Dotazy k požárním zabezpečení rodinných domů a bytů
Nová povinnost vybavit některé druhy nových staveb hasicími přístroji a zařízením autonomní detekce a signalizace vychází z vyhlášky č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb, konkrétně z ustanovení § 14 a následně z ustanovení § 15 až 18 a 28. Tato vyhláška nabyla účinnosti dne 1. července 2008.
Co přináší vyhláška č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb pro majitele domů a bytů?
Vyhláška přináší nové vyšší požadavky na vybavení nových rodinných domů a staveb určených pro bydlení zařízením autonomní detekce a signalizace (dále jen "hlásiče požáru") a také přenosnými hasicími přístroji.
Pro stávající bytové domy platí dosavadní povinnost instalovat přenosné hasicí přístroje v souladu s ustanovením § 2 vyhlášky č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci).
Na obydlí fyzických osob se kontrolní činnost při výkonu státního požárního dozoru nevztahuje. Pouze při zjišťování příčin požáru je povinnost fyzické osoby umožnit vstup do obydlí státnímu požárnímu dozoru. Pokud však fyzická osoba spáchá přestupek na úseku požární ochrany, vystavuje se pokutě podle ustanovení § 78 zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně ve znění pozdějších předpisů ve výši do 25 000 Kč.
Závěrem upozorňujeme na skutečnost, že v článku „Hasicí přístroj do každé rodiny", který uveřejnila Mladá fronta dnes dne 4. března 2008, nejsou uvedeny skutečnosti, které by odpovídaly současným předpisům (např. ustanovení § 2 vyhlášky o požární prevenci).
Z vyhlášky č. 23/2008 Sb. jsem nepochopil, zda musí mít všechny rodinné domy, bytové a obytné domy instalovaný detektor a hlásič požáru nebo jen u nově zahájeného stavebního řízení.
Povinnost vybavit mimo jiné rodinné domy, bytové domy a některé další druhy vybraných staveb zařízením autonomní detekce a signalizace se týká těch staveb, o jejichž umístění bylo pravomocně rozhodnuto v územním řízení nebo byl vydán územní souhlas podle zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění zákona č. 68/2007 Sb. po 1. červenci 2008 a dále u staveb u kterých byla zpracována projektová dokumentace, k níž bylo vydáno souhlasné stanovisko podle § 31 odst. 4 zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění zákona č. 237/2000 Sb. po 1. červenci 2008.
Jak mají být správně označeny detektory?
V příloze č. 5 vyhlášky je upřesněno, co se rozumí zařízením autonomní detekce a signalizace a je zde odkaz na příslušné ČSN EN (např. ČSN EN 14604), kterým toto zařízení musí odpovídat.
Při uvádění výrobku na trh v České republice platí v souladu se zákonem č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů nařízení vlády č. 190/2002 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na stavební výrobky označované CE ve znění pozdějších předpisů. Pokud v České republice existuje harmonizovaná norma (v daném případě ano, tj. ČSN EN 14604) a výrobek je podle ní posouzen, je pak v souladu s výše uvedeným nařízením povinností výrobce umístit na výrobek označení CE. U takto označeného výrobku je předpoklad, že je vhodný pro zabudování do stavby.
V harmonizované normě ČSN EN 14604 je v příloze ZA uveden na obr. ZA.1 příklad informací o označení CE v průvodní dokumentaci. Z tohoto označení je zřejmé, že zařízení autonomní detekce - tj. autonomní hlásič kouře byl posouzen výše uvedeným postupem v souladu s ČSN EN 14604.
Ve vyhlášce č. 23/2008 Sb. je uvedeno, že u rodinného domu do plochy požárního úseku 600 m2 je garáž součástí tohoto požárního úseku. V ČSN 73 0804 je uvedeno, že garáž musí tvořit samostatný požární úsek. Mám se řídit ustanovením vyhlášky i když je v rozporu s ČSN?
Pokud došlo k pravomocnému rozhodnutí pro umístění stavby garáže nebo vydání územního souhlasu podle zákona č. 183/2006 Sb., o územním řízení a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů před dnem nabytí účinnosti vyhlášky č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb nebo k vydání souhlasného stanoviska k projektové dokumentaci podle zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů, postupuje se podle dosavadní právní úpravy. V daném případě podle vyhlášky č. 137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu, ve znění pozdějších předpisů s odkazem na normové hodnoty tj. ČSN 73 0804 Požární bezpečnost staveb-Výrobní objekty - Příloha I.
