Loni odbavili 125 tisíc volání, což představuje téměř 350 hovorů denně, při nichž poskytují pomoc lidem, vysílají k zásahům jednotky profesionálních, dobrovolných hasičů i speciální techniku, řeší leckdy kuriózní požadavky a reagují na planá volání a prozvánění. Dnes můžete spolu s námi nahlédnout za dveře operačního střediska a zjistit, co zodpovědná a psychicky velmi náročná práce obnáší. Dnes je totiž 11. 2., tedy Evropský den linky 112.

„Dobrý den, dovolali jste se na linku 112. Jak vám mohu pomoci?“

Krajské operační a informační středisko HZS Olomouckého kraje

Tato nebo velmi podobná věta zazněla na pracovišti Krajského operačního a informačního střediska (KOPIS) HZS Olomouckého kraje loni minimálně 125 tisíckrát. Rok 2020 byl výzvou nejen pro výjezdové hasiče, ale také pro naše operační techniky a důstojníky. Při první vlně pandemie se totiž počet hovorů, které museli během své pracovní doby zpracovat, zvýšil až několikanásobně. Příslušníci museli projevit notnou dávku empatie, pohotovosti a trpělivosti, aby vystrašené a nervózní volající uklidnili a předali jim relevantní informace. „V souvislosti s koronavirem jsme na jaře odpovídali na mnoho otázek, přijímali jsme stovky hovorů a řešili jsme spoustu událostí. Jak bez formálních zásahů jednotek požární ochrany, tak těch skutečných, kde byla pomoc hasičů opravdu potřeba,“ popisuje náročné zapojení střediska jeho vedoucí Miroslav Blažek.

Povodňová vlna

Velký nápor operační středisko v našem kraji zažilo během bleskových povodní v Šumvaldu a okolí loni v červnu. Hasiči řešili téměř 600 událostí, tisíce hovorů. Nejnáročnější pak byla noc, kdy se zasaženými obcemi prohnala metrová povodňová vlna. V terénu koordinovali mnoho jednotek a neustále přijímali hovory, v nichž volali lidé, kterým šlo o život. Obrovská zodpovědnost a tlak na rychlost, efektivnost a preciznost. To vše museli zvládnout po několik dní. „Všichni jsme se shodli, že to vloni bylo nejnáročnější období. Přijímali jsme ohromné množství tísňových hovorů, síly a prostředky na záchranné a likvidační práce jsme organizovali po několik dní. Bylo to velmi náročné operační řízení, v zasažených obcích se pohybovalo velké množství jednotek a těžké techniky. A také speciálů z našeho záchranného útvaru,“ popsal Miroslav Kuchtík, který jako vedoucí směny řídil z operačního střediska záchranné práce během noci, kdy naši hasiči v oblasti zachránili a evakuovali téměř 60 lidí. Pomáhali jim ze zatopených domů, automobilů i vodních toků a na člunech je sváželi do bezpečí.

Profesionální pomoc

Plošné mimořádné události jsou pro příslušníky operačního střediska velmi náročné. Hasiče však může prověřit i jediný hovor. Přijímají oznámení nejen o rozsáhlých požárech rodinných či bytových domů, ale také o vážných dopravních nehodách, kdy je potřeba bez prodlení vyslat jednotky na místo, aby mohli hasiči vyprostit zraněné účastníky kolize ze zdemolovaných vozidel a zachránit jim život. V těchto chvílích jde o sekundy. Jsou ale případy, kdy se hovor protáhne i na minuty, ne-li hodiny. „Průměrná doba odbavení hovoru je 1 až 2 minuty. Při hovorech, kdy volají lidé se sebevražednými sklony či úmysly, to bývá delší. Co si vybavuji, tak nejdelší hovor se sebevrahem trval více než hodinu,“ popisuje zkušený vedoucí Miroslav Blažek vypjaté chvíle, na něž jsou technici i důstojníci pravidelně připravováni tak, aby byli schopni se po celou dobu koncentrovat a lidem v těchto chvílích profesionálně pomoci. Mnohdy nejen v tuzemsku, ale také v zahraničí. V roce 2019 například jeden z našich operačních techniků zachránil život řidiči kamionu ve Velké Británii, kterého na parkovišti postihla cévní mozková příhoda. V roce 2016 jsme dokonce za podobonou záchranu získali mezinárodní ocenění. Na podrobnosti se můžete podívat v přiloženém videu.

Dikobraz

Jsou ale i chvíle, kdy se hasiči setkávají na operačním středisku s kuriózními situacemi. Loni třeba volal chovatel dikobrazů, že se mu jeden z nich zaběhnul. Měl o něj velký strach a bál se, že by mu někdo mohl ublížit. Popisoval jej jako mírumilovné zvíře, ovšem chronického útěkáře. Chtěl, aby hasiči věděli, že má zvíře svého majitele, a předejít tak jeho odchytu a utracení.  

A co dalšího má naše operační středisko na starosti?

Kromě toho, že zodpovídá za příjem tísňových volání na Evropské tísňové číslo 112 a národní tísňové číslo 150, také vyhodnocuje zprávy o požárech a jiných mimořádných událostech. Vysílá síly a prostředky jednotek požární ochrany a jednotek IZS, právnických a fyzických osob ve prospěch záchranných a likvidačních prací. Má na starosti varování a vyrozumění obyvatelstva. Spolupracuje s krizovými štáby kraje a obcí při řešení mimořádných událostí. Komunikuje a velmi úzce spolupracuje s operačními středisky složek IZS, tedy především s Krajským operačním střediskem Policie ČR a ZZS. KOPIS plní také další úkoly, které stanovují legislativní a ostatní předpisy.

Pár zajímavostí o Oddělení KOPIS HZS Olomouckého kraje:

• 42 příslušníků pracuje standardně ve dvanáctihodinových směnách. Nyní kvůli mimořádným opatřením v souvislosti s pandemií koronaviru mají výkon služby prodloužen na 24 hodin.
• Na operačním středisku slouží 24 operačních techniků, kteří odbavují hovory na tísňových linkách. V roce 2020 odbavili 125 539 hovorů, což představuje v průměru 344 hovorů denně.
• Jeden technik za rok v průměru přijme 5 231 tísňových volání, na jednu směnu vychází zhruba 31 hovorů, které vyžadují zapojení složek IZS. Další stovky volání odbaví technici během pracovní doby s tím, že jde o dotazy, podání informací, omyly či zlomyslná volání.
• Odbavit jeden hovor ve většině případů zabere zhruba jednu až dvě minuty. Není ale výjimkou, když operační technik řeší složitější případy i desítky minut.
• Velmi často se naši operační technici setkávají s případy, kdy je nutné pomoci při záchraně života. A to nejen lidí, ale také různých druhů zvířat. Loni jsme tak přijali oznámení, na jejichž základě poté hasiči zachraňovali:

- 1x  netopýra
- 7x koně
- 8x papouška
- 2x čápa
- 10x srnu
- 10x psa
- 3x labuť
- 6x hada
- 1x daňka
- 1x dvojici bobrů
- 2x ryby
- 31x kočku