Již podruhé se v areálu HZS ČR ve Zbirohu uskutečnila soutěž krásy automobilů značky Tatra. Volbu krásky mezi tatrovkami a zajímavý doprovodný program si v sobotu 8. září 2012 nenechalo ujít více než 1700 návštěvníků z celé republiky.

Vítězkou „devětatřicítka“

O titul královny krásy soutěžilo celkem 59 tatrovek, přičemž nejstarší dámě bylo úctyhodných 80 let. Návštěvníci akce zvolili za nejkrásnější požární automobil Tatru 148 v provedení CAS 32 SDH města Zbiroh se soutěžním číslem 39. Na druhém místě se umístila Tatra 138 v provedení CAS 32 SDH Mníšek pod Brdy, na třetím místě skončila loňská vítězná Tatra 815 Terrno v provedení CAS 20-S2R SDH Hrádek u Rokycan. Odborná porota ocenila pomyslnými vavříny Tatru 815 Terrno v provedení CAS 20 SDH Domažlice.

Doprovodný program

Návštěvníky zaujala rozrůstající se Expozice požární ochrany HZS ČR s více než 130 exponáty dokumentujícími vývoj hasičské techniky od poloviny osmnáctého až po konec dvacátého století, která se rozkládá na ploše 4000 m². Lákadly byly rozšířená expozice ochrany obyvatelstva včetně prohlídky vojenského krytu i expozice zjišťování příčin vzniku požárů, ukázky dekontaminace, exhibiční vystoupení jednotky pražské posádky Čestné stráže Armády ČR na moderní hudbu, prezentace nového požárního automobilu Tatra Phoenix z THT, s.r.o., Polička.

Své místo měla prezentace vojenské techniky. Dospělí i dětští návštěvníci si doslova osahali samohybnou kanónovou houfnici ShKH DANA z 13. dělostřelecké brigády Armády ČR z Jinců a prohlédli si také dekontaminační automobil Tatra 815 ACHR 90 ze samostatné záchranné roty Armády ČR Rakovník.

Zpestřením byla prezentace policejního automobilu Volkswagen Passat R 36 a policejního motocyklu z dálničního oddělení Policie ČR Rudná.

Program „okořenilo“ vystoupení dětského oddílu Soviček z SDH Sovětice, který předvedl zásah na požár domečku, včetně záchrany jeho obyvatel.

Dávají za nás ruku do ohně

Atmosféru druhého Zbirožského hasičského tatrování, kterému přálo počasí, dotvářelo vystoupení hudební skupiny Bonton Band.
Zbirožské tatrování připravuje občanské sdružení Naše hasičská minulost ve spolupráci s MV-generálním ředitelstvím HZS ČR. „Jsem rád, že se tato velká akce, konaná v Expozici požární ochrany HZS ČR ve Zbirohu, stává tradicí a počet soutěžících plechových krásek narůstá. Je to příležitost pro setkání všech, kteří fandí hasičskému řemeslu,“ zhodnotil akci náměstek generálního ředitele HZS ČR brig. gen. Ing. Miloš Svoboda.
 

Mgr. Zbyněk KOUKOLÍK, foto Milan VÁVRŮ
 

Dne 7. června 2012 v 02.09 hodin byl na krajské operační a informační středisko HZS Jihomoravského kraje (dále jen „KOPIS“) nahlášen požár osobní motorové lodi na vodní nádrži Vranov na Znojemsku. Předběžná škoda byla vyčíslena na osm milionů korun.

Popis lodi

Loď Dyje byla zakoupena v roce 2011 v Maďarsku a před jejím spuštěním na hladinu Vranovské přehrady prošla celkovou rekonstrukcí. Sloužila k vyhlídkovým plavbám a k přepravě osob po vodní nádrži Vranov. Šlo o motorovou osobní loď Hydrobus typ 301, která kotvila u hráze vodní nádrže Vranov. Plavidlo mělo vlastní zdroj elektrické energie - akumulátory 2x 24 V, 230 Aph a v době kotvení nebylo připojeno k vnějšímu zdroji elektrické energie.

Jméno plavidla: DYJE
Druh plavidla: osobní motorová loď
Rok výstavby: 1959
Rok rekonstrukce: 2011
Výrobce: Dunai Hajógyár, 2600 Vác, Maďarsko
Pohon: 2 vznětové motory, typ Csepel D 613, každý o výkonu 125 kW
Palivová nádrž: 4x 500 l
Délka: 26,55 m (největší délka 26,66 m)
Šířka: 5,69 m (největší šířka 5,69 m)
Počet vodotěsných oddílů: 7 (+ 2 kolizní prostory)
Přepravované osoby: maximálně 150
 

Průběh zásahu

Požár lodi byl zpozorován 7. června 2012 kolem 01.43 hodin a na KOPIS byl oznámen v 02.09 hodin. První očitý svědek požáru oznámil událost svému kamarádovi a zároveň jej požádal o nahlášení požáru na tísňovou linku. Kamarád byl požárem natolik fascinován, že začal pořizovat bezprostředně fotografie hořící lodi a na oznámení v dané chvíli zapomněl. Osobám pozorujícím hořící loď bylo divné, že hasiči nepřijíždějí, proto byla událost oznámena dalším svědkem s časovou prodlevou od prvotního zpozorování.