Pokud nejsou splněny podmínky uvedené výše posoudí se technické podmínky požární ochrany pro stavbu garáže podle požadavků vyhlášky č. 23/2008 Sb., přičemž není rozhodující zda se bude v souladu se stavebním zákonem jednat o změnu dokončené stavby rodinného domu tj. přístavbu (garáže) nebo o novou stavbu garáže. Z požárního hlediska se však v obou případech a samozřejmě za předpokladu, že je garáž přistavena k rodinnému domu, postupuje v souladu s ustanovením § 31 vyhlášky č. 23/2008 Sb. a tedy podle ČSN 73 0834 s uplatněním ČSN 73 0804 - Příloha I.
K uplatnění požadavku § 15 odst. 2 vyhlášky č. 23/2008 Sb. (i když je v rozporu s ČSN 73 0804 Příloha I) by došlo v případě stavby rodinného domu včetně garáže, pokud by nebyly naplněny podmínky uvedené v ustanovení § 32 odst. odst. 3 vyhlášky č. 23/2008 Sb, které jsou uvedeny v prvním odstavci tohoto stanoviska.
Chceme upřesnit minimální podmínky umístění hlásičů podle vyhlášky č. 23/2008 Sb. Vyrábíme rodinné domy se schodištěm do obyvatelného podkroví. Podle § 15 odst. 5 vyhlášky č. 23/2008 Sb. je napsáno „toto zařízení musí být umístěno v části vedoucí k východu z bytu". Stačí jeden hlásič umístěný v přízemí v části vedoucí k východu a nebo se musí umístit hlásič i do podkroví?
Jestliže se bude jednat o provedení stavby rodinného domu o jejímž umístění bylo pravomocně rozhodnuto v územním řízení nebo byl vydán územní souhlas podle zákona č. 183/2006 Sb., o územním řízení a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů přede dnem nabytí účinnosti vyhlášky č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb, nebo stavby, u které byla zpracována projektová dokumentace, k níž bylo vydáno souhlasné stanovisko podle zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů, se po dni nabytí účinnosti vyhlášky č. 23/2008 Sb. postupuje podle dosavadní právní úpravy. V tomto případě nemusí být rodinný dům vybaven autonomní detekcí a signalizací podle ustanovení § 15 odst. 5 vyhlášky č. 23/2008 Sb.
Pokud nejsou splněny podmínky uvedené výše a projektová dokumentace stavby rodinného domu je zpracována podle požadavků vyhlášky č. 23/2008 Sb., je nutno v souladu s ustanovením § 15 odst. 5 vybavit rodinný dům autonomní detekcí a signalizací. Toto ustanovení stanoví minimální požadavek tj. umístění 1 ks tohoto zařízení v části vedoucí k východu z bytu a u mezonetového bytu v nejvyšším místě společné chodby nebo prostoru. Vyhláška stanoví pouze minimální požadavky. Z hlediska účinnosti však doporučujeme v takovém případě umístit 1 ks autonomního hlásiče kouře jak v části vedoucí k východu z bytu, tak v nejvyšším místě společné chodby nebo prostoru.
Dle nové vyhlášky č. 23/2008 Sb. je zatříděn vícepodlažní rodinný dům s hořlavým konstrukčním systémem do III. SPB. Při tomto zatřídění dle ČSN 73 0802 vznikají požadavky z hlediska požární odolnosti také na střešní plášť, a to 15 minut. Dle čl. 8.7.2. ČSN 73 0802 nemusí nosné konstrukce střechy vykazovat požární odolnost, pokud mám objekt OB1 a zastavěnou plochu 200 m2. Podle legislativy tedy není požadavek z hlediska požární odolnosti na nosnou konstrukci střechy , ale na střešní plášť ano.
Vyhláškou č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb dochází pouze k úpravě postupu při posuzování stupně požární bezpečnosti u rodinného domu a stavby pro rodinnou rekreaci s konstrukčním systémem hořlavým. Tímto postupem s odvoláním na ustanovení § 4 vyhlášky nedochází ke změně článků v ČSN 73 0802 Požární bezpečnost staveb-Nevýrobní objekty tj. Vámi zmiňovaného čl. 8.7.2. Střešní plášť pro požadovanou požární odolnost 15 min pro III. stupeň se posoudí v souladu s čl. 8.15 ČSN 73 0802.
