Časopis 112 ROČNÍK XXIII ČÍSLO 5/2024

Zásah během požáru lesa v Jetěticích na Písecku v červenci 2023 byl zcela výjimečný svým rozsahem, klimatickými podmínkami, členitostí terénu a množstvím zasahujících i zásahové techniky. Podařilo se jej dostat pod kontrolu až po necelých 20 hodinách. V březnu 2024 proběhlo v příhraničním městě Waldsassen ve Spolkové republice Německo několik společných výcviků německých a českých hasičů. Výcviky se konaly na mobilním ohňovém trenažéru, který simuloval požár hořícího produktovodu a na trenažéru určeném pro likvidaci požárů přenosnými hasicími přístroji. Příslušníci Hasičského záchranného sboru Královéhradeckého kraje přišli s nápadem na výrobu nového technického prostředku pro hasiče se specializací na obsluhu řetězových motorových pil. Vedly je k tomu zkušenosti získané především při likvidaci požáru na území národního parku České Švýcarsko v roce 2022 a při technických haváriích. V sobotu 1. května 2004 se Česká republika stala členskou zemí Evropské unie. Z tohoto členství Česku již 

V pondělí 17. července 2023 v 15.24 hodin byla na krajské operační a informační středisko (KOPIS) Hasičského záchranného sboru Jihomoravského kraje (HZS JHM) nahlášena dopravní nehoda (DN) autobusů na dálnici D2 směrem na Brno, na základě čehož byl vyhlášen 2. stupeň požárního poplachu. Po příjezdu na místo bylo zjištěno, že se jedná o DN dvou plně obsazených autobusů. Na místě byl zaklíněný řidič jednoho z autobusů a velký počet raněných, dálnice proto byla z těchto důvodů oboustranně uzavřena.

Podle nastavených pravidel HZS JHM byl o mimořádné události (MU) mimo jiné obratem informován příslušník oddělení ochrany obyvatelstva a krizového řízení (OOKŘ) v pohotovosti (Pohotovost OOKŘ, 112, 01/2022), jehož úkolem je řešit události spojené s plněním úkolů ochrany obyvatelstva.

Obr. 1 Místo mimořádné události

Popis místa události z hlediska ochrany obyvatelstva

V době zásahu panovaly vysoké teploty (nad 30 °C), a bylo proto nutné kromě vyprošťování a poskytování první pomoci zajistit zázemí pro nezraněné a lehce zraněné účastníky DN. Pro tyto osoby byly zprvu zajištěny dva autobusy, jeden HZS JHM a jeden Dopravního podniku města Brna.
Současně pohotovost OOKŘ dostala za úkol od krajského řídícího důstojníka (KŘD), který převzal velení zásahu, zajistit prostory pro případné nouzové ubytování nezraněných cestujících. Proto kontaktovala pracovnici krizového řízení (KŘ) místně příslušné městské části s úkolem společně vytipovat a přichystat prostor pro zhruba padesát osob. Zpočátku nebylo zřejmé, kolik osob skutečně využije nabízeného zázemí. Za tímto účelem byl vytipován zámeček v městské části Brno-Chrlice, kde sídlí speciální škola pro nevidomé.