Na místo události byla vyslána jednotka HZS JmK ze stanice Znojmo s CAS 24 a jednotky SDH obcí Vranov nad Dyjí, Starý Petřín a Šumná. Jako první se na místo události dostavila jednotka SDH obce Vranov nad Dyjí.

Po příjezdu na místo události byly rozvinuty dva proudy C 52. Jednotka PO zahájila hašení hořící lodě, která se nacházela mezi II. a III. fází požáru. Po příjezdu jednotky ze stanice Znojmo bylo osvětleno místo zásahu a nasazen jeden vysokotlaký proud. Postupně se na místo požáru dostavily i ostatní jednotky PO. Ty doplňovaly vodu do přistavených CAS.

Hrozba rozlomení trupu

Během hasebního zásahu došlo k přehoření kotvícího lana na přídi a loď se začala vzdalovat od mola. K natlačení lodě zpět k molu byl využit pracovní motorový člun Povodí Moravy, s.p. Po dotlačení k molu byla loď znovu ukotvena. Vlivem požáru došlo k poškození kovového (hliníkového) trupu lodi a hrozilo její rozlomení. Kvůli zalití a zatížení trupu vodou byly zrušeny oba proudy C 52 a provádělo se dohašování pouze vysokotlakým proudem z CAS 24. Hasební a dohašovací práce probíhaly převážně z mola a místy z bočního ochozu lodě. Vstup do prostoru lodi komplikovala zničená podlaha, po které zůstaly pouze roztavené části nosné hliníkové konstrukce s ostrými hroty. Tato konstrukce byla částečně skryta pod hladinou vody přiváděnou hasebními proudy a hrozilo možné poranění zasahujících hasičů.

Příčina vzniku požáru

Na požár lodi v nočních hodinách upozornily dva výbuchy. Podle očitých svědků se požár šířil ze střední části lodě na její příď a záď. Tuto skutečnost později potvrdily i doložené záběry z místních kamerových systémů. Na základě těchto skutečností byla před zahájením zjišťování příčiny vzniku požáru ustanovena vyšetřovací skupina složená z příslušníků Policie ČR a příslušníků HZS JmK, která ve dnech 7. až 8. června 2012 prováděla ohledání místa požáru. V průběhu zjišťování příčiny vzniku požáru bylo stanoveno několik verzí, z nichž byly některé na místě vyloučeny. Policii ČR, která případ doposud neuzavřela, byl ze strany příslušníků HZS JmK předán závěr vyšetřování požáru s tím, že možnou příčinu jeho vzniku bylo úmyslné zapálení nebo nedbalostní jednání při manipulaci s otevřeným ohněm.

Specifika zásahu

Pozitiva
→ nehrozilo rozšíření požáru do okolí plavidla,
→ nedošlo ke zranění zasahujících hasičů,
→ velmi dobrá spolupráce s Policií ČR.

Negativa
→ pozdní ohlášení požáru na KOPIS,
→ zásah byl možný pouze z mola, nepřístupnost při dohašování jednotlivých ohnisek,
→ hrozilo rozlomení trupu lodi a kontaminace vody provozními kapalinami (vodní nádrž Vranov slouží jako zdroj pitné vody).

mjr. Ing. Pavel DROZD, por. Bc. Květoslav KOMÍNEK, foto Jakub TŘEŠTÍK a archiv HZS Jihomoravského kraje

Zkoušky odborné způsobilosti fyzických osob dle § 11 zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů, se doposud konaly v rámci všech hasičských záchranných sborů krajů a ve vybraných případech (zahraniční uchazeči) byly zkoušky pořádány před komisí MV-generálního ředitelství HZS ČR. Od účinnosti nového Pokynu generálního ředitele HZS ČR č. 37/2012 (11. září 2012) přebírá celou agendu spojenou s organizováním zkoušek a s vydáváním osvědčení o odborné způsobilosti Střední odborná škola požární ochrany a Vyšší odborná škola požární ochrany ve Frýdku-Místku (dále jen „SOŠ PO a VOŠ PO“ nebo „škola“).

Co vedlo ke změně?

Od počátku roku 2011 bylo zřejmé, že je potřeba, aby došlo v oblasti odborné způsobilosti fyzických osob ke změně. Existuje pro to řada důvodů, jedním z nich je výrazně nestejnoměrné vytížení prací v této oblasti u jednotlivých hasičských záchranných sborů krajů (dále jen „HZS krajů“). Posledním a asi i rozhodujícím důvodem je současná situace celého Hasičského záchranného sboru ČR, kdy dochází ke snižování počtu příslušníků HZS krajů a klade se důraz na finanční úspory při výkonu svěřených funkcí.

V oblasti ověřování odborné způsobilosti fyzických osob byl v minulých letech nastaven pro občany poměrně vysoký standard, spočívající v provádění zkoušek na 14 místech v republice a v častých termínech. V současné situaci, kdy hledáme možné úspory, jak časové, tak finanční, téměř ve všech oblastech, již nelze takto vysoký standard udržet. Příslušníkům HZS ČR jsou zákonem stanoveny i jiné povinnosti, především výkon státního požárního dozoru, zjišťování příčin vzniku požárů, kontrolní činnost a řada činností v rámci stavební prevence, kterou musí zajistit v zákonem stanovených lhůtách. I přesto bylo naší prioritou najít takové řešení, které by budoucí žadatele o zkoušku neodradilo, protože jsme si vědomi, že odborně způsobilé osoby jsou součástí systému požární ochrany v České republice a mají zde své zákonné místo.