Jakým způsobem se stanoví stupeň požární bezpečnosti u rodinného domu s hořlavým konstrukčním systémem podle vyhlášky č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární bezpečnosti staveb?
Podle ustanovení § 12 odst. 4 vyhlášky č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární bezpečnosti musí nosná, popřípadě požárně dělicí stavební konstrukce při navrhování nové stavby rodinného domu a stavby pro rodinnou rekreaci, tj. s konstrukčním systémem hořlavým, odpovídat stupni požární bezpečnosti stanovenému podle § 4 této vyhlášky. Při „prokazování stupně požární bezpečnosti" se postupuje v souladu s ustanovením § 4 vyhlášky č. 23/2008 Sb. tak, že pro požární úsek rodinného domu se určí požární riziko. V závislosti na tomto požárním riziku, konstrukčním systému stavby a výšce stavby při zohlednění polohy požárního úseku v nadzemním nebo podzemním podlaží se stanoví stupeň požární bezpečnosti.
Dotazy k § 10 odst. 5 - Evakuační výtah
1. Pro nově zrekonstruované objekty s platností od července tohoto roku podle § 10 odst. 5 vyhlášky č. 23/2008 Sb. musí být výtah, který neslouží k evakuaci osob označen bezpečnostním značením "Tento výtah neslouží k evakuaci osob". Podle ČSN EN 81-73, kde je značka znázorněna je uvedeno, že lze připojit text "Výtah nepoužívejte při požáru". Lze tedy např. použít i text "Nepoužívejte výtah při požáru" nebo jiný obdobný?
2. Naše budova byla zkolaudována v r. 2001, takže vyhláška č. 23/2008 se na nás nevztahuje a můžeme v souladu s ní postupovat pouze v budoucnu pro některé změny v objektu se stavebním povolením a řádně zkolaudované. Aby ale prováděné bezpečnostní a požární značení v objektu bylo ucelené a v zájmu zvýšené bezpečnosti lze potom použít značení v popisované vyhlášce i když není povinnost?
1. Vzhledem k tomu, že ustanovení § 10 odst. 5 vyhlášky č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb jednoznačně stanovuje, že výtah, který neslouží k evakuaci, musí být označen bezpečnostním značením, respektive textem s bezpečnostním sdělením „Tento výtah neslouží k evakuaci osob", není důvodu k užívání jiných obdobných textů či textu „Výtah nepoužívat při požáru", který je uveden v poznámce k čl. 5.1.3 ČSN EN 81-73.
Pokud se jedná o text „Výtah nepoužívat při požáru" v poznámce k čl. 5.1.3 ČSN EN 81-73, je nutno upozornit na fakt, že na rozdíl od našich norem není v evropských normách zaveden termín evakuační výtah, užívá se pouze termín požární výtah. Z této skutečnosti pak vyplývá i odlišná formulace daných textů.
2. Není důvodu, který by Vám bránil použít i u stávajících výtahů značení, jež je uvedeno v ustanovení § 10 odst. 5 vyhlášky č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb.
Dotaz k § 11 - požárně nebezpečný prostor a odstupová vzdálenost
Jak postupovat při vymezování požárně nebezpečného prostoru a stanovení odstupových vzdáleností při aplikaci § 11 vyhlášky č. 23/2008 Sb.? Budou se i nadále řešit výjimky přesahu požárně nebezpečného prostoru přes hranici stavebního pozemku?
V souladu s ustanovením § 11 vyhlášky č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb se postup stanovení odstupové vzdálenosti a vymezení požárně nebezpečného prostoru provede pro nově navrhovanou stavbu pouze s ohledem na sousední stavby. Dotčené orgány na úseku požární ochrany u nově navrhovaných staveb nebudou vyžadovat řešení přesahu požárně nebezpečného prostoru přes hranici stavebního pozemku (§ 17 vyhlášky č. 137/1998 Sb).
Nutno vzít ale v úvahu, že „novou" stavbou nebude stavba, o jejímž umístění bylo pravomocně rozhodnuto nebo byl vydán územní souhlas podle zákona č. 183/2006 Sb., o územním řízení a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů před 1. 7. 2008 nebo stavba, u které byla zpracována projektová dokumentace, k níž bylo vydáno souhlasné stanovisko podle zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů.
