnuto procvičení v tomto rozsahu:

• vyrozumění orgánů krizového řízení při vzniku mimořádné události (MU),
• procvičení činnosti krizového štábu obce Střelice při přípravě a provedení vybraných opatření OOB při vzniku MU, 
• varování obyvatel reálným spuštěním signálu „všeobecná výstraha“, 
• informování obyvatel o charakteru ohrožení a žádoucím chování (reálně se po zaznění varovného signálu do obecního rozhlasu odvysílala informace o tom, že probíhá cvičení a že ze strany občanů není potřeba provádět žádná opatření),
• vyrozumění právnických a podnikajících fyzických osob nacházejících se v ZHP. 

Ve fázi přípravy spolupracuje HZS JHM s obecním úřadem při tvorbě informací o plánovaném cvičení, které obecní úřad zveřejňuje jak na webu obce, tak i formou hlášení v obecním rozhlasu. Informace se týkají data a času cvičení, chystaného spuštění signálu „všeobecná výstraha“ v obci a očekávaného zvýšeného pohybu techniky složek IZS v obci během cvičení. 

Standardem se v posledních pěti letech stalo do cvičení s dopadem na obyvatelstvo zapojovat oddělení ochrany obyvatelstva a krizového řízení (OOKŘ) (časopis 112, 1/2022), kdy příslušník v pohotovosti (kromě plnění vlastních úkolů v rámci štábu velitele zásahu) funguje jako spojka mezi štábem velitele zásahu a starostou, s nímž spolupracuje na plnění úkolů orgánů obce v oblasti OOB.

Průběh cvičení
Na cvičení byli za oblast OOB vysláni dva příslušníci – kromě příslušníka v pohotovosti OOKŘ povolaného standardně KOPIS na místo zásahu – a ještě jeden příslušník byl vyslán do krizového štábu obce. Cílem bylo kromě dohledu nad činností krizového štábu obce i proškolení krizového štábu, protože cvičení probíhalo právě v době voleb do obecních zastupitelstev a za obec Střelice se zúčastnil jak končící, tak i nastupující starosta. Při této příležitosti byl tedy novému starostovi představen celý proces zajištění opatření OOB při tomto typu MU, zpracovaná dokumentace a úkoly obecního úřadu. 

V rámci cvičení byly realizovány i činnosti podle vnitřního havarijního plánu ČEPRO Střelice, počínaje ohlášením vzniku požáru na KOPIS, vyhlášením požárního poplachu v objektu ČEPRO Střelice a ukrytím zaměstnanců. Zde došlo k jedinému zmatku ve vztahu k opatřením OOB, kdy zvuk sirény v objektu ČEPRO Střelice (požární poplach) byl slyšitelný i v obci a krizový štáb jej mylně považoval za signál „všeobecná výstraha“ a odvysílal v obecním rozhlasu informaci o probíhajícím cvičení, která měla zaznít až po spuštění sirény v obci.

Příslušník v pohotovosti OOKŘ v rámci zásahu spolupracoval s KOPIS na vyrozumění dotčených subjektů podle havarijní karty (kontakty byly ak­tuální), komunikoval s krizovým štábem obce (předávání aktuálních informací ze štábu velitele zásahu) a s chemickou laboratoří HZS JHM (měřila zplodiny hoření v ZHP, což bylo klíčové pro rozhodování o dalším postupu u opatření OOB).

Krizový štáb obce byl svolán starostou obce na základě informace od KOPIS o vzniku MU a plnil úkoly na základě VHP a požadavků štábu velitele zásahu. Mezi obcí a místem zásahu byl vznesen požadavek na spuštění signálu „všeobecná výstraha“, bylo realizováno informování obyvatel o probíhajícím cvičení a mezi zástupci krizového štábu byly diskutovány podklady připravené pro případ nutnosti evakuace a nouzového přežití. V neposlední řadě byly přímo novým starostou kontaktovány veškeré právnické a podnikající fyzické osoby v ZHP. Byl vysvětlen účel hovoru – jejich umístění v zóně havarijního plánování a nutnost je v případě MU vyrozumět, informace o probíhajícím cvičení, kontrola kontaktů – kontakty byly příslušníkem HZS JHM aktualizovány přímo ve VHP na KRIZPORT. Současně bylo jednání krizového štábu obce využito i ke komplexnímu proškolení členů krizového štábu v problematice VHP ČEPRO Střelice, havarijní karty a úkolů obecního úřadu při řešení tohoto typu MU. Velkým kladem je fakt, že místní základní škola (předurčená pro umístění evakuovaných osob) má zpracovaný plán krizové připravenosti a ředitelka školy je velmi dobře obeznámena s danou problematikou (účastnila se již několikátého cvičení). Totéž platí i pro ostatní členy krizového štábu. Obec Střelice si dobře uvědomuje nejen úkoly v oblasti OOB, proto se vždy staví velmi vstřícně k jakékoli spolupráci s HZS JHM.