Postupně jsme navrhli a vyhodnotili několik možností, jak tuto situaci vyřešit. Jako optimální řešení se ukázalo organizování zkoušek i vydávání osvědčení jednou institucí. Za tímto účelem pak byla vybrána SOŠ PO a VOŠ PO.

Jak bude celý systém fungovat?

Zkoušky k ověřování odborné způsobilosti fyzických osob, jako i vydávání osvědčení o odborné způsobilosti bude organizačně zabezpečovat SOŠ PO a VOŠ PO. Neznamená to však, že všechny zkoušky musí být prováděny výhradně v prostorách této školy. V případě dostatečného počtu zájemců mohou být zkoušky uspořádány i jinde, např. v prostorách HZS krajů, Záchranného útvaru HZS ČR nebo v zařízeních MV- generálního ředitelství HZS ČR. Stanovení místa konání zkoušky bude plně v kompetenci SOŠ PO a VOŠ PO, stejně tak stanovení jednotlivých termínů. Termíny a místa konání zkoušek budou vyhlašovány vždy na pololetí běžného roku a budou zveřejňovány takovým způsobem, aby byly dostupné veřejnosti - veškeré informace budou k dispozici na internetových stránkách školy (www.sospofm.cz) a MV-generálního ředitelství HZS ČR (www.hzscr.cz). Občané budou informování o těchto změnách i na internetových stránkách HZS krajů. Pokud budou zkoušky probíhat v prostorách školy, mohou zde uchazeči o zkoušku využít i možnosti ubytování. Veškeré informace včetně poplatku za ubytování budou rovněž dostupné na výše uvedených internetových adresách.

Podstatnou změnou, která přispěje ke snížení zátěže příslušníků HZS krajů, kteří vykonávají státní požární dozor, je změna ve složení komisí ke zkouškám. Vzhledem k tomu, že hlavní administrativní zátěž spojenou s organizováním zkoušek nese předseda komise, budou předsedové komisí jmenováni pouze z řad příslušníků SOŠ PO a VOŠ PO. HZS krajů budou do komisí navrhovat své příslušníky pouze jako členy komisí. I v tomto spatřujeme snížení pracovní vytíženosti příslušníků HZS krajů. Zda bude v každé komisi zastoupen příslušník HZS kraje nebo zda bude celá komise složena pouze z příslušníků SOŠ PO a VOŠ PO, je na rozhodnutí ředitele školy.

Co se změní pro uchazeče o zkoušku?

Zásadní a v podstatě jedinou změnou pro uchazeče o zkoušku bude místo konání zkoušky. Nebude již poskytována taková škála možností. Pro některé uchazeče o zkoušku to bude znamenat větší dojezdovou vzdálenost a tím i větší finanční náklady. Pokud ale vezmeme v úvahu, že osvědčení o odborné způsobilosti na úseku požární ochrany získává úspěšný uchazeč na celý život, lze tyto náklady akceptovat. SOŠ PO a VOŠ PO se bude snažit vyjít uchazečům o zkoušku maximálně vstříc podle svých kapacit a možností.

Jako přínos lze označit naprosto rovné podmínky pro všechny uchazeče. Příslušníci SOŠ PO a VOŠ PO, kteří budou předsedy a členy komisí, jsou zkušenými pedagogickými pracovníky, kteří mají rozsáhlé znalosti v požární ochraně a dovedou posoudit potřebnou míru znalostí uchazečů o odbornou způsobilost, která je tematicky dána vyhláškou č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci).

Závěr

Hasičský záchranný sbor ČR musí neustále přehodnocovat organizaci svěřených úkolů tak, aby dosáhl maximální optimalizace výkonu a minimalizace nákladů. Věříme, že nově nastavený systém v oblasti ověřování odborné způsobilosti fyzických osob bude přínosem pro všechny zúčastněné strany a přejeme všem budoucím uchazečům o získání odborné způsobilosti v oblasti požární ochrany úspěšné složení zkoušek a další úspěšné působení v oblasti požární ochrany.

kpt. Ing. Jitka PICKOVÁ, MV-generální ředitelství HZS ČR, foto archiv autorky
 

„Velitel zásahu za účelem snížení rizika ohrožení života a zdraví zasahujících hasičů analyzuje informace o nebezpečí na místě zásahu. Rozděluje místo zásahu na zóny s charakteristickým nebezpečím a stanoví odpovídající režim práce a způsob ochrany.“

Takto zní obecně závazný právní předpis¹⁾, který ukládá povinnosti velitele zásahu a vymezuje problematiku sledování rizik a zakládá povinnost rizikům vhodným způsobem čelit. Specifickou oblastí taktiky vedení zásahu je problematika jištění hasičů na místě zásahu, které je nezbytné organizovat nebo zabezpečovat při celé řadě prováděných činností. Problematika taktiky jištění je dosud málo propagována a řeší se v rámci odborné přípravy jednotek PO pouze u konkrétních specifických činností (např. při práci ve výšce nebo v nebezpečné zóně při zásahu na nebezpečné látky). S ohledem na skutečnost, že jištění je poměrně důležitou součástí v řetězci bezpečnostních opatření přijímaných u mimořádných událostí, je nezbytné chápat proces jištění jako ucelenou samostatnou oblast taktiky.