V případě postupu podle dosavadní právní úpravy nutno v rámci vymezení požárně nebezpečného prostoru řešit jeho přesah přes hranici stavebního pozemku.
Dotaz k § 14 - vybavení stavby požárně bezpečnostním zařízením
Zařízení autonomní detekce a signalizace je ve smyslu ustanovení § 2 odst. 4 vyhlášky č. 246/2001 Sb. požárně bezpečnostním zařízením. Musí stavebník (fyzická osoba) pro užívání stavby zajistit (doložit) doklad o montáži, funkční zkoušce a kontrole provozuschopnosti podle § 6 a § 7 vyhl. č. 246/2001 Sb., včetně certifikátu podle ČSN EN 14604 uvedené v příloze č.5 vyhlášky č. 23/2008 Sb.?
Zařízení autonomní detekce a signalizace je ve smyslu ustanovení § 2 odst. 4 vyhlášky č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci) požárně bezpečnostním zařízením a proto musí být při projektování, montáži a kontrole provozuschopnosti tohoto zařízení splněny požadavky ve vyhlášce stanovené. Zůstává však problém v kontrole dodržení těchto požadavků zejména u rodinných domů i ostatních stávajících staveb, kdy stavebník popř. fyzická osoba si tímto zařízením vybaví prostory stavby přesto, že mu tuto povinnost stávající předpisy neukládají. Formou doporučení a konzultací je třeba občanům sdělit, jak v případě vybavování autonomní detekcí a signalizací postupovat. V současné době na webových stránkách www://hzscr.cz. jsou již občané jistým způsobem informováni.
Dotaz k § 17 odst. 9 a § 18 odst. 6 - požadavky z hlediska zápalnosti materiálů:
Jak bude postupováno v praxi při plnění technických podmínek uvedených v § 17 odst. 9 a v § 18 odst. 6 vyhlášky č. 23/2008 Sb. Budou při kolaudaci vyžadovány doklady a certifikáty od použitých materiálů?
Splnění požadavků na zápalnost textilní záclony a závěsu a čalounických materiálů musí být prokázáno příslušným dokladem při závěrečné prohlídce před vydáním kolaudačního souhlasu. Je však nutno tento požadavek specifikovat v požárně bezpečnostním řešení především z důvodu nejen informovanosti pro stavebníka, aby tuto záležitost neopomenul, ale aby tento požadavek byl uveden v podmínkách stavebního povolení. Pokud stavebník neuvažuje o použití příslušných textilií a čalounického materiálu, je třeba tuto skutečnost řešit v požárně bezpečnostním řešení sdělením, že v objektu nebude použito textilií a čalounického materiálu a proto není nutno splňovat požadavek ustanovení § 17 odst. 9, § 18 odst. 6 nebo § 19 odst. 3 vyhlášky č. 23/2008 Sb.
Dotaz k § 23 odst. 2 - stavba mateřské školy:
Existuje stávající stavba mateřské školy s využitím 1 a 2 NP pro mateřskou školku. Chtěli bychom využít podkrovní prostor pro provoz mateřské školy. Počítá se podkroví stávajícího objektu mateřské školy do užitného podlaží ve smyslu § 23 vyhlášky č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární bezpečnosti staveb? Jak postupovat při rekonstrukci takového objektu?
Podle ustanovení § 23 vyhlášky č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární bezpečnosti se při navrhování nové stavby užívané k činnosti školy a školského zařízení postupuje v souladu s českou technickou normou podle přílohy č. 1 část 1 bod 1 tj. podle ČSN 73 0802 Požární bezpečnost staveb - Nevýrobní objekty. V čl. 5.2. této normy je přesně specifikováno jak z hlediska požární bezpečnosti postupovat při určení počtu podlaží a dále, které podlaží je ve smyslu této normy považováno za užitné. V případě užití půdního prostoru (podkrovního prostoru) pro trvalý pobyt osob je toto podlaží považováno za užitné.
