Časopis 112 ROČNÍK XXII ČÍSLO 9/2023

V časopisu se dočtete o rozboru požáru ve firmě na zpracování dřeva v Čelákovicích v okrese Praha-východ. Postupně byl vyhlášen až 3. stupeň požárního poplachu. Škoda byla stanovena na 2 miliony korun. Počátkem tohoto roku byla zahájena spolupráce příslušníků HZS Středočeského kraje, Územního odboru Kolín s kolegy z vojenské hasičské jednotky 21. základny taktického letectva v Čáslavi. Při prvním společném zaměstnání se hasiči seznámili s bezpečnostními zásadami při případném zásahu u nehody různých typů letounů. HZS Plzeňského kraje dlouhodobě spolupracuje s řadou subjektů v rámci inovací. Nová mobilní aplikace Technik HZS je určena technikům chemické a technické služby. Přináší zjednodušení přenosu dat a nezávislost na nepřenosném počítači. Během českého předsednictví v Radě EU došlo v rámci Pracovní skupiny pro civilní ochranu – směrnice CER ke schválení dvou důležitých dokumentů zvyšujících odolnost kritické infrastruktury. 

Během českého předsednictví v Radě Evropské unie (EU) trvajícího od 1. července do 31. prosince 2022 došlo v rámci Pracovní skupiny pro civilní ochranu – směrnice CER (PROCIV-CER) ke schválení dvou důležitých dokumentů zvyšujících odolnost kritické infrastruktury, a to směrnice o odolnosti kritických subjektů (směrnice CER) a doporučení Rady o celounijním koordinovaném přístupu za účelem posílení odolnosti kritické infrastruktury (Doporučení).

Budova Rady Evropské unie


Zatímco schválení směrnice CER, která zásadním způsobem mění filozofii přístupu k ochraně kritické infrastruktury, bylo hlavní a jedinou původní prioritou této pracovní skupiny, události ze září roku 2022 však zcela změnily původní plán práce PROCIV-CER. V souvislosti se sabotáží na plynovodu Nord Stream 26. září 2022 představila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen pětibodový plán pro odolnou kritickou infrastrukturu, v jehož kontextu Evropská komise 18. října 2022 předložila Evropské radě návrh Doporučení Rady o koordinovaném přístupu EU k posílení odolnosti kritické infrastruktury. Evropská rada 21. října 2022 přijala závěry, které vyzývají členské státy, aby rychle pokročily v práci na přijetí Doporučení, a současně české před­sednictví přijalo závazek Doporučení schválit nejpozději do 31. prosince 2022.

Jako vedoucí pracovní skupina pro projednávání tohoto Doporučení byla určena pracovní skupina PROCIV-CER. Vzhledem k tomu, že Doporučení je multisektorovým dokumentem, spolupracovaly s pracovní skupinou PROCIV-CER i další příslušné pracovní skupiny a organizace zabývající se kybernetikou (HWPCI), hybridními hrozbami (HWP ERCHT), civilní ochranou (PROCIV), námořnictvím (MARITIME) a diplomatickou službou (EEAS).

Schvalovací proces Doporučení byl vzhledem k naléhavosti situace a rozhodnutí Evropské rady podstatně zkrácen, v důsledku čehož bylo potřeba navýšit počty jednání pracovní skupiny PROCIV-CER (24. října a 11., 18. a 28. listopadu 2022) a zintenzivnit práci členů předsednického týmu a zástupců členských států tak, aby byl dokument předložen na jednání Výboru stálých zástupců vlád členských států Evropské unie (COREPER) nejpozději 7. prosince 2022 a následně schválen Radou (EUCO) nejpozději 13. prosince 2022.

Doporučení Rady je samo o sobě nezávazným aktem pro členské státy EU, nicméně naplňování v něm stanovených cílů se považuje za projevení politické vůle pro vzájemnou spolupráci a potvrzuje zájem členských států EU o zvyšování odolnosti kritické infrastruktury.

Samotný dokument je obsahově rozdělen do čtyř kapitol (1. Cíl, oblast působnosti a stanovení priorit, 2. Lepší připravenost, 3. Posílená reakce a 4. Mezinárodní spolupráce), které vždy stanovují cílená opatření na úrovni členských států EU a opatření na úrovni EU. Úvodní kapitola zmiňuje důraz na přijetí opatření ke zvýšení odolnosti v klíčových odvětvích kritické infrastruktury, kterými jsou energetika, digitální infrastruktura, doprava a vesmír. Zároveň vyzývá členské státy EU, aby upřednostnily přijetí opatření u takové kritické infrastruktury, která má značný přeshraniční význam. Zvláštní důraz je pak kladen na odvětví energetiky, a to zejména v souvislosti s pokračující ruskou válečnou agresí vůči Ukrajině, kde energetická infrastruktura je jedním z cílů útoků.