V rámci cvičení byly rovněž povolány dvě jednotky SDH předurčené pro OOB (jednotky SDH Židlochovice a SDH Brno-Slatina). Jejich úkolem bylo zajistit zázemí pro dlouhodobý zásah složek IZS (teplé a studené nápoje, občerstvení, místo pro odpočinek zasahujících) – jejich pomoc při reál­ných dlouhotrvajících zásazích se ze zkušenosti stala nenahraditelnou a velitelům velmi usnadňují činnost na místě zásahu. Tyto jednotky jsou však proškoleny i pro plnění úkolů, které při cvičení řešil krizový štáb obce, a při skutečné MU v objektu ČEPRO Střelice by mohly štáb podpořit a mohly by být nasazeny také např. na evakuačním středisku v místní základní škole k zajištění potřebných činností spojených s příjmem evakuovaných a zajištěním jejich nouzového přežití. 

Jako každé, tak i toto prověřování zamýšlených úkolů přineslo poznatky, které je potřeba zapracovat do dokumentace, do postupů, např. proces operativního přesunutí kontaktního stanoviště složek IZS během zásahu (tj. plánované místo uvedené v havarijní kartě vs. skutečné místo určené velitelem zásahu na základě vývoje situace) nebo příjezd zasahujících složek IZS na kontaktní stanoviště (v případě zóny havarijního plánování ČEPRO Střelice se totiž nachází hranice zóny na jedné z příjezdových cest k objektu a do rozhodnutí velitele zásahu o zmenšení zóny havarijního plánování v souvislosti s aktuální situací by neměla být používána z důvodu možného rizika). To je řešeno upřesněním směru příjezdu na místo události v příkazu k výjezdu od KOPIS, což ne všechny jednotky respektovaly. Tyto a jiné výstupy byly sumarizovány ve vyhodnocení cvičení do souhrnných návrhů na opatření.

V konečném důsledku cvičení prokázalo připravenost všech, kteří se na něm podíleli. Vyzdvihnout je potřeba zejména spolupráci krizového štábu obce se štábem velitele zásahu a KOPIS (který měl na místě mobilní pracoviště), součinnost s chemickou laboratoří Tišnov při monito­ringu zplodin hoření a kvalitně zajištěné zázemí jednotkami SDH předurčenými pro OOB. Velmi dobrá je také vždy spolupráce s podnikovými hasiči, kteří cvičení připravují, účastní se ho a následně řeší možná zlepšení či jiné podněty ze strany cvičících. 


plk. Mgr. Martina KOUBOVÁ, pplk. Mgr. Miroslav MENŠÍK, HZS Jihomoravského kraje, foto archiv HZS Jihomoravského kraje

Zavedením skladových sprinklerů s velkým průtokem se podstatně zvýšila hasební schopnost sprinklerových zařízení, kterými lze zajistit účinnou ochranu skladů prakticky bez omezení výšky skladování. Tyto změny, pro které jsou charakteristické výhody velké kapky ve výstřikovém proudu, ovlivnily i provedení sprejových hasicích zařízení určených pro protipožární zabezpečení tunelů. Uvedenou problematiku by měl na několika příkladech přiblížit tento článek. 

Požární zkouška hasební schopnosti ve skutečném měřítku


Údajně první zemí, v níž byla provedena ochrana silničního tunelu stabilním hasicím zařízením (SHZ), se stalo před padesáti lety Japonsko. V té době se nejčastěji v Japonsku, USA a Austrálii používala k protipožárnímu zabezpečení tunelů sprejová SHZ. Po roce 2000 se do popředí zájmu investorů a kompetentních orgánů dostala vysokotlaká mlhová SHZ. Ta mají v porovnání se sprejovými SHZ řadu obecně známých výhod. Nicméně překážkou v jejich rozšiřování je vyšší cena. Tím se otevřela cesta ke kompromisnímu řešení, které na základě poznatků ze sprinklerové ochrany skladů představují nově koncipovaná nízkotlaká mlhová SHZ a sprejová SHZ. 

Nízkotlaké mlhové SHZ   
V roce 2018 místní úřady v Singapuru vypsaly tender na modernizaci tunelu Kallang-Paya Lebar a tunelu Central Expressway. Jeho součástí byl požadavek na vybavení obou tunelů SHZ, aby mohl být zrušen zákaz používání těchto tunelů pro nákladní auto­mobily. Tunel Kallang-Paya Lebar patří s délkou 15 km k nejdelším tunelům v jihovýchodní Asii. Vlastníci tunelů požadovali co nejkratší dobu potřebnou pro montáž SHZ, účinnou ochranu osob v případě požáru a rychlé obnovení provozu v tunelech po požáru. Jednou z podmínek bylo respektovat malou kapacitu kanalizační sítě pro odvod vody použité k hašení. 

Jako optimální bylo vyhodnoceno nízkotlaké mlhové SHZ TUNPROTEC navržené dánskou firmou VID Fire-Kill ApS. Jednalo se o kompromisní řešení mezi vysokotlakým mlhovým SHZ a standardním sprejovým SHZ. V prvním případě vadila vyšší pořizovací cena a provozní náklady, v druhém zvýšené požadavky na množství vody potřebné k hašení. 

