Časopis 112 ROČNÍK XXIII ČÍSLO 4/2024

Největší požár za posledních třicet let v Karlovarském kraji vypuknul v srpnu 2023 v areálu se skládkou železničních pražců a dalších hořlavých materiálů Při likvidaci tam zasahovaly hasičské jednotky z několika krajů, vrtulníky pro letecké hašení a speciální technika Záchranného útvaru HZS ČR. Škoda je téměř 50 milionů korun. Koncem září loňského roku bylo v Roudnici nad Labem největší taktické cvičení složek IZS za posledních několik let. Námětem byl pád malého sportovního letadla do prostoru s velkým počtem diváků při tradiční akci Memoriál Air Show. Institut ochrany obyvatelstva pravidelně provádí výcviky chemické bezpečnosti ve východoafrickém regionu. Rok 2023 se stal mezníkem pro celoafrickou chemickou bezpečnost. Pro celý africký kontinent bylo uspořádáno rozsáhlé cvičení „CHEMEX Africa“. V závěru loňského a začátkem letošního roku se několik evropských zemí potýkalo s ničivými povodněmi. Postiženo bylo zejména Německo a Francie. 

Největší požár za posledních třicet let. Tak označují hasiči v Karlovarském kraji událost, která začala v pátek 25. srpna 2023 ve večerních hodinách. Velitel zásahu postupně vyhlásil 3. a následně i zvláštní stupeň požárního poplachu. Škoda způsobená požárem je podle závěrů vyšetřovatelů a majitele téměř pět desítek milionů korun.

Místo zásahu
První oznamovatel zavolal na tísňovou linku 112 ve 20.34 hodin. Oznámil viditelný požár: „Dobrý den, chci nahlásit požár, areál Tisová, Citice, vedle elektrárny, naproti panelákům, něco tam strašně hoří. Někde za kolejemi, vidím tam nějakou halu. Teď už je to docela intenzivní.“ Tak popsal první oznamovatel, co viděl z ulice u mateřské školy v Citicích. Během následujících dvaceti minut bylo přijato na tísňovou linku 112 v Karlových Varech i v okolních krajích celkem 25 oznámení o tomto požáru. Místo události se nachází v katastrálním území obce Citice na Sokolovsku, objekt je v majetku místní těžební společnosti, která areál pronajímá dalším fyzickým a právnickým osobám. Uzavřený areál je v bezprostředním sousedství s hnědouhelnou elektrárnou Tisová. Uvnitř areálu provozuje současný nájemce skládku železničních pražců a dalších hořlavých materiálů, například pneumatik. Naprostou většinu uskladněného materiálu tvoří dřevěné železniční pražce, které jsou naskládány nahodile na hromady o výšce zhruba 15 m. Původní velikost plochy skládky pražců zasažené požárem byla 300 m², po likvidaci požáru bylo upřesněno, že šlo o plochu 200 × 60 m, tedy 12 000 m² jen samotná skládka, celkový prostor zasažený požárem byl mnohem větší. Přístup k místu požáru byl pouze po zpevněné účelové cestě ze silnice III/21026, po které najížděly na místo jednotky požární ochrany (PO) a vedla kyvadlová doprava vody.

Situace při příjezdu jednotek
Po přijetí oznámení o požáru vyslalo krajské operační a informační středisko Hasičského záchranného sboru Karlovarského kraje (KOPIS) na místo jednotky PO z 2. stupně požárního poplachu. Šlo o pět CAS ze stanic v Sokolově, Karlových Varech a Chebu, jednu CAS ze stanice v chemických závodech v Sokolově, jednu CAS podnikových hasičů z elektrárny v Tisové a sedm CAS jednotek sborů dobrovolných hasičů (SDH) obcí z okolí podle poplachového plánu. Velitel čety ze stanice Sokolov v průběhu jízdy k zásahu potvrdil na KOPIS, že z místa stoupá mohutný sloup černého kouře a že bude potřeba větší počet jednotek PO. KOPIS o vyhlášeném 2. stupni požárního poplachu a po potvrzení informací od oznamovatelů na tísňovou linku předal zprávu sloužícímu krajskému řídícímu důstojníkovi (ŘD), který okamžitě vyjel na místo. První jednotka na místě události vstoupila do areálu poškozeným oplocením, následně bylo nutné přestřihnout visací zámek, kterým byla zabezpečena dvoukřídlá brána u vjezdu do areálu. Velitel zásahu (VZ) průzkumem zjistil, že se jedná o oplocený areál společnosti zabývající se recyklací materiálů, jako jsou železniční pražce, obaly a nábytek. Nahromaděný materiál byl uložen na ploše v hromadách oddělených několika uličkami. Převážnou část uskladněného materiálu tvořily železniční pražce, výška hromad těchto pražců byla 10 až 15 m. Požár byl podle VZ ve druhé fázi na prvně odhadované ploše 300 m², požárem již byly plně zasaženy dva pracovní stroje (štepovačka a nakladač), zároveň vlivem sálavého tepla značné intenzity hrozilo poškození dalšího pracovního stroje, odstavených kolových nakladačů, nákladních automobilů a také tří budov, z nichž v jedné se nacházela autodílna.

