Časopis 112 ROČNÍK XI ČÍSLO 8/2012
V úvodu připomínáme výročí ničivých povodní, které postihly naši republiku v letech 1997 a 2002. V bloku POŽÁRNÍ OCHRANA analyzujeme zásahy na požáry lesních porostů, seznamujeme s alternativními možnostmi detekce požáru v památkově chráněných objektech a přinášíme závěry konference, která se uskutečnila v červnu na zámku Blatná, věnované problematice požární ochrany historických památek. V části IZS informujeme o nových typech stanovišť pro dekontaminaci osob a přinášíme ohlédnutí za mezinárodním cvičením kynologických týmů. Organizace ochrany obyvatelstva v Rumunsku a závěry dvou konferencí zaměřených na řešení havárií a rizik, které se uskutečnily v červnu v Helsinkách, tvoří hlavní náplň částí časopisu zaměřených na OCHRANU OBYVATELSTVA a KRIZOVÉ ŘÍZENÍ. V časopisu dále najdete rozsáhlý analytický materiál věnovaný aktuální problematice vícezdrojového financování bezpečnostního systému České republiky nebo poznatky z květnové mise českých hasičů v Afghánistánu.
Již podruhé se na stránkách našeho časopisu vracíme k letošním požárům lesních porostů. Důvodem je zejména skutečnost, že z hlediska statistiky lesních požárů patří tento rok k nejhorším za posledních deset let.
Strohá čísla hovoří o tom, že jen v 1. pololetí došlo k 1126 požárům lesů o celkové rozloze přesahující 581 ha. Při těchto požárech byly dvě osoby usmrceny a 28 jich bylo zraněno. Škoda byla vyčíslena na 44,5 milionů korun. Nevyčíslitelné a nenahraditelné jsou však škody způsobené přírodnímu prostředí. V mnoha případech byly tyto požáry zapříčiněny lidskou nedbalostí nebo neopatrností. To se bohužel týká také požárů způsobených vypalováním travnatých ploch a pálením listí.
K letos největšímu požáru lesa došlo v květnu poblíž města Bzenec v Jihomoravském kraji, kde více než 1500 hasičů z 208 jednotek PO bojovalo týden s ohnivým živlem. Podrobnou analýzu tohoto mimořádně náročného zásahu přinášíme níže.
Že problém lesních požárů se netýká jen České republiky dokladuje i následný příspěvek našeho polského dopisovatele.
Přáli bychom si, aby všechny články k této problematice, uveřejněné v posledních dvou číslech našeho časopisu, podnítily odbornou i laickou veřejnost k zamyšlení a ke hledání cest účinnější ochrany naší přírody před zničujícími požáry.
redakce
Požár lesa uhašen až po sedmi dnech
Dne 24. května 2012 v 15.58 hodin byl na krajské operační a informační středisko HZS Jihomoravského kraje (dále jen „KOPIS HZS JmK“) oznámen požár lesního porostu poblíž města Bzenec. Požár zpozoroval řidič lesní techniky, který zde svážel větve. Šlo o rozsáhlý požár, jehož likvidace trvala sedm dní, následný dohled nad místem požáru probíhal dalších osm dní.
Popis místa zásahu
Požárem zasažený les se nachází v katastrálním území města Bzenec, které je součástí Jihomoravského kraje, leží na území okresu Hodonín, ve správním obvodu obce s rozšířenou působností Kyjov. Orientačně se jedná o prostor mezi vojenskou střelnicí, rekreačním zařízením Littner a místní částí zvanou Strašilina. Správci zasaženého porostu jsou Lesy České republiky, s.p. (dále jen „Lesy ČR“), Lesní správa Strážnice, a VOP CZ, s.p., Šenov u Nového Jičína. Po lesnické stránce je podle pěstební bonity půdy tato oblast nejchudší v České republice, je tvořena písečnými dunami a říká se jí „Moravská Sahara“. Toto území má rozlohu 4500 ha a složením půdy je shodné s asijskou pouští Gobi. Zkušební vrty, které se v okolí oblasti prováděly asi před 25 lety, prokázaly 60 m mocnou vrstvu písku. V 19. století oblast dokonce postihovaly písečné bouře.
Hořel převážně borový porost od stáří několika let až po vzrostlé stromy staré 90 až 100 let. Vedení Lesů ČR odhaduje, že požár poškodil 30 000 m3 dřeva a zasáhl asi 160 ha.
Průběh zásahu
V 15.58 hodin byla na tísňovou linku KOPIS HZS JmK ohlášena hořící paseka o ploše 50 x 50 m. V 16.07 hodin se na místo požáru dostavila první jednotka PO. Hustý černý kouř z místa požáru byl viditelný na vzdálenost 15 až 20 km a vzhledem k písčitému, naprosto suchému terénu a silnému nárazovému větru se požár velmi rychle šířil. Z důvodu velkého rozsahu a lineární rychlosti šíření požáru byl k jeho likvidaci postupně vyhlášen v 16.24 hodin druhý, v 17.08 hodin třetí a v 18.07 hodin nejvyšší zvláštní stupeň požárního poplachu.