Ty se promítají do velikosti nádrže, strojovny, potrubí a čerpadel. Navržené mlhové hubice s tlakem 10 bar na hubici a dostřikem 6 m mají ve výstřikovém spektru 99 % kapek s průměrem menším než 1 mm. Prefabrikací potrubí a jeho osazením mlhovými hubicemi s prodlouženým dostřikem se podařilo zkrátit dobu nezbytnou k instalaci hasicího zařízení a zároveň o 35 % celkovou délku potrubí.

Podle výrobce má výstřikový mlhový proud dostatečnou hasební schopnost prokázanou požárními zkouškami ve skutečném měřítku. Uvádí se úspora hasicí vody až o 80 %. Čerpadla s elektrickým pohonem mají příkon maximálně 112 kW. U vysokotlakého mlhového SHZ by to bylo 1 080 kW. K řízení dodávky vody je navrženo celkem 1 200 zaplavovacích ventilových stanic. Ty se aktivují na základě signálu elektrické požární signalizace. K detekci požáru jsou navrženy hlásiče plamene. Popsané hasicí zařízení se dodává ve dvou modifikacích – pro tunely s rychlostí proudění vzduchu menší než 3,5 m/s a větší než 3,5 m/s. Nízkotlaké mlhové SHZ navržené pro tunely v Singapuru s délkou 5,9 km, výškou 5,9 m a šířkou 15,3 až 19 m je zónového typu s délkou zóny 25 m. Délka instalovaného prefabrikovaného rozváděcího potrubí je zhruba 100 km. 

Zkoušky hasební schopnosti byly provedeny v roce 2018 ve zkušebním tunelu San Pedro v Anes ve Španělsku. Prokázaly splnění požadavku zadavatele, uvést zkušební oheň s maximálním uvolněným teplem 250 MW pod kontrolu s menším množstvím shořelého materiálu než při použití sprejového zařízení. Současně byly splněny požadavky NFPA 502 na ochranu zdraví osob. Další požární zkoušky ve skutečném měřítku prováděla švédská zkušební laboratoř RISE Fire Research ve zkušebním tunelu dlouhém 1,8 km v Runehamaru. Při těchto zkouškách byla prokázána schopnost navrženého SHZ uvést pod kontrolu zkušební oheň 100 MW třídy A a zkušební oheň 30 MW třídy B. 

Tab. 1 Hlavní parametry vybraných vodních SHZ [10]

Sprejové SHZ  
V roce 2010 se rozhodl švédský úřad pro dopravu (STA) pro modernizaci severní spojky stockholmského obchvatu s délkou 55 km. Zadávací podmínky, kromě jiného, obsahovaly požadavek na vysokou spolehlivost instalovaných požárně bezpečnostních zařízení, korozivní odolnost a nízké provozní náklady. 

Experti vycházeli z premisy, že požární nebezpečí tunelů je obdobné jako nebezpečí skladování. Intenzita dodávky vody, jako jeden z klíčových parametrů ovlivňující hasební schopnost, byla stanovena podle úspěšných projektů protipožárního zabezpečení trajektů převážejících kamiony. Jedná se o tzv. systém RO-RO, který představuje hromadnou plovoucí velkokapacitní garáž s kamiony. Pro tuto specifickou aplikaci se navrhuje intenzita dodávky vody 10 mm/min. Systém RO-RO představuje vyšší požární nebezpečí než požár kamionu v tunelu. Jak z hlediska rozložení požárního zatížení, tak i rychlosti proudění vzduchu a zplodin hoření.

Rychlost uvolňování tepla HRR při požární zkoušce sprejového SHZ s hubicí TN-25 (1), TN-17 (2), TN-17 (3), T-25 (4), a SW-24 (5). Pozn.: při zkouškách(1), (4), a (2), (3), byly rozdílné tlaky na hubici.Pozornost byla zaměřena i na cenovou náročnost navrhovaného systému ochrany. Použitím jednoho rozváděcího potrubí a stranových sprejových hubic s prodlouženým dostřikem se snížila délka instalovaného potrubí o 70 %. Významnou úsporu přineslo použití ocelových trubek s oboustrannou protikorozní povrchovou úpravou plastovou vrstvou místo dražšího potrubí z antikorozního materiálu. 

