Hasiči pod tlakem - bezpečnost v ohrožení.
Ředitel HZS Libereckého kraje plk. Ing. Luděk Prudil bilancuje první pololetí roku 2019.
Pane řediteli, jak hodnotíte první pololetí tohoto roku?
Průběh první poloviny tohoto roku zaměstnal hasiče v Libereckém kraji víc, než bychom očekávali.
I když počet řešených událostí na území Libereckého kraje dosáhl v roce 2018 historického maxima (5700 mimořádných událostí), tak letošní rok jej určitě výrazně překoná. Zejména meteorologické jevy na začátku ledna 2019 (vydatné sněžení a silný vítr) a pak velmi silný vítr 10. a 11. března 2019 způsobily velký počet zásahů hasičů zprvu na popadané stromy, poškozené budovy a střechy nebo dopravní nehody. Následné sucho pak zapříčinilo i vysoký počet požárů. Počet řešeným mimořádných událostí je tak nyní o téměř 40% vyšší než v roce 2018 a o více než 50% vyšší oproti pětiletému průměru.
Neustále nám hrozí, že se vrátí teplé a suché období s výskytem velkého počtu požárů v přírodním prostředí, tak bude loňský rekord v počtu řešených mimořádných událostí na území Libereckého kraje překročen ještě víc, než nasvědčuje pololetní analýza.
Co to pro hasičský záchranný sbor znamená?
Vyšší zásahová činnost automaticky představuje zvýšené provozní náklady a vyšší opotřebení zásahové techniky, ochranných prostředků a hasičů samotných jak u Hasičského záchranného sboru Libereckého kraje, tak i u obcí, které zřizují jednotky sborů dobrovolných hasičů obcí.
Je na tuto situaci rozpočet hasičského záchranného sboru připraven?
HZS Libereckého kraje stále pociťuje následky úsporných opatření přijatých v souvislosti se stagnací ekonomiky v období před rokem 2010. Od této doby se stále nepodařilo rozpočet finančních prostředků HZS Libereckého kraje, ale i celého HZS ČR, nijak významně navýšit. S ohledem na ekonomický vývoj a s tím související zvyšováním cen za produkty i služby reálně hrozí, že letošní přidělené provozní finanční prostředky budou zcela nedostačující a bez navýšení rozpočtu bude akceschopnost jednotek HZS Libereckého kraje v posledních měsících tohoto roku ohrožena.
Tento problém se týká pouze provozních prostředků?
Bohužel ne! Ještě horší situace je v oblasti investičních výdajů, kdy přidělené prostředky nestačí ani na zajištění prosté obnovy techniky a hasičská technika nám postupně stárne.
Aktuální průměrné stáří základních hasičských cisteren se u HZS Libereckého kraje blíží 10 letům a u speciálních zásahových automobilů přesuje dokonce 22 let. Nejstarší zásahové vozidlo - automobilová vysokozdvižná plošina dosahuje stáří 38 let. Přitom stanovené limity stáří techniky jsou 7, respektive 15 let.
Stará hasičská technika vždy současně generuje vysoké provozní náklady zejména v souvislosti s vyšší četností oprav, jejichž počet se stářím vozidla úměrně roste - je to začarovaný kruh. Pokud se na technice vyskytne nutnost nákladných oprav, budeme muset techniku odstavit a počkat na finanční prostředky roku 2020. Neustále se zvyšuje riziko selhání techniky u zásahu a nyní si např. půjčujeme vyřazenou cisternu od HZS hl.m. Prahy, protože máme několik vozidel v opravě.
Existuje z tohoto kruhu nějaká cesta ven?
Stávající akutní potřeba HZS Libereckého kraje na navýšení provozních prostředků je cca 10 mil. Kč a to jen na plnění těch nejzákladnějších úkolů. I přes zapojení mimorozpočtových prostředků, zejména finančních prostředků za náhrady nákladů za zásahy prováděné u dopravních nehod, žádá sbor o poskytnutí dodatečných finančních prostředků ze státního rozpočtu každoročně a jejich přidělení je pro fungování sboru a zabezpečení akceschopnosti jednotek hasičského záchranného sboru v podstatě existenční. Cesta z kruhu ven vede přes zásadní navýšení rozpočtu celého Hasičského záchranného sboru ČR o 1,3 mld. Kč na provozní a investiční výdaje.
Jaké dopady by nedostatek finančních prostředků mohl mít na bezpečnost obyvatel Libereckého kraje?
Nelze předpokládat, že hasičský záchranný sbor dlouhodobě zvládne fungovat s rozpočtem, který neodpovídá akutním potřebám řešení bezpečnostní situace. Počet mimořádných událostí neustále roste, rozšiřuje se portfolio naší činnosti, přibývá činností, kdy jsou lidé ohroženi. Reálně nyní hrozí, že:
- nebudeme schopni realizovat všechny opravy vozidel z finančních prostředků letošního roku a budeme nuceni některá vozidla odstavit mimo provoz,
- případně budeme muset některé činnosti omezit (výcviky, kondiční jízdy apod.),
- případně budeme muset omezit některou zásahovou činnost (např. výpomoc ZZS se snášením pacientů po schodech do sanitek),
- nebudeme schopni nakupovat nové ochranné prostředky pro hasiče a ti budou muset zasahovat ve starých, které je již tak plně nechrání.
Pokud bychom za stávající výše provozních finančních prostředků neudělali v druhé polovině tohoto roku úsporná opatření, tak by nám v závěru roku hrozilo, že nebudou finanční prostředky ani na pohonné hmoty a nebudeme moci zasahovat vůbec. V době krize je pochopitelné, že bez úsporných opatření to jinak nejde, ale v krizi byl státní rozpočet před 10 lety. HZS ČR se s nedostatkem provozních a investičních finančních prostředků potýká od té doby - v roce 2010 došlo k razantnímu snížení rozpočtu a to trvá doposud.
Věříme, že vedení ministerstva vnitra i vláda ČR brzy vyhodnotí nebezpečí vyplývající z podfinancování HZS ČR a razantně a především trvale navýší rozpočet HZS ČR na úroveň odpovídající jeho aktuálním potřebám.
Řešení mimořádných událostí se dotýká českých občanů každodenně a občané by měli mít jistotu, že budou vždy a rychle před nebezpečími ochráněni. Když státní rozpočet velmi razantně posílil výdaje na obranu, tak by neměl být opomenut další segment bezpečnosti a tím je Hasičský záchranný sbor ČR.
graf.jpg