Členové jihočeského posttraumatického týmu se při školení zaměřili na syndrom vyhoření a na organizační stres
Setkání jihočeského posttraumatického týmu se konalo 26. 3. 2018 v Borovanech. Kromě stálých členů se ho účastnili i noví kandidáti na členství. Z výjezdu je to Václav Herc (stanice Vimperk), Jan Pertl (stanice Č. Budějovice) a Jiří Řimnáč (Stanice Třeboň). Dále tým posílí Jana Tampírová a Jan Žvak z operačního střediska. Z krajského ředitelství byla do týmu přizvána Kamila Mráčková.
Všichni členové týmu posttraumatické péče se kromě výjezdové činnosti věnují i laické kolegiální podpoře příslušníků a občanských zaměstnanců HZS ČR. Proto jejich odborná příprava pokrývá nejen témata zaměřená na první psychickou pomoc, ale také oblasti, které se tak trochu mohou někdy zasáhnout každého z nás. Je běžné, že každý z nás je občas psychicky unavený. Úkolem členů posttraumatického týmu je svým školeným okem vnímat tyto projevy únavy a vyčerpání u kolegyň a kolegů ze svého bezprostředního pracovního okolí. Být jim k dispozici, když o to projeví zájem. V této souvislosti bych chtěl zmínit, že jejich úkolem není vměšování se do obtíží druhých lidí. Pokud něco takového prožíváte, tak se od nich můžete maximálně dočkat citlivé a diskrétní otázky, zda je vše v pořádku a jestli Vám nemohou nějak být oporou. Tuto nabídku je možné odmítnout. Případné další kroky už budou činit pouze s Vaším souhlasem.
Práci u profesionálního hasičského sboru – na jakékoli pozici – chápu za službu naším spoluobčanům, kteří se ocitnou v kritických životních situacích. Navíc má tato služba podle mého názoru svá specifika, na které si musí každý do určité míry zvyknout. Když se k tomu přidá pár vnitřních dispozic jako třeba moc vysoké pracovní nadšení, perfekcionizmus nebo falešný pocit nenahraditelnosti, tak může být problém na světě.
Vyhoření je podle amerického psychologa Caryho Chernisse situací úplného vyčerpání sil. Je pocitem člověka, který došel k závěru, že již nemůže dál. Je to stav člověka, který ztratil naději, že se ještě něco může změnit. Tito lidé říkají, že ztratili veškeré iluze. Jsou věčně unavení, negativističtí, hůře se soustředí a více věcí je dovede rozčílit.
Odborná příprava se skládala z přednášek, které shrnovaly základní informace o syndromu vyhoření a organizačním stresu. Byla ale také zaměřená prakticky a diskusně. Například členové týmu vybrali z 30 různých preventivních doporučení 9 nejdůležitějších, které by podle jejich zkušeností mohly být nejužitečnější v prostředí HZS Jihočeského kraje. Ty Vám společně se základními informacemi o syndromu vyhoření přikládáme v příloze.
(autor článku: mjr. Mgr. Tomáš Adámek, psycholog HZS Jihočeského kraje)