Obecné definování procesu jištění u zásahu lze charakterizovat následovně:

„Jištěním se rozumí soubor organizačních a technických opatření směřujících k okamžité a předem připravené reakci na náhle vniklý nebezpečný stav na místě zásahu s cílem provedení efektivní záchrany zasahujících osob.“

Obrázek 1 Příklad poklesu "ostražitosti" jistící skupiny při jištění nebezpečné činnostiV zásadě lze říci, že do náhlého ohrožení se mohou v průběhu zásahu dostat jednotlivé osoby, ale také skupiny nebo celé jednotky. To závisí na druhu prováděné práce a charakteru místa zásahu se specifickými riziky. Potřeba jistit může nastat při mnoha činnostech, které nelze vždy předem dost dobře odhadnout. Specifická taktika jištění je popsána u již výše zmíněných činností, jejichž charakter se stále opakuje a ze své podstaty je vždy stejný. U dalších případů, u nichž se může velitel ocitnout třeba i jen jednou v kariéře, je třeba být připraven obecně a být srozuměn s podstatou taktiky jištění osob nebo jednotek. V praxi se při organizování jištění můžeme v mnoha případech setkat s celou řadou chyb. Dochází k chybám jak taktické, tak strategické povahy a chybně reagují velitelé i hasiči. Chyby jsou nejen na straně hasičů, kteří jistí, ale v řadě případů také na straně hasičů, kteří jsou jištěni. Organizace jištění je navýsost týmová práce a takto musí být chápána a především na místě zásahu nekompromisně vyžadována. Problematiku jištění najdeme v různé literatuře, zpravidla ve vztahu ke konkrétní činnosti (práce ve výškách, nebezpečné látky, zřícené budovy apod.). Problematiku jištění je však třeba popsat také obecně, neboť základní principy jištění a organizace této činnosti jsou založeny na stejných principech. Následující text si klade za cíl upozornit odbornou veřejnost na častá úskalí této velice důležité součásti taktiky.

Hasiči podceňují jištění – v čem jsou příčiny?

Obrázek 2 Naprosté selhání jištění zasahujících v nebezpečné zóněFakt, že hasiči podceňují problematiku jištění je znám každému, kdo občas přijede k místu mimořádné události a rozhlédne se „po bojišti“. Vidíte postávat hloučky hasičů z různých jednotek, ti kteří mají jistit, vedou rozhovor a ne zřídka i pokuřují. Málokdo z nich má jasnou představu co bude dělat, dojde-li k náhlé změně situace. Jen těžko domýšlet případné následky takového stavu. Podceňování má bezesporu své racionální důvody. Málokdy při podobných haváriích (ale i běžných dopravních nehodách) došlo ke vzniku požáru v průběhu zásahu. Rovněž nejsou příliš zkušenosti s tím, že by někdo zkolaboval v nebezpečné zóně nebo na místě zásahu. Nedostatek zkušeností vede ke značné nepozornosti hasičů, kteří mají jistit životy svých kolegů (obrázek 1). Odvracejí svou pozornost, opouštějí stanoviště, neznají svůj přesný úkol a podobně. Na obrázku 2 je zásah při havárii cisterny přepravující mythyl-methakrylát a n-butylmethakrylát (hořlavé látky). V případě vzniku požáru při práci v nebezpečné zóně by byly šance na přežití zasahujících minimální s ohledem na stav aktivace jistící skupiny. Vodní proud není pod účinným tlakem. Jistící skupina jej nemá pod kontrolou. V případě vzniku požáru jde doslova o každou sekundu a v uvedeném případě by trvalo desítky vteřin, než by byl k dispozici proud s potřebnou účinností (obdobné je to u obsluhy CAS).

Velitel odpovědný za jistící skupinu má několik možností jak tento nežádoucí stav minimalizovat. Základní pravidlo platné pro většinu hasičů zní: „Nemluvte na hasiče, jestliže se obléká do výstroje“. Další nutností je zabezpečit jistícím skupinám pravidelné střídání (každých 10 až 15 minut). Tím je vytvořen předpoklad udržení jejich potřebné koncentrace. Většina havárií patří do kategorie zásahů dlouhodobých a k tomu je zapotřebí přizpůsobovat také strategii jištění.

Obrázek 3 Osamělé skupině by v případě vzniku krizové situace byla pomoc organizována velmi neefektivně Ovšem ne zřídka se zapomíná na jištění nasazených hasičů také u požárů (obrázek 3). Vždy by měla být k dispozici předem instruovaná skupina (družstvo nebo jednotka podle velikosti a složitosti zásahu), jejímž úkolem je okamžitě zasáhnout k záchraně zasahujících hasičů. Náhlý kolaps stavebních konstrukcí nebo ztráta orientace hasičů mohou vyvolat fatální následky. Rychlá a předem připravená pomoc pak má rozhodující vliv na úspěšnost provedené záchrany.

