Časopis 112 ROČNÍK XXIII ČÍSLO 11/2024

HZS Ústeckého kraje je zapojený do procesu přípravy stavby Krušnohorského tunelu, který bude součástí nové železniční vysokorychlostní trati Drážďany–Praha. Technický ústav požární ochrany nově řeší dva výzkumné projekty, které byly získány v rámci veřejné soutěže „Program bezpečnostního výzkumu ČR“ s označením SECTECH. Typová činnost složek integrovaného záchranného systému při poskytování psychosociální pomoci vychází z předpokladu, že při řešení mimořádných událostí je potřeba brát v potaz i její možné psychosociální dopady na osoby zasažené danou událostí, na záchranáře a na další zasahující a pomáhající osoby. Statické narušení domu po výbuchu komplikovalo vyšetřování příčiny vzniku požáru 

Hasičský záchranný sbor Ústeckého kraje (HZS ULK) je zapojený do procesu přípravy stavby Krušnohorského tunelu, který bude součástí nové železniční vysokorychlostní trati (VRT) Drážďany–Praha. Aktuálně projednávaná varianta Krušnohorského tunelu představuje stavbu tvořenou dvěma jednokolejnými tubusy o celkové délce 30,2 km. Trať je navrhována jak pro nákladní, tak pro osobní dopravu s maximální rychlostí 230 km/h.
Zařízení stanoviště tunelu v Brenneru

Obě tunelové trouby jsou navržené s pevnou jízdní dráhou pro silniční vozidla, což znamená, že prostor v tunelu mezi jednotlivými kolejnicemi je ve stejné výškové úrovni tak, aby byla umožněna jízda požární techniky. Vjezd do jednotlivých tunelových trub bude možný přes portály, a to na české straně přes portál Chabařovice a na německé straně přes portál Heidenau. Další vjezd pro silniční vozidla bude zhruba uprostřed tunelu samostatnou štolou, která povede k evakuačnímu záchrannému místu (EZM). To je tvořeno dalším samostatným tunelovým tubusem, který je navržený mezi levou a pravou tunelovou troubou. Prostor EZM je koncipovaný jako místo, kde cestující vyčkají na záchranné složky, jež zajistí jejich evakuaci z tunelu. Prostor EZM bude požárně oddělený od tunelových trub a bude zajištěno dostatečné větrání. Po celé délce tunelu jsou navržené propojky, které umožní jednak evakuaci cestujících z tunelové trouby zasažené požárem do nezasažené tunelové trouby a jednak požární zásah z nezasažené tunelové trouby. V obou jsou navržena požární potrubí – suchovody. U všech portálů se počítá jak s nádržemi na vodu jako zdroji pro hašení, tak s nástupními plochami pro požární techniku o ploše minimálně 1 500 m². Požárních nádrží je navrženo pět s kapacitou od 50 do 200 m³. Celkově bude k dispozici 500 m³ vody.
Časová osa plánovaní a výstavby tunelu

