Časopis 112 ROČNÍK XXIII ČÍSLO 10/2024

Před příjezdem první jednotky k požáru ve Frenštátu pod Radhoštěm halu opustilo všech 33 zaměstnanců. Asi po půl hodině došlo k propadnutí střechy a následně k částečné destrukci obvodových stěn přístavků. Hasební voda byla dopravována dálkově z řeky Lubiny a vzdálené řeky Lomné. Zapojeno bylo 118 hasičů, požár zachvátil plochu 4 700 m2. Před třemi lety vypukl požár v Zařízení pro energetické využití odpadu v pražských Malešicích, do současné doby není uzavřený z hlediska soudního sporu zainteresovaných stran. Technický ústav požární ochrany vypracoval znalecký posudek a stanovil příčinu vzniku požáru. Pro posuzování a zkoušení parametrů hadic používaných v požární ochraně existuje v současnosti soubor evropských technických norem, respektive jejich národních verzí. V základu lze normy rozdělit na požadavkové a zkušební. V srpnu pokračovala sezona lesních požárů v jihovýchodní Evropě, která byla velmi náročná. Na pomoc s hašením vyslala Česká republika pozemní tým. 

V srpnu pokračovala sezona lesních požárů v jihovýchodní Evropě, která byla velmi náročná, a její dopad byl rekordní. Mechanismus civilní ochrany Unie (UCPM) byl v tomto období v Evropě aktivován celkem v deseti případech. V Bulharsku již začátkem srpna dosáhla vypálená plocha čtyřnásobku celoročního průměru. Také Albánie, Kypr a Turecko zaznamenaly spálené plochy výrazně nad celoročním průměrem. V Severní Makedonii byla letošní sezona lesních požárů vůbec nejhorší v historii a její spálená plocha překonala pětinásobek ročního průměru. Také Řecko zažilo v polovině srpna velký požár v blízkosti hlavního města Athén. Na pomoc s hašením tohoto rychle se šířícího požáru vyslala Česká republika (ČR)75členný pozemní tým složený ze 64 příslušníků Hasičského záchranného sboru České republiky (HZS ČR), sedmi členů Zdravotnické záchranné služby hl. m. Prahy a čtyř pracovníků technické podpory.

Lesní požáry v Albánii a Severní Makedonii

V Albánii vypuklo v srpnu několik nových lesních požárů. Při požáru, který začal 4. srpna 2024 v provincii Dibër ve střední Albánii, v oblasti Fushë-Bulqizë, shořelo více než 1 200 ha. Ve stejném regionu, v Shtushaj, zanechal 15. srpna 2024 požár více než 370 ha spálených ploch. V jihozápadní Albánii (okresy Vlore, Gjirokaster, Berat) zůstalo po požáru více než 1 000 ha spálenišť. V provincii Korce vypukly 6. srpna 2024 dva požáry, a to ve Zvirine, po němž zůstalo spálených 731 ha, a požár v Peshkepi, který spálil více než 4 850 ha. V jižní Albánii ve městě Delvina ohrožoval požár obyvatele i domy.

V neděli 11. srpna 2024 Albánie aktivovala UCPM a požádala o dvě rescEU kapacity pro letecké hašení lesních požárů – letadla nebo vrtulníky. 14. srpna 2024 Rumunsko nasadilo jedno letadlo (víceúčelové letadlo C-27J Spartan) s kapacitou šest tun vody. Letadlo bylo demobilizováno 20. srpna 2024. Ve čtvrtek 15. srpna 2024 vyslalo Evropské středisko pro reakci na mimořádné události (ERCC) do Albánie styčného důstojníka, aby podpořil místní orgány koordinující zdroje UCPM. Styčný důstojník svou misi ukončil 18. srpna 2024 a o dva dny později byla ukončena i celá mimořádná událost (MU).

Severní Makedonie v srpnu nadále čelila vážné hrozbě aktivních požárů, zejména v severních, východních a jižních oblastech země, ale již si nevyžádala aktivaci UCPM, jak tomu bylo dvakrát v červenci. Vzhledem ke stále probíhajícím požárům ještě nebylo dokončeno přesné vyhodnocení zasažené plochy požáry, ale od začátku roku podle údajů Evropského informačního systému o lesních požárech (EFFIS) shořelo v Severní Makedonii více než 53 700 ha, což bylo nejvíce v celé historii sledování. Jen v období od 28. července do 18. srpna 2024 shořelo přes 37 % této plochy, tedy 20 051 ha.