Bezpečnostní brífinky

Bezpečnostní brífink organizuje velitel zásahu nebo velitel úseku (sektoru), v jehož odpovědnosti je organizace činností v nebezpečné zóně. Slouží k tomu, aby před zahájením rizikové činnosti byla všem dotčeným zasahujícím jasná dělba práce. Je naprosto neefektivní vysvětlovat hasičům jejich úkoly v době, kdy se např. oblékají do ochranných obleků. V tuto dobu se plně soustředí na dokonalé oblečení a zajištění tak své vlastní ochrany. Jestliže v tento čas velitel sděluje své záměry, málokdy hasičům utkví v paměti. Velitel pak jen sleduje, jak zasahující hasiči provádí zcela jiné úkony, než ty které jim sdělil. Tento aspekt je do jisté míry možné eliminovat dokonalým výcvikem hasičů. Jestliže mají činnosti jako je oblékání ochranných obleků zvládnuty jako návyk, pak mají disponibilní kapacitu (rozumovou) na vnímání dalších podnětů z okolí. Je to stejné jako při řízení motorového vozidla, kdy řidiči návyk umožňuje nepřemýšlet nad řazením rychlostních stupňů a jedná automaticky a většinou naprosto správně a spolehlivě. U řady činností, které hasiči provádějí, je „návyk“ nezbytností. Ovšem do jaké míry a v jakých činnostech je dosaženo kýženého výsledku vždy bude záviset na náročnosti velitelů „v době míru“, tedy na tom, jak kvalitně dokážou své lidi vycvičit a připravit na náročné zásahové situace (je na samostatné pojednání). Zasahujícím těsně před zahájením činnosti v nebezpečné zóně musí velitel na bezpečnostním brífinku:

→ Sdělit, jaký je úkol pro skupinu pracující v nebezpečné zóně. Někdy je vhodné zasahujícím jasně sdělit, co velitel považuje za splněný cíl (tzv. STOP kritérium), a to z toho důvodu, aby se hasiči nepohybovali v nebezpečné zóně déle, než je nezbytně nutné nebo i z důvodu návazností dalších prací.
→ Sdělit nouzové signály a cesty případného úniku z nebezpečné zóny, což je klíčová část instruktáže. Pokud není dopředu stanoveno na jaké signály a jak má kdo reagovat, dojde jen ke zmatku. Velitel musí bezpodmínečně sdělit hasičům, kteří jistí, kdy a jak provedou záchranný zákrok (podněty k zásahu mohou být někdy velmi individuální podle charakteru zásahu). Zasahující v nebezpečné zóně musí vědět kterým směrem se vydat do bezpečí (únikové cesty mohou být předem zajištěny vodními proudy apod., podle druhu rizika).
→ Vysvětlit všem zainteresovaným co a kdy bude vykonáno (například v jakém pořadí). V řadě případů se na zásahu podílejí nejen hasiči, ale i osoby zařazené do jednotky při poskytování osobní a věcné pomoci nebo členové dalších složek IZS. U nich nemusí být vypěstovány potřebné návyky na týmovou práci, a to ještě v podmínkách mimořádné události (např. jeřábníci, statici).

Velitel (nebo osoby, které se zapojují do bezpečnostního brífinku) si musí vždy zajistit zpětnou vazbu. V tomto případě by měli všichni nahlas zopakovat celý svůj úkol, včetně všech dalších zásad sdělených velitelem. Jedině tak má odpovědný velitel, ale i všichni zainteresovaní zasahující, jistotu, že všichni správně pochopili své role a vědí co a jak kdy vykonat.

Pro instruktáž je vhodné využít podpůrné prostředky, jako jsou nákresy a schémata činností nebo rozmístění techniky apod. Toto vše zvýší pravděpodobnost správného a efektivního provedení úkolu v rizikových podmínkách. Délka a rozsah brífinku musí být volen úměrně složitosti a rozsahu prováděných prací (předpokládaných činností).

^{---------------------------------------------------------------------------}

¹⁾ § 26 odst. 5 písm. a) a b) vyhlášky č. 247/2001 Sb., o organizaci a činnosti jednotek požární ochrany
 

plk. Ing. Oldřich VOLF, HZS Karlovarského kraje, foto por. Martin KASAL
 

Dnem 1. ledna 2011 nabyla účinnosti novela zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů, která, mimo jiných zásadních změn, legislativně zakotvila problematiku kritické infrastruktury. Vzhledem k tomu, že kritická infrastruktura včetně její ochrany svou povahou patří do oblasti zachování základních funkcí státu a ochrany obyvatelstva, stala se tímto okamžikem jednou ze stěžejních oblastí krizového řízení.

Zapracování problematiky kritické infrastruktury si vyžádalo podstatnou úpravu stávajícího znění krizového zákona v celé jeho šíři. Aby mohla být problematika kritické infrastruktury aplikovatelná, musely být upraveny některé stávající pojmy a vydefinovány pojmy nové. Byly jasně nastaveny vazby mezi krizovým řízením a kritickou infrastrukturou jak na národní, tak evropské úrovni, aby byl vytvořen ucelený systém. Kromě vymezení nových pojmů musela v krizovém zákoně s ohledem na zapracování problematiky kritické infrastruktury následovat i úprava kompetencí a povinností vlády, ministerstev a jiných ústředních správních úřadů a České národní banky v této oblasti, a musel být definován proces určování prvků kritické infrastruktury.