Zvyšování odolnosti subjektů kritické infrastruktury
V rámci zvyšování odolnosti jsou členské státy EU vyzvány k urychlení přípravných prací a přijetí vhodných opatření ke zvýšení odolnosti subjektů kritické infrastruktury, která vycházejí ze směrnice CER. Předpokladem pro splnění tohoto úkolu je přitom její včasná implementace do národní legislativy. Podstatná je také odborná příprava a cvičení odborníků a vzájemné sdílení osvědčených postupů a získaných poznatků. Významným bodem této kapitoly je také důraz na provádění zátěžových testů. V kontextu zvyšujících se kybernetických hrozeb a útoků na digitální infrastrukturu je zde oblast kybernetické bezpečnosti výrazně akcentována, a to zejména v souvislosti se schválením směrnice o opatřeních k zajištění vysoké společné úrovně kybernetické bezpečnosti v Unii (směrnice NIS2) a z toho plynoucí provázanosti s bezpečností kritické infrastruktury. Doporučení Rady dále vyzývá členské státy EU k vyčlenění dostatečných prostředků (finančních, materiálních a personálních) pro orgány odpovědné za zvyšování odolnosti subjektů kritické infrastruktury či poskytovatelů regulovaných služeb a pro orgány řešící dopady jednotlivých hrozeb.

Důraz na mezinárodní spolupráci
Rada se dále zavázala vytvořit plán koordinované reakce na narušení kritické infrastruktury se značným přeshraničním významem (tzv. Blueprint). Ten by měl popisovat spolupráci mezi členskými státy EU a jejími institucemi a subjekty v případě narušení kritické infrastruktury se značným přeshraničním významem. Zároveň bude respektovat zavedené národní postupy pro takovéto případy a existující horizontální mechanismy krizového řízení, jako jsou Integrovaná opatření pro politickou reakci na krize (IPCR), Mechanismus civilní ochrany EU (UCPM), krizový koordinační systém Evropské komise ARGUS či Mechanismus reakce na krize (CRM) Evropské služby pro vnější činnost (EEAS). Za účelem diskuze zainteresovaných stran k Blueprintu proběhl 24. dubna 2023 workshop Evropské komise, na kterém byla představena jeho pracovní verze, kterou měly členské státy možnost připomínkovat. Finální podoba tohoto dokumentu bude vydána formou nového Doporučení Rady, jehož schválení Evropská komise očekává v září 2023. 

Mezinárodní jednání PROCIV-CERPosílení reakce na úrovni členských států EU se rovněž opírá o zintenzivnění výměny informací na operační úrovni se Střediskem pro koordinaci odezvy na mimořádné události (ERCC) v rámci UCPM s cílem posílit včasné varování a koordinovat svou reakci pod záštitou tohoto mechanismu v případě narušení kritické infrastruktury se značným přeshraničním významem. Dále vybízí subjekty kritické infrastruktury k navýšení svých kapacit pro rychlou obnovu poskytovaných základních služeb a budování co nejodolnější kritické infrastruktury vůči všem typům hrozeb. Současně se předpokládá posílení kybernetické bezpečnosti členských států EU prostřednictvím aktualizace strategie kybernetické bezpečnosti a případným přijetím národního plánu reakce na incidenty a krize v oblasti kybernetické bezpečnosti. Podstatné jsou také investice do kritické infrastruktury v klíčových odvětvích, zejména tam, kde je stávající infrastruktura na konci životnosti. Doporučení Rady také vyzývá k proaktivní strategické komunikaci na vnitrostátní úrovni v souvislosti s bojem proti hybridním hrozbám a dezinformačním kampaním. Existuje totiž riziko, že v případě incidentů, kterými bude narušena kritická infrastruktura, bude vznikat snaha ze strany protivníků ovlivňovat narativy těchto incidentů. 

Opatření pro posílení reakce na úrovni EU zahrnuje úzkou spolupráci Evropské komise s členskými státy EU. Význam podmořské kritické infrastruktury je reflektován ve výzvě pro Evropskou komisi, ve které je instruována, aby vedla konzultace s relevantními zúčastněnými stranami a odborníky ohledně vhodných opatření v souvislosti s možnými významnými incidenty týkajícími se takovéto infrastruktury.

Závěrečná kapitola Doporučení Rady pojednávající o mezinárodní spolupráci vyzývá členské státy EU ke spolupráci s relevantními třetími zeměmi v případech, kdy se jedná o odolnost kritické infrastruktury se značným přeshraničním významem. Dále jsou členské státy EU vyzvány ke spolupráci s Evropskou komisí a vysokým představitelem EU pro zahraniční a bezpečnostní politiku za účelem účinného řešení rizika pro kritickou infrastrukturu v mezinárodních vodách a urychleného vývoje a zavedení souboru nástrojů EU a prováděcích pokynů v boji proti hybridním hrozbám. V souvislosti s opatřeními na úrovni EU jsou Evropská komise a vysoký představitel EU pro zahraniční a bezpečnostní politiku vyzváni k posílení koordinace s NATO v oblasti odolnosti kritické infrastruktury a k podpoře relevantních třetích zemí s cílem zvýšit odolnost kritické infrastruktury na jejich území, zejména takové kritické infrastruktury, která fyzicky propojuje jejich území s územím členského státu EU. 

Z obsahu Doporučení Rady lze vyčíst důležitost tématu ochrany kritické infrastruktury a posilování její odolnosti na území EU. Zároveň je z něj patrná provázanost s dalšími oblastmi bezpečnosti, zejména s kybernetickou bezpečností a bojem proti hybridním hrozbám. Na závěr je vhodné poznamenat, že s ohledem na výroky a iniciativy Evropské komise a některých členských států EU je možné předpokládat, že význam odolnosti kritické infrastruktury pro EU do budoucna ještě poroste.

plk. Mgr. Barbora PÁLKOVÁ, kpt. Ing. David PATRMAN, Ph.D., MV-generální ředitelství HZS ČR,
foto archiv MV-generálního ředitelství HZS ČR

vytisknout  e-mailem  X Corp.   Facebook