Hasičský záchranný sbor České republiky  

Přejdi na

Chráníme vaše životy, zdraví a majetek


Rychlé linky: Mapa serveru Textová verze English Rozšířené vyhledávání


 

Hlavní menu

 

 

Časopis 112 ROČNÍK XXIII ČÍSLO 4/2024

Největší požár za posledních třicet let v Karlovarském kraji vypuknul v srpnu 2023 v areálu se skládkou železničních pražců a dalších hořlavých materiálů Při likvidaci tam zasahovaly hasičské jednotky z několika krajů, vrtulníky pro letecké hašení a speciální technika Záchranného útvaru HZS ČR. Škoda je téměř 50 milionů korun. Koncem září loňského roku bylo v Roudnici nad Labem největší taktické cvičení složek IZS za posledních několik let. Námětem byl pád malého sportovního letadla do prostoru s velkým počtem diváků při tradiční akci Memoriál Air Show. Institut ochrany obyvatelstva pravidelně provádí výcviky chemické bezpečnosti ve východoafrickém regionu. Rok 2023 se stal mezníkem pro celoafrickou chemickou bezpečnost. Pro celý africký kontinent bylo uspořádáno rozsáhlé cvičení „CHEMEX Africa“. V závěru loňského a začátkem letošního roku se několik evropských zemí potýkalo s ničivými povodněmi. Postiženo bylo zejména Německo a Francie. 

Koncem září loňského roku bylo letiště v Roudnici nad Labem dějištěm největšího taktického cvičení složek integrovaného záchranného systému (IZS) v okrese Litoměřice za posledních několik let. Námětem taktického cvičení byl pád malého sportovního letadla do prostoru diváků při tradiční akci Memoriál Air Show, které se zúčastnil velký počet návštěvníků. Cílem byl reálný nácvik koordinace všech zasahujících složek při společném zásahu u mimořádné události (MU) – pádu letadla s následným požárem a velkým počtem zraněných osob na místě zásahu podle STČ 04/IZS Letecká nehoda, STČ 09/IZS Zásah složek IZS u mimořádné události s velkým počtem zraněných osob a STČ 12/IZS Typová činnost složek IZS při poskytování psychosociální pomoci.

Cíl cvičení
V rámci přípravy taktického cvičení byly definovány dílčí úkoly, například prověření komunikace mezi jednotlivými složkami IZS a předávání informací mezi velitelem zásahu, štábem velitele zásahu, vedoucím zdravotnické složky a vedoucím odsunu zdravotnické záchranné služby (ZZS). V rámci činností jednotek požární ochrany (PO) bylo cílem cvičení prověřit plnění úkolů vycházejících z taktických postupů, a to zejména v oblasti hašení požáru trosek letadla ve venkovním prostranství a provedení opatření k zamezení opětovného vzniku požáru. Dále poskytování předlékařské první pomoci a třídění velkého počtu zraněných osob metodou START, transportování zraněných osob z ohroženého prostoru do prostoru retriáže ZZS a v neposlední řadě procvičit společné taktické postupy při plošném vyhledávání osob ve volném prostranství.

Memoriál Air Show na letišti v Roudnici nad Labem je mezinárodní přehlídkou letecké techniky. Pořadatelem je Aeroklub Memoriál Air Show ve spolupráci s řadou institucí, organizací, měst a obcí. Akce je tematicky zaměřená na významná výročí v letectví a s nimi souvisejícími historickými vojenskými událostmi. Pořádá se každý lichý rok jako bienále, tedy jednou za dva roky. Součástí přehlídky jsou ukázky historických leteckých strojů. Tuto významnou kulturní a společenskou akci navštíví přibližně 15 tisíc návštěvníků.

