Krajská soutěž ve vyprošťování zraněných osob z havarovaných vozidel
Vývoj konstrukcí a bezpečnostních prvků vozidel znamená, že se musí měnit i prostředky a postupy zasahujících hasičů tak, aby udržely krok s rozvojem v automobilovém průmyslu. Při soutěžích ve vyprošťování zraněných osob z havarovaných vozidel hasiči používají stejné technické prostředky a odborné postupy, které mají u reálných dopravních nehod.
Mezi technické prostředky nezbytné pro kvalitní, rychlé a efektivní vyproštění patří hydraulické vyprošťovací zařízení (nůžky, rozpínáky, střihače pedálů,…), kterými jsou hasiči schopni doslova rozstříhat silné plechy vozidel, boční sloupky či například zcela odstřihnout střechu vozu. Další skupinou technických prostředků jsou pneumatické zvedací a utěsňovací vaky a válce, které umožní nadzvednutí těžkých břemen, případně utěsnění potrubí, kanálů či proražených nádrží. Pro prorážení, sekání, oddělování ve dveřích nebo pláštích vozidel hasiči používají menší – ruční vyprošťovací nástroje, jako jsou například ruční řezač skla, řezač pásů apod. Nezbytnými nástroji jsou pak prostředky sloužící k podepření a stabilizaci havarovaného auta, prostředky k jímání vytékajících nebezpečných látek nebo prostředky pro transport zraněného. Patří sem například podkládací a zajišťovací bloky a klíny, záchranná vyprošťovací nosítka, transportní deska, zachycovač airbagů, naviják atd.
Všechny výše uvedené technické prostředky by ale neměly smysl, pokud by hasiči nevěděli, jak se u nehody zachovat a jak při vyproštění zraněného postupovat. Postup při řešení dopravní nehody začíná už příjezdem jednotky k nehodě. Vzhledem k vlastní bezpečnosti a bezpečnosti dalších účastníků silničního provozu hasiči používají tzv. „nárazníkové“ postavení, kdy jsou hasičská vozidla postavena tak, že oddělují místo zásahu od okolního provozu. Místo zásahu zároveň zvýrazní dalšími dostupnými prostředky – výstražnými světly na svých vozech, přenosnými zábranami a kužely, vytyčovacími páskami apod.
Následuje průzkum místa nehody, během kterého hasiči navazují kontakt se zraněnými a zjišťují jejich zdravotní stav, posuzují stav havarovaného auta, vyhledávají možná další ohrožení (nebezpečný náklad ve voze, blízkost elektrického vedení, frekventovaná silnice, možnost vzniku požáru, ohrožení životního prostředí…). Velitel zásahu musí v tuto chvíli rozhodnout o konkrétním postupu dalších činností a případném povolání posilových jednotek. Součástí průzkumu je i provedení protipožárního opatření (odpojení akumulátoru) a zastavení úniku provozních kapalin.
Nezbytnou činností před zahájením vlastního vyprošťování je stabilizace nejen havarovaného auta, ale i dalších předmětů, které by mohly ohrozit zasahující i zachraňované (další vozidla, spadané stromy, uvolněná svodidla,…).
V další fázi zásahu velitel volí cestu k zraněnému. Vždy má přednost ta nejjednodušší cesta, tzn. otevřením dveří nebo víka zavazadlového prostoru auta. Pokud tento způsob není možný, musí si hasiči vytvořit prostor pro vyproštění hydraulickými a dalšími vyprošťovacími nástroji. Nejčastěji hasiči volí cestu odstraněním dveří, případně obou dveří na jedné straně a odstřihnutím středového sloupku. Když si potřebují vytvořit co největší přístup k zachraňovaným, odstřihují a odstraňují celou střechu. Hasiči si zároveň musí poradit s odstraněním skel případně rozbitými skly, musí zabránit vystřelení neaktivovaných airbagů, uvolňují nohy zaklíněné pod pedály.
Po celou dobu záchrany hasiči se zraněným komunikují. V rámci první neodkladné pomoci musí stabilizovat jeho zdravotní stav, zejména zastavit krvácení a zajistit základní životní funkce. Zde hasiči velmi úzce spolupracují se zdravotníky ZZS, se kterými konzultují priority a způsob vyproštění. Závěr zásahu spočívá ve fixaci zraněného na transportní nosítka či desku a jeho přenesení do sanitky nebo vrtulníku.
Jak se hasiči připravují?
O co bezpečnější a kvalitnější jsou dnešní automobily, o to vyšší nároky jsou kladeny jak na zmíněné technické prostředky a odborné postupy, tak samozřejmě i na odbornou přípravu příslušníků Hasičského záchranného sboru České republiky.
Hasiči HZS ČR, kteří jsou tak zvaně předurčeni k zásahům u dopravních nehod, musí každý rok absolvovat pravidelnou odbornou přípravu. Příprava se skládá z osmi hodin teorie a osmi hodin praktického výcviku ve Školním a výcvikovém zařízení HZS ČR v Brně. Hasiči se seznámí se současnými postupy při vyprošťování a novinkami v používaných technických prostředcích. Zároveň HZS ČR spolupracuje automobilkou Škoda auto, a. s., a pořádá každý rok několik praktických kurzů, kde jsou příslušníci informováni o novinkách ve vývoji bezpečnostních prvků automobilů. Tyto novinky si pak hasiči mohou prakticky vyzkoušet na nových vozech značky Škoda. Za dohledu a vedení lektorů vyprošťování si vyzkoušejí nové způsoby vyprošťování a tím se teoreticky i prakticky připraví na situace, které reálně na silnicích u dopravních nehod řeší.