Časopis 112 ROČNÍK XXIII ČÍSLO 4/2024

Největší požár za posledních třicet let v Karlovarském kraji vypuknul v srpnu 2023 v areálu se skládkou železničních pražců a dalších hořlavých materiálů Při likvidaci tam zasahovaly hasičské jednotky z několika krajů, vrtulníky pro letecké hašení a speciální technika Záchranného útvaru HZS ČR. Škoda je téměř 50 milionů korun. Koncem září loňského roku bylo v Roudnici nad Labem největší taktické cvičení složek IZS za posledních několik let. Námětem byl pád malého sportovního letadla do prostoru s velkým počtem diváků při tradiční akci Memoriál Air Show. Institut ochrany obyvatelstva pravidelně provádí výcviky chemické bezpečnosti ve východoafrickém regionu. Rok 2023 se stal mezníkem pro celoafrickou chemickou bezpečnost. Pro celý africký kontinent bylo uspořádáno rozsáhlé cvičení „CHEMEX Africa“. V závěru loňského a začátkem letošního roku se několik evropských zemí potýkalo s ničivými povodněmi. Postiženo bylo zejména Německo a Francie. 

Pěna je jednou ze základních hasebních látek pro likvidaci požárů hořlavých kapalných látek, která se vyznačuje silným izolačním a v případě těžké pěny také chladicím účinkem. Některé pěnové hasicí koncentráty (pěnidla) se v nízkých procentech přimíšení používají jako smáčedla při hašení požárů pevných látek [1].

Celoevropský trend směřuje k urychlenému omezování a úplnému zákazu fluorovaných pěnidel, tedy pěnidel obsahujících perfluorované a polyfluorované sloučeniny, které se souhrnně označují zkratkou PFAS. Tato pěnidla budou v nadcházejících letech nahrazována bezfluorovými pěnidly nové generace, která tyto látky neobsahují. Jedná se o globální problém, jenž se dotkne nejen hasičů, ale i většiny uživatelů pěnidel [2].

Důvodem tohoto kroku je ochrana zdraví obyvatelstva a hasičů a ochrana životního prostředí. Negativní vlastnosti PFAS spočívají v jejich chemické stálosti. Většina z této skupiny látek vykazuje minimálně některou z následujících vlastností (či je u nich na tyto vlastnosti důvodné podezření) [2]:

• schopnost perzistence v prostředí,
• bioakumulace v přírodě i organismech,
• toxicita pro reprodukci,
• karcinogenita,
• toxicita při požití,
• toxicita pro vodní organismy,
• dráždivost pokožky.

Podrobnosti k rozdělení pěnidel z hlediska současného a předpokládaného budoucího omezování a zákazu v rámci jejich prodeje, skladování, používání a ekologické likvidace lze dohledat v předchozích článcích [1, 2, 3].

Předešlé články rovněž shrnují další kategorizaci pěnidel, např. podle účelu jejich použití, hasebního výkonu a porovnání jejich výhod a nevýhod. Tento článek pak aktualizuje současný legislativní vývoj v oblasti regulace pěnidel s obsahem PFAS a opírá se zejména o legislativní rámec Evropské unie (EU).

Legislativní rámec

V současnosti lze legislativní rámec omezování a zákazu prodeje, skladování, používání a ekologické likvidace pěnidel s obsahem PFAS rozdělit do dvou skupin:

1. úplné omezení a zákaz fluorovaných pěnidel s obsahem pouze vybraných skupin látek patřících mezi PFAS,
2. úplné omezení a zákaz fluorovaných pěnidel s obsahem všech PFAS.

1. Úplné omezení a zákaz fluorovaných pěnidel s obsahem vybraných skupin látek patřících mezi PFAS

V případě omezování a zákazu pouze vybraných skupin látek patřících mezi PFAS je v řadě případů vydána platná a účinná legislativa, kterou je nutné již nyní dodržovat a řídit se podle ní.

V celosvětovém měřítku je omezování a zákaz vybraných PFAS v pěnidlech ukotveno ve Stockholmské úmluvě o perzistentních organických polutantech (Stockholmská úmluva). Ta je dále implementována vlastní legislativou jednotlivých stran úmluvy, které se zavázaly k jejímu dodržování, např. EU, jež se stala 85. stranou úmluvy.