Postup určování prvků kritické infrastruktury

Na tomto místě je vhodné shrnout postup určování prvků kritické infrastruktury tak, jak byl legislativně nastaven a následně realizován. Předpokladem pro určení prvku kritické infrastruktury je splnění dvou základních podmínek, a to naplnění definice kritické infrastruktury a definice prvku kritické infrastruktury (viz krizový zákon) a aplikace průřezových a odvětvových kritérií (viz nařízení vlády č. 432/2010 Sb., o kritériích pro určení prvku kritické infrastruktury). Následně je třeba si uvědomit odlišnost určování v případě prvků, jejichž provozovatelem je organizační složka státu, a prvků, jejichž provozovatelem není organizační složka státu. V prvním případě ministerstva a jiné ústřední správní úřady a Česká národní banka zašlou návrhy prvků Ministerstvu vnitra (resp. Ministerstvu vnitra-generálnímu ředitelství HZS ČR), které z takto zaslaných podkladů zpracuje seznam. V dalším kroku jej předloží vládě, která usnesením rozhodne o prvcích kritické infrastruktury, jejichž provozovatelem je organizační složka státu.

V případě určování prvků kritické infrastruktury, jejichž provozovatelem není organizační složka státu, realizují rozhodující činnost příslušná ministerstva a jiné ústřední správní úřady a Česká národní banka. Tyto určí prvky opatřením obecné povahy a o tomto určení bez zbytečného odkladu informují Ministerstvo vnitra. V případě určování opatřením obecné povahy musí být dodržena ustanovení zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů. Opatření obecné povahy je právním institutem, který můžeme definovat jako zvláštní typ úkonu správního orgánu vůči neurčitému počtu dotčených osob. Postup určování dokresluje schéma.

Prvním krokem aplikace ustanovení krizového zákona ve vztahu k určování prvků kritické infrastruktury byla identifikace prvků evropské kritické infrastruktury v odvětvích energetika a doprava, v souladu s požadavky Směrnice Rady 2008/114/ES ze dne 8. prosince 2008 o určování a označování evropských kritických infrastruktur a o posouzení potřeby zvýšit jejich ochranu. V roce 2011 proběhla bilaterální jednání mezi Českou republikou a sousedními členskými státy Evropské unie, kdy na základě předložených návrhů bylo Ministerstvem průmyslu a obchodu, jako příslušným ústředním správním úřadem, v březnu 2011 určeno opatřením obecné povahy celkem osm prvků evropské kritické infrastruktury v odvětví energetika.

V odvětví doprava nebyl, v souladu s výsledky bilaterálních jednání, ze strany Ministerstva dopravy identifikován žádný prvek evropské kritické infrastruktury.

Ve druhé polovině roku 2011 proběhl proces určení prvků kritické infrastruktury, jejichž provozovatelem je organizační složka státu, tedy prvků kritické infrastruktury tzv. státních. Ministerstvu vnitra byly, v souladu s výše popsaným postupem, zaslány příslušnými úřady návrhy prvků kritické infrastruktury, na základě kterých byl vypracován seznam, který byl předložen vládě k projednání. Navržený seznam obsahoval 103 prvků ve třech odvětvích (veřejná správa, komunikační a informační systémy a nouzové služby) v gesci Ministerstva vnitra, Ministerstva práce a sociálních věcí, Ministerstva financí, Ministerstva životního prostředí, Národního bezpečnostního úřadu a Státního úřadu pro jadernou bezpečnost. Tento seznam byl vládou projednán a schválen dne 14. prosince 2011 přijatým usnesením č. 934 k určení prvků kritické infrastruktury, jejichž provozovatelem je organizační složka státu. Ministerstvo vnitra předpokládá vládě předkládat ke schválení aktualizovaný seznam podle potřeby, nejméně však jedenkrát za rok.

V případě určování prvků kritické infrastruktury, jejichž provozovatelem není organizační složka státu, realizovaly rozhodující činnost příslušná ministerstva a jiné ústřední správní úřady a Česká národní banka, kdy tyto orgány za dodržení ustanovení krizového zákona a správního řádu určily prvky kritické infrastruktury opatřením obecné povahy. Prvky kritické infrastruktury, jejichž provozovatelem není organizační složka státu, byly určeny v odvětvích:
→ energetika
►elektřina (zpracovatel opatření obecné povahy Ministerstvo průmyslu a obchodu; určeno 200 prvků),
►ropa a ropné produkty (zpracovatel opatření obecné povahy Správa státních hmotných rezerv; určeno 93 prvků),
→ vodní hospodářství (zpracovatel opatření obecné povahy Ministerstvo zemědělství; určeno 11 prvků),
→ doprava (zpracovatel opatření obecné povahy Ministerstvo dopravy; určeno 13 prvků),
→ komunikační a informační systémy
►technologické prvky pevné sítě elektronických komunikací (zpracovatel opatření obecné povahy Ministerstvo průmyslu a obchodu; určeno 719 prvků), 
►technologické prvky pro poštovní služby (zpracovatel opatření obecné povahy Ministerstvo průmyslu a obchodu; určeno 101 prvků)
→ finanční trh a měna (zpracovatel opatření obecné povahy Česká národní banka; určeno 74 prvků) a
→ nouzové služby (zpracovatel opatření obecné povahy Ministerstvo vnitra; určeno 19 prvků).

Obdobně jako proces určování prvků státních, je i proces určování prvků, jejichž provozovatelem není organizační složka státu, tedy prvků tzv. soukromých, procesem živým. Aktuálně určené prvky kritické infrastruktury mohou zanikat, nebo nové mohou vznikat.

