HZS Plzeňského kraje  

Přejdi na

Předcházíme rizikům


Rychlé linky: Mapa serveru Textová verze English Rozšířené vyhledávání


 

Hlavní menu

 

 

Den požární bezpečnosti 2016

Pátek 13. května 2016 Česká asociace hasičských důstojníků vyhlásila za účelem propagace požární ochrany a preventivního působení na veřejnost Den požární bezpečnosti. 

index.jpgNěkteří lidé považují pátek třináctého za běžný den jako každý jiný. Ale velká část jej považuje za nešťastný den. Hasiči se snaží tuto pověru „zlomit“ pořádáním různých preventivních akcí, kdy chtějí ukázat připravenost na různé mimořádné události.

Letos je hlavní téma „Bezpečný dům, bezpečný byt“.

V Plzni v dopoledních hodinách veřejnost může potkat příslušnice Odboru prevence před OC Olympia, OC Plaza, OC Plzeň a hypermarketem Globus Plzeň-Chotíkov. Budou rozdávat letáky a informace, nejen o hasicích přístrojích a hlásičích kouře.

13 otázek a odpovědí

1. Jaký hasicí přístroj si mám pořídit domů?

Nejuniverzálnějším hasicím přístrojem vhodným do domácnosti je práškový hasicí přístroj, který lze použít i na elektrická zařízení pod napětím. Co se týče velikosti hasicího přístroje, nezáleží ani tak na hmotnosti hasicího přístroje, ale na jeho hasicí schopnosti, která je uvedena na typovém štítku hasicího přístroje. Pro použití v domácnostech je požadována hasicí schopnost přístroje nejméně 34A. Číslo znamená teoretickou (normovou) hodnotu velikosti požáru, kterou jsme schopni hasicím přístrojem uhasit. Pokud je hasicí přístroj určen pro hašení v garážích je minimální požadovaná hasicí schopnost 183B. Práškové hasicí přístroje mají většinou kombinovanou hasicí schopnost např. 34A, 183B, C (udává se bez čísla) a jsou tedy vhodné pro použití v domácnosti i garáži.

Na typovém štítku hasicího přístroje je mimo jiné dále uveden návod k použití, třída požáru, pokyny k provádění pravidelných kontrol a rozmezí provozních teplot. Třída požáru nám uvádí, na který typ požáru je hasicí přístroj určen, kdy písmeno A značí – požáry pevných látek, B – požáry kapalin, C – požáry plynů, D - požáry alkalických kovů, F - požáry rostlinných nebo živočišných olejů a tuků.

2. Musím si nechat hasicí přístroj kontrolovat, příp. kdo provádí kontroly, opravy a plnění hasicích přístrojů, jak často?

Kontrola hasicích přístrojů se provádí dle předpisů o požární ochraně nejméně jednou za rok. Výrobce však může v dokumentaci (návodu) k hasicímu přístroji roční lhůtu zkrátit, ale nikdy ne prodloužit.  Kontrolu je dle předpisů o požární ochraně nutno provést rovněž po každém použití hasicího přístroje. O termínu provedení poslední kontroly a termínu kontroly příští informuje kontrolní štítek na hasicím přístroji, který mimo jiné obsahuje i údaje o osobě, která kontrolu provedla.

Předpisy o požární ochraně stanoví rovněž lhůty pro provádění tzv. periodické zkoušky hasicího přístroje. Četnost této zkoušky je závislá na druhu hasební látky. Periodická zkouška pro vodní a pěnové hasicí přístroje se provádí jednou za 3 roky, pro ostatní hasicí přístroje jedno za 5 let.

Kontroly, opravy a plnění hasicích přístrojů mohou provádět jen osoby s odbornou kvalifikací, které vlastní doklad opravňující je k uvedeným činnostem.

