Ve vaší domácnosti je mnoho elektrických zásuvek, svítidel, vypínačů, případně dalších pevně instalovaných elektrických prvků. Ty jsou vzájemně pospojovány vodiči, nejčastěji vedenými ve stěně, podlaze nebo ve stropě. Jejich pospojování není nahodilé, ale vytváří elektrické obvody. Pospojování zásuvek v jedné či více místnostech tvoří zásuvkový obvod, těch je v bytě či domě víc. Stejně tak je to se světly a vypínači – světelné obvody. Lze si to představit jako větvě koruny stromu. Ovoce nebo ptačí budky jsou naše elektrické zásuvky, svítidla nebo vypínače a větve jsou vodiče, které nám vedou ve stěně. Všechny větve se pak sbíhají v kmen stromu, který představuje náš rozvaděč elektrické energie v bytě nebo domě. V rozvaděči jsou ochranné prvky, uvažujme jističe a pojistky. To jsou „stavidla“, která stanovují, jak velký elektrický proud může téct do kterého elektrického obvodu. A v případě jeho překročení (přetížení, elektrický zkrat), přeruší elektrický obvod, tedy tok elektrického proudu do daného obvodu. Důvodem rozdělení na elektrické obvody je tedy kromě zajištění samotné funkčnosti také bezpečnost.

Obr. 1 – Ukázka přetížení zásuvkového obvodu prostřednictvím prodlužovací šňůry a rozbočovací zásuvky (roztrojky)

Např. elektrické zásuvky na sobě mají označení 16 A a jsou pospojovány vodičem o průřezu 2,5 mm2, to znamená, že zásuvkový obvod je složen z prvků, které jsou dimenzovány pro elektrický proud 16 A. Aby do zásuvek netekl vyšší elektrický proud, je zásuvkový obvod jištěn jističem se jmenovitým proudem 16 A. My můžeme využít buď pouze jednu zásuvku, do které připojíme spotřebič, který ke své funkci potřebuje maximálně 16 A nebo můžeme např. do 5 zásuvek stejného elektrického obvodu připojit 5 spotřebičů, ale součet jejich proudů může být maximálně 16 A. Při překročení elektrického proudu by šlo o přetížení a jistič by správně přerušil elektrický obvod. Tím chrání naše zásuvky a další zapojené prvky.

Problém nastává, např. když jsou zásuvky jištěny nesprávně příliš silným jističem nebo když jsou jištěny „opravovanou“ pojistkou. Je tomu tak často ve starších stavbách. V obou případech nedojde ke správné a včasné reakci na přetížení či elektrický zkrat (Elektrický zkrat – viz první díl našeho seriálu). Opravované, či špatně dimenzované pojistky nejsou záležitostí pouze bytů a domů, ale i dopravních prostředků. Problém může nastat i v případě, že jsou ochranné prvky v rozvaděči správně dimenzované a v pořádku. Náš zásuvkový obvod se zásuvkami s označením 16 A a jističem 16 A, můžeme rozšířit o další zásuvky využitím prodlužovacích přívodů a rozbočovačích zásuvek (tzv. rozdvojky, roztrojky, atd.). Použijeme-li prodlužovací přívod se jmenovitým maximálním proudem 10 A, případně 6 A, které mají vodiče o průřezu 1 mm2 nebo 0, 75 mm2, zaděláváme si na problémy. Náš 16 A jistič totiž neví, že jsme do zásuvkového obvodu přidali prvek s nižší limitní hodnotou elektrického proudu. Nemá, jak by to poznal, je zavřený v rozvaděči. Ohlídat to co připojujeme do elektrických zásuvek je na nás, uživatelích.

Obr. 2 - Požárem ohořelé vidlice el. spotřebičů zapojené do vícenásobné zásuvky prodlužovací šňůry

Prodlužovací šňůra má na sobě vyznačené maximální jmenovité hodnoty, které odpovídají její konstrukci (průřezy vodičů, použitá izolace, provedení svorek apod.). Je to elektrické napětí, elektrický proud a maximální výkon. Výkon P = U Ÿ I. Známe-li napětí v zásuvce U (U = 230 V) a vyznačený výkon P [W], snadno dopočítáme maximální elektrický proud I [A], protože I = P / U. Nebo jinak, je-li na prodlužovací šňůře vyznačen maximální jmenovitý výkon, nepřipojujeme k ní spotřebič o vyšším příkonu – hodnota ve watech [W] vyznačena na spotřebiči. Ani součet příkonu více spotřebičů nesmí překročit maximální jmenovitý výkon vyznačený na prodlužovací šňůře.

Nebezpečí mohou představovat staré prodlužovací šňůry nebo podezřele levné výrobky. Za nebezpečné lze považovat i aktuální pocit uvědomění, kdy uživatel o poddimenzované prodlužovací šňůře přece ví, proto tam nic o velkém výkonu nepřipojuje. Problém nastává, když na to časem zapomene nebo když přijde neinformovaný uživatel.

Obr. 3 - Požárem ohořelé vidlice el. spotřebičů zapojené do vícenásobné zásuvky prodlužovací šňůry

Ze smutné praxe víme, že z jedné jediné zásuvky v daném prostoru je často napájena celá řada zařízení, díky vzájemně pospojovaným prodlužovacím šňůrám a rozbočovacím zásuvkám (rozdvojky, roztrojky). Týká se to hlavně hospodářských stavení, provozoven typu restaurace, samoobsluha či herna, ale ani domácnosti nejsou výjimkou. Vše může zdánlivě bez problémů fungovat, dokud se nespustí více spotřebičů, resp. elektrických zařízení, než tomu bylo doposud. 

U dlouhých kabelů na bubnech si dávejte pozor na přehřátí, které může být příčinou požáru. Kabel rozvinutý například v trávě se přirozeně chladí, ale svinutý na bubnu už nikoli. Riziko hrozí zejména v případě, že použijete nerozvinutý kabel s malým průřezem vodičů a do něj zapojíte spotřebič s příliš velkým příkonem. Taktéž pečlivě vybírejte, kde budete prodlužovací šňůru, resp. zásuvku používat. O odolnosti proti vnějším vlivům, tedy i vniknutí vody vypovídá stupeň krytí IP. Např. kabel s označením IP20 lze používat pouze v interiéru - není chráněn proti vniknutí vody.

Obr. 4 - RTG snímek vícenásobné zásuvky poškozené účinky požáru