Zřízení IC

MU byla specifická vysokým počtem zasažených, kteří byli cizí státní příslušnosti (76 osob, 25 národností). A právě pro velký počet účastníků DN rozhodl KŘD po konzultaci s řídícím důstojníkem MV-generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru České republiky (MV-generální ředitelství HZS ČR) o aktivaci jihomoravské modifikace informačního centra (IC) podle STČ-9/2016 a STČ-12/2015. V souladu se zpracovanou interní dokumentací HZS JHM byla tímto úkolem také pověřena pohotovost OOKŘ. Dokumentace ke zřízení a provozování IC byla v Jihomoravském kraji (JMK) zpracována v roce 2017 a podílely se na ní složky integrovaného záchranného systému (IZS) a všechny nemocnice s akutním příjmem v JMK. K tomu bylo zpracováno a podepsáno memorandum o spolupráci (112, 4/2018).
Pohotovost OOKŘ následně postupovala podle zpracovaného check listu ke zřízení IC a vyžádala si od technika KOPIS zaktivování pracoviště IC v krizové místnosti na KOPIS (aktivace telefonních linek, zapojení náhlavních souprav pro operátory IC apod.). Dále po dohodě s KŘD povolala příslušníky OOKŘ na místo zřízeného IC jako obsluhu a ke koordinaci nouzového ubytování v zámečku v Chrlicích. Od rozhodnutí o aktivaci IC (asi v 16.45 hodin) bylo vše technicky a organizačně připraveno do 18.00 hodin. Na základě podepsaného memoranda došlo k vyrozumění nemocnic zapojených do systému o aktivaci IC prostřednictvím automatického hlasového systému IVR (dříve AMDS) s požadavkem na průběžné předávání informací o hospitalizovaných cestujících z obou autobusů. Mezi 18. a 19. hodinou probíhala intenzivní komunikace mezi všemi zasahujícími složkami IZS, nemocnicemi, cestovní kanceláří Europamundo (CK) a dopravní společností Flixbus (DS), kterým patřily havarované autobusy, s cílem získat aktuální informace o zasažených osobách (seznamy cestujících, počty rozvezených osob do jednotlivých nemocnic, identifikační údaje nezraněných osob na místě MU apod.).
Nutno podotknout, že i přes podepsané memorandum o spolupráci byla komunikace a spolupráce s některými zapojenými subjekty dosti komplikovaná.

Obr. 2 Prostor zřízeného informačního centra při řešení mimořádné události

V 19.00 hodin již měla obsluha IC k dispozici první ověřené informace o zasažených osobách, a proto bylo možné informovat veřejnost o zřízení IC včetně uvedení speciálně vyčleněného telefonního čísla pro volající. To bylo řešené formou aktuality (tj. krátké informační zprávy pro veřejnost) na portálu KŘ KRIZPORT, dále prostřednictvím tiskových mluvčích složek IZS a zveřejněním na sociálních sítích. V této informaci bylo zdůrazněno, že jde o telefonní linku pouze pro dotčené osoby (potenciální příbuzní a blízcí zasažených osob), nikoli pro média nebo pro podávání obecných informací. Již po deseti minutách začali operátoři IC přijímat první hovory, a to zejména od zastupitelských úřadů různých zemí dotazujících se na přítomnost jejich občanů na místě MU. Vzhledem k přítomnosti cestujících cizí státní příslušnosti bylo nutné hovory odbavovat především v anglickém jazyce. Další komplikací byla transkripce jmen cizího původu (překlady z azbuky, arabštiny apod.), to generovalo totiž až pět různých podob u jednoho jména a evidence osob se tak nelogicky rozrůstala a osoby se dublovaly.

Provoz IC

V rámci IC jsou zřízené pozice vedoucího, zástupce vedoucího, operátorů a pracoviště evidence. Při řešení této konkrétní MU se pracovalo ve třech směnách se střídáním ve 24.00 a 7.00 hodin následujícího dne. Personální obsazení bylo na minimálním možném počtu (sedm osob) kvůli probíhajícím dovoleným a ozdravným pobytům proškolených příslušníků. Za dobu fungování IC se vystřídalo celkem dvacet příslušníků z OOKŘ, KOPIS, pracovišť prevence, OOKŘ z územních odborů, z oddělení kontrolní činnosti a oddělení stavební prevence. Klíčovým pro výběr osob doplňujících obsluhu IC byla samozřejmě okamžitá akceschopnost a znalost anglického jazyka.
Vedoucí IC prakticky nepřetržitě komunikoval, zejména s KŘD, územními řídícími důstojníky (ÚŘD), KOPISem, složkami IZS, zástupci CK a DS, pracovnicí KŘ městské části Chrlice, vedoucí oddělení krizového řízení a obrany Jihomoravského kraje, pracovníky KŘ Magistrátu města Brna a řídícím důstojníkem MV-generálního ředitelství HZS ČR. Během 24 hodin šlo o více než 200 hovorů.
Zástupkyně vedoucího IC tak prakticky převzala veškeré jeho řízení. Postupovala podle zpracovaných check listů vedoucího IC a zodpovídala za komplexní fungování IC (personální obsazení i týlové zabezpečení).
Pracoviště evidence přebíralo a editovalo získané informace o zasažených ze všech dostupných zdrojů (od Policie České republiky /PČR/, nemocnic, CK, DS), kompletovalo seznam zasažených osob a následně označovalo pro přehlednost a orientaci stanovenými barvami jednotlivé zasažené osoby (bílá – zatím neztotožněná; modrá – ztotožněná, neodvezená do nemocnice; zelená – odvezená do nemocnice; červená – exitus). Toto třídění do barevných kategorií pomáhalo operátorům IC efektivně odbavovat hovory. Veškeré zapisování zjištěných údajů probíhalo online v rámci sdílené evidenční tabulky v MS Teams.

