Časopis 112 ROČNÍK XI ČÍSLO 8/2012
V úvodu připomínáme výročí ničivých povodní, které postihly naši republiku v letech 1997 a 2002. V bloku POŽÁRNÍ OCHRANA analyzujeme zásahy na požáry lesních porostů, seznamujeme s alternativními možnostmi detekce požáru v památkově chráněných objektech a přinášíme závěry konference, která se uskutečnila v červnu na zámku Blatná, věnované problematice požární ochrany historických památek. V části IZS informujeme o nových typech stanovišť pro dekontaminaci osob a přinášíme ohlédnutí za mezinárodním cvičením kynologických týmů. Organizace ochrany obyvatelstva v Rumunsku a závěry dvou konferencí zaměřených na řešení havárií a rizik, které se uskutečnily v červnu v Helsinkách, tvoří hlavní náplň částí časopisu zaměřených na OCHRANU OBYVATELSTVA a KRIZOVÉ ŘÍZENÍ. V časopisu dále najdete rozsáhlý analytický materiál věnovaný aktuální problematice vícezdrojového financování bezpečnostního systému České republiky nebo poznatky z květnové mise českých hasičů v Afghánistánu.
- Nejzávažnější prověrka funkčnosti integrovaného záchranného systému
- Vícezdrojové financování bezpečnostního systému v proměnách historie
- Chraňme naše lesy před požáry!
- Nová stanoviště dekontaminace osob předána HZS krajů
- Mise českých hasičů v Afghánistánu
- V tištěné podobě časopisu ještě najdete
Letní měsíce většina z nás spojuje s představou krásně prožité dovolené, jejíž samozřejmou součástí je pobyt u vody a „chytání bronzu“. Příroda nám však v létě nepřipravuje jen chvíle radosti.
Téměř každoročně jsme v létě svědky vzpoury „živlů“ v podobě intenzivních bouřek, větrných smrští nebo přívalových dešťů. Jejich výskyt jsou meteorologové většinou schopni předpovědět, intenzitu a následky nikoli. To platí zejména v případě povodní, které pro Českou republiku představují největší přímé nebezpečí z přírodních katastrof a mohou být i příčinou závažných krizových situací, při nichž mohou vznikat nejen rozsáhlé materiální škody, ale rovněž ztráty na životech obyvatel postižených území, ekologické škody a devastace krajiny.
V letošním roce si připomínáme výročí dvou ničivých povodní, které postihly naši republiku v roce 1997 a v roce 2002. Obě se významně zapsaly do historie vzniku a činnosti nového Hasičského záchranného sboru ČR.
Nutnost legislativních změn
Obrovské objemy vody, pocházející zejména z extrémních vodních srážek na území Jeseníků, Beskyd a Orlických hor, zapříčinily devastaci rozsáhlých území Moravy a severozápadních Čech (postiženo bylo území 33 okresů, 538 obcí a měst). Na následky povodní zemřelo 60 osob a celkové materiální škody dosáhly 62,6 miliard Kč. V průběhu povodní bylo téměř 30 tisíc osob evakuováno a více než 26 000 osob zachráněno. K provádění záchranných a likvidačních prací bylo nasazeno 17 tisíc hasičů (z toho bylo více než 13 tisíc příslušníků jednotek sboru dobrovolných hasičů obcí). Při záchranných pracích tři hasiči zemřeli a 58 jich bylo zraněno.
Povodně v roce 1997 se staly impulzem pro analýzu stávající legislativy a následné vypracování a přijetí řady zákonů a prováděcích předpisů k nim s cílem sjednotit působnosti a pravomoci orgánů státní správy a orgánů územních samosprávných celků, práva a povinnosti právnických a podnikajících fyzických osob a v neposlední řadě fyzických osob (občanů) při řešení problematiky ochrany před povodněmi, ale také při přípravě na mimořádné události, při provádění záchranných a likvidačních prací a při ochraně obyvatelstva, stejně tak, jako při přípravě na krizové situace.
Tento proces vyvrcholil na přelomu tisíciletí, kdy byla rozšířena působnost Ministerstva vnitra o problematiku krizového řízení, civilního nouzového plánování, ochrany obyvatelstva a integrovaného záchranného systému. V souvislosti s tím byly Parlamentem České republiky projednány a schváleny nové zákony.
Nová právní úprava, která nabyla účinnosti dnem 1. ledna 2001, znamenala zásadní změnu v postavení, působnosti a organizaci Hasičského záchranného sboru České republiky.
Prověrka funkčnosti a akceschopnosti
Povodněmi v srpnu bylo zasaženo v různém rozsahu celkem 43 okresů v rámci deseti krajů. Zatopeno bylo celkem 99 měst, obcí a městských částí, voda částečně poškodila dalších 347 měst a obcí. Přímo nebo nepřímo bylo povodněmi dotčeno 15,5 % obyvatel České republiky. Živelní pohroma si vyžádala 17 lidských životů, složkami IZS bylo evakuováno 123 200 osob a bezprostředně zachráněno 3374 osob.
Při povodních bylo celkem nasazeno 24 200 hasičů, z toho 5100 příslušníků HZS ČR ze všech krajů (4000 příslušníků bezprostředně zasahujících a 1100 příslušníků, podílejících se na činnosti v operačním řízení, v krizových štábech a pro týlové zabezpečení, jako je logistika, zásobování, opravy apod.) a 19 100 dobrovolných hasičů a hasičů z HZS podniků. Jeden dobrovolný hasič při zásahu zemřel, zraněno bylo 136 hasičů, z toho 62 příslušníků HZS ČR.
Likvidace následků ničivých povodní reálně prověřila a prokázala připravenost a akceschopnost Hasičského záchranného sboru ČR, ale i funkčnost integrovaného záchranného systému při řešení mimořádných událostí spojených s rozsáhlými živelními pohromami.
red.