Použití látek ze skupiny PFAS v pěnidlech řeší v EU dvě nařízení:

• nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1021 ze dne 20. června 2019 o perzistentních organických znečišťujících látkách, v přepracovaném znění (nařízení o POPs),
• nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 ze dne 18. prosince 2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek, o zřízení Evropské agentury pro chemické látky, o změně směrnice 1999/45/ES, o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 793/93, nařízení Komise (ES) č. 1488/94, směrnice Rady 76/769/EHS a směrnic Komise 91/155/EHS, 93/67/EHS, 93/105/ES a 2000/21/ES (nařízení o REACH).

V rámci české legislativy je pak zákon č. 350/2011 Sb., o chemických látkách a chemických směsích a o změně některých zákonů (chemický zákon), ve znění pozdějších předpisů, který zapracovává a navazuje na obě uvedená nařízení EU a stanovuje příslušné sankce za jejich porušení a nápravná opatření. Podle tohoto zákona kontrolují dodržování ustanovení např. Česká inspekce životního prostředí, krajské hygienické stanice, celní úřady, Státní úřad inspekce práce a Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský.

1.1 Nařízení o POPs

Nařízení o POPs, do kterého jsou převáděny mezinárodní závazky EU ze Stockholmské úmluvy, se zabývá celým životním cyklem těchto látek a zavádí opatření nejen ve vztahu k jejich výrobě, použití, dovozu a vývozu, ale také ke způsobu nakládání s jejich zásobami a odpady, nastavuje povinnosti jejich monitoringu v prostředí a lidských matricích a další opatření.

Nutnost speciálního zacházení s odpadem a zásobami, ve kterých jsou tyto látky obsaženy, patří mezi hlavní rozdíly oproti nařízení o REACH. To u zařazených látek omezuje, či zakazuje především jejich používání a uvádění na trh.

Nařízení o POPs konkrétně definuje a upřesňuje omezení a zákazy vztažené na tři podskupiny PFAS označené odrážkami A až C:

A. kyselina perfluoroktansulfonová a její deriváty (PFOS)

Tato podskupina PFAS je v pěnidlech při jejich výrobě a používání zakázána v EU již po řadu let. Vše odstartovala studie o PFOS a jejích derivátech provedená Organizací pro hospodářskou spolupráci a rozvoj [4] a hodnocení rizik provedené Evropským vědeckým výborem pro zdravotní a environmentální rizika [5]. V roce 2006 tak bylo až na některé výjimky v rámci průmyslových aplikací prakticky zakázáno použití PFOS a jejích derivátů v hotových výrobcích a polotovarech. Tento zákaz byl zahrnut v roce 2009 pod nařízení o REACH a v roce 2010 následně přidán do nařízení o POPs, kde je stanoven aktuální legislativní limit pro PFOS a její deriváty, jenž se rovná 10 mg/kg, tedy 0,001 % (hmotnostních).

B. kyselina perfluoroktanová (PFOA), její soli a sloučeniny příbuzné PFOA

Použití této podskupiny PFAS v pěnidlech je upraveno nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/784 ze dne 8. dubna 2020, kterým se mění příloha I nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1021, pokud jde o zařazení perfluoroktanové kyseliny (PFOA), jejích solí a sloučenin příbuzných PFOA.

Formou výjimky je nyní povoleno použití PFOA, jejích solí a sloučenin příbuzných PFOA v pěnidlech pro potlačení par uvolňovaných z kapalných paliv a hašení požárů kapalných paliv (požáry třídy B), která jsou již nainstalována v systémech, včetně mobilních a stabilních systémů, do 4. července 2025, a to za těchto podmínek:

• hasicí pěna, která obsahuje nebo může obsahovat PFOA, její soli anebo sloučeniny příbuzné PFOA, se nesmí používat při výcviku,
• hasicí pěna, která obsahuje nebo může obsahovat PFOA, její soli anebo sloučeniny příbuzné PFOA, se nesmí používat při testování, není-li zabráněno únikům,
• od 1. ledna 2023 je použití hasicí pěny, která obsahuje nebo může obsahovat PFOA, její soli anebo sloučeniny příbuzné PFOA, povoleno pouze v místech, kde lze zabránit všem únikům,
• se zásobami pěnidel, která obsahují nebo mohou obsahovat PFOA, její soli anebo sloučeniny příbuzné PFOA, je nakládáno v souladu s článkem 5 nařízení o POPs.