Lesní požáry v Řecku

V neděli 11. srpna 2024 vypukl mimořádně silný požár v Attice v oblasti Varnavas severovýchodně od Athén (přibližně 35 km) a v ranních hodinách 12. srpna 2024 se rozšířil na pohoří Penteli v Attice. Rychle se šířící požár, který byl podpořen horkým a větrným počasím, si vynutil evakuaci v několika obcích. Při požáru zemřel jeden člověk. Podle agentury EFFIS shořelo 10 970 ha.

V pondělí 12. srpna 2024 Řecko aktivovalo UCPM a požádalo o čtyři hasičská letadla a dva vrtulníky. Ten samý den svou žádost ještě rozšířilo o další dvě hasičská lopatková letadla a osm modulů pro pozemní hašení lesních požárů s vozidly (GFFF-V). 13. srpna 2024 Řecko informovalo, že žádné další pozemní ani letecké posily nejsou potřeba. Pozemní předsunuté hasičské týmy z Malty, Moldavska a Rumunska, které byly preventivně nasazené v Řecku po celou rizikovou sezonu, patřily mezi první jednotky bojující s požáry v okolí Athén. Celkem byly nabídnuty a přijaty dva hasičské letouny (Canadair) z rezervy rescEU z Itálie, jeden vrtulník z Francie, také z rezervy rescEU, a jeden vrtulník Kamov ze Srbska. Pro pozemní hašení bylo nasazeno osm GFFF-V modulů, celkem 348 hasičů a 115 vozidel. Čtyři z Francie a po jednom z Česka, Rumunska, Srbska a Itálie.

13. srpna 2024 byli do Athén vysláni dva styční důstojníci ERCC. Z nichž jeden se o dva dny později přesunul do Tirany a druhý se 18. srpna 2024 vrátil z Athén do Bruselu. 20. srpna 2024 byla tato MU ukončena.

Nasazení českých hasičů v Řecku

ČR byla první zemí, která Řecku nabídla pomoc po aktivaci UCPM 12. srpna 2024. Po akceptaci nabídky vyrazil hned následující den, tedy v úterý 13. srpna 2024 okolo poledne do Athén pod vedením plk. Ing. Vojtěcha Nezvala z HZS Moravskoslezského kraje pozemní odřad pro hašení lesních požárů s vozidly. Tým se skládal z 64 hasičů, sedmi zdravotníků a čtyř členů technické podpory. Celkem jej tvořilo 74 mužů a jedna žena. Počet nasazených hasičů a techniky byl následující: Záchranný útvar HZS ČR – 20 hasičů / 14 ks techniky, HZS Středočeského kraje – 13 hasičů / 4 ks techniky, HZS Plzeňského kraje – 11 hasičů, HZS Moravskoslezského kraje – 4 hasiči / 4 ks techniky, HZS hl. m. Prahy – 2 hasiči a HZS Jihomoravského kraje – 11 hasičů / 3 ks techniky.

Hlavním úkolem českého týmu bylo operativní nasazení v rozsáhlé oblasti tak, aby vystřídal místní, již vyčerpané jednotky. Vzhledem k velmi vysokým teplotám bylo naprosto zásadní pravidelné střídání hasičů v zasažených oblastech. Jednou z hlavních akcí bylo rovněž zapojení do monitorování a preventivního nasazení v nejrizikovějších oblastech. Kromě Česka pomoc Řecku vyslaly také Itálie, Francie, Rumunsko, Moldavsko, Malta, Kypr, Polsko, Srbsko a Turecko.

Ve čtvrtek 15. srpna 2024 po třetí hodině ranní dorazili čeští hasiči do nejvíce zasažené oblasti řeckých Athén. Po příjezdu se setkali s českým velvyslancem a velením řeckých hasičů. Řešil se zejména postup a místo nasazení českého týmu. Téhož dne odpoledne již byli Češi nasazeni k identifikaci a likvidaci ložisek požárů.

V dalších dnech byly všechny tři segmenty českého týmu rozmístěny strategicky tak, aby pokryly nejrizikovější místa pro vznik požáru a jejich dojezd na místo byl do pěti minut od ohlášení. Hasiči operovali v málo obydlené oblasti na předměstí hlavního města. Jedná se o kopcovitou oblast plnou zeleně, kde hrozí velmi rychlé rozšíření plamenů v případě vzniku požáru. V oblasti navíc foukal silný nárazový vítr. Likvidace začínajících požárů byla proto klíčová. Monitoring oblasti byl podpořen i ze vzduchu vrtulníky, které nasadila řecká strana. V každém ze tří segmentů byl jeden řecký hasič s místní znalostí terénu jako spojka pro komunikaci mezi operačním střediskem a českým týmem.

