Časopis 112 ROČNÍK XXII ČÍSLO 7/2023
Na tísňovou linku HZS Kraje Vysočina byl 17. září 2022 nahlášen požár penzionu v obci Daňkovice na Žďársku. Požár způsobený vznícením hořlavých par alkoholu během vaření likvidovalo 15 jednotek hasičů. Škoda byla vyčíslena na 15 milionů korun. Požár zasáhl střechu a strop nad společenským sálem, střechu nad přístavbou penzionu a kompletně zničil elektronické zařízení včetně vzduchotechniky. V polovině prosince loňského roku proběhlo taktické cvičení jednotek PO, jehož námětem byl požár v královéhradeckém seniorcentru SeneCura v Exnárově ulici. Účastníci si vyzkoušeli záchranu a evakuaci osob se sníženou pohyblivostí i manipulaci s nemocničním lůžkem. Záchranáři si rozšířili vědomosti o specifické podmínky zásahů v objektech sociálních služeb. V únoru 2023 bylo přijato doporučení Komise o cílech Evropské unie v oblasti odolnosti vůči katastrofám. Strategický dokument jasně specifikuje pět klíčových oblastí (Předvídat, Připravit se, Upozornit, Reagovat, Zabezpečit).
- OBSAH č. 7/2023 ROČNÍKU XXII
- ELEKTROMOBILY, JEJICH PŘÍNOSY A RIZIKA 1. část
- EXPLOZE SPRINKLEROVÉHO POTRUBÍ
- INFORMAČNÍ SYSTÉM CIVILNÍHO NOUZOVÉHO PLÁNOVÁNÍ
- CÍLE EVROPSKÉ UNIE V OBLASTI ODOLNOSTI VŮČI KATASTROFÁM ANEB JAK SPOLEČNĚ ZVLÁDAT BUDOUCÍ MIMOŘÁDNÉ UDÁLOSTI
V únoru letošního roku bylo přijato doporučení Komise o cílech Evropské unie (EU) v oblasti odolnosti vůči katastrofám. Tento strategický dokument jasně specifikuje pět klíčových oblastí, na které se chce evropská civilní ochrana (CO) zaměřit v příštích letech až do roku 2030. Těchto pět cílů má posílit celkovou odolnost EU a tvoří základ pro posílení kolektivní schopnosti EU čelit dopadům budoucích katastrof a chránit občany, jejich životní podmínky a životní prostředí.
Státy EU čelí v současnosti mnoha výzvám a hrozbám. Přírodní i antropogenní katastrofy jsou stále častější, intenzivnější a složitější a jejich dopady jsou stále více mezioborové a přeshraniční. V době, kdy se ještě vzpamatováváme z následků pandemie covidu-19, se stále více projevuje klimatická změna v podobě mimořádně ničivých období požárů, sucha a povodní, které se rozšiřují po celé Evropě. Mezitím ruská agresivní válka proti Ukrajině vyvolává otřesy v celé Evropě i mimo ni. Abychom dokázali i v budoucnu všem těmto výzvám čelit, musíme zvýšit evropskou kolektivní odolnost a lépe porozumět měnícímu se rizikovému prostředí.
Cíle v této oblasti posilují snahu EU učinit z odolnosti nový směr pro tvorbu její politiky. Agenda Evropské komise (EK) pro strategický výhled a cíle EK v oblasti odolnosti vůči katastrofám mají společný úkol, a to postavit odolnost do centra tvorby politiky EU. Obě iniciativy při vytváření současných rozhodnutí zohledňují budoucnost a při zvyšování odolnosti Evropy využívají výzkum, vytváření scénářů, analýzu trendů a další nástroje.
Odolnost společnosti závisí na spolupráci řady aktérů s CO. V některých případech, jako je terorismus, válka a jiné úmyslné hrozby, je přijímáním opatření v oblasti prevence a připravenosti pověřen širší systém zvládání mimořádných událostí každého členského státu. Ten zahrnuje bezpečnostní složky a armádu. Cíle v oblasti odolnosti vůči katastrofám sice zůstávají specifické pro oblast civilní ochrany, ale doplňují a posilují soubor nástrojů EU pro odolnost v několika oblastech.