Pro PFOA nebo jakékoli z jejích solí je stanoven legislativní limit 0,025 mg/kg, tedy 0,0000025 % (hmotnostních). Pro jednotlivé sloučeniny příbuzné PFOA nebo kombinace sloučenin příbuzných PFOA je pak stanoven legislativní limit 1 mg/kg, tedy 0,0001 % (hmotnostních).

C. kyselina perfluorhexansulfonová (PFHxS), její soli a sloučeniny příbuzné PFHxS

Pro účely výroby a přímého použití pěnidel při hašení jsou tyto látky zakázány.

Tuto podskupinu PFAS legislativně upravuje nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2023/1608 ze dne 30. května 2023, kterým se mění příloha I nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1021, pokud jde o zařazení perfluorhexansulfonové kyseliny (PFHxS), jejích solí a sloučenin příbuzných PFHxS.

Pro koncentraci PFHxS, jejích solí a sloučenin příbuzných PFHxS v pěnidlech, která mají být použita nebo se používají při výrobě jiných pěnových hasicích směsí, je v současnosti stanoven legislativní limit 0,1 mg/kg (0,00001 % hmotnostních).

Nařízení o POPs v článku 5 určuje dále také způsoby nakládání se zásobami pěnidel s obsahem výše diskutovaných PFAS včetně povinnosti hlásit zásoby národnímu garantovi, kterým je v tomto případě Ministerstvo životního prostředí, a to prostřednictvím stanoveného formuláře [6]. Nahlášené údaje jsou pak součástí národního reportingu, který je zasílán EU.

Nakládání s odpadem obsahujícím vybrané a zařazené PFAS se řídí podle článku 7 nařízení o POPs. Odpady, které jsou tvořeny těmito PFAS či které tyto látky obsahují nebo jsou jimi kontaminovány, musí být odstraněny nebo využity bez zbytečného odkladu a v souladu s ustanoveními nařízení o POPs tak, aby bylo zajištěno zničení nebo nevratná přeměna obsažených PFAS a zbývající úniky nevykazovaly vlastnosti perzistentních organických polutantů. Nařízením o POPs jsou v jeho příloze IV a V stanoveny koncentrační limity, které jsou pro nakládání s takovým odpadem určující, a je dána i povinnost členským státům zajistit kontrolu a sledovatelnost odpadu. Konkrétněji je problematika odpadů uvedena v české legislativě, v zákonu č. 541/2020 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů.

1.2 Nařízení o REACH

Působnosti pěnidel a PFAS v nich obsažených se nařízení o REACH nyní dotýká pouze prostřednictvím nařízení Komise (EU) 2021/1297 ze dne 4. srpna 2021, kterým se mění příloha XVII nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006, pokud jde o perfluorkarboxylové kyseliny obsahující 9 až 14 atomů uhlíku v řetězci (C9-C14 PFCA), jejich soli a látky příbuzné C9-C14 PFCA.

Formou výjimky je nyní povoleno použití C9-C14 PFCA, jejích solí a látek příbuzných
C9-C14 PFCA v pěnidlech pro potlačení par uvolňovaných z kapalných paliv a hašení požárů kapalných paliv (požáry třídy B), která jsou již nainstalována v systémech, včetně mobilních a stabilních systémů, do 4. července 2025, a to za těchto podmínek:

• hasicí pěna, která obsahuje nebo může obsahovat C9-C14 PFCA, jejich soli a látky příbuzné C9-C14 PFCA, se nesmí používat při výcviku,

• hasicí pěna, která obsahuje nebo může obsahovat C9-C14 PFCA, jejich soli a látky příbuzné C9-C14 PFCA, se nesmí používat při testování, není-li zabráněno únikům,
• od 4. července 2023 je použití hasicí pěny, která obsahuje nebo může obsahovat C9-C14 PFCA, jejich soli a látky příbuzné C9-C14 PFCA, povoleno pouze v místech, kde lze zabránit všem únikům,
• se zásobami pěnidel, která obsahují nebo mohou obsahovat C9-C14 PFCA, jejich soli a látky příbuzné C9-C14 PFCA, je nakládáno v souladu s článkem 5 nařízení o POPs.