Na základě zadávacích podmínek byla oslovena firma Johnson Controls (dříve TYCO), která má v oblasti sprinklerové ochrany skladů dlouholeté zkušenosti. Ta navrhla pro tuto aplikaci stranové (horizontální) sprejové hubice TN-17 a TN-25 s prodlouženým dostřikem a velkým průtokem. Prakticky jde o modifikaci sprinkleru ESFR K25 bez tepelné pojistky. Ve výstřikovém proudu, na rozdíl od mlhových hubic, jsou velké kapky s vysokou kinetickou energií schopné zajistit intenzivní ochlazování hořících povrchů. Sprejová hubice TN-17(240) má při tlaku jednoho baru průtok 240 l/min a sprejová hubice TN-25 (360) 360 l/min.
Příklad stanovení teplot v tunelu počítačovým modelem při aktivaci vysokotlakového mlhového SHZ
Navržené sprejové SHZ bylo podrobeno požárním zkouškám v měřítku 1:4 v tunelu Toernskogstunu ve Stockholmu a ve skutečném měřítku ve zkušebním tunelu v Runehamaru. Požární zkoušky byly hodnoceny jako úspěšné. Dokonce při intenzitě dodávky 7 mm/min oproti návrhové intenzitě 10 mm/min.
 
Na základě výsledků požárních zkoušek se došlo k závěru, že při použití sprejových hubic TN-17 a TN-25 stačí aktivovat jenom jednu zónu, aby se dosáhlo stejné hasební schopnosti jako u vysokotlakého mlhového SHZ, u kterého se aktivují tři zóny. V návrhových požadavcích na sprejové SHZ s hubicemi TN-17 a TN-25 je zásobování vodou navrženo pro dodávku vody do dvou zón pro případ, že by došlo k požáru kamionu nacházejícího se na hranicích dvou zón. K detekci požáru je použita elektrická požární signalizace Zettler MZX Laser Plus s optickým lineárním hlásičem a vyhodnocovací laserovou jednotkou. Délka jedné zóny je 20 až 25 m.

Zkoušky prokázaly, že zvolené sprejové SHZ dosahuje vyššího stupně ochrany osob, a to jak z hlediska viditelnosti, tak i sálavého tepla. Při žádné z provedených požárních zkoušek se oheň nerozšířil na sousední detekční blok dřevěných palet.

Obdobný koncept ochrany tunelu zvolila firma Reliable. Ten je popsán v případové studii zaměřené na návrh stabilního hasicího zařízení určeného pro ochranu nového dvoutubusového tunelu M4 v Sydney. Tunel má délku asi 15 km. I tento výrobce využil poznatky z vývoje nových sprinklerových technologií pro ochranu skladů. 

Pro ochranu tunelu bylo navrženo sprejové hasicí zařízení se sprejovými hubicemi TNL-280. Prakticky se jedná o závěsné sprinklery s prodlouženým dostři­kem bez tepelné pojistky s průtokem 400 l/min při jednom baru. Velký průtok a speciálně tvarovaný tříštič vytváří výstřikový proud s velkými kapkami a vysokou kinetickou energii. Obdobně jako u dříve popsaných hubic TN-17 a TN-27. Jelikož se jedná o hubice s velkou plochou pokrytí, je možné snížit jejich počet, zkrátit dobu montáže a snížit pořizovací náklady. Plocha pokrytí jednou hubicí se uvádí 30,5 m2. U standardního sprinkleru je to 9 m2. Neopominutelnou výhodou je nízký tlak na hubici 0,5 –1,2 bar. Intenzita dodávky vody je 10 mm/min.

U tunelu v Sydney je celkem 517 zón o délkách přibližně 30 m. Z důvodu agresivního prostředí v tunelu je potrubí opatřeno speciální vnitřní a vnější protikorozní ochranou a vnější protireflexní vrstvou. Zónové zaplavovací ventily (deluge) s membránovou komorou spouští operátor ručně na základě hlášení elektrické požární signalizace. K detekci požáru jsou navrženy optické kabelové hlásiče.

Tab. 2 Parametry hubice TN-17 a TN-25

Specifika vodních SHZ pro ochranu (silničních) tunelů
Pro protipožární zabezpečení silničních tunelů se obvykle navrhují SHZ:

• sprinklerová,
• sprejová, 
• nízkotlaká mlhová, 
• vysokotlaká mlhová. 

Jednotlivá SHZ se liší skladbou komponent. To se týká především výstřikových koncovek (sprejových nebo mlhových hubic), zaplavovacích ventilových stanic, sekčních ventilů mlhových zařízení a způsobu detekce a spouštění SHZ. 

Hubice se liší pracovním tlakem, průtokem, plochou pokrytí a spektrem kapek ve výstřikovém proudu. U mlhových zařízení převažují kapky s menším průměrem než 1 mm a u sprejových zařízení kapky s průměrem větším než 1 mm. Ty mají vyšší kinetickou energii, a tím i možnost lépe proniknout na hořící povrchy a zajistit jejich intenzivní ochlazení. Výhodou malých kapek je schopnost jejich přeměny na páru. To obecně vede k vyšší hasební schopnosti mlhového výstřikového proudu, menší intenzitě dodávky, a tudíž i nižším požadavkům na zásobování vodou (velikost nádrží a strojoven). V případě silničních tunelů to platí v omezené míře, jelikož jde o prostor s intenzivním prouděním vzduchu. 

