Hasičská stanice v Hlinsku slaví letos 40 let od svého založení
Jak to v Hlinsku začalo
Psal se rok 1971, kdy bylo přikročeno k přípravě otevření další požární stanice v okrese Chrudim, a to v Hlinsku. Posledního května 1971 se konala výborová schůze požárního sboru Hlinsko, kde se poprvé hovořilo o založení profesionálního sboru hasičů. Téhož roku byly na mimořádné výborové schůzi sepsány první tři přihlášky uchazečů o místa placených hasičů. Tuto požární stanici se podařilo otevřít dnem 1. 1. 1972. K tomuto dni nastoupili k Veřejnému požárnímu útvaru: František Rulík a Lubomír Myška a zároveň i první tři příslušníci pro požární stanici Hlinsko, a to Vladimír Komínek, Jiří Culek a Jindřich Sedláček.
Krátce po otevření stanice 1. února byl první zásah na požár v bývalém národním podniku Plyšan ve Vojnově Městci. Tímto začala éra profesionálních hasičů v Hlinsku.
Začátky však nebyly jednoduché. Prostory pro službu byly velmi skromné a naprosto nevyhovující. Byla to prakticky jedna místnost s lokálním topidlem na tuhá paliva. Místnost sloužila zároveň jako zasedací místnost ZO SPO. V budově dále byly 3 byty, 2 suché WC, nebyla zajištěná teplá voda. I technika byla skromná - cisterna ZIL 130 a DA Praga RN. Začátkem roku 1973 došlo k poruše motoru na vozidle ZIL a tak byla stanici zapůjčena ojetá CAS 25 na podvozku Š 706 RTHP z KVPÚ Hradec Králové, která po jednání už zůstala v našem okrese.
Celý rok sloužili příslušníci po jednom na směně. I toto přinášelo řadu těžkostí. Samozřejmě, že všichni tři byli řidiči a tak bylo k výjezdu vždy připraveno vozidlo s řidičem, které čekalo na dobrovolné hasiče města. K 1. lednu 1973 nastoupili službu další tři příslušníci a postupem let se počet profesionálních hasičů zvyšoval. V současné době na PPS Hlinsko slouží celkem patnáct směnových hasičů a jeden denní příslušník jako velitel stanice.
Po letech se vybavení hasičů zlepšilo
Technické vybavení se časem zlepšovalo. Po ekologické havárii na přehradě Hamry zůstalo na stanici vozidlo CAS 32 na podvozku T 148. To bylo v roce 1983, když se nepřetržitě několik dní i nocí vozila pitná voda do města. Dále byl na stanici přidělen dopravní automobil DA 12. Dne 24. 2. 1987 byla do provozu dána CAS 32 na podvozku T 815, CAS 25 Liaz 101 29. 9. 1990 a vysokozdvižná požární plošina PP 20. Tato technika slouží na stanice dodnes. V roce 1994 se vozový park rozšířil o vůz JEEP CHEROKEE, který se osvědčil jako výborný a rychlý automobil, mající v dnešní uspěchané době nejvíc výjezdů. Vzpomeňme krátce na onen osudný den 24. června roku 1995, kdy došlo k tragické nehodě v blízkosti obce Otradov, při které se srazil osobní vlak s uvolněnými vagóny z Čachnova. Při tomto složitém zásahu, který byl po stránce fyzické i psychické velmi náročný se ukázala sehranost profesionálních i dobrovolných hasičů ve spolupráci se zdravotní službou i s jinými složkami, které se na likvidaci této hrozné nehody podílely.