Pro C9-C14 PFCA a jejich soli je sumárně stanoven legislativní limit 25 ppb. Pro celkové množství látek příbuzných C9-C14 PFCA je pak stanoven sumárně legislativní limit 260 ppb.

2. Úplné omezení a zákaz fluorovaných pěnidel s obsahem všech PFAS

V rámci nařízení o REACH jsou dále v současnosti stanovené tři návrhy na další omezení PFAS, a to konkrétně:

• perfluorhexanové kyseliny (PFHxA), jejích solí a látek příbuzných PFHxA,
• veškerých PFAS v pěnidlech,
• veškerých PFAS v rámci všech zamýšlených aplikací s výjimkou esenciálních a nenahraditelných.

Veškeré tři předmětné návrhy směřují ke stejnému cíli, a tím je omezování a následný zákaz fluorovaných pěnidel.

Evropská komise již informovala Světovou obchodní organizaci o záměru přidat PFHxA, její soli a látky příbuzné PFHxA pro použití v pěnidlech do přílohy XVII nařízení o REACH s předpokládaným přijetím již v roce 2024 [14] a s legislativními limity pro pěnidla rovnými 25 ppb pro PFHxA a její soli a 1000 ppb pro látky příbuzné PFHxA.

Po 18 měsících, kdy vstoupí předmětné nařízení v platnost, se u pěn a pěnidel s obsahem těchto látek předpokládá:

• zákaz jejich uvádění na trh,
• zákaz použití pěn a pěnidel pro výcvik a testování s výjimkou funkčních zkoušek hasicích systémů (nutnost zabránit únikům),
• zákaz použití pěn a pěnidel veřejnými hasičskými sbory s výjimkou zásahů v objektech spadající pod zákon č. 224/2015 Sb.

Po 5 letech, kdy vstoupí předmětné nařízení v platnost, se u pěn a pěnidel s obsahem těchto látek předpokládá zákaz použití v rámci civilního letectví.

Současně i v minulosti vyráběná a dodávaná pěnidla obsahují ve většině případů v nadlimitním množství právě perfluorhexanovou kyselinu (PFHxA), její soli nebo látky příbuzné PFHxA. Z tohoto důvodu uvádějí autoři výše uvedené látky pod kapitolu úplného omezení a zákazu fluorovaných pěnidel, i když se jedná o další podskupinu PFAS, avšak pro regulaci fluorovaných pěnidel velmi zásadní.

Celoevropské omezení PFAS v pěnidlech nařízením o REACH je dalším klíčovým návrhem. Ten má za cíl zakázat uvádění na trh, výrobu a používání všech PFAS v pěnidlech. Vzhledem k zákazu určitých skupin PFAS, blížícímu se konci výjimek pro další skupiny PFAS, připravovanému obecnému zákazu PFAS v pěnidlech a jeho předpokládanému vydání v roce 2024 nebo v nadcházejících letech je již nyní na místě v souladu s doporučením Evropské agentury pro chemické látky zvážit možnost výměny fluorovaných pěnidel za bezfluorovou alternativu.

V legislativním návrhu k úplnému zákazu PFAS v pěnidlech [15] jsou stanovena přechodná období, která umožní omezené použití fluorovaných pěnidel s obsahem PFAS podle sektoru nebo způsobu jejich použití. Během přechodných období budou muset zajistit uživatelé fluorovaných pěnidel, aby úniky do životního prostředí byly minimalizovány. Exspirovaná fluorovaná pěnidla a všechny odpadní produkty budou muset být také vhodně ekologicky zlikvidovány. Současně je stanoven legislativní limit pro definování bezfluorových pěnidel, tedy pěnidel bez obsahu PFAS. Navržený limit je v současnosti stanoven na hodnotu rovnou 1 ppm.

Předpokládaná přechodná období pro použití fluorovaných pěnidel s obsahem PFAS
podle legislativního návrhu [15]

Dodržování legislativy pro výrobu, prodej a nákup, používání, skladování a likvidaci pěnidel s obsahem PFAS je spjato s legislativními limity – definovanými hodnotami limitní koncentrace. V souvislosti s legislativními limity se také hovoří o tzv. nezamýšleném množství PFAS v pěnidle, tedy povolené limitní koncentraci.