Námět cvičení
Rozehrou cvičení byla situace, při níž během jedné z ukázek akrobatického létání dochází k technické závadě na řízení letadla a následně letadlo dopadá do prostoru diváků. Ihned po dopadu začínají trosky letadla hořet mezi zraněnými diváky. Událost byla ohlášena správcem letiště na telefonické centrum tísňového volání 112. Krajským operačním a informačním střediskem (KOPIS) Hasičského záchranného sboru Ústeckého kraje (HZS ULK) byl vyhlášen 2. stupeň požárního poplachu a KOPIS informuje o vzniku MU operační střediska ostatních základních složek IZS. Na místo bylo povoláno celkem 16 jednotek PO, z toho čtyři jednotky HZS kraje včetně evakuačního autobusu a 12 jednotek sborů dobrovolných hasičů (SDH) obcí okresu Litoměřice. Dále byla na místo povolána dronová služba ředitelství HZS ULK. Operační středisko ZZS Ústeckého kraje aktivovalo výjezd celkem 30 posádek včetně letecké záchranné služby (LZS) a psychologa. Operační středisko Policie České republiky (PČR) vyslalo na místo zásahu celkem 32 hlídek PČR, psychologickou podporu, čtyři posádky kynologické služby a odbor cizinecké a dopravní policie.

Činnost na místě zásahu
Po příjezdu první jednotky PO byl proveden průzkum místa zásahu a bylo informováno KOPIS o rozsahu události a potřebě povolání dalších sil a prostředků. Tuto informaci KOPIS předalo na operační střediska ZZS a PČR. Událost byla ohlášena řídícímu důstojníkovi územního odboru (ŘD ÚO), který okamžitě vyrazil na místo zásahu. Zároveň bylo průzkumem zjištěno, že se mezi zraněnými diváky nachází stále hořící trosky letadla, a dochází tedy k neustálému bezprostřednímu ohrožení osob požárem. Na místě bylo několik ohnisek požáru. Jednotlivá ohniska představovala hořící trosky letadla. Pro účely cvičení byly použity dýmovnice a dále sudy s hořícími dřevěnými paletami. Průzkum byl ztížen panikou ostatních účastníků akce. Na základě zjištěných informací byl vyhlášen 3. stupeň požárního poplachu pro jednotky PO. V rámci informování o rozsahu MU se aktivoval traumatologický plán ZZS Ústeckého kraje. Úkolem první jednotky PO bylo provést průzkum s následným upřesněním rozsahu MU a hasit hořící trosky, čímž došlo k zamezení dalšího šíření požáru po travnaté ploše letiště a zároveň k eliminaci dalšího bezprostředního ohrožení zraněných osob. Na místo zásahu postupně najížděly jednotky PO, posádky ZZS a hlídky PČR, které poskytovaly předlékařskou první pomoc a následně transportovaly zraněné osoby do prostoru retriáže ZZS. Velitel zásahu po prvotním průzkumu a rychlém brífinku s velitelem PČR a vedoucím zdravotnické složky ZZS nechal vyznačit místo pro přistání vrtulníku LZS. Ze strany HZS ULK došlo k aktivaci týmu posttraumatické péče a povolání psychologů ze všech zúčastněných složek IZS. Po příjezdu ŘD ÚO byl aktivován štáb velitele zásahu a prostor MU byl rozdělen na tři sektory.
 

Sektor č. 1 byl určen pro vyhledávání a záchranu. Velitelem tohoto sektoru byl ustanoven velitel družstva první jednotky PO, později velitel čety stanice Litoměřice. Nacházel se v místě dopadu letadla. Probíhalo zde hašení trosek letadla, poskytování předlékařské první pomoci, třídění zraněných osob metodou START a jejich následný transport do sektoru zdravotnické složky. K transportu zraněných osob jednotky využívaly standardní vybavení požárních vozidel (páteřové desky, skládací nosítka), ale  i improvizované prostředky ve formě jednotlivých dílů nastavovacího žebříku.

Sektor zdravotnické složky byl označen jako sektor č. 2. V něm byla stanoviště: třídicích skupin, evakuace osob, poskytování neodkladné péče a odsunu. Velitelem tohoto sektoru byl ustanoven vedoucí zdravotnické složky ZZS.