Závěr

Na závěr je možné shrnout nejdůležitější čísla k dosud určeným prvkům kritické infrastruktury:
→ 103 prvků kritické infrastruktury, jejichž provozovatelem je organizační složka státu,
→ 1230 prvků kritické infrastruktury, jejichž provozovatelem není organizační složka státu,
→ celkem 1333 prvků kritické infrastruktury v sedmi odvětvích, jejichž provozovatelem je 152 subjektů kritické infrastruktury.

Pro úplnost je vhodné zmínit, že Ministerstvo vnitra zpracuje přehledy všech prvků kritické infrastruktury po jednotlivých krajích, pro potřeby HZS krajů, jako zpracovatelů krizových plánů krajů a krizových plánů obcí s rozšířenou působností. Tyto přehledy se stanou součástí uvedených krizových plánů v souladu s nařízením vlády č. 462/2000 Sb., k provedení § 27 odst. 8 a § 28 odst. 5 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů. S ohledem na to, že přehledy budou obsahovat bližší identifikaci prvku kritické infrastruktury, budou v některých odvětvích pravděpodobně zpracovány v režimu utajení podle jiného právního předpisu.

pplk. JUDr. Marika ROSINOVÁ, MV-generální ředitelství HZS ČR
 

Po loňské ostravské premiéře zavítal tentokrát společný republikový šampionát profesionálních a dobrovolných hasičů v požárním sportu do srdce Slovácka Uherského Hradiště.

Z hlediska sportovních výkonů a dosažených výsledků třídenní klání „kopírovalo“ mistrovství provázející rozmary počasí. Zahřmělo v podobě nového národního rekordu, zazářili někteří jednotlivci a týmy, dusno vládlo po některých pokusech, jasno v celkovém pořadí přinesla poslední disciplína, některá umístění byla jako blesk z čistého nebe, po rozjasněných ale i zamračených tvářích soutěžících občas stékaly proudy slz. To vše bylo umocněno bouřlivou diváckou kulisou a skvělou atmosférou, ke které výraznou měrou přispěl hlavní organizátor akce – HZS Zlínského kraje.

Titul okořeněný národním rekordem

Na startu XXXXI. mistrovství HZS ČR se představilo 14 družstev HZS krajů, doplněných o družstvo HZS podniku Správa železniční dopravní cesty, s.o. (HZSP SŽDC) a reprezentační výběr HaZS Slovenské republiky.

Všeobecně se očekával jasný scénář, o titul se utkají dva hlavní favorité - úřadující mistři republiky z HZS Moravskoslezského kraje (HZS MsK) a družstvo HZS Plzeňského kraje, na paty jim, po loňském výpadku, bude tvrdě šlapat ambiciózní tým HZS kraje Vysočina. Odborníci však ve svých tipech tak jednoznační nebyli. Mistrovský tým se musel obejít bez své „star“ Jakuba Pěkného, který na šampionátu již hájil barvy HZS Ústeckého kraje, plzeňští omladili tým a otázkou bylo, jak se družstvo vyrovná s tlakem psychicky. Vedle toho se dal očekávat atak skvělou připravenost signalizujícího družstva HZS Královéhradeckého kraje, znepříjemnit cestu na medailové stupně se chystalo vyhecované družstvo „domácího“ HZS Zlínského kraje.

Průběh a výsledky daly nakonec za pravdu spíše odborníkům. Titul s třešničkou na dortu v podobě nového národního rekordu v běhu na 4x 100 m s překážkami putuje opět do Ostravy, toužebného stříbra se dočkali na Vysočině, nespoutaná radost doprovázela převzetí bronzové medaile družstvem HZS Královéhradeckého kraje. Po letech na výsluní si tentokrát kalich hořkosti vypila „ekipa“ z Plzně, kterou zejména nezdar ve „štafetách“ odsunul těsně pod medailové stupně.

Po dvou disciplínách podle předpokladů

Stejně jako při své premiéře, bylo mistrovství odstartováno výstupem do 4. podlaží cvičné věže. Průběh disciplíny, která se uskutečnila na stanici HZS Zlínského kraje v Uherském Brodě, částečně ovlivňovaly dešťové přeháňky. I tak jsme byli svědky skvělých výkonů - první tři závodníci dosáhli exceletních časů pod 14 sekund, patnáctisekundovou hranici pokořilo 18 závodníků. V soutěži družstev zvítězil HZS MsK před týmy Plzně a Vysočiny. Čtvrtým místem poslal svou vizitku HZS Královéhradeckého kraje.

V dramatické soutěži jednotlivců pak Jakub Pěkný potvrdil, že mu „změna dresu“ nic neubrala na výkonnosti a zvítězil časem 13,63 s. Pro stříbro si, stejně jako v loňském roce, zalezl časem 13,68 s Kamil Bezruč, bronz patří českému rekordmanovi v této disciplíně Karlu Rylovi za čas 13,75 s (oba HZS MsK).

Sobotním slavnostním zahájením vstoupil šampionát do své víkendové části, která se odehrála v nádherném sportovním areálu Městského atletického stadionu v Uherském Hradišti.