Investice do zvyšování odolnosti přinášejí sociální, ekonomické a environmentální výhody, které v řadě případů převažují nad náklady bez ohledu na to, zda a kdy dojde ke katastrofě. Návratnost investic je nejvyšší, pokud zahrnují prvky „inteligentní“ prevence. Mezi tyto prvky patří například systémy včasného varování před širší škálou rizik nebo řešení vycházející z přírody (zelené střechy, rybníky a mokřady), aby se zabránilo vzniku tepelných ostrovů, lesním požárům a povodním. Silnější součinnost mezi subjekty zabývajícími se klimatem, životním prostředím a civilní ochranou může zkvalitnit prevenci a přinést výhody jak pro obyvatele, tak pro planetu.
Na podporu investic mohou členské státy čerpat finanční prostředky EU. Při navrhování „inteligentních“ preventivních investic, které pomohou chránit občany před katastrofami, přizpůsobit se změně klimatu, zabránit zhoršování životního prostředí a urychlit ekologickou transformaci, je k dispozici technická podpora z Mechanismu civilní ochrany Unie (UCPM).
Pět cílů v oblasti odolnosti vůči katastrofám k posílení celkové odolnosti EU
Konvergence vícenásobných a souběžných rizik, která se šíří přes hranice států, vyžaduje změnu myšlení na všech úrovních. Podle právního rámce, kterým se zřizuje UCPM, proto EU a členské státy společně stanovily pět cílů v oblasti odolnosti vůči katastrofám. Tyto cíle jsou společným základem na podporu opatření v oblasti prevence a připravenosti, pokud jde o katastrofy, které mohou mít dopady na více zemí. Každý z nich zahrnuje specifické cíle a stanoví společný program pro posílení kolektivní schopnosti EU čelit dopadům budoucích katastrof a chránit občany, jejich životní podmínky a životní prostředí.
Tyto cíle jsou následující:
1. Předvídat – zlepšení posuzování rizik, jejich předvídání a plánování zvládání rizik katastrof;
2. Připravit se – zvýšení informovanosti obyvatelstva o rizicích a jeho připravenosti na ně;
3. Upozornit – zlepšení systémů včasného varování;
4. Reagovat – posílení kapacity UCPM pro odezvu;
5. Zabezpečit – zajištění spolehlivého systému civilní ochrany.
V letošním roce by se mělo uvádět doporučení do praxe na úrovni EU i na vnitrostátní úrovni. To bude zahrnovat konkrétní kroky k realizaci stěžejních návrhů, ale také šíření informací o cílech v oblasti odolnosti vůči katastrofám, oslovení klíčových stran v členských státech a budování účinných vazeb na iniciativy EU a celosvětové iniciativy v oblasti odolnosti.
V průběhu roku 2024 budou důkazy získané na základě nových scénářů katastrof a hlavní směry vyplývající z nadcházejícího evropského posouzení rizik v oblasti klimatu zohledněny v doporučeních týkajících se cílů v oblasti odolnosti vůči katastrofám. Na úrovni jednotlivých zemí by mělo být zahájeno vzájemné komplexní hodnocení plnění cílů v oblasti odolnosti vůči katastrofám.
V rámci širšího úsilí o posílení odolnosti hodlá EK podporovat budování kapacit a sdílení osvědčených postupů v oblastech, na které se vztahují cíle v oblasti odolnosti vůči katastrofám, mezi členskými státy, a to i prostřednictvím vzájemných hodnocení, finanční a technické pomoci a podpory evropských a globálních partnerů.
plk. Ing. Lenka ŠTIKOVÁ, MV-generální ředitelství HZS ČR, foto archiv MV-generálního ředitelství HZS ČR