Projektování tunelu, který se bude nacházet na území České republiky a Německa, musí splňovat legislativní a technické požadavky obou zemí, být navzájem kompatibilní a respektovat podmínky evropské legislativy. Z hlediska evropské legislativy je potřeba dodržet nařízení Komise (EU) č. 1303/2014, o technické specifikaci pro interoperabilitu týkající se „bezpečnosti v železničních tunelech“ železničního systému Evropské unie (TSI SRT) a prováděcí nařízení Komise (EU) č. 402/2013, o společné bezpečnostní metodě pro hodnocení a posuzování rizik a o zrušení nařízení (ES) č. 352/2009. Analýzu rizik nařizuje v České republice i zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů, podle něhož je provozovatel dráhy povinen přijmout nezbytná opatření spočívající v analýze, hodnocení a usměrňování rizik podle prováděcího nařízení. Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 402/2013 ukládá navrhovatelům aplikovat proces řízení rizik, do kterého musí být zapojen nezávislý posuzovatel bezpečnosti. TSI SRT stanoví, že vymezení úlohy záchranných služeb je záležitostí příslušných vnitrostátních předpisů.  Rámcové požadavky vyplývající např. z TSI SRT a ČSN 73 7508 Železniční tunely nejsou principálně určené pro navrhování tunelů s délkou 30 km a rychlostí přes 200 km/h. Z pohledu požární bezpečnosti je potřeba ověřit, zda je navrhovaný tunel s ohledem na délku, provedení, dispoziční uspořádání, navrhované využití VRT, vybavení požárně bezpečnostními zařízeními atd. bezpečný z hlediska požární ochrany (PO) a zda je navrhovaný způsob provedení požárního zásahu reálný a bezpečný i pro zasahující složky. Na základě různých scénářů mimořádných událostí (MU), které zahrnují jak takzvané „teplé“ MU, tedy požáry nákladních a osobních vlaků či výbuchy s následným požárem, tak i takzvané „studené“ MU, jako jsou například srážka vlaků nebo vykolejení, je potřeba zajistit především možnost bezpečné evakuace, zachování stability a nosnosti konstrukcí po celou dobu potřebnou pro evakuaci všech osob z tunelu, zabránit možnosti šíření požáru a jeho zplodin mezi jednotlivými požárními úseky uvnitř tunelu, zabezpečit stavby požární vodou, případně jinými hasebními látkami, věcnými prostředky PO a požárně bezpečnostními zařízeními, vymezit zásahové cesty, příjezdové komunikace a nástupní plochy pro požární techniku. Dále vhodná opatření k zajištění bezpečnosti osob provádějících hašení požáru a záchranné práce, navržení technických, případně technologických zařízení stavby (rozvodná potrubí, vzduchotechnická zařízení apod.) z perspektivy požadavků požární bezpečnosti, popřípadě stanovit zvláštní požadavky na zvýšení požární odolnosti stavebních konstrukcí nebo snížení hořlavosti stavebních hmot, rozsah a způsob rozmístění výstražných a bezpečnostních značek a tabulek.
Příprava stavby VRT Drážďany–Praha probíhá již řadu let. V současné době se finalizuje text smlouvy mezi Českou republikou a Spolkovou republikou Německo o plánování, výstavbě a provozování Krušnohorského tunelu na železničním spojení mezi Prahou a Drážďany (Smlouva o Krušnohorském tunelu). Předmětem slouvy je závazek obou států společně vybudovat a provozovat přeshraniční železniční tunel. Ten včetně propojení se stávající železniční sítí zkvalitní vysokorychlostní železniční síť mezi oběma státy a také v Evropské unii. Stavební dílo bude vybudováno v souladu s evropskými předpisy a platnými technickými požadavky Spolkové republiky Německo. Závaznost technických požadavků Spolkové republiky Německo se vztahuje i na případné změny, opravy, údržbu a obnovu nebo jiné postupy týkající se stavebního díla. Zařízení a stavby mimo společný plánovací prostor budou naplánovány a vybudovány podle předpisů dotčených států.
Obsahem této mezinárodní smlouvy jsou nejen otázky jednotného bezpečnostního standardu, řešení případných rozporů mezi národními předpisy jednotlivých států, funkčnost, interoperabilita systémů a zařízení, ale i otázky bezpečnosti a zdolávání MU včetně oprávnění při plnění úkolů vstupovat na území druhého státu a do tunelu na území jiného státu. Smlouva zavazuje oba státy vytvořit společné zásahové plány pro zdolávání MU během výstavby a při provozování Krušnohorského tunelu. Dále smlouva ukládá provozovat společné kontaktní místo s nepřetržitým provozem za účelem podpory příslušných orgánů při zdolávání MU. Úkolem společného kontaktního místa je zajistit provedení nezbytných opatření pro bezpečný zásah. Pod pojmem společné kontaktní místo si lze představit operační středisko, které zajistí vícesměrné předávání potřebných informací mezi provozovatelem tunelu a složkami integrovaného záchranného systému (IZS), zabezpečení beznapěťového stavu v tunelu, monitoring tunelu, monitoring a ovládání zařízení a technologií atp.