I v této specifické aplikaci žádné SHZ nelze považovat za jednoznačně optimální. Každé má své výhody a nevýhody. Volba SHZ je potom otázkou kompromisu a zadávacích kritérií. Jako nejméně vhodná se zatím ukazují sprinklerová SHZ se sprinklery s průtokem 160 l/min při 1 baru. Mimo jiné z důvodu možného otevření více sprinklerů, než je potřeba. Za hraniční pro použití sprinklerového zařízení v tunelu se uvádí rychlost proudění vzduchu v tunelu nižší než 2–3 m/s. Lze předpokládat, že použitím sprinklerů s K240 a K360 může do budoucna dojít k většímu rozšíření sprinklerových zařízení k ochraně silničních tunelů. Tento předpoklad mohou potvrdit jenom požární zkoušky hasební schopnosti. V případě vysokotlakých mlhových SHZ, u kterých je závislost pohybu mlhového oblaku na rychlosti proudění vzduchu v tunelu ještě větší, jde o podmínku vyplývající z normy ČSN EN 14972-1.

Nezřídka opomíjenou je doba zpoždění typická pro nezavodněná (suchá) potrubí, tj. doba mezi otevřením zaplavovacího (sekčního) ventilu a výstřikem vody z hubic. Zpoždění ve výstřiku by mělo být co nejkratší, jelikož má negativní vliv na hasební schopnost zařízení. Kritériem pro stanovení akceptovatelného zpoždění výstřiku u sprejových SHZ zónového typu (kabelové kanály, silniční tunely) jsou zkoušky hasební schopnosti. 

Zásadní podmínkou je, že dodavatel zvoleného SHZ musí být držitelem protokolu ze zkoušky hasební schopnosti a mít návrhový manuál (DIOM). Ten musí reflektovat výsledky uvedených zkoušek platné pro specifickou skladbu komponent, ze kterých se ověřované SHZ sestává. Tento požadavek vyplývá z citované normy na navrhování mlhových hasicích zařízení ČSN EN 14972-1. Jeho splnění je zásadní podmínkou i pro posouzení shody SHZ autorizovanou osobou. Je na zadavateli, aby obdobně postupoval i v případě sprejových SHZ. Pouze požární zkoušky mohou prokázat, jakou hasební schopnost má konkrétní SHZ v každé specifické aplikaci. V žádném případě to nemohou být nejrůznější expertní posouzení i s vědomím nákladnosti požárních zkoušek, zejména zkoušek ve skutečném měřítku. Za reálné lze v současné době v této souvislosti považovat snížení počtu požárních scénářů, a tím požárních zkoušek ve skutečném měřítku využíváním relevantních počítačových modelů. 

V případě zmíněných sprejových hubic TN-17 (K240) a TN-25 (K360) předcházelo jejich schválení zhruba 12 požárních zkoušek ve skutečném měřítku. Pro představu požární zatížení pro jednu požární zkoušku s HRR 30 MW tvoří 420 dřevěných palet. Současně je 5 m od tohoto bloku umístěno dalších 21 palet, které se označují jako cílové (detekční). Ty slouží k posouzení možného rozšíření ohně na sousední hořlavé objekty. V případě reálného požáru na sousední automobily. 

Z provedených požárních zkoušek jednoznačně vyplynulo, že sprejové SHZ s hubicemi TN-17 a TN-25 mělo podstatně vyšší hasební schopnost než hasicí zařízení se sprejovými hubicemi SW-24 a sprinklery SW-24. Maximální uvolněné teplo při použití sprejových hubic TN dosáhlo po aktivaci zařízení 13,9 MW-16,5 MW oproti potenciálním 30 MW. Tyto výsledky korespondují s počtem shořelých palet, který je indikátorem hasební schopnosti ověřovaných SHZ. Při zkouškách s TN hubicemi shořelo 53 až 113 palet a při zkouškách s hubicemi SW-25 (K160) to bylo 181 palet. Při žádné ze šesti požárních zkoušek s hubicemi TN-17, TN-25, SW-24 a sprinklery SW-24 (K160) nepřekročila teplota u stropu 800 0C. Při zkoušce s volným rozvojem požáru to bylo 1 366 0C.

Požární zkoušky hasební schopnosti různých druhů vodních SHZ vycházejí ze scénáře požáru plně naloženého nákladního automobilu s HRR 30 MW (obvyklý požár osobního automobilu), 50 MW (velký požár nákladního automobilu) a 100 MW (obzvlášť velký požár nákladního automobilu). Otázkou je, jak jsou tato SHZ účinná v případě požáru s Li-ion bateriemi. Podle publikovaných informací sprinklerová ochrana dokáže snížit HRR o zhruba 34 až 45 %, nicméně nebyla při provedených zkouškách Li-ion baterií dostatečně účinná, aby byl zkušební oheň potlačen. Závažnou okolností v případě požáru Li-ion baterií je obvykle prudký rozvoj požáru v jeho druhé fázi  a znovuvzplanutí po uhašení požáru. Za pozitivní při použití  sprinklerového zařízení k ochraně Li-on baterií lze tudíž považovat snížení tepelného namáhání stavební konstrukce a v některých případech zlepšení viditelnosti v chráněném prostoru. 