3. Je vybavení bytu hasicím přístrojem povinné?

Z předpisů o požární ochraně nevyplývá povinnost instalovat hasicí přístroje přímo v bytech. Předpisy o požární ochraně upravují povinnost instalovat hasicí přístroje pouze ve společných prostorách bytových domů. Oproti tomu předpisy o požární ochraně stanovují povinnost vybavit rodinné domy hasicími přístroji. Konkrétně vyhláška č. 23/2008 Sb., o technickým podmínkách požární ochrany staveb, ve znění vyhlášky č. 268/2011 Sb., stanoví povinnost instalovat ve všech rodinných domech povolených a schválených po 1.7.2008 povinně alespoň jeden přenosný hasicí přístroj s minimální hasicí schopností 34 A. Číslo znamená teoretickou (normovou) hodnotu velikosti požáru, kterou jsme schopni hasicím přístrojem uhasit. Písmeno značí třídu požáru, kdy písmeno A značí – požáry pevných látek, B – požáry kapalin, C – požáry plynů, D - požáry alkalických kovů, F - požáry rostlinných nebo živočišných olejů a tuků. Práškové hasicí přístroje mají povětšinou kombinovanou hasicí schopnost např. 34A, 183B, C (udává se bez čísla), které jsou zejména doporučeny, pokud je hasicí přístroj určen i pro hašení v garážích.

U rodinných domů povolených a schválených před 1.7.2008 není instalace přenosných hasicích přístrojů předpisy o požární ochraně upravena. Povinnost vybavení objektu hasicím přístrojem, může být ale stanovena ve schválené projektové dokumentaci, např. požárně bezpečnostním řešení.

Hasičský záchranný sbor doporučuje vybavit hasicími přístroji i bytové prostory, pro které není žádnými právními předpisy ani projektovou dokumentací tato povinnost stanovena.

4. Je povinné mít doma nainstalovaný požární hlásič?

Povinnost instalovat v domácnostech fyzických osob hlásič požáru upravuje vyhláška č. 23/2008 Sb., o technickým podmínkách požární ochrany staveb, ve znění vyhlášky č. 268/2011 Sb. Dle zmiňované vyhlášky platí povinnost instalovat hlásiče požáru ve všech rodinných domech a bytech v bytových domech povolených a schválených po 1.7.2008. Konkrétní minimální počet instalovaných hlásičů požáru a jejich umístění stanoví citovaná vyhláška. Hasičský záchranný sbor České republiky doporučuje instalovat hlásič požáru i ve stavbách povolených a schválených před 1.7.2008. Lepší, když Vás budí hlásič, než hasič!

5. Musí se hlásič nechat kontrolovat tak jako hasicí přístroj?

Hlásič požáru je požárně bezpečnostním zařízením a u těch stanovují předpisy o požární ochraně provádění pravidelných kontrol provozuschopnosti ve lhůtě minimálně 1x za rok, pokud výrobce ve vlastní dokumentaci např. návodu k použití, nestanoví lhůtu kratší. Kontrolu provozuschopnosti běžného hlásiče požáru zvládne dle pokynů v návodu výrobce sám uživatel. Kontrola provozuschopnosti většinou spočívá v prostém stisku zkušebního tlačítka, které aktivuje alarm.

6. Kam požární hlásič v domě nebo bytě umístit?

Vždy záleží na typu hlásiče požáru. Pokyny pro jeho umístění by měly být stanoveny v návodu výrobce. Běžný hlásič požáru je nejvhodnější umístit doprostřed hlídané místnosti pod strop (teplý kouř stoupá vzhůru). Vyhláška č. 23/2008 Sb., o technickým podmínkách požární ochrany staveb, ve znění vyhlášky č. 268/2011 Sb., upravuje, ve kterých místech minimálně musí být hlásiče požáru umístěny. 

Optimálním řešením je vybavit hlásičem každou obytnou místnost včetně centrální části domácnosti (např. chodbu). Dále pak tam, kde lze předpokládat vzhledem k přítomnosti hořlavých látek možnost vzniku požáru (např. garáž, dílna). 