Z dotazu vyplývá, že se jedná o stávající objekt mateřské školy. Při „rekonstrukci" se při změně dokončené stavby postupuje v souladu s ustanovením § 31 vyhlášky č. 23/2008 Sb. podle české technické normy uvedené v příloze č. 1 části 14 (tj. podle ČSN 73 0834 Požární bezpečnost staveb-Změna staveb). V souladu s touto normou se bude jednat o změnu užívání prostoru podle čl. 3.2 ČSN 73 0834, neboť s ohledem na nové využití prostoru dochází k záměně věcně příslušné projektové normy. V souladu s ustanovením § 59 odst. 13 vyhlášky č. 137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu, ve znění pozdějších předpisů je řešení požární bezpečnosti předškolních zařízení dáno normovými hodnotami požární bezpečnosti staveb.
Dotaz k § 23 ods. 4 - stavba mateřské školy
V § 23 odst. 4 je stanoveno, že třída mateřské školy tvoří samostatný požární úsek. Je „třída mateřské školy" vázána na počet osob, počet místností, typ ročníku? Jak v daném případě posuzovat splnění daného požadavku?
Terminologie pro stavby uvedené v § 23 vyhlášky č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb vychází ze zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) ve znění pozdějších předpisů a dále ze zákona č. 11/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů. V § 23 školského zákona je mimo jiné stanoveno, že mateřská, základní a střední škola se organizačně člení na třídy. V prováděcích předpisech je pak stanoven počet dětí pro třídu, který nemá vždy stejnou hodnotu a navíc v jedné třídě mohou být umístěny děti z různých ročníků. Dále jsou zde stanoveny hygienické požadavky na prostorové podmínky, vybavení a provoz - tj.umožnění her pro děti, jejich odpočinek a osobní hygienu.
Pro účely vyhlášky č. 23/2008 Sb. je součástí požárního úseku prostoru třídy v mateřské škole denní místnost (popř. i jídelna) a prostor určený pro spaní - ložnice. Denní místnost může být zároveň ložnicí. Šatna, umyvárna a záchody mohou být společné pro dvě třídy.
Dotaz k § 30 odst. 8 - podzemní hromadné garáže :
V § 30 odst. 8 vyhlášky č. 23/2008 Sb. je uvedeno, že v podzemní hromadné garáži určené pro veřejnost nemohou parkovat vozidla s pohonem na plynná paliva. Kdo bude kontrolovat vjezd těchto vozidel do hromadných garáží pro veřejnost? Bude to povinnost právnické osoby vlastnící hromadnou garáž?
Aplikací vyhlášky u „nově" navrhovaných staveb dojde k omezení využívání podzemních hromadných garáží pro veřejnost určených k parkování vozidel s pohonem na plynná paliva. Je to z důvodu problematického řešení případné technické závady, pokud by došlo k hoření plynných paliv a následnému rozšíření požáru včetně případných výbuchů. Tato skutečnost s ohledem na výsledky zkoušek požáru osobních automobilů s nádržemi na plynná paliva negativně ovlivní evakuaci osob a zásah jednotek požární ochrany. Plynná paliva, jako např. LPG, CNG nebo vodík, se detekují odlišně a rovněž způsob větrání prostor, kde jsou umístěna zařízení obsahující tato paliva, je odlišný. V současné době nelze jednoznačně posoudit, zda větrání podzemní hromadné garáže s účasti veřejnosti je natolik účinné, aby se předešlo případnému ohrožení zdraví a života osob a majetkovým škodám. Pro ostatní garáže, tedy hromadné nadzemní, řadové i jednotlivé, platí ustanovení § 21 odst. 2 vyhlášky č. 23/2008 Sb.
Vstup vozidel s pohonem na plynná paliva do garáží je i v současné době omezen zákazem v souladu s ustanovením § 19 vyhlášky č. 341/2002 Sb., o schvalování technické způsobilosti a o technických podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, kterou se provádějí pravidla provozu na pozemních komunikacích a úprava a řízení provozu na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů. Při nedbání zákazu vjezdu do takto označené garáže řidič poruší § 19 vyhlášky č. 341/2002 Sb.
Dotaz k § 30 odst. 9 - garáže:
Rád bych se zeptal na výklad § 30, odst. (9) vyhl. č. 23/2008 Sb. - je tímto myšleno, že v garáži nemůže zaparkovat např. pojízdná autodílna se svářecí acetylénovou soupravou, pokud tyto tlakové lahve zůstanou v prostoru auta?
Pro umisťování nádob s hořlavými nebo hoření podporujícími plyny u fyzických osob (např. acetylenová souprava) platí ustanovení § 44 odst. 6 vyhlášky č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci).