Je zřejmé, že je před námi řada otevřených otázek, na které může odpovědět jenom systematický vývoj, jehož nedílnou součástí budou požární zkoušky hasební schopnosti ve skutečném měřítku. Uvedené příklady SHZ dokladují, jak ochrana skladů sprinklery s velkým průtokem a plochou pokrytí pozitivně ovlivňuje SHZ navrhovaná pro protipožární ochranu silničních tunelů. Do popředí zájmu zadavatelů se tak dostávají nízkotlaká mlhová a sprejová hasicí zařízení, u nichž lze dosáhnout nižších pořizovacích a provozních nákladů než u vysokotlakých mlhových zařízení.

Ing. Pavel RYBÁŘ, foto archiv autora

Zvláštní způsob hlasování ve volbě prezidenta republiky zajišťovali ve spolupráci s krajskými úřady i příslušníci Hasičského záchranného sboru České republiky (HZS ČR). Tato povinnost je stanovena v zákoně č. 411/2022 Sb., o zvláštních způsobech hlasování ve volbě prezidenta republiky v roce 2023, a to z důvodu ochrany veřejného zdraví.

Výsledné prostory připravené pro volební komisi ve Zlíně

Zákon stanovil, že v každém okrese jednotlivých krajů musí být minimálně jedno volební stanoviště s dopravní dostupností tak, aby byl zajištěn plynulý příjezd a odjezd voličů, tedy tzv. drive-in stanoviště . HZS ČR podle zákona tato stanoviště vybudoval, vybavil a po celou dobu zajišťoval jejich bezproblémový chod. 

Provoz stanoviště pro drive-in bylo nutné zajistit vždy dva dny před volbami, tedy ve středu 11. ledna 2023 a následně při druhém kole voleb ve středu 25. ledna 2023, a to v provozní době od 8.00 do 17.00 hodin. Během ní bylo umožněno hlasování výlučně z motorového vozidla pouze oprávněným voličům, kteří museli na místě prokázat karanténu nebo izolaci nařízenou podle zákona upravujícího ochranu veřejného zdraví. Volební komisi tak museli předložit test pozitivní na covid-19, doklad od svého lékaře nebo od hygienické stanice, případně čestné prohlášení.

Prvním krokem HZS Zlínského kraje bylo projednání požadavků s Krajským úřadem Zlínského kraje. Pro plynulý a bezproblémový chod všech volebních stanovišť byla vytipována v každém okrese konkrétní místa, kde měla být stanoviště vybudována, a současně byly dohodnuty požadavky na jejich vybavení a zabezpečení. Oficiální umístění tzv. drive-in volebních stanovišť následně zveřejnil krajský úřad. Ve Zlínském kraji šlo celkem o čtyři stanoviště, a to v okresech Kroměříž, Uherské Hradiště, Vsetín a Zlín.

Vzhledem k charakteru určených prostor a s ohledem na očekávané povětrnostní podmínky byla výsledkem jednání výstavba stanovišť formou vyhřívaných nafukovacích stanů se standardním kancelářským vybavením. Ochranné a hygienické prostředky, výpočetní techniku a další nezbytně nutná technická zařízení nebo také volební dokumentaci a schránky v rámci své kompetence zajišťoval krajský úřad. 

Pro zabezpečení a výstavbu každého stanoviště byla u HZS Zlínského kraje určena vždy jedna zodpovědná osoba z řad příslušníků ochrany obyvatelstva a krizového řízení. Ta s předstihem kontaktovala majitele určených prostor a projednala podrobnosti stavby, jako například zajištění přístupů, volného příjezdu vozidel, možnosti so­ciálního zařízení nebo přípojky elektřiny, aby nebylo nutné po celou dobu provozu dodávat elektrickou energii prostřednictvím elektrocentrál. Pro každé stanoviště byly následně připraveny sady materiálu ze skladů HZS kraje, které obsahovaly: nafukovací stan s příslušenstvím, kabely a rozva­děče pro vytvoření elektroinstalace, osvětlení stanu, naftové topidlo s termostatem, vytyčovací sloupky, flipcharty, stoly, židle a další vybavení. 

Z bezpečnostních důvodů byla stanoviště drive-in budována až v  den voleb a pro potřeby volebních komisí a jejich příprav bylo nutné je připravit do 7.00 hodin. Hasiči zajišťující stavbu tak na místa drive-in vyráželi ve velmi časných ranních hodinách.

Tab.1 Přehled účasti voličů na drive-in

Na vytvoření a demontáži všech stanovišť se ve Zlínském kraji podílelo postupně 80 profesionálních hasičů z řad příslušníků ochrany obyvatelstva, krizového řízení a sloužících směnových příslušníků HZS Zlínského kraje. Časová náročnost stavby jednotlivých stanovišť byla různá, ale v přepočtu bylo odpracováno asi 89 hodin. Další čas pak strávili hasiči zajištěním bezproblémového chodu.