V pátek 16. srpna 2024 řečtí hasiči stále nesnížili nejvyšší, tedy extrémní riziko vzniku požáru pro Attiku, kde Athény leží. V dalších dnech se ale situace zlepšovala. V neděli 18. srpna 2024 čeští hasiči pomáhali řeckým kolegům naposledy. Tento den největší nebezpečí rizika vzniku požáru u Athén pominula a plamenné hoření se již neobjevilo. Stejně jako týmy z dalších států, které do Řecka přijely na pomoc, i český tým ukončil svoji misi po pěti dnech a v pondělí 19. srpna 2024 kolem třetí hodiny ranní vyrazil na dvoudenní cestu zpět do Česka.

Pětidenní mise českého týmu hasičů, záchranářů a technické podpory byla nejen významnou a okamžitou pomocí řeckým hasičům při hašení mimořádně silného požáru, který zasahoval do blízkosti Athén, ale rovněž sehrála důležitou roli v budování image Česka jako partnera, který je schopen pomoci bez váhání a okamžitě. O to více, že ČR nabídla pomoc v rámci UCPM jako první a jako první byla tato pomoc i přijata. Tento fakt ocenila jak zástupkyně řeckého Ministerstva zahraničních věcí, ředitelka teritoriálního odboru Jeorjia Sultanopulu, tak ředitelka mezinárodního odboru Ministerstva pro klimatickou změnu a civilní ochranu Irini Krampi. Obě ministerstva také uveřejnila poděkování českým hasičům na sociální síti X. Zprávu o zapojení českého týmu přinesly také všechny hlavní řecké zpravodajské kanály (televize, tištěná i online média).

Lesní požáry v Portugalsku

14. srpna 2024 vypukl v Ribeira Brava na ostrově Madeira v Portugalsku požár. Hasiči z pevniny a autonomního území Azory posílili zásahové jednotky autonomního území Madeira. Požár zasáhl tři větší vesnice a vyvolal evakuaci šesti malých sídel (asi 200 lidí). Vyhořelá plocha podle systému EFFIS činila 5 050 ha. Požár zasáhl lesy a křoviny v odlehlých místech s obtížným přístupem pro pozemní síly. Na národní úrovni bylo nasazeno 200 hasičů, 45 vozidel a jeden vrtulník.

Portugalsko aktivovalo UCPM 21. srpna 2024 a požádalo o nasazení středních nebo těžkých hasicích letounů k likvidaci požáru na ostrově Madeira. ERCC mobilizovalo prostředky rescEU, které hostilo Španělsko, a od 22. do 26. srpna 2024 nasadilo dvě hasičská letadla typu Canadair. Letadla měla základnu v Porto Santo a uskutečnila 26 shozů vody. 28. srpna 2024 byla MU ukončena.

Během letošní sezony byl z důvodu lesních požárů UCPM desetkrát aktivován v Evropě a dvakrát mimo Evropu, v Bolívii a Guatemale. Albánie aktivovala UCPM celkem čtyřikrát, Bulharsko požádalo pouze jednou, ale tuto svou žádost třikrát aktualizovalo, Severní Makedonie požádala dvakrát a druhou žádost třikrát aktualizovala. Po jedné aktivaci zaznamenaly Řecko, Portugalsko a Kypr.

Celkem bylo v rámci UCPM nasazeno 33 hasičských letadel a 12 helikoptér z osmi členských států (Řecko, Španělsko, Slovinsko, Chorvatsko, Rumunsko, ČR, Francie, Itálie, Německo, Švédsko a Kypr) a dvou participujících států (Srbsko a Turecko). Pozemní cestou bylo vysláno osm GFFF-V modulů z Česka, Francie, Itálie, Rumunska a Srbska. Na misi byli vysláni také dva styční důstojníci ERCC. Při všech aktivacích byla využita služba Copernicus pro monitoring a sledování průběhu MU. Letošní sezona lesních požárů opět ukázala, jak je UCPM důležitým a nepostradatelným nástrojem pro boj s lesními požáry v Evropě.

plk. Ing. Lenka ŠTIKOVÁ, MV-generální ředitelství HZS ČR, foto archiv MV-generálního ředitelství HZS ČR

vytisknout  e-mailem  X Corp.   Facebook