Sektorem č. 3 byl sektor pátrání, kde probíhalo vyhledávání osob v širším perimetru letiště. Mimo zmiňované sektory bylo zřízeno shromaždiště evakuovaných osob, centrum pro styk s médii, plocha pro ustavení mobilní požární techniky a vozidel všech složek IZS, týlový prostor a stanoviště štábu velitele zásahu. V průběhu cvičení se dostavil řídící důstojník kraje, který si zásah okamžitě po příjezdu převzal. ŘD ÚO byl ustanoven náčelníkem štábu velitele zásahu, který řídil a koordinoval jeho činnost. Do činnosti štábu velitele zásahu se postupně zapojovali vedoucí funkcionáři jednotlivých zasahujících složek, včetně zástupců místní samosprávy. Tímto bylo dosaženo vzájemné koordinace složek, které se podílely na řešení krizové události, při níž byly vyřizovány veškeré požadavky ze strany velitele zásahu. Po ukončení transportu zraněných osob ze sektoru vyhledávání a záchrany se část jednotek PO přesunula do sektoru pátrání, kde ve spolupráci s příslušníky PČR utvořili rojnici a začali vyhledávat osoby v širokém okolí letiště. Následně byla nalezena zraněná osoba ve vzdálenosti asi 1 000 m od místa zásahu. Policejní čtyřkolkou byla převezena na stanoviště poskytování neodkladné péče. Druhá část jednotek PO asistovala ZZS při ošetřování osob v prostoru retriáže. Velké množství zasahujících hasičů asistovalo při péči o zraněné osoby, kde drželi infuze či zajišťovali tepelný komfort. Zpravidla k jedné zraněné osobě byl určen jeden zasahující hasič do doby ošetření a následného odsunu zraněné osoby.

Zraněné osoby byly tříděny metodou START jednotkami PO v místě zásahu, následně byly transportovány a přetříděny lékaři a záchranáři ZZS. Po ukončení odsunu těžce a středně těžce zraněných osob do zdravotnických zařízení byly převezeny evakuačním autobusem i osoby s lehkým zraněním. V prostoru stanoviště evakuovaných osob příslušníci PČR ztotožňovali a identifikovali osoby, zároveň zaznamenávali, do které nemocnice byly transportovány. Po ukončení záchranných prací bylo místo zásahu předáno příslušníkům PČR k ohledání. Po odsunu poslední osoby a odjezdu evakuačního autobusu do zdravotnického zařízení byl vydán pokyn zasahujícím složkám k ukončení činností. Cvičení ovšem pokračovalo dále, a to zejména převozem osob do zdravotnických zařízení a jejich následným ošetřením. Jednotky PO se po uklizení použitého materiálu začaly vracet na základny. Cvičení bylo ukončeno po ošetření posledního pacienta a jeho převozu zpět na místo zásahu.

V rámci taktického cvičení byl aktivován traumatologický plán ve třech nemocnicích. Do taktického cvičení se zapojila tři zdravotnická zařízení, Nemocnice Litoměřice, Masarykova nemocnice v Ústí nad Labem a soukromá nemocnice v Roudnici nad Labem, která je součástí společnosti Penta Hospitals, s. r. o. Uvedená zdravotnická zařízení byla informována o vzniku MU a byla požádána o sdělení volných kapacit pro příjem a možnost transportu zasažených osob tak, aby nedošlo k jejich zahlcení. Zapojení zdravotnických zařízení bylo pro realizaci cvičení jedním z klíčových okamžiků, které vneslo do řešení celé události úplně jiný rozměr oproti tomu, pokud by byly zraněné osoby transportovány na simulované místo zdravotnického zařízení. Zapojené nemocnice si při cvičení mohly prověřit aktivaci vlastních traumatologických plánů různého stupně, související činnosti s příjmem informací o vzniklé situaci na svých kontaktních místech a jejich dalšího předávání podle interních postupů, reakční časy na zajištění dostatečného počtu personálu a míst vybraných oddělení v daný okamžik, následně do jedné hodiny, případně dvou hodin po příjmu informace o vzniku MU a příjmu zraněných osob, podle vlastních možností.