Zájem o volby na drive-in stanovištích ve Zlínském kraji byl v oba volební dny velmi nízký. Celkem zde své hlasy odevzdalo 27 voličů a největší účast byla v krajském městě Zlín (tab. 1). Celá akce však ukázala, že nasazení příslušníků HZS ČR a jejich materiálního vybavení pro vytvoření odpovídajícího zázemí je možné ve velmi krátkém čase prakticky kdekoli a za jakýchkoli povětrnostních podmínek.

kpt. Ing. Pavel ŘEZNÍČEK, HZS Zlínského kraje, foto archiv HZS Zlínského kraje 

Turecko a Sýrie leží v seizmicky aktivní oblasti, a jsou tedy často postiženy zemětřesením. Začátkem února zažila tato oblast nejhorší zemětřesení za posledních 100 let, co se týče celkového počtu obětí i škod. Celkem zahynulo více než 52 tisíc osob, více než 125 tisíc osob bylo zraněno a do určité míry bylo postiženo skoro 23 milionů obyvatel obou zemí. Turecko aktivovalo Mechanismus civilní ochrany Unie (UCPM) již jeden a půl hodiny po prvním otřesu a požádalo jak o záchranné týmy, tak o humanitární pomoc. Odezva byla okamžitá a enormní. Zapojila se většina členských i participujících států UCPM. Pokračující a účinná pomoc ze strany Evropské unie (EU) je velmi důležitá s ohledem na možné geopolitické konsekvence, jež by mohly již toto jaro a léto vyústit v masivní uprchlickou vlnu či ve střednědobém a dlouhodobém horizontu by mohly mít za následek zvýšení pravděpodobnosti teroristických útoků v EU.

Turecko a Sýrie jsou země ležící podél zlomu zemských desek tvořících hranici Evropy a Asie, a jsou tedy náchylné k výskytu zemětřesení. V Turecku se v minulosti vyskytla celá řada silných zemětřesení, ale to, které máme ještě v živé paměti, se událo před necelým čtvrtstoletím. Toto zemětřesení se odehrálo 17. srpna 1999 v regionu Marmarského moře v severozápadní části Turecka. Zemětřesení mělo magnitudu 7,6 a jeho epicentrum se nacházelo asi 100 km východně od Istanbulu. Způsobilo rozsáhlé škody v městě Izmit, které bylo nejvíce postižené, ale také v dalších městech v regionu. Tenkrát si vyžádalo více než 17 tisíc obětí a více než 43 tisíc lidí bylo zraněno. Po tomto zemětřesení přišla turecká vláda a mezinárodní organizace s iniciativami zaměřenými na prevenci podobných katastrof. Bohužel však oba zasažené státy, Turecko i Sýrie, trpí rozsáhlou korupcí, v obou vládnou autokratické režimy, nedodržují se stavební předpisy a technologické postupy při realizaci staveb. Proto má únorové zemětřesení tak katastrofální následky.

K prvnímu otřesu o síle 7,8 M a hloubce 18 km došlo v zasažené oblasti 6. února 2023 v 4.17 hodin místního času poblíž města Gaziantep na jihovýchodě Turecka, v blízkosti hranic se Sýrií. Další silný otřes o síle 7,5 M zasáhl oblast Kahramanmaraş v 10.04 středoevropského času. Úřad pro zvládání katastrof a mimořádných událostí (AFAD) na konci února oznámil velmi smutnou bilanci. Počet obětí v Turecku dosáhl počtu 46 104 a v Sýrii  okolo 6 tisíc. Zraněných bylo v Turecku 114 991 osob a v Sýrii  okolo 12 tisíc osob. Celkově je postiženo katastrofou 14 milionů osob v Turecku a 8,8 milionu osob v Sýrii.

Turecko 6. února 2023 aktivovalo UCPM necelé dvě hodiny po prvním zemětřesení a požádalo o týmy pro pátrání a záchranu osob ve městech (USAR). Byla též konstatována potřeba záchranných zdravotnických týmů (EMT) typu 2 a 3 schopných operovat v extrémních povětrnostních podmínkách. Mezi 8. a 20. únorem 2023 požádalo Turecko o poskytnutí nouzového bydlení, zdravotnických přístrojů a materiálu, spotřebního mate­riálu a dopravních prostředků pro zdravotnickou evakuaci zraněných z postižených oblastí do nemocnic v zemi.

Po aktivaci UCPM došlo k okamžité reakci ze strany 21 členských států a tří participujících států UCPM, které vyslaly celkem 38 týmů (32 USAR a 6 lékařských týmů) tvořených 1 750 osobami a 111 pátracími a záchrannými psy. 32 týmů USAR, z toho šest těžkých a 24 středních, jeden lehký USAR a jeden psí K-9 SAR, podle závěrečných zpráv vyprostilo ze sutin zřícených staveb dohromady 101 živých osob. Z lékařských týmů bylo nasazeno 5 EMT (Emergency Medical Team) a jeden blíže nespecifikovaný lékařský tým. Většina nasazených týmů působila v oblasti již od 6. nebo 7. února 2023, tedy byly nasazeny doslova pár hodin po katastrofě. Všechny týmy ukončily svou činnost v zasažené oblasti do 17. února 2023.