Situace na místě zásahu
Intenzita požáru a především velmi rychlé šíření požáru na další hořlavý materiál na skládce v celém areálu nedovolovaly účinný zásah do doby, než bylo na místě dostatek sil a prostředků (SaP). VZ tak rozhodl o vybudování požární obrany, kdy byly nasazeny tři proudy C a jeden požární monitor s cílem zabránit rozšíření požáru na ohrožený nakladač, zaparkovaná vozidla a tři ohrožené budovy. Zároveň byla zřízena kyvadlová dopravy vody z areálu elektrárny v Tisové pro zajištění dodávky hasební vody. Tento způsob dopravy vody na požářiště se v průběhu zásahu ukázal jako nedostačující s ohledem na postupné rozšíření požáru na celou plochu skládky v objektu. Krajský ŘD si po příjezdu na místo události převzal velení u zásahu, vyhlásil 3. stupeň požárního poplachu a vyžádal další velkokapacitní CAS. Prostřednictvím KOPIS si VZ prověřil možnost nasazení leteckého hašení, to bylo kvůli neletovým podmínkám v noci zamítnuto, o nasazení dvou vrtulníků bylo rozhodnuto v ranních hodinách následujícího dne. Na místě byl zřízený štáb VZ, který musel:

• povolat chemickou laboratoř z důvodu silného vývinu zplodin hoření,
• informovat prostřednictvím KOPIS starosty okolních obcí,
• zajistit možnosti nasazení čerpací jednotky HFS HS150 Somati,
• řešit obsluhu bezpilotních prostředků pro potřebu VZ pro monitoring celé plochy zásahu ze vzduchu,
• zajistit posádku zdravotnické záchranné služby k ošetření hasičů zraněných tepelnými účinky požáru,
• požádat o mezikrajskou výpomoc s technikou CAS a automobilovými žebříky z Plzeňského a Ústeckého kraje,
• informovat Vodoprávní úřad, Českou inspekci životního prostředí a Povodí Ohře a odpojit dvě vedení vysokého napětí v těsné blízkosti požáru.

Bylo zřejmé, že pro efektivní zásah bude nutné zabezpečit na místě dostatečný počet SaP pro jednotlivé činnosti a také pro střídání zasahujících hasičů kvůli extrémním podmínkám vlivem značného sálavého tepla. Stejně tak bylo zřejmé, že dostatečný počet jednotek PO není možné při zachování standardního zajištění PO v kraji pokrýt vlastními silami a že bude nutné nasadit speciální techniku ze Záchranného útvaru HZS ČR i dalších HZS krajů. Proto VZ rozhodl o vyhlášení zvláštního stupně požárního poplachu. Místo požáru bylo rozděleno na šest úseků; dva úseky zajišťovaly dodávky požární vody na místo, zbylé čtyři se v prvních osmi hodinách zásahu zaměřily na požární obranu. V ranních hodinách následujícího dne měl VZ k dispozici dostatek SaP a jednotky tak z požární obrany přešly do požárního útoku. Po celém obvodu požářiště bylo nasazeno 13 útočných proudů a pět vodních monitorů. Použita byla požární voda i těžká pěna. Po snížení intenzity hoření a zmenšení plochy zasažené hořením (kontrolované vyhoření části skládky) bylo nutné nasadit speciální techniku ze Záchranného útvaru HZS ČR. Rypadlo CAT 336F a pásový nakladač CAT 973D postupně rozhrnovaly vyhořelé části pražců na volné plochy, kde docházelo k jejich definitivnímu ochlazení. K tomu se velmi efektivně používal mobilní monitor Ambassador 1×6 s výkonem až 22 000 l/min. Po 37 hodinách nepřetržitého zásahu z důvodu mechanizace hasebních prací (nasazení speciální techniky, dodávka vody čerpacími jednotkami, nasazení monitorů po celém obvodu fronty hoření) se snížily nároky na další SaP, a VZ tak mohl snížit stupeň požárního poplachu ze zvláštního zpět na 3. stupeň požárního poplachu. Po 74 hodinách zásahu, kdy stále pokračovalo rozhrnování a prolévaní požárem zasaženého materiálu na skládce, VZ konstatoval, že požářiště je bez známek hoření a kouře. V následujících hodinách došlo k redukci nasazených SaP a rovněž ke snížení na 1. stupeň požárního poplachu. Na celé ploše hasiči nadále monitorovali koncentraci oxidu uhelnatého pro vyhledávání doutnajících míst v hromadách vyhořelých či částečně vyhořelých pražců. Ve středu 30. srpna v podvečerních hodinách bylo místo zásahu předáno provozovateli areálu s podmínkou, že musí dalších 72 hodin zajistit nepřetržitý dohled. Zásah jednotek PO tak trval 117 hodin. Na místě se vystřídalo 77 jednotek PO s celkem 184 kusy zásahové techniky, z toho 56 CAS. U požáru zasahovalo přes 450 hasičů z Karlovarského, Plzeňského, Ústeckého, Libereckého, Středočeského a Moravskoslezského kraje.