Obr. 3 Ukázka vyplňovaných informací o zasažených osobách a dotčených osobách

Operátoři IC přijímali telefonické hovory od dotčených osob, případně zastupitelských úřadů, a zjištěné informace zapisovali jako pracoviště evidence do sdílené evidenční tabulky v MS Teams, v níž párovali dotčené a zasažené osoby. Pokud byla poptávaná osoba ztotožněna, poskytl volajícímu operátor IC informace o místě, kde se osoba nachází (nezraněný na místě MU versus zraněný a převezený do nemocnice). Operátoři odbavili během 20 hodin (doba provozu IC) 70 příchozích hovorů. Další desítky hovorů byly také směřovány z IC na dotčené osoby. Jakmile byly zjištěny informace o osobě, na kterou se dotazovaly, byly zpětně kontaktovány. Byly také kontaktovány všechny konzuláty, které se dotazovaly na své občany.

Další průběh MU

Podle původního plánu měly být nezraněné osoby odvezeny do místa nouzového ubytování na zámeček v Brně-Chrlicích, kde měly čekat na náhradní autobus CK, avšak vedoucí lékař zdravotnické záchranné služby (ZZS) kvůli jazykové bariéře (ne všichni cestující ovládali dostatečně anglický jazyk, aby v těchto podmínkách dokázali s lékařem ZZS obstojně komunikovat o svých případných zraněních) rozhodl o preventivním vyšetření všech účastníků DN. K tomuto preventivnímu vyšetření byly určeny dvě nemocnice v Brně (Vojenská nemocnice a Nemocnice Milosrdných bratří), kam byly tyto osoby převezeny. Na základě rozhodnutí KŘD byli do těchto nemocnic vysláni ÚŘD pro Brno-město a Brno-venkov, aby zajišťovali předávání aktuálních informací o vyšetřovaných na KOPIS a do IC. Všichni cestující zde byli vyšetřeni a pro špatný psychický stav některých z nich byla do nemocnice vyslána i psycholožka HZS JHM k poskytnutí psychosociální pomoci. Po ukončení preventivního vyšetření nezraněných osob, zhruba ve 23.00 hodin, se tyto osoby začaly dotazovat na svá zavazadla. Po dohodě KŘD s oběma ÚŘD bylo operativně rozhodnuto, že zájemci budou dopravními prostředky HZS JHM převezeni do Ostrovačic (kam byly po nehodě havarované autobusy převezeny), aby si vyzvedli zavazadla.
Do Ostrovačic byl rovněž vyslán náhradní autobus CK, který následně většinu cestujících, včetně cestujících DS, převezl do Prahy. Pro osoby, jež nechtěly odjet do hlavního města, byl ze strany HZS JHM zajištěn převoz do místa nouzového ubytování v zámečku v Brně-Chrlicích, kde pro ně byla připravena večeře a nocleh. Nouzové ubytování využilo nakonec šest osob, které se rozhodly přenocovat do druhého dne, aby ráno po snídani mohly navštívit příbuzné v nemocnicích.