7. Bude hlásič reagovat i na kouř z cigaret?

Certifikované a běžně používané hlásiče nereagují na cigaretový kouř, mohou však reagovat na zplodiny připálených jídel při vaření (především levnější přístroje).

8. Předá požární hlásič signál hasičům nebo jim musím zavolat sám?

Zařízení, která se běžně používají v domácnostech, nejsou obvykle přímo napojené na hasiče. Jedná se o zařízení, která po detekci kouře svým silným akustickým signálem upozorní obyvatele domu na případné nebezpečí. Při vzniku požáru je tedy nutné zavolat na tísňovou linku 150 nebo 112. Volejte i v případě, kdy se Vám podaří požár uhasit (povinnost ze zákona). Někteří výrobci nabízí možnost drátového i bezdrátového propojení jednotlivých hlásičů s tím, že v případě výstražné reakce jednoho hlásiče, jsou zapnuty i hlásiče ostatní (např. čidlo reagující na kouř v garáži spustí hlásič u vás v ložnici). Nejnákladnější variantou (pravidelný měsíční poplatek 5000 Kč dle kraje), kterou využívají především veřejné instituce a komerční objekty je zřízení tzv. elektrické požární signalizace (EPS), kdy v případě spuštění hlásiče dojde prostřednictvím zařízení dálkového přenosu signálů k automatickému předání informace Hasičskému záchrannému sboru, který následně na místo vyšle jednotku požární ochrany.

9. Kde najdu vhodného kominíka?

Seznam kominíků a seznam revizních techniků bývá často k dispozici na místně příslušném obecním úřadě. Dále jejich seznam můžete nalézt ve Zlatých stránkách nebo na internetu, např. na webových stránkách Společenstva kominíků ČR na adrese www.skcr.cz
Doporučujeme využívat služeb kominíků, kteří jsou registrovanými členy Společenstva kominíků ČR (členové jsou vybaveni průkazy, ve kterých kromě jména, adresy a fotografie je uvedeno, zda majitel průkazu je revizním technikem). Takto se vyvarujete situaci, kdy kontrolu provede falešný (nekvalifikovaný) kominík a kontrola by byla v takovém případě neplatná.

O provedených pracích (kontrola, čištění, revize) je vám kominík povinen vystavit doklad např. zprávu o provedení kontroly/čištění/revizi. Tato zpráva musí obsahovat náležitosti stanovené v NV č. 91/2010 Sb., o podmínkách požární bezpečnosti při provozu komínů, kouřovodů a spotřebičů paliv.  

10. Co mám udělat, když měním typ topidla (většinou z tuhých paliv na plyn apod.)?

V případě, že uvažujete o změně druhu paliva připojeného spotřebiče paliv, popř. o výměně nebo nové instalaci spotřebiče paliv (topidlo), je nutné provést revizi spalinové cesty. Revizi spalinové cesty provádí odborně způsobilá osoba, která je držitelem živnostenského oprávnění v oboru kominictví, a která je zároveň revizním technikem komínů, specialistou bezpečnosti práce – revizním technikem komínových systémů nebo revizním technikem spalinových cest.

Revizi spalinových cest je dále nutné provést vždy:
- před uvedením spalinové cesty do provozu nebo každé stavební úpravě komína,
- po komínovém požáru
- při vzniku trhlin ve spalinové cestě, jakož i při vzniku podezření na výskyt trhlin ve spalinové cestě

11. Jak často se musím doma čistit komín?

Lhůty čištění závisí na výkonu připojeného spotřebiče (do 50 kW a nad 50 kW), druhu paliva (pevné, kapalné a plynné), a zda se jedná o celoroční nebo sezónní provoz (provoz po dobu nepřesahující v součtu max. 6 měsíců).  Lhůty kontrol a čištění spalinové cesty a spotřebičů paliv udává tabulka v Příloze 1 nařízení vlády č. 91/2010 Sb., o podmínkách požární bezpečnosti při provozu komínů a kouřovodů. Pro názornost uvádíme nejčastější případ z praxe: Komín, do kterého je napojen kotel na pevná paliva s výkonem do 50 kW a celoročním provozem, se musí podrobit čištění spalinové cesty nejméně třikrát do roka, kontrole spalinové cesty jedenkrát do roka a vyčištění samotného topidla musí být provedeno nejméně dvakrát za rok (vyčištění topidla na pevná paliva může provést i sám majitel svépomocí dle návodu výrobce).

