Habakuk - projekt gigantické letadlové lodě z ledu!
Projekt Habakuk a myšlenka gigantické letadlové lodě z ledu vznikla za druhé světové války. Středem našeho zájmu se tento projekt stal v okamžiku, kdy se myšlenkou lodě z ledu, začali zabývat studenti gymnázia ve Slaném, kteří si chtěli ověřit v praxi jak taková loď z pilin a ledu funguje.
Pustili se do práce a od výpočtů se dostali až k samotné realizaci projektu, tzn., že na vodní hladinu rybníka Novas ve Slaném spustili dvě lodě z pilin a ledu. Celý pokus od výroby lodě až po její vyplutí dokumentoval štáb České televize pro pořad Zázraky přírody.
Výjezdová jednotka hasičů ve Slaném provedla při této příležitosti cvičení na motorovém člunu včetně výcviku se suchým potápěčským oblekem.
Historie projektu Habakuk - obrovské letadlové základny postavené z ledu!
Odolná a nepotopitelná letadlová loď, počítána mimo jiné i pro invazi západních spojenců do Evropy. Idea prosazována lordem Mountbattenem, šéfem obojživelných operací Velké Británie. Délka lodě měla být 600 metrů, loď měla být postavena z bloků ledu, resp. se jednalo o hmotu celulózy s míchanou s vodou a další přísady. Testy prokázaly odolnost lepší než pancéřové pláty, navíc z materiálu, kterého byl dostatek. V tropických oblastech by musela být loď chlazena, k tomuto účelu měl proudit útrobami lodě chladný vzduch. Churchill se o projekt velmi zajímal. Plovoucí letecká základna by stála asi 70 milionů dolarů. Ovšem Británie si nemohla dovolit vyhazovat peníze oknem, finance bylo efektivnější využít pro jiné projekty a účely.
Trochu podrobněji:
Účastníci strategické porady amerického a britského štábu v Quebeku se po sobě udiveně zadívali, když britský admirál lord Louis Earl Mountbatten nechal do zasedací síně dopravit dva bloky ledu. Překvapení a údiv se zvýšily, když ctihodný lord vystřelil ze své pistole do prvního kvádru a vzápětí i do druhého. První se rozpadl, od druhého se kulka odrazila. Dochovaný zápis konstatuje, že odražený projektil lehce zranil na noze admirála Ernesta Kinga. Tato drobná epizoda však nemohla zmenšit vzrušení přítomných, které dosáhlo vrcholu poté, když lord Mountbatten uspokojeně prohlásil, že druhý kvádr je z ledu speciálně upraveného a že z takového a žádného jiného ledu by měla být vyrobena obrovská válečná loď.
Porada se uskutečnila15. srpna 1943, ale plán, který dostal označení Habakuk (Project Habbakuk) – podle jména biblického proroka se zrodil už v září 1942. Přišel s ním Geoffrey Pyke, bývalý špion a novinář, v té době už technický ředitel při hlavním stanu obojživelných spojeneckých operací. Obsáhlý návrh o 230 stranách textu a nákresů předložil v říjnu 1942 Mountbattenovi. Bylo to v době, kdy se nacistické ponorky staly vážnou hrozbou spojeneckým konvojům. V roce 1942 nasazovala nacistická Kriegsmarine admirála Dönitze až 140 ponorek a měsíční ztráty Spojenců dosahovaly průměrně 505 143 BRT. Například v souvislosti s vyloděním v Africe a s nedostatkem nafty vyvolaným útoky německých ponorek museli Spojenci až do ledna 1943 zastavit arktické konvoje do Murmansku. Především proto se zrodil projekt obří letadlové lodi Habakuk postavené … z ledu!
Geoffrey Pyke dal v krátkém čase dohromady tým odborníků. Mezi nimi byl i pozdější nositel Nobelovy ceny za chemii Max Perutz. Američané Herman Mark a Walter Hohenstein začátkem roku 1943 dokončili vývoj ledu s neobyčejnými mechanickými vlastnostmi. Stavební směs tvořilo 86 % vody a 14 % rozemleté celulózy a bavlny. Z této stavební hmoty měl být vytvarován obrovitý ledovec o délce 660 m, šířce 100 m a hmotnosti kolem dvou miliónů tun.
