Únik nebezpečných látek
Únik nebezpečných látek
Pohybujeme-li se po ulicích města, ať již v prostředcích MHD nebo automobilem, na kole či pěšky, míjíme kromě historických památek, obytných domů, obchodů a parků i zimní stadiony, plavecké bazény, chladírenské provozy a další technologické objekty.
Zpravidla asi nikdo z nás netuší, že se v případě některých výše zmíněných objektů nachází v bezprostřední blízkosti možného chemického ohrožení.
Možná až v okamžiku, kdy se o úniku nebezpečné chemické látky dozvíme ze sdělovacích prostředků, uvědomíme si, že nás chemie a chemický průmysl obklopuje stále častěji a někdy zcela bezprostředně. Věděli bychom, jak se správně zachovat v případě úniku nebezpečné látky? Většina z nás si správnou reakcí nejspíše nebude jista, proto si zopakujme několik důležitých pravidel.
Na území hl. m. Prahy se v chladírenských technologiích běžně užívá amoniak (známý pod názvem čpavek), pro účely desinfekce (např. v plaveckých bazénech) hlor. Tyto látky se rovněž hojně vyskytují v cisternách v rámci silniční či železniční přepravy. Nastane-li únik škodliviny z jakýchkoli příčin (narušení celistvosti zásobníku, ruptura potrubí, dopravní nehoda) a my se nalézáme v blízkosti takové události, je třeba urychleně opustit ohrožené místo a současně si chránit oči a dýchací ústrojí – viz níže.
Nacházíme-li se na ulici, pokusíme se ukrýt v nejbližší budově v nejvyšším patře (většina nebezpečných látek se drží při zemi) na straně odvrácené od místa úniku nebezpečné látky. V domě či bytě uzavřeme a utěsníme dveře, okna a další otvory, vypneme klimatizaci. Jsme-li v automobilu, vypneme ventilaci, zavřeme okna a odjedeme z místa nebezpečí.
Při rozsáhlém úniku se nebezpečná látka vyskytuje v oblaku ve vysoké koncentraci. Než se oblak okolním vzduchem „rozředí“, může se vlivem větru přemístit do značných vzdáleností. Doba „rozředění“ na koncentraci, která již není pro člověka nebezpečná, může být dosti dlouhá. Je proto vhodné použít prostředky improvizované ochrany, tj. takové, které máme běžně doma k dispozici.
K improvizované ochraně očí jsou nejvhodnějším prostředkem brýle uzavřeného typu (potápěčské, plavecké, lyžařské nebo motoristické). Nemáme-li k dispozici brýle, použijeme polyethylenový sáček vhodného průměru, který se nasadí přes hlavu tak, aby chránil oči. Nesmí však překrývat nos ani ústa. Právě těm je třeba věnovat zvláštní pozornost, neboť jsou vstupní branou dýchacích cest.
Nejvhodnějším způsobem je překrytí úst a nosu navlhčeným kusem (flanelové) látky či (froté) ručníkem převázaným šátkem či šálou.
Ke zvýšení účinnosti zachycení škodliviny je možné v případě ochrany před látkami kyselé povahy (chlor, oxid siřičitý apod.) navlhčit tkaninu roztokem zažívací sody (lžíci zažívací sody rozmíchat v půl litru vlažné vody). V případě, že jde o látku zásadité povahy (amoniak a další), použijeme roztok kyseliny citrónové nebo vinné (příp. šťáva z citronu, pomeranče nebo zředěný ocet).
Nezapomene si zapnout rozhlasový přijímač nebo televizor, kde budou poskytnuty další informace včetně pokynů o žádoucím následném chování občanů v místě ohrožení.
Závažné chemické havárie nenastávají často, avšak i přes všechna moderní zabezpečení a užité bezpečnostní prvky nemůžeme takovou událost zcela vyloučit. Je proto dobré mít uvedená pravidla na paměti, protože „štěstí přeje připraveným“.