Obr. 4 Místo nouzového ubytování v zámečku v Brně-Chrlicích

Finalizace evidence zasažených

Největší nápor volajících zaznamenalo IC mezi 22.00 a 24.00 hodinou. Mezi volajícími bylo i několik cestujících z obou autobusů, kteří byli ZZS odvezeni do nemocnic k ošetření, nebyli však hospitalizováni a po propuštění nevěděli, co mají dělat. Tyto osoby byly z nemocnic převezeny dopravními prostředky HZS JHM do Ostrovačic, aby si mohly vyzvednout zavazadla.
Současně pracoviště evidence získávalo již aktualizované a upřesněné informace z dotčených nemocnic, z CK i od dopravce. Tyto nové informace se komplikovaně porovnávaly s původními údaji a následně editovaly v evidenční tabulce. Velkou pomocí zde byla spolupráce s delegátem CK, který zůstal s nocujícími osobami v místě nouzového ubytování na zámečku v Brně-Chrlicích. Během noční směny (do 7.00 hodin druhého dne) se podařilo ztotožnit přibližně 80 % osob v evidenci. Zbývajících 20 % bylo individuálně ověřováno zpětnými hovory s CK či DS a urgencemi u dotčených nemocnic.
Seznam zasažených osob byl dokončen ve 12.00 hodin následujícího dne. Všechny dotčené osoby (volající) byly zpětně telefonicky kontaktovány a informovány o místě pobytu hledaných osob. Finální evidence zasažených osob byla zaslána na Národní operační a informační středisko MV-generálního ředitelství HZS ČR a byla přiložena ke zprávě o zásahu. Činnost IC byla ukončena v 15.00 hodin následujícího dne, o ukončení byly telefonicky informovány všechny zainteresované subjekty, byla vydána aktualita pro veřejnost na portálu KŘ KRIZPORT a informace byla také zveřejněna prostřednictvím tiskových mluvčích složek IZS a na sociálních sítích.

Závěr

Z reálného prověření fungování IC v JMK vzešly poznatky, které jsou průběžně zapracovány. Jednalo se jak o technické nedostatky (např. dovybavení stanoviště evidence velkými monitory, pořízení hot spotu, odblokování hovorů do zahraničí), tak o korekce personálního obsazení (např. vhodnost zástupce KOPIS na IC, jazyková vybavenost obsluhy, rozšíření řad zaškolených příslušníků). Spolupráce stvrzená memorandem byla znovu s původními signatáři diskutována, postupy aktualizovány a celé memorandum bylo opět všemi dotčenými podepsáno. Aktualizované postupy, dokumentace apod. bude prověřena v letošním roce cvičením napříč složkami IZS.

BOX:

Poznatky z fungování IC

• Provoz IC je natolik organizačně, technicky a personálně složitá záležitost, že je nutné mít vše detailně rozpracované a pravidelně fungování IC procvičovat.
• Je potřeba mít předem zajištěné a vyzkoušené technické vybavení pro telefonování (náhlavní sety, telefonní přístroje, speciální telefonní číslo, technické řešení pro provoz více přístrojů na jedné lince) – vše ideálně v rámci KOPIS (nonstop technická podpora, jazyková vybavenost, sdílení aktuálních informací z MU).

• Je nutné mít proškolenou obsluhu IC v dostatečném počtu pro střídání – v rámci HZS JHM příslušníci OOKŘ a pracovišť prevence, OOKŘ územních odborů (celkem obsluhu IC ovládalo přibližně 25 osob při této MU, v době dovolených bylo i tak nedostačující).

• Je potřeba mít problematiku IC prodiskutovanou s PČR, ZZS a nemocnicemi – v JMK je za účelem jasného nastavení postupů a spolupráce podepsáno memorandum o spolupráci.

kpt. Mgr. Jan MARCHLÍK, HZS Jihomoravského kraje, foto archiv HZS Jihomoravského kraje

vytisknout  e-mailem  X Corp.   Facebook