Ustanovení § 30 odst. 9 vyhlášky č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb (dále jen „vyhlášky") upřesňuje s účinností od 1. července 2008 podmínky pro manipulaci s tlakovými nádobami s hořlavými a hoření podporujícími plyny jak u fyzických osob, tak i u podnikajících fyzických osob a právnických osob. Na základě tohoto ustanovení je zakázáno ukládat tlakové nádoby s hořlavými a hoření podporujícími plyny ve všech typech a druzích garáží.
Pro umístění (zaparkování) „pojízdné autodílny se svářecí acetylenovou soupravou" platí ustanovení § 30 odst. 7 vyhlášky. V tomto ustanovení se hovoří o tom, že „v řadové, hromadné nebo vícepodlažní jednotlivé volně stojící a nebo přistavěné garáži nesmí být umístěno motorové vozidlo pro přepravu hořlavých kapalin a hořlavých plynů". Za výše citované motorové vozidlo se považuje typově schválené vozidlo (např. pojízdná autodílna) pro přepravu tlakových lahví (svářecí acetylenové soupravy).
Dále upozorňujeme, že pro užívání nových staveb je nutno respektovat ustanovení § 30 vyhlášky, které platí i pro užívání stávajících staveb s odvoláním na ustanovení § 32 odst. 1 vyhlášky.
Dotaz k § 31 - společná ustanovení-změna užívání
Dochází ke změně užívání stávajícího objektu základní školy na provoz školy mateřské - cca 30 dětí. Stávající objekt je dvoupodlažní, s jedním centrálním schodištěm. V objektu se budou provádět drobné stavební úpravy - vybourání některých příček, úprava WC, v půdním prostoru budou upraveny místnosti (vestavbou) pro zázemí personálu mateřské školy Pro vlastní pobyt dětí tato vestavba není určena. Uplatní se v daném případě požadavky stanovené v § 23 vyhlášky, zejména odst. 4 a odst. 5. Jsme toho názoru, že v daném případě (změna v užívání) požadavky vyhlášky neplatí - aplikace požadavků je jen u nových staveb a při změnách se postupuje podle ČSN 73 0834, tak jak je uvedeno v § 31 vyhlášky. Který postup je správný?
V daném případě, pokud jsou naplněny požadavky předmětu normy ČSN 73 0834 Požární bezpečnost staveb-Změny staveb z července 2000, se postupuje při změně užívání stavby v souladu s ustanovením § 31 vyhlášky č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb. Současně však sdělujeme, že je nutné při řešení změny užívání stávajícího objektu základní školy na provoz školy mateřské vzít v úvahu, že v současných českých technických normách řady ČSN 73 08.. řešících požární bezpečnost staveb je požární bezpečnost pro stavby předškolních zařízení (tj. mateřských škol) řešena pouze doporučujícím ustanovením v čl. 12 ČSN 73 0835 Požární bezpečnost staveb-Budovy zdravotnických zařízení a sociální péče. Tento doporučující požadavek vycházel z požadavků nyní již neplatných předpisů pro výstavbu předškolních zařízení v době, kdy jejich výstavba byla vzhledem k velkému počtu dětí tohoto věku velice aktuální. Po roce 1989 došlo ke stagnaci výstavby těchto zařízení, proto i tato problematika nebyla v podrobnostech v ČSN 73 0802 Požární bezpečnost staveb-Nevýrobní objekty řešena. Pouze v revizi ČSN 73 0835 byl požadavek týkající se např. omezení počtu podlaží mateřských školek uveden jako doporučující. Odůvodněn je tento požadavek tím, že mateřská školka není s ohledem na terminologii v právních předpisech řešena jako zařízení „zdravotnické", ale jako zařízení předškolní. Právní předpis, tj. školský zákon, však v ustanovení § 34 odst. 1 uvádí, že předškolní vzdělání se organizuje zpravidla pro děti ve věku od tří do šesti let. Z uvedeného vyplývá, že do mateřských škol mohou být přijímány také děti mladší, a to z důvodu nedostatku míst v jeslích nebo neexistence jeslí v dané lokalitě.
Z výše uvedených důvodů doporučujeme při řešení požární bezpečnosti změny užívání stávajícího objektu základní školy na provoz mateřské školy postupovat v souladu s ustanovením čl. 12 ČSN 73 0835.