Letecké hašení
Již v průběhu prvních hodin zásahu byla vyžadována podpora leteckého hašení, která byla zajištěna v dopoledních hodinách následujícího dne. Nasazen byl vrtulník letecké hasičské služby a soukromého provozovatele na základě smlouvy Ministerstva zemědělství. Dva stroje pak v průběhu hasebních prací provedly 194 shozů požární vody, to je celkem 433 000 l vody. Místo pro doplňování bylo vybrané z vodní nádrže Medard, kde bylo možné nabírat požární vodu přímo z hladiny a tím výrazně urychlit hašení. Efektivita nasazeného leteckého hašení se ukázala především na okrajích místa zasaženého požárem, kdy se tuto plochu dařilo systematicky zmenšovat. Letecké hašení bylo ukončeno v sobotu ve večerních hodinách.

Doprava vody
Nedostačující kyvadlová doprava vody na místo zásahu si vyžádala změnu v taktice dodávky požární vody. Na místo byla vyslána čerpací jednotka Somati ze stanice Cheb, která byla v průběhu zásahu doplněna o další dvě čerpací jednotky z Plzeňského a Středočeského kraje. Jako zdroj požární vody bylo vybrané kaliště Silvestr, vzdálené 800 m vzdušnou čarou od místa zásahu s převýšením dopravního vedení zhruba 25 m. Všechny čerpací jednotky dodávaly kontinuálně požární vodu v objemu 3 000 l/min. Tento způsob doplnění vody na požářiště se ukázal jako maximálně efektivní a především dostačující. Jednotky dodaly za dobu svého nasazení na doplnění CAS a provoz monitorů včetně mobilního monitoru Ambassador 30 000 000 l vody. Celková spotřeba hasební vody je podle zpráv o zásahu jednotlivých jednotek PO včetně uváděných HFS 51 600 000 l vody. Část požární vody, kontaminovaná použitými smáčedly a také zplodinami hoření, odtékala zpět do kaliště Silvestr. Byl tak zajištěný dohled na kališti ze strany pracovníků vodoprávního úřadu, odboru životního prostředí a pracovníků podniku Povodí Ohře.