Taktického cvičení se zúčastnilo celkem 100 figurantů, z toho 50 členů jednotek SDH obcí okresu Litoměřice a 50 studentů Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem z Fakulty zdravotnických studií bakalářského studijního programu Zdravotnický záchranář. Dále se cvičení zúčastnilo celkem 240 diváků z řad studentů místních škol a členů dalších jednotek SDH obcí okresu Litoměřice, kteří měli možnost zhlédnout v rámci odborné přípravy taktické cvičení tohoto formátu. Samotná přítomnost diváků na cvičení byla vítána, neboť dotvářela atmosféru simulované letecké přehlídky. V rámci zasahujících složek IZS se zúčastnilo celkem 95 příslušníků HZS ULK, 58 příslušníků PČR a 88 záchranářů ZZS. Celkem se na přípravě a realizaci podílelo 341 osob. Na místě zasahovalo celkem 28 ks mobilní požární techniky, 32 vozidel PČR, 31 vozidel ZZS a jeden vrtulník LZS.

Shrnutí zásahu
Pozitiva

  • rychlé vyslání velkého počtu sil a prostředků,
  • rychlý příjezd složek IZS,
  • organizace spojení složek IZS,
  • koordinace všech složek štábem velitele zásahu,
  • dostatek potřebných věcných prostředků PO na místě zásahu, zejména kvalitní vybavení jednotek SDH obcí okresu Litoměřice,
  • zapojení zdravotnických zařízení do cvičení, možnost ověření funkčnosti traumatologických plánů,
  • velké množství kvalitně namaskovaných figurantů = autentičnost pro zasahující,
  • zapojení psychologů a posttraumatických týmů a jejich vzájemná koordinace,
  • využití dronů při vyhledávání osob a monitoringu místa zásahu.

Negativa

  • potřeba velkého počtu zasahujících z řad příslušníků HZS ULK, členů jednotek SDH obcí okresu Litoměřice a příslušníků PČR, kteří se zapojili do ošetřování zraněných osob (držení infuze, polohování, fixace apod.) a nemohli vykonávat jiné činnosti,
  • nepřítomnost dostatečného množství zdravotnického materiálu pro případ velkého počtu zraněných ve vozidlech HZS ULK.

Závěr
Cvičení bylo vyhodnoceno v několika fázích. Nejprve na úrovni zpracovatelů cvičení a vyhodnocovací skupiny. V rámci toho byli přítomni služební funkcionáři všech zúčastněných složek IZS. Dále proběhlo vyhodnocení činnosti jednotlivých složek v rámci instruktážně metodických zaměstnání a rovněž i v rámci kurzu pro velitele jednotek SDH obcí okresu Litoměřice, jelikož všichni velitelé v působnosti ÚO Litoměřice se cvičení zúčastnili. Cvičení tohoto rozsahu bylo v rámci ÚO ojedinělým, především z důvodu počtu zasahujících a počtu zraněných osob. Celý průběh byl řádně dokumentován tak, aby mohly pořízené audiovizuální záběry a výstupy sloužit k prezentaci činnosti a taktických postupů při řešení tohoto typu MU a zároveň byly záběry použity v rámci náborové kampaně HZS ULK. Cvičení dokumentovali příslušníci HZS ULK a dokumentační skupina MV-generálního ředitelství HZS ČR. Taktické cvičení ověřilo připravenost všech složek IZS k provedení zásahu v tomto rozsahu. Poděkování patří všem osobám, které se podílely na přípravě, provedení a vyhodnocení cvičení.
 

mjr. Mgr. Lukáš KÉBRT, Mgr. JanTRPIŠOVSKÝ, HZS Ústeckého kraje, foto archiv MV-generálního ředitelství HZS ČR

vytisknout  e-mailem