Co dokáže udělat psychika, názorně prezentovali papíroví favorité v prvních pokusech první víkendové disciplíny – běhu na 100 m s překážkami. Exceloval pouze Jakub Pěkný časem 15,88 s. Jen pět závodníků se dokázalo dostat pod hranici 17 sekund, ostravští se tradičně nevyhnuli problémům na rozdělovači, plzeňští sázeli na jistotu, nejlepší závodník z Vysočiny se krčil v polovině třetí desítky výsledkové listiny.

Druhé pokusy však nabídly skvělou podívanou. ­Plzeňský Milan Netrval odsunul o jednu setinu sekundy na druhé místo Jakuba Pěkného, dvojnásobný mistr republiky v této disciplíně Pavel Krpec z HZS MsK bral za vynikající čas 15,95 s „pouze“ bronz.

Bitvu gigantů nakonec ve svůj prospěch rozhodl HZS MsK. Že to s útokem na medailové stupně v celkovém hodnocení myslí vážně, dokázalo ziskem třetího místa družstvo HZS Královéhradeckého kraje. Svoji slabou chvilku si naopak vybrali borci z Vysočiny, kterým patřilo až páté místo za skvělým týmem po medaili prahnoucích domácích.

Výsledky z „věží“ a „stovek“ rozhodly o mistrovském titulu ve dvojboji jednotlivců. Na pomyslný trůn se po roční odmlce vrátil suverénní Jakub Pěkný, stříbro a bronz putují do Ostravy zásluhou Karla Ryla a loňského vítěze dvojboje Pavla Krpce.

Chléb se lámal ve štafetách

Že o konečném pořadí rozhoduje poslední disciplína - požární útok, je známou pravdou. Tradicí vrcholového klání (a letošní šampionát byl toho opět důkazem) je však také skutečnost, že se chléb láme ve štafetovém běhu na 4x 100 m s překážkami.

Atraktivnosti této disciplíny z pohledu diváků určitě prospělo, že proti sobě nastoupila družstva největších favoritů na celkové vítězství – HZS MsK a Plzeňského kraje. Zda to prospělo psychice závodníků, vědí jen oni sami. V prvních pokusech, které nejlépe zvládli královéhradečtí, se obě štafety nevyvarovaly chyb na jednotlivých úsecích a dokonce se nedostaly pod šedesátisekundovou hranici. S napětím se proto očekával souboj „béčkových“ štafet. Ten jednoznačně vyzněl ve prospěch štafety HZS MsK, která časem 54,46 s vytvořila nový národní rekord, čímž družstvo udělalo rozhodný krok za obhajobou loňského titulu. Skvěle rozběhla závod i štafeta B HZS Plzeňského kraje, její poslední člen však „neuhasil“. Až desáté místo tak reprezentantům HZS Plzeňského kraje značně vzdálilo vidinu zisku mistrovského titulu a zároveň je vystavilo tlaku před finálovou disciplínou – požárním útokem. Po výsledcích štafetových běhů (2. HZS Královéhradeckého kraje, 3. HZS kraje Vysočina) bylo zřejmé, že byť Plzeň zpravidla na republikových šampionátech královské disciplíně vévodí, nemusí jí ani vítězství zaručovat medailové stupně v konečném pořadí. Po třech disciplínách totiž ztrácela na zatím největší překvapení šampionátu - družstvo HZS Královéhradeckého kraje, pět bodů, a tři body jí dělily od borců z Vysočiny, kteří tradičně požární útok „umí“.

O překvapení nebyla nouze

Tím největším v požárním útoku bylo nečekané vítězství HZS Ústeckého kraje, jehož družstvo jako jediné dosáhlo času pod 22 sekund (21,93 s). Druhým pak až páté místo HZS Plzeňského kraje, což po zisku stříbra pro HZS kraje Vysočina a šesté příčky pro HZS Královéhradeckého kraje znamenalo, že na západ Čech poputuje nepopulární bramborová medaile. Na nervovou soustavu svých skalních fanoušků „zabrnkalo“ v prvním pokusu také družstvo HZS MsK (špatné napojení proudnice na pravém proudu „vyneslo“ čas 33,95 s a odsunulo tým do spodních pater pořadí po prvním kole), aby je čtvrtým nejlepším časem ze druhého pokusu uvedlo do euforie z obhajoby titulu republikového šampióna.

Výsledky v požárním útoku nakonec rozhodly o tom, že HZS kraje Vysočina se v celkovém hodnocení konečně dočkal toužebné stříbrné medaile a HZS Královéhradeckého kraje se může pyšnit historicky první, ale určitě zaslouženou, medailí za třetí místo.

O překvapení a zvraty nebyla nouze ani na v pořadí již 59. mistrovství ČR sborů dobrovolných hasičů SH ČMS v požárním sportu, kterého se zúčastnily i reprezentace České hasičské jednoty a Moravské hasičské jednoty.

• VĚDA-VÝZKUM-ZKUŠEBNICTVÍ
Možnosti stanovení bodů výbušnosti hořlavých kapalin
kpt. Ing. Libor Ševčík, plk. Ing. Otto Dvořák, Ph.D.

• POZNATKY-ZKUŠENOSTI
Systém psychosociální péče a podpory lidem zasaženým mimořádnou událostí
kpt. PhDr. Eva Biedermannová, Erika Panenková

• ODBORNÝ VÝCVIK
Výcvik členů zařízení civilní ochrany ke zjišťování a označování nebezpečných oblastí
mjr. Ing. Václav Kopal