Stavební materiál vodou – vodou naředěná kaše – měl být nanášen ve vrstvách tlustých kolem jednoho centimetru a zmrazován chlazeným vzduchem z chladících agregátů. Roztátí zformovaných kvádrů měla zabraňovat zvláštní ochranná vrstva. Ledové stěny obrovité lodě měly být tlusté přes 12 centimetrů, chladící agregáty měly mít dostatečný výkon, aby zabránily roztátí i tropických vodách!
Admirál Mountbatten byl projektem okouzlen. Přesvědčil dokonce Winstona Churchilla, aby se přijel podívat na malý model budoucího plovoucího ostrova, který mu Pyke se svými spolupracovníky předvedl v neobvyklém zkušebním prostoru – ve vaně. Churchill tehdy prohlásil: „Přičítám vyzkoušení myšlenky velkou důležitost. Výhody takovému plovoucího ostrova, který by bylo možné využít jako leteckou základnu, jsou nepochybné, že se o nich nemusí diskutovat. Vůbec by nemělo být obtížné zařadit takový plovoucí ostrov do kterékoliv z našich připravovaných válečných operací …“
V květnu 1943 dokončovala skupina odborníků dvacetimetrový model lodě z ledu. V trupu byly tunely, do nichž chladící agregáty vháněly studený vzduch. Začátkem léta byla loď vyzkoušena na jezeru Patricia Lake v kanadském pohoří Rocky Mountains. Vojenští odborníci byli překvapeni spolehlivostí konstrukce, a hlavně tím, že proti všem předpokladům pesimistů, vyjadřovaný více či méně drsnými vtípky, zkušební model neroztál. Nad projektem se už začalo diskutovat o tom, kde všude bude moci Habakuk přispět ke zdaru válečných operací.
Mnozí si už představovali válečný kolos pohybující se rychlostí 7 uzlů. Podle předpokladů autorů projektu mělo posádku Habakuku tvořit 3 590 mužů. Přes dvě stovky pilotů měly z dlouhé ledové startovací dráhy vzlétat buď se dvěma stovkami jednomotorových anebo stovkou dvoumotorových strojů. Počítalo se i s tím, že Habakuk zasáhne jako plovoucí letiště při invazi Spojenců do Hitlerem obsazené Evropy. Na palubě neměly chybět ani nezbytné opravářské dílny, zásobárny pohonných hmot pro letadla a další technické zázemí.
Habakuk měl být poháněn 28 obrovitými šrouby a silnými dieselovými motory. Odpůrci projektu upozorňovali, že 60 metrů vysoká ledová hora nebude moci udržet kurz, že instalace lodních šroubů a kormidel s nezbytnými převodovými mechanismy bude v ledových stěnách značně nesnadná.
V červnu 1943 už bylo jasné, že Habakuk při invazi do Evropy nezasáhne. V srpnu se však na quebecké konferenci jednalo o nasazení Habakuku v bojích proti Japonsku. Lord Mountbatten se snažil o názornou ukázku. Obhajoval tvůrce projektu tím, že Habakuk byl nejenom nepotopitelný, ale proti jeho 12 metrů tlustým ledovým stěnám by byly konvenční dělové náboje, pumy a torpéda zcela bezmocné.
Prezident Roosevelt se prý nad projektem zcela vážně zamýšlel a nebyl nijak daleko od jeho schválení. O osudu Habakuku nakonec rozhodl prezidentův poradce V. Bush, který se projektu srdečně vysmál a přesvědčil prezidenta, že by stavba letadlové lodi byla zbytečným vyhazováním peněz. Nešlo totiž o lacinou záležitost. Britské prameny uváděly částku ve výši osmi až deseti miliónů liber, a to v roce 1943 byla obrovská suma.
Mezitím byl lord Mountbatten jmenován vrchním spojeneckým velitelem v Barmě a v říjnu Britové vybudovali velkou leteckou základnu na Azorách. Projekt Habakuk ztratil nejen svého velkého zastánce, ale i opodstatnění. Definitivně byl odmítnut 16. prosince 1943.
FOTO: nprap. Bc. Jena Veselá, KŘ Kladno
nprap. Bc. Jena Veselá
KŘ Kladno