Monitoring ovzduší
Spolupráci s výjezdovou skupinou laboratoře Třemošná z HZS Plzeňského kraje si VZ vyžádal již v průběhu prvních hodin zásahu. Masivní hoření velkého množství uskladněného materiálu produkovalo od začátku obrovské množství kouře. Místo zásahu se nacházelo 800 m od obce Citice, necelé tři kilometry od města Sokolov, asi dva kilometry od města Březová a obce Dolní Rychnov. Výjezdová skupina provedla několik měření v uvedených lokalitách a také na dalších místech, například v obci Staré Sedlo, Královské Poříčí či Loket. Byly měřeny koncentrace oxidu dusnatého, dusičitého, uhelnatého, uhličitého, siřičitého, amoniaku, fosgenu, kyanovodíku, chloru, chlorovodíku, sulfanu a organických těkavých látek pomocí přístrojů Dräger X-am 7000, Watch Gas UNI a PID detektorem. Koncentrace uvedených látek nepřekročily limity PEL ani NPK-P podle přílohy č. 2 nařízení vlády č. 361/2007 Sb. část A, seznam chemických látek a jejich přípustné expoziční limity (PEL) a nejvyšší přípustné koncentrace (NPK-P). Rovněž byly odebrány vzorky vody v kališti a na odtoku z místa požáru, výsledky rozborů a zjištěné hodnoty následně zaslala laboratoř v protokolu o analýze vzorků. Výsledky byly předány zástupcům obcí a dotčených úřadů. Kouř z místa požáru byl velmi obtěžující pro obyvatele okolních měst a obcí, především v neděli v brzkých ranních hodinách, kdy došlo ke změně počasí a atmosférického tlaku. Kouř v těchto hodinách nestoupal, ale vlivem inverzní atmosférické situace se držel v nehybné přízemní vrstvě vzduchu. Cítit zplodiny hoření tak bylo mnohem intenzivnější, což způsobilo množství dotazů na možné zdravotní komplikace obyvatel. Dotazy byly směřovány na představitele okolních obcí a rovněž se projevil zvýšený počet telefonických dotazů na tísňových linkách. O průběhu monitorování a zjištěných výsledcích byly obyvatelům předávány zprávy prostřednictvím hromadných informačních prostředků a dalšími dostupnými informačními kanály.

Zranění u zásahu
V průběhu hasebních prací došlo ke čtyřem zraněním zasahujících hasičů, která jsou zaznamenána ve zprávě o zásahu. Šlo o zranění dolní končetiny při pohybu v nestabilní hromadě vyhořelého materiálu, popáleniny 2. stupně na zádech, toto zranění si vyžádalo převoz do zdravotnického zařízení. Ve dvou případech šlo o vyčerpání v důsledku celkového přehřátí organismu a dehydratace s následným kolapsem. Ošetření provedla posádka zdravotnické záchranné služby na místě. Vlivem extrémně náročných podmínek především v prvních hodinách zásahu docházelo k mírnějším projevům vyčerpání u dalších zasahujících hasičů, velitelé úseků a velitelé jednotek PO tak museli častěji střídat a zajistit podmínky pro regeneraci a dostatečný pitný režim pro všechny zasahující.

Příčiny vzniku požáru a výše škody
Na zjišťování příčiny vzniku požáru se podílel vyšetřovatel požárů HZS KVK společně s kriminalisty Policie ČR a také s výjezdem vyšetřovatele požárů MV-generálního ředitelství HZS ČR a techniky z Technického ústavu požární ochrany. Na místě události byla zjišťována přítomnost akcelerantů hoření, podobně byly zkoumány především pracovní stroje. Stanovenou příčinou vzniku požáru byla technická závada na jednom ze strojů, výše škody je podle provozovatele areálu 46 milionů korun.

Specifika zásahu
Pozitiva

• rychlé vytvoření velitelské struktury na úrovni štábu VZ a rychlé vyhlášení zvláštního stupně požárního poplachu,
• dobrá spolupráce s dotčenými samosprávami v okolí místa zásahu,
• dobrá spolupráce s majitelem areálu při zajištění zázemí pro zasahující,
• přes extrémní podmínky minimum zranění při zásahu.

Negativa

• značné množství hořlavých materiálů na jednom uzavřeném místě,
• uskladnění hořlavého materiálu bez proluk a odstupových vzdáleností,
• rychlost šíření požárů až po zasažení všech hořlavých materiálů na skládce,
• extrémně vysoká intenzita sálavého tepla – vliv na zasahující hasiče,
• potřeba značně vysokého množství hasební vody,
• obtížná cesta na místo – překážející osobní vozidla na příjezdových cestách,
• nevhodná reakce obyvatel na vzniklou mimořádnou událost – velké množství přihlížejících a nepovolaných osob,
• nasazení velkého množství SaP včetně speciální techniky v kombinaci se zajištěním průběhu Mistrovství České republiky v požárním sportu profesionálních hasičů.

Shrnutí
Šlo o požár, který zasáhl celkovou plochu 21 000 m². Fronta požáru dosáhla 500 m. Událost si vyžádala značné množství nasazených SaP, i přestože po dobu požární obrany došlo k velkému kontrolovanému odhoření uskladněného materiálu. Z pohledu HZS KVK se jednalo o událost, která rozsahem nebyla na území kraje zaznamenána v několika posledních desítkách let.
 

por. Ing. Martin KASAL, DiS., HZS Karlovarského kraje, foto archiv HZS Karlovarského kraje

vytisknout  e-mailem  X Corp.   Facebook