Ukrytí
- Organizování a poskytování ukrytí
- Rušení úkrytů
Zásady ukrytí obyvatelstva při nevojenských ohroženích
Ochrana obyvatelstva před účinky nebezpečných látek se za mimořádných událostí v době míru provádí improvizovaným ukrytím. Ukrytí osob se uskutečňuje ve vhodných částech bytů, obytných domů, provozních a výrobních objektů, které budou při vzniku mimořádných situací dodatečně upravovány přítomnými fyzickými osobami. Nejvhodnější prostory jsou ve vyšších patrech budov, na odvrácené straně budovy od směru místa výronu nebezpečné škodliviny, nebo ve středním traktu budovy.
Při dokonalém utěsnění ochranného prostoru, ve kterém není filtroventilační zařízení, nelze setrvat déle než 7 až 11 hodin. Doba pobytu se stanoví podle objemu vnitřního prostoru a počtu ukrývaných osob, kdy na jednu osobu a jednu hodinu pobytu musí být prostor 1 m3. Jinak hrozí nebezpečí poškození organismu oxidem uhličitým.
Dodatečná ochrana proti průniku vnějšího vzduchu do místností pro ukrývané zahrnuje vypnutí ventilace, uzavření všech oken, dveří a ostatních otvorů, dotěsnění netěsností oken a dveří.
Ochrana obyvatelstva ukrytím před účinky zbraní hromadného ničení za válečného stavu
Ukrytí obyvatelstva se za válečného stavu realizuje ve stálých úkrytech civilní ochrany a improvizovaných úkrytech. Uskutečňuje se za účelem snížení ničivých účinků zbraní hromadného ničení. K ukrytí se využívají stálé a improvizované úkryty.
Stálé úkryty civilní ochrany jsou samostatné stavby nebo části jiných staveb. Svou konstrukcí a vybavením jsou nejlépe uzpůsobeny k ukrytí obyvatelstva. Stavby jsou zpravidla zcela zapuštěné pod úrovní terénu.
Improvizované úkryty jsou vybrané části staveb zčásti nebo zcela zapuštěné pod úrovní terénu. Navrhují se v době míru v dosažitelných vzdálenostech k zabezpečení ukrytí obyvatelstva, jemuž nelze poskytnout stálé úkryty. Budují se až v době vyhlášení stavu ohrožení státu a válečného stavu.
Pro všeobecnou informaci z hlediska ochrany obyvatelstva a pro svépomocné budování improvizovaných úkrytů za krizových situací slouží příručka „Sebeochrana obyvatelstva“ vydaná ministerstvem vnitra GŘ HZS ČR v roce 2001.
Evidenci staveb určených k ochraně obyvatelstva vedou obecní úřady. Evidenci stálých úkrytů CO vede hasičský záchranný sbor kraje. Oba orgány jsou zákonem oprávněny provádět kontrolu úkrytů.