Legislativní limity jsou základní hodnoty, podle kterých se hodnotí, zda pěnidlo obsahuje nebo neobsahuje dané PFAS či jejich podskupinu z hlediska dodržení legislativy. Současně je legislativním limitem stanovena povolená nezáměrná stopová kontaminace.

Tabulka níže shrnuje legislativní limity pro jednotlivé PFAS, podskupiny PFAS a předpokládanou povolenou koncentraci veškerých PFAS v pěnidlech, která nepřímo definuje bezfluorové pěnidlo.

Za povšimnutí stojí legislativní limit pro PFOS a její deriváty, jenž je 10 mg/kg (10 000 ppb) a který je významně vyšší oproti ostatním limitům. S ohledem na další níže stanovené legislativní limity pro ostatní PFAS, které jsou významně přísnější, se předpokládá, že i legislativní limit pro PFOS a její deriváty bude snížen.

Legislativní limity pro PFOA a její soli a pro C9-C14 PFCA a jejich soli jsou rovny 0,025 mg/kg, respektive 25 ppb. Tyto legislativní limity jsou stanoveny poměrně přísně a pro ilustraci představují jednu polévkovou lžíci daného PFAS v plaveckém bazénu. Dodržení tohoto limitu může být problematické u starších i novějších šarží fluorovaných pěnidel, a to i v případě fluorovaných pěnidel, kde byly při výrobě záměrně použité jiné PFAS, např. perfluorované sloučeniny se šestiuhlíkatým řetězcem, a to vzhledem k možné sekundární kontaminaci při výrobě pěnidel.

Předpokládá se, že legislativní limit pro veškeré PFAS bude zřejmě roven 1 mg/kg, tedy 1 ppm.

Pro ověření, zda pěnidlo vyhovuje současným a případně budoucím legislativním limitům, je vhodné kontaktovat výrobce konkrétního pěnidla, který podle roku výroby či šarže může poskytnout informace o složení pěnidla. Tyto informace jsou však mnohdy omezené, nekompletní a jsou deklarovány pouze pro pěnidla uskladněná v originálních obalech.

Další možností je využití chemického rozboru pěnidla se stanovením v něm obsažených PFAS. V rámci chemického rozboru pěnidla se zpravidla využívá metoda kapalinové chromatografie s hmotnostní detekcí pro stanovení vybraných PFAS rovněž se stanovením všech jejich oxidovatelných prekurzorů (Total Oxidisable Precursor Assay /značí se zkratkou TOPA/). Uvedenými metodami lze zjistit, zda pěnidlo vyhovuje současným a případně i budoucím legislativním limitům. Stanovení obsahu PFAS v pěnidlech tímto způsobem je u Hasičského záchranného sboru České republiky (HZS ČR) možné v chemické laboratoři Institutu ochrany obyvatelstva (Institut) v Lázních Bohdaneč.

Legislativní limity pro PFAS v pěnidlech

Závěr
Vzhledem k současným a předpokládaným budoucím legislativním omezením PFAS v pěnidlech je doporučeno všem jejich uživatelům bedlivě sledovat legislativní vývoj a zvážit včasnou možnost plné náhrady fluorovaných pěnidel za bezfluorové alternativy za účelem ochrany zdraví, životního prostředí a minimalizace ekonomických ztrát.

Autoři článku poznamenávají, že veškerá uvedená interpretace legislativy byla pro lepší orientaci čtenáře značně zjednodušena a zkrácena. Pro úplné zhodnocení stavu věci je tak nezbytné, aby čtenář vycházel přímo z plného znění legislativy, kde jsou uvedená úplná, jednoznačná, konkrétní a závazná ustanovení. Jedná se mimo jiné i o jasné legislativní definice jednotlivých PFAS a doplňující informace k uvedeným legislativním limitům.

Pro zjištění obsahu PFAS v pěnidlech je pak v současnosti odborníky doporučeno využít komerčně dostupnou metodu kapalinové chromatografie s hmotnostní detekcí, která je u HZS ČR dostupná v rámci Institutu v Lázních Bohdaneč.
 

kpt. Ing. Jiří MATĚJKA, MV-generální ředitelství HZS ČR, kpt. Ing. Hana BUŘIČOVÁ, Technický ústav požární ochrany

vytisknout  e-mailem  X Corp.   Facebook