Cvičení Přilba – Slezská Harta 2023

Ve dnech 15.–16. 5. 2023 se na lokalitě Slezská Harta uskutečnilo dlouho připravované cvičení Přilba 2023. Cílem cvičení bylo prověření funkčnosti systému Kirby Morgan ve velkých hloubkách a nácvik povrchové dekomprese. 

Cvičení se zúčastnili hasiči potápěči z HZS Olomouckého kraje, ŠVZ HZS ČR Brno a ZÚ Hlučín. Pro zdravotní zabezpečení byla na místo přizvána MUDr. Zdenka Rohovcová ze Zdravotnického zařízení MV. Barokomoru pro případ dekompresní nehody zajistil ZÚ Hlučín. O dokumentaci celého cvičení se starali příslušníci oddělení dokumentace GŘ HZS ČR.

Cílem cvičení bylo vyzkoušet funkci dvou potápěčských přileb Kirby Morgan KM 77 SS v hloubce 40 metrů. Přilby jsou určeny pro potápění v prostředí HAZMAT (ze zkratky HAZardous MATerials). Společně s přilbami bylo prověřeno i správné fungování ovládacího prvku – kufru KMACS 5. Kufr zajišťuje přívod a regulaci vzduchu pro potápěče. Maximální operační hloubka potápěčů s KMACS 5 je právě 40 metrů.

Místem ponoru byl zatopený most. Lokalita byla vyznačena bójí a sestupovým lanem do hloubky 41 metrů. Na místě byly přítomny tři čluny. Na jednom bylo vybavení pro přilbové potápěče (2x 50 metrů hadic, ovládací kufr KMACS 5 a zásoba stlačeného vzduchu v podobě dvou 50litrových láhví se vzduchem o tlaku 230 Bar pro oba přilbové potápěče), operátor kufru a dva tendři – návodčí, kteří jsou na hladině a spouští potápěče na hadici. Ve druhém člunu byl jistící potápěč, který prováděl ponor souběžně s přilbovými potápěči, záložní potápěč, supervizor kontrolující celý průběh ponoru a zdravotní zabezpečení. Tyto dva čluny sloužily jako potápěčská základna ukotvená k místu ponoru. Třetí člun byl spojka mezi místem ponoru a břehem.

První sestup byl zahájen jistícím potápěčem ve standardní potápěčské výstroji (suchý oblek, dvoumontáž tlakových láhví a celoobličejová maska). Tento potápěč byl vybaven i kamerou GOPRO Hero 10 s osvětlovací rampou a videosvětly. Jistící potápěč doprovázel přilbového potápěče č. 1 po celou dobu ponoru a prováděl průběžnou kontrolu a videodokumentaci. V případě problému byl připraven zasáhnout.

Druhý přilbový potápěč zahájil sestup až poté, kdy potápěč č. 1 dosáhl 40metrové hloubky. Bohužel měl problémy s vyrovnáním tlaku ve středouší, a proto se dostal jen do hloubky cca 15 metrů. Po vyhodnocení situace a po dohodě operátora se supervizorem a potápěčem došlo k bezpečnostnímu výstupu potápěče č. 1 z hloubky včetně provedení stupňovité dekomprese.

Jistící potápěč průběh výstupu monitoroval a prováděl videodokumentaci. Po vynoření přilbového potápěče byl simulován transport potápěče do barokomory na provedení povrchové dekomprese. Ta se provádí buď jako léčebná metoda v dekompresní komoře po nedodržení dekompresní strategie, nebo je plánována a potápěč pod hladinou provede jen nejnutnější dekompresní zastávky a zbývající (v menší hloubce) se provádí už v prostředí dekompresní komory a pod dozorem lékaře obeznámeného s potápěčskou problematikou a podle speciálních dekompresních tabulek.

Během transportu na loď (místo ponoru bylo od břehu vzdáleno cca 400 metrů) byl potápěč urychleně zbaven výstroje a suchého obleku. Byl při vědomí a se zbytkem skupiny spolupracoval. Na břehu byla připravena barokomora, do které potápěč po prohlídce dozorující lékařkou vstoupil a byla simulována povrchová dekomprese podle patřičných postupů.

Většina cílů cvičení byla splněna. Podařilo se vyzkoušet funkčnost přilby Kirby Morgan ve 40 metrech, stejně jako ovládacího kufru KMACS 5. Nácvik povrchové dekomprese se zdařil na výbornou, byly splněny všechny požadavky na tento úkol. Doba mezi vynořením potápěče na hladinu a vstupem do barokomory byla 7 min, což je reálně odpovídající čas v konkrétní situaci. Otestován byl i systém uspořádání veškeré potřebné výstroje na přilbové potápění do člunů a vytvoření pracovního stanoviště. I toto se podařilo na výbornou. Nepodařilo se jen vyzkoušet funkčnost obou přileb a kufru KMACS 5 v situaci dvou potápěčů ve hloubce 40 metrů.

Cvičení také ukázalo některá negativa – problémy s mlžením přilby v chladných vodách (dosavadní způsob zabránění mlžení se neosvědčil) a absence kompenzátoru vztlaku u přilbových potápěčů (složitější řešení – kompenzátor musí být vhodný na použití v prostředí HAZMAT).

Je třeba zmínit skvělý přístup všech zúčastněných příslušníků; vysokou odbornost potápěčů, obsluhy systému KMACS 5, lodivodů i obsluhy barokomory.

kpt. Mgr. Jiří Urban, kpt. Ing. Josef Skalka, pprap. Bc. Jiří Mareš

Uložit vše jako ZIP soubor

vytisknout  e-mailem  X Corp.   Facebook