Krizové řízení - souhrn řídících činností orgánů krizového řízení zaměřených na analýzu a vyhodnocení bezpečnostních rizik a plánování, organizování, realizaci a kontrolu činností prováděných v souvislosti s přípravou na krizové situace a jejich řešením, nebo s ochranou kritické infrastruktury.

Mimořádná událost - škodlivé působení sil a jevů vyvolaných činností člověka, přírodními vlivy, a také havárie, které ohrožují život, zdraví, majetek nebo životní prostředí a vyžadují provedení záchranných a likvidačních prací.

Krizová situace - mimořádná událost podle zákona o integrovaném záchranném systému, narušení kritické infrastruktury nebo jiné nebezpečí, při nichž je vyhlášen stav nebezpečí, nouzový stav nebo stav ohrožení státu.
Dále zákon používá souhrnný pojem "krizový stav".

Krizové opatření - organizační nebo technické opatření určené k řešení krizové situace a odstranění jejích následků, včetně opatření, jimiž se zasahuje do práv a povinností osob.

Kritická infrastruktura - prvek kritické infrastruktury nebo systém prvků kritické infrastruktury, jehož funkční narušení by mělo závažný dopad na bezpečnost státu, zabezpečení základních životních potřeb obyvatelstva, zdraví osob nebo ekonomiku státu.

Evropská kritická infrastruktura - kritická infrastruktura na území České republiky, jejíž narušení by mělo závažný dopad i na další členský stát Evropské unie.

Prvek kritické infrastruktury - jedná se zejména o stavbu, zařízení, prostředek nebo veřejnou infrastrukturu, určenou podle průřezových a odvětvových kritérií (je-li prvek kritické infrastruktury součástí evropské kritické infrastruktury, považuje se za prvek evropské kritické infrastruktury). Tato kritéria jsou obsažena v nařízení vlády č. 432/2010 Sb., o kritériích pro určení prvku kritické infrastruktury.

Subjekt kritické infrastruktury - provozovatel prvku kritické infrastruktury (jde-li o provozovatele prvku evropské kritické infrastruktury, považuje se tento za subjekt evropské kritické infrastruktury). Subjekt kritické infrastruktury odpovídá za ochranu prvku kritické infrastruktury a za tímto účelem zpracovává plán krizové připravenosti subjektu kritické infrastruktury.

Bezpečnostní rada kraje - poradní orgán hejtmana kraje pro přípravu na krizové situace. Předsedou bezpečnostní rady kraje je hejtman, který jmenuje členy bezpečnostní rady kraje.

Bezpečnostní rada obce s rozšířenou působností - poradní orgán starosty obce s rozšířenou působností pro přípravu na krizové situace. Předsedou bezpečnostní rady obce s rozšířenou působností je starosta obce s rozšířenou působností, který jmenuje členy bezpečnostní rady obce s rozšířenou působností.

Krizový štáb kraje - pracovní orgán hejtmana kraje pro řešení krizových situací. Předsedou krizového štábu kraje je hejtman, který jmenuje členy bezpečnostní rady kraje.

Krizový štáb obce s rozšířenou působností - pracovní orgán starosty obce s rozšířenou působností pro řešení krizových situací pro území správního obvodu obce s rozšířenou působností. Předsedou krizového štábu obce s rozšířenou působností je starosta obce s rozšířenou působností, který jmenuje členy krizového štábu obce s rozšířenou působností.

Tajemník krizového štábu - tajemník příslušné bezpečnostní rady.

Krizový plán - plán obsahující souhrn krizových opatření a postupů k řešení krizových situací.

Plán krizové připravenosti - plán, ve kterém je upravena příprava příslušné právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby k řešení krizových situací.

Orgány krizového řízení na území Libereckého kraje jsou orgány kraje, orgány obce s rozšířenou působností a orgány obce.

Orgány kraje

a) Hejtman Libereckého kraje - zajišťuje připravenost Libereckého kraje na řešení krizových situací (§ 14, zákona č. 240/2000 Sb.)

b) Krajský úřad Libereckého kraje (§ 14, zákona č. 240/2000 Sb.).

c) Hasičský záchranný sbor Libereckého kraje - při přípravě na krizové situace a jejich řešení plní úkoly stanovené Ministerstvem vnitra a úkoly stanovené hejtmanem v rozsahu krizového plánu Libereckého kraje a starosty obcí s rozšířenou působností v rozsahu krizového plánu obce s rozšířenou působností (§ 15, 15a, zákona č. 240/2000 Sb.).

d) Policie České republiky – Krajské ředitelství Libereckého kraje - zajišťuje připravenost k řešení krizových situací spojených s vnitřní bezpečností a veřejným pořádkem na území Libereckého kraje (§ 16, zákona č. 240/2000 Sb.).

Orgány obce s rozšířenou působností

a) Starosta obce s rozšířenou působností - zajišťuje připravenost správního obvodu obce s rozšířenou působností na řešení krizových situací (§ 18, zákona č. 240/2000 Sb.).

b) Obecní úřad obce s rozšířenou působností (§ 19, zákona č. 240/2000 Sb.)

V Libereckém kraji je 10 obcí s rozšířenou působností - Česká Lípa, Frýdlant, Jablonec nad Nisou, Jilemnice, Liberec, Nový Bor, Semily, Tanvald, Turnov, Železný Brod.

Orgány obce

a) Starosta obce - zajišťuje připravenost správního obvodu obce na řešení krizových situací (§ 21,22, zákona č. 240/2000 Sb.)

b) Obecní úřad (§ 21a, zákona č. 240/2000 Sb.)

V Libereckém kraji je celkem 216 obcí, z toho 1 městský obvod.