Na místo katastrofy byl také okamžitě vyslán Koordinační a vyhodnocovací tým EU (EUCPT) složený z 11 odborníků, který podporoval místní a vnitrostátní orgány při koordinaci příchozí pomoci EU. EUCPT doprovázeli dva styční důstojníci Evropského střediska pro koordinaci odezvy na mimořádné události (ERCC) a podpůrný tým technické pomoci složený z 12 odborníků. Tým zajišťoval pohotovost v terénu v Besni, Hatayi, Ankaře a Adaně v úzké spolupráci s AFAD a Úřadem OSN pro hodnocení a koordinaci katastrof. 11. února 2023 posílil ERCC tento tým o další dva odborníky na logistiku a jednoho odborníka na řízení informací a 21. února 2023 byl vystřídán týmem EUCPT Bravo složeným ze sedmi odborníků. ERCC vyslal na podporu týmu tři styčné důstojníky. Tým zajišťoval pohotovost v terénu v Gaziantepu, Ankaře, Adaně, Malatyi a Adiyamanu po dobu tří týdnů a po skončení mise bude vystřídán EUCPT Charlie.

Věcnou pomoc poskytlo 20 členských států UCPM a jeden participující stát. 8. února 2023 ERCC mobilizovalo 500 jednotek nouzového bydlení z rezervy rescEU, která je skladována ve Švédsku, a také dva tisíce stanů a osm tisíc lůžek ze skladů v Rumunsku. 14. února 2023 ERCC požádalo o mobilizaci zdravotnického vybavení a osobních ochranných prostředků ze zdravotnických zásob rescEU, které jsou v Německu, Řecku, Nizozemsku, Slovinsku a Švédsku. V rámci okamžité reakce poskytla Evropská komise humanitárním partnerům 5,7 milionu eur na nouzové financování přístřeší, potravin, čištění vody, nepotravinového zboží, hotovosti, zdravotní a traumatologické péče a ochranných služeb.

Česká republika vyslala v reakci na aktivaci UCPM těžký USAR, který se přesunul do místa katastrofy ještě týž den, tedy 6. února 2023, a následující den se zapojil do záchranných prací. Těžký USAR odřad se skládá z 69 osob: velitele týmu, zástupce velitele, styčných důstojníků, záchranářů, lékařů a kynologů se psy. Většinu týmu tvořili příslušníci HZS hlavního města Prahy a HZS Moravskoslezského kraje. Tento tým ukončil působení na místě katastrofy 16. února 2023 a do Česka se vrátil následující den. Za dobu svého působení se mu podařilo ze sutin vyprostit tři živé osoby a 78 těl obětí. Česká republika též odeslala do Turecka humanitární pomoc, konkrétně 480 plachet, 2 160 svetrů, 1 440 košil, 3 840 párů teplých rukavic, 1 980 přikrývek a různý zdravotnický materiál.

Současná situace v zasažené oblasti je velmi komplikovaná. Velké množství lidí se ocitlo bez přístřeší a bez možnosti uspokojovat základní lidské potřeby. Radikálně se  zhoršila situace v uprchlických táborech v Turecku, kde žije velké množství syrských uprchlíků. Je tedy pravděpodobné, že se zlepšením počasí dojde i k obnovení migrace těchto osob. Obava také panuje nad tím, že jak bude váznout pomoc ze strany lokálních či centrálních vlád, tak bude vzrůstat frustrace místního obyvatelstva, jehož životní podmínky byly i tak složité. To bude otevírat prostor pro poskytování nezbytné pomoci ze strany různých fundamentalistických islámských organizací, které mohou situaci zneužít k posílení svého vlivu na místní populaci. V důsledku toho může docházet k radikalizaci místního obyvatelstva (ve smyslu příklonu k radikálnímu výkladu islámu). Ve středně a dlouhodobém výhledu může taková situace přispět ke zvýšení ohrožení Evropy terorismem, který bude motivovaný radikálním výkladem islámu. Přispět k celkové frustraci obyvatelstva může i odchod USAR týmů a následně menší ochota poskytnout značnou a dlouhodobou pomoc zasaženému obyvatelstvu jak ze strany států EU, tak také ze strany mezinárodních organizací a dalších institucí, které jsou však již vyčerpané rok trvající pomocí poskytované Ukrajině. Je však v nejlepším zájmu EU nadále podporovat Turecko i Sýrii a pomáhat těmto zemím s obnovou, aby se předešlo další masivní uprchlické vlně a možné radikalizaci islámského obyvatelstva v zasažené oblasti. 

plk. Ing. Lenka ŠTIKOVÁ, MV-generální ředitelství HZS ČR, foto archiv MV-generálního ředitelství HZS ČR