Portál Chabařovice

Pracovní skupina zaměřená na proveditelnost zásahu

Na základě požadavku, který vyplynul při projednávání textu mezinárodní smlouvy mezi Ministerstvem dopravy Německa, DB InfraGO, Ministerstvem dopravy České republiky, Ministerstvem vnitra České republiky, MV-generálním ředitelstvím HZS ČR, Správou železnic a dalšími subjekty, vznikla pracovní skupina, jejímž úkolem je řešit způsoby požárního zásahu. Vzhledem ke skutečnosti, že možnost provedení požárního zásahu, a to jak z hlediska bezpečné evakuace osob z tunelu, tak bezpečnosti osob provádějících hašení požáru a záchranné práce, je neoddělitelně spojena se stavebním provedením tunelu a jeho technickým vybavením, zúčastnili se jednání příslušníci IZS i příslušníci prevence. V pondělí 10. června 2024 se na stanici v Ústí nad Labem uskutečnilo první jednání k zásahu v plánovaném Krušnohorském tunelu, kterého se zúčastnily nejen zasahující složky z České republiky, ale i z Německa. Jednání budou probíhat i v příštím roce, neboť řešených témat je celá řada, jako například způsob detekce a ohlášení požáru, umístění a činnosti velínu, způsob ovládání jednotlivých zařízení a jejich vzájemná koordinace, kontaktní a oprávněné osoby, způsob komunikace s velínem a řešení jazykové bariéry, způsob spojení a pokrytí signálem, výkon požáru při nejsložitější variantě, doba zakouření tunelu, způsob větrání, dojezdové časy záchranných složek České republiky a Německa, počty sil a prostředků na místě MU, velení, způsob a rozsah hašení, prostředky pro provedení zásahu, zásobování požární vodou, možnost využití navržených zařízení (rozdílné armatury, dvojjazyčné značení, způsob ovládání šoupat a čerpadel), přístupové komunikace, nástupní plochy a jejich kapacity (pro všechny záchranné složky), náhradní možnosti, zohlednění klimatických podmínek, způsob a zařízení pro evakuaci osob, doba funkčnosti požárně bezpečnostních zařízení, vazba na evakuaci i na provedení zásahu, celkový počet osob, počet zraněných osob, způsob a doba evakuace, samostatná evakuace nezraněných osob do bezpečného prostoru, evakuace zraněných osob z tunelu do bezpečného prostoru, evakuace všech osob z bezpečného prostoru na volné prostranství, stanovení podmínek pro hasební práce a koordinace činností záchranných složek se samostatnou evakuací nezraněných osob a asistovanou evakuací zraněných, trasy pro zásah a pro evakuaci, cvičení jednotek PO (požární zásah, ovládání instalovaných zařízení, evakuace, koordinace činností záchranných složek), rizika pro zasahující složky, vypnutí trakčního vedení a ověření stavu.

Exkurze v Brennerském tunelu

Saské státní ministerstvo pro hospodářství, práci a dopravu Svobodného státu Sasko zorganizovalo ve dnech 13.–16. května 2023 exkurzi k výstavbě železničního tunelu na Brenneru nedaleko Innsbrucku na hranicích mezi Rakouskem a Itálií. Prohlídky se zúčastnili zástupci Europäische Verbünde für territoriale Zusammenarbeit (EVTZ) – Evropského seskupení pro územní spolupráci, Správy železnic, Deutsche Bahn Infra GO, Ministerstva dopravy, Ministerstva životního prostředí, Ministerstva životního prostředí Saska, Saského státního ministerstva pro hospodářství, práci a dopravu Svobodného státu Sasko, Státní kanceláře Saska, Ministerstva vnitra Saska, Krajského úřadu Ústeckého kraje dále starostové obcí v okrese Ústí nad Labem, zástupci okresních úřadů Saské Švýcarsko – východní Krušné hory, Saské geologické služby, Báňské univerzity Freiberg, Österreichische Bundesbahnen, HZS ULK a dvě tlumočnice. Účelem cesty byla účast na prohlídce v tunelu Brenner, který bude nejdelším železničním tunelem na světě s délkou 64 kilometrů. Exkurze byla zaměřena na proces plánování a výstavby dvou přeshraničních jednokolejných jednosměrných železničních tubusů včetně zabezpečení z hlediska PO, vybavení požárně bezpečnostními zařízeními, stabilním hasicím zařízením, přetlakovým větráním propojek, větráním záchranných míst, prostředky k umožnění bezpečné evakuace, přístupových komunikací, nástupních ploch, zdrojů požární vody atd. Zároveň exkurze zahrnovala i prohlídku evakuačních cest a záchranné štoly již provozovaného dvoukolejného obousměrného železničního tunelu. Prohlídku železničních stanic s dvouúrovňovým železničním vedením, prohlídku stavenišť, mezideponií a deponií rubaniny včetně finální rekultivace celého území dotčeného výstavbou. Příslušníci HZS ULK budou získané informace využívat v plánované výstavbě železničních tunelů v Ústeckém kraji, a to Krušnohorského a Středohorského tunelu, především z perspektivy požární bezpečnosti, prevence a proveditelnosti požárního zásahu.

plk. Ing. Kateřina KOSÍKOVÁ, HZS Ústeckého kraje, foto archiv HZS Ústeckého kraje

vytisknout  e-mailem  X Corp.   Facebook