12. Kvůli čemu nejčastěji hoří v domácnostech?

Ze statistik jasně vyplývá, že nejčastější příčinou požárů v domácnostech je lidská nedbalost (např. nedbalost při vaření, kouření, nesprávná obsluha topidla, nevhodné palivo, zanedbání čištění komínu, používání otevřeného ohně, zanedbání bezpečnostních předpisů apod.).
Další nejčastější příčinou vzniku požáru jsou tzv. technické závady (nesprávná instalace,, nesprávná údržba, vada materiálu, opotřebení), dále pak úmyslná zapálení, závady komínů a topidel (např. nevhodná konstrukce komínu, jiskry z komína, spáry v komíně, technická závada topidla, nesprávná instalace topidla, špatný stav kouřovodu).

13. Co mám dělat, když už u mne doma hoří?

V případě vzniku požáru ve vašem bytě se snažte řídit následujícími zásadami:
- snažte se zachovat klid a rozvahu,
- jde li o požár v jeho zárodku, snažte se jej uhasit – použijte hasicí přístroj nebo hasicí sprej, mokrý hadr, deku apod.,
- v případě zjištění požáru nebo hustého dýmu na chodbě domu varujte ostatní nájemníky voláním „hoří“ a okamžitě volejte hasiče na linku 150 nebo 112,
- při pohybu v zakouřeném prostoru se pohybujte při zemi (ve dřepu, po kolenou), kouř se zpočátku drží u stropu, snažte si zakrýt dýchací cesty kapesníkem, ručníkem, tričkem apod., pokud je to možné, látku navlhčete,
- před vstupem do jiné místnosti vždy zkontrolujte, jestli nejsou dveře horké, pokud ano, do místnosti nevstupujte,
- zbytečně neriskujte průchod silně zakouřenými místnostmi – hrozí nejen ztráta orientace, ale i vědomí,
- pokud nemůžete opustit byt – silné zakouření chodby, horké dveře, snažte se utěsnit dveře     do bytu proti průniku kouře např. ručníky, či kusy oblečení namočenými ve vodě,
- z okna nebo balkonu na sebe upozorněte voláním o pomoc popřípadě vyvěšením prostěradla, ručníku apod., event. tlučte do topení nebo zdi, pokud to bude možné, tak v této místnosti setrvejte,
- v případě, že na vás hoří oděv a nemáte v dosahu vodu, zastavte se, lehněte si, kutálejte se, tím zamezíte přístupu kyslíku, rukama si chraňte obličej, k uhašení lze použít také deku nebo jinou vhodnou textilii,
- při požáru vašeho bytu se snažte byt opustit, v případě, že k úniku využijete domovní chodbu, zavřete za sebou dveře, aby nedošlo k zakouření chodby a možnému ohrožení ostatních nájemníků,
- k opuštění domu nikdy nepoužívejte výtah (nejedná li se o výtah evakuační),
- v případě, že ucítíte plyn, nerozsvěcujte (nerozsvěcovat nikdy),
- pokud to lze, před odchodem z hořícího bytu vypněte přívod el. energie a plynu,
- nikdy se do požárem ohroženého bytu nevracejte (vlivem rozšiřujícího se požáru hrozí ztráta orientace, nadýchání zplodinami, porušení konstrukce stavby),
- dbejte pokynů hasičů,
- formou hry naučte své děti i sebe, co nejkratší cestou opustit byt (nejlépe poslepu).

 

 

vytisknout  e-mailem