Po jednáních s městem se v rámci možností zlepšovaly i prostory pro výkon služby. Takřka všechny úpravy se prováděly svépomocí a to jak ve službě, tak ve svém volnu, často za pomoci kolegů z Chrudimi. Jako první se postavil septik a suché WC se přestavěly na splachovací. Protože byly nevyhovující garáže, začalo se s přístavbou 26. 7. 1976. Tato garáž pro cisternu byla dokončena téhož roku 30. 11. V následujícím roce se uvolnil rodinný dům (bývalá hospoda Rajmonka) naproti stanici. Toto místo bylo samozřejmě svépomocí vyklizeno a upraveno na parkoviště pro soukromá i služební vozidla. V roce 1981 a 1982 se uvolňovaly byty a tak se prostory v druhém nadzemním podlaží přestavovaly na denní a noční místnost, koupelnu, šatnu a zasedací místnost pro ZO SPO. Tím se podmínky pro výkon služby zlepšily. V roce 1984 měla být stanice vybavena výškovou technikou, proto bylo přikročeno k dalšímu zvětšení garáže. V roce 1985 se poprvé začalo uvažovat o přístavbě stanice ve stávajícím místě. Přístavbě však bránily sousední domky. Ty byly později městem vykoupeny a příslušníky zlikvidovány. Tím se kolem stanice zvětšilo místo, z přístavby ale sešlo. Proto byly v tomto roce ještě opraveny omítky a podlahy stávajících garáží. V roce 1989 se ve spolupráci s městem podařilo zhotovit novou asfaltovou komunikaci k zadní přistavěné garáži i s parkovací plochou, která se dodnes používá k fyzické přípravě. Od myšlenky přístavby stanice se však neupustilo. Přes několik neúspěšných pokusů byla přístavba schválena a v září 1996 bylo předáno výše uvedené staveniště. Stavba byla dokončena v říjnu roku 1997 a slavnostně předána do užívání v prosinci 1997.
Přístavbou stanice se podstatně zlepšily podmínky pro výkon služby příslušníkům stanice a zároveň se uvolnily prostory původní zbrojnice na činnost jak jednotky SDH obce, tak obou občanských sdružení, kteří v Hlinsku na úseku požární ochrany působí.
Od těchto počátků uteklo již 40 let. Když si pamětníci vzpomenou, tak to u nich jistě vyvolává pěkné vzpomínky a s nynějším fungováním profesionálních hasičů to již v podstatě nemá nic společného.
Hasičská stanice v Hlinsku dnes
Dnes na stanici v Hlinsku slouží 15 směnových příslušníků a velitel stanice. Během několika let byly provedeny změny ve vozovém parku a ve vybavení profesionálních hasičů. V prosinci roku 2008 byla CAS 25 Liaz nahrazena CAS 15 Atego na podvozku Merecedes. Zásahový automobil byl vyroben v THT Polička. Řadu let hasiči zasahovali s vyprošťovacím zařízením Narimex, ale složitost dopravních nehod a hlavně jejich nárůst si vyžádal špičkové nářadí Holmatro.
Změny, kterých stanice Hlinsko doznala od posledního 35. výročí, se týkaly personálního obsazení. Odešli příslušníci, kteří měli odslouženo přes 30 let a za ně nastoupili mladí. Personální obnovení bylo nutností, protože četnost i náročnost zásahů neustále stoupá a zásahy jsou složité a obtížné.
Vůz LIAZ byl bezúplatně převeden do obce Krouna pro místní jednotku sboru dobrovolných hasičů kategorie III a stejně tak i dopravní automobil AVIA, který byl nahrazen automobilem Opel Vivaro.
V první výjezdové CAS je veškeré nejdůležitější vybavení na jakýkoliv typ zásahu. Týká se to i zásahů na nebezpečnou látku, kde se náš prvotní zásah neobejde bez přetlakových obleků a špičkové dýchací techniky. Tyto zásahy jsou jak po fyzické, tak i po psychické stránce, velice náročné a vyčerpávající.
Přejeme hasičům na stanici Hlinsko pevné zdraví, hodně síly do dalších let a co nejméně smutných výjezdů.
npor. Ing. Hynek Weber, velitel stanice
por. Bc. Vendula Horáková, tisková mluvčí
(Vybraný materiál z archivu plk. Františka Rulíka, bývalého ředitele HZS Pardubického kraje, územního odboru Chrudim)