Havarijní a krizové plánování
Havarijním plánováním se rozumí soubor činností, postupů a vazeb uskutečňovaných ministerstvy a jinými ústředními správními úřady, krajskými a obecními úřady a dotčenými právnickými osobami nebo podnikajícími fyzickými k plánování opatření k provádění záchranných a likvidačních prací při vzniku mimořádných událostí, a to vždy s použitím existujících sil a prostředků (např. integrovaný záchranný systém) s cílem:
- analyzovat existující rizika a zvýšit povědomí o rizicích na daném území,
- minimalizovat škodlivé účinky mimořádné události na životy a zdraví osob, životní prostředí, hospodářská zvířata, majetkové a kulturní hodnoty,
- stanovit opatření k odvrácení nebo omezení účinků mimořádné události a způsob odstranění následků
Havarijní plán kraje byl zpracován HZS Kraje Vysočina ve spolupráci s Krajským úřadem Kraje Vysočina, Policií ČR, Zdravotnickou záchrannou službou, Krajskou hygienickou stanicí a Krajskou veterinární správou. Poslední aktualizovaná verze byla projednána Bezpečnostní radou kraje Vysočina dne 9. 10. 2018 a schválena hejtmanem kraje.
Krizové plánování
Je nástrojem krizového řízení a je souhrnem plánovacích činností, procedur a vazeb uskutečňovaných orgány krizového řízení a jimi určenými státními nebo veřejnými institucemi, právnickými nebo podnikajícími fyzickými osobami k realizaci cílů a úkolů při zajišťování bezpečnosti státu a jeho obyvatelstva za krizových situací.
Podle krizového zákona č. 240/2000 Sb. se soustřeďuje na proces zpracování aktualizace a ověřování krizových plánů a dokumentů s nimi souvisejícími.
Krizový plán Kraje Vysočina byl zpracován Hasičským záchranným sborem Kraje Vysočina. Při jeho zpracování byla vyžadována součinnost orgánů kraje, dalších věcně příslušných orgánů a organizací a právnických osob a podnikajících fyzických osob. Krizový plán Kraje Vysočina byl hejtmanem kraje schválen 17. 10. 2019.