Psychologická služba
Psychologická služba a její potřebnost u HZS ČR se odvíjí nejen od profesionality samotných psychologů, ale i od odvahy a ochoty všech příslušníků a zaměstnanců HZS ČR tuto službu využít pro potřeby účastníků mimořádných událostí, či svou vlastní.
- Základní informace
- Posuzování duševní způsobilosti
- Posttraumatická péče
- Anonymní telefonní linka
Poskytování posttraumatické intervenční péče příslušníkům HZS ČR, kteří prožili traumatizující událost v souvislosti s plněním služebních úkolů
(upravují Pokyny GŘ a N MV č.38/2003 a 39/2003)
Při záchranných akcích se hasiči setkávají s traumatizujícími událostmi. Zažít takovou událost však může každý z nás. Reakce na takovou událost - "Duševní otřes" - je normální lidskou reakcí v náročné životní situaci.
POSTTRAUMATICKÁ INTERVENČNÍ PÉČE (PIP) = péče poskytnutá příslušníkovi HZS ČR, který v souvislosti s plněním úkolů prožil traumatizující událost, která může negativně ovlivnit jeho další výkon služby.
Cílem je redukovat tzv. náraz kritické události a poskytovat péči k omezení negativních dopadů na psychiku zasaženého i možnosti vzniku posttraumatické stresové poruchy.
| Příslušník HZS ČR zažije: |
Příslušník HZS ČR utrpí: |
Příslušník HZS ČR způsobí: |
|---|---|---|
|
úmrtí, nebo těžké zranění jiných osob jako přímý svědek události např.: - obzvlášť tragické události
- nehody s množstvím obětí - extrémně vypadající oběti - katastrofy - velké škodní události - svědek sebevraždy - selhání záchranné mise |
těžké ohrožení života, nebo tělesné nedotknutelnosti např: - vážná dopravní nehoda
- přehřátí, poleptání - ozáření, intoxikace - infekce - zasypání, zavalení - popálení |
smrt, nebo těžké zranění někoho jiného např.: v důsledku - dopravní nehody
- chybného rozhodnutí |
Jaké důsledky mohou mít traumatizující události?
Mohou ovlivnit momentální i budoucí profesionální výkon hasiče, který může, ale také nemusí být schopen kritickou situaci zvládnout sám. Přibližně 86% účastníků (všech, nejen záchranářů) traumatizující události má ještě dalších 24 hodin tělesné, poznávací a emocionální reakce (např. bezmocnost, lhostejnost, odpoutání se od reality, vtíravé, neodbytné myšlenky a představy, izolace, nechutenství, poruchy spánku, smutek, atd.). asi u 22% účastníků takové události mohou tyto příznaky přetrvávat až dalších 6 měsíců. U 4% zasažených je nebezpečí vzniku posttraumatické stresové poruchy, která je definovaná jako nemoc.
Co je posttraumatická stresová porucha?
Jde o dlouhodobé (měsíce a roky) poškození duševního zdraví s těmito projevy:
- Tendence k znovuprožívání traumatického obsahu.
- Opakující se myšlenky, obrazy (související s událostí), děsivé sny.
- Tzv. flashbacky - náhlé pocity a projevy jako by situace znovu nastala.
- Intenzivní pocity úzkosti při setkání s pozůstalými, či okolnostmi, které událost připomínají.
- Tendence vyhnout se myšlenkám či pocitům spojeným s traumatem.
- Odmítání aktivit vyvolávajících vzpomínky.
- Neschopnost si vybavit důležité aspekty události (amnézie).
- Citová zpoštělost, neschopnost vnímat a prožívat pozitivní emoce.
- Přetrvávající prožitky depersonalizace a derealizace.
- Přetrvávající projevy zvýšené dráždivosti.
- Nesustálé "nastražení, jako by hrozilo nebezpečí, psychomotorický neklid.
- Nesoustředěnost, neschopnost přenášet pozornost.
- Poruchy spánku, příjmu potravy.
- Hněv a podráždění, smutek, deprese, úzkost, výkyvy nálad.
- Silná fyziologická reaktivita na podněty připomínající událost.
Bezodkladná primární pomoc = bezprostřední užití prostředků, jejichž cílem je zmírnění následků traumatizující události.
Následná péče = další nutná opatření poskytnutá po bezodkladné primární pomoci, nebo dle potřeby a zhodnocení situace
Intervenční tým = skupina zajišťující poskytování PIP složená z vyškolených příslušníků a občanských zaměstnanců HZS ČR a vyškolených mimoresortních externích poradců.
Koordinátor = příslušník HZS ČR, který je nedílnou součástí intervenčního týmu, odborně vyškolený (zpravidla psycholog HZS kraje), který zodpovídá za činnost, vedení a další vzdělávání intervenčního týmu.
- Členové intervenčního týmu provádějí v přímé časové souvislosti s traumatizující událostí bezodkladnou primární pomoc a v případě potřeby v následujících dnech a týdnech následnou péči příslušníkovi HZS ČR.
- Členové intervenčního týmu vycházejí z etických zásad pomáhající profese, řídí se právními normami a využívají své odborné kvalifikace.
- Ve své činnosti a rozhodování jsou nezávislí, jsou povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech souvisejících s činností intervenčního týmu a zachovávat anonymitu příslušníka HZS ČR, kterému PIP poskytli.
- PIP je možné poskytovat na pracovišti příslušníka HZS ČR, na pracovišti člena intervenčního týmu, nebo na jiném místě, pokud o to příslušník požádá, nebo to člen intervenčního týmu uzná za vhodné.
- Členy intervenčního týmu zřízeného u HZS kraje jmenuje jeho ředitel.
Kdo a jakým způsobem může o PIP požádat ?
- Každý příslušník HZS ČR je oprávněn požádat o poskytnutí PIP již v průběhu traumatizující události, nebo v kteréholiv době po jejím ukončení.
- Příslušník žádá přímo některého člena intervenčního týmu, nebo může požádat o zprostředkování koordinátora, operačního důstojníka, služebního funkcionáře, apod. dle svého uvážení.
- Služební funkcionář je oprávněn poýádat o poskytnutí PIP příslušníkovi kdykoliv, zejména v přímé časové souvislosti s traumatizující událostí.
Tým posttraumatické péče HZS LK:
| Mgr. Simona Kozlová |
, | KŘ Liberec, koordinátor týmu |
|---|---|---|
| David Kořínek, DiS. |
, | PS Liberec |
| Valentin Hurtuk |
, | PS Liberec |
| Ing. Jan Pluhař |
, | PS Liberec |
| Ing. Radek Hon |
, | PS Liberec |
| Bc. Jiří Snášel |
, | PS Liberec |
| Bc. Jiří Košek |
, | PS Liberec |
| Zdeněk Vrána |
, | PS Jablonec n.N. |
| Ing. Daniel Chaluš |
, | PS Semily |
| Martin Kvintus |
, | PS Turnov |
| Arnošt Šulc |
, | PS Jilemnice |
| Bc. Jan Jech |
, | PS Česká Lípa |