Přes obrovské nasazení hasičů (na místě zasahovalo současně až 250 hasičů) se požár podařilo lokalizovat teprve druhý den, tj. v pátek 25. května 2012 ve 20.45 hodin.
V průběhu druhého dne hašení požáru zažili mnozí hasiči mimořádně dramatické okamžiky, kdy se na několika místech, vlivem poryvů větru, proměnil pozemní požár v požár korunový a plameny sevřely část zasahujících jednotek PO.
V prvních dvou dnech zdolávání požáru se několikrát stalo, že hasiči museli na místě zásahu nechat natažené hadice a na poslední chvíli odjeli s požární technikou do bezpečné vzdálenosti.
Zásah řídil štáb velitele zásahu složený z vedoucích funkcionářů HZS JmK, velitelů stanic a odborných pracovníků jednotlivých územních odborů. Informace o situaci dostával štáb z průzkumu, který probíhal kontinuálně za využití terénních automobilů, motocyklu a vrtulníků. Do štábu bylo zařazeno mobilní operační středisko HZS JmK, které přímo na místě reagovalo na požadavky velitele zásahu, „kamenné KOPIS“ v Brně se věnovalo jiným událostem.
Místo zásahu bylo rozděleno do pěti úseků, z nich každý řídil jeden z velitelů stanic, jenž měl přidělené jednotky PO, které v první fázi pracovaly téměř nonstop, později byly střídány ve dvanáctihodinových intervalech.
Na pozemní hašení byly nasazeny desítky vodních proudů (hadice C, D a otočné proudnice), na dohašování ženijní nářadí a zádové postřikovače. Na hašení a letecký průzkum místa požáru byla využívána i letecká technika.
Na místě zasahovaly tři vrtulníky Policie ČR Letecké služby (dva k hašení - 364 shozů, třetí k průzkumu). Obrazová data z třetího vrtulníku byla přenášena na monitory umístěné v policejním monitorovacím vozidle, které bylo součástí štábu velitele zásahu. Dále zasahoval jeden vrtulník Armády ČR (60 shozů) a tři letouny Letecké hasičské služby z firem D-Flyght, spol. s r.o., SURMET, spol. s r.o. a AGRO AIR, spol. s.r.o. (105 shozů).
K hašení, provádění terénních úprav, průklestů a rozebírání hořících valů byl, kromě cisternových automobilových stříkaček, nasazen i požární tank, obrněný transportér v hasičské úpravě, automobilový bagr UDS Záchranného útvaru HZS ČR a speciální lesnický stroj Harvestor.
V průběhu celého zásahu byla poskytnuta první pomoc čtyřem lehce zraněným hasičům. Dva z nich se nadýchali toxických zplodin hoření, zdravotnická záchranná služba je převezla do nemocnice k ošetření, odkud byli druhý den propuštěni domů. Další dva hasiči utrpěli zranění rukou při provádění oprav zásahové techniky.
Týlové zabezpečení
Zásobování požární vodou bylo zajišťováno dálkovou dopravou vody. Jednak kyvadlovým způsobem z čerpacích stanovišť umístěných u podzemních hydrantů a v úpravně vody VaK Hodonín v Bzenci-Přívoze. Dále pak dálkovou dopravou vody hadicemi z řeky Moravy, kterou zajišťovala dvě velkoobjemová čerpadla, hadicové vedení bylo dlouhé přibližně 3 km. Zásobování pohonnými hmotami zajišťovaly tankovací cisterny, využity byly také přívěsné vozíky. Nepojízdná technika byla odtahována vyprošťovacím automobilem a odvážena tahačem na podvalníku.
Stravu a nápoje zasahujícím zajišťovali členové nestátních neziskových organizací zařazených ve skupině PANEL Jihomoravského kraje (Panel NNO JmK). Místo pro výdej stravy, odpočinek a hygienické zázemí bylo zřízeno v turistické základně Littner.
Ukončení zásahu
Požár byl zlikvidován 30. května 2012 v 10.00 hodin. Místo požáru bylo protokolárně předáno pracovníkům Lesů ČR. Vzhledem k tomu, že bylo nutné střežit celou plochu pro případné nové rozhoření skrytých ohnisek, uzavřel HZS JmK s ředitelstvím Lesů ČR smluvní vztah, na jehož základě prováděli hasiči požární dozor a monitorování spáleniště až do 7. června 2012.
Pro případný hasební zásah byla připravena osmičlenná jednotka PO s požární technikou a k okamžitému zprovoznění bylo v pohotovosti velkokapacitní čerpadlo pro dálkovou dopravu vody hadicemi z řeky Moravy.
Nasazené síly a prostředky
Na místě zásahu bylo nasazeno celkem 208 jednotek PO (194 jednotek z 11 krajů České republiky, 14 jednotek ze Slovenské republiky). Na hašení a další podpůrné činnosti byli v průběhu zásahu postupně nasazeni příslušníci z 19 stanic HZS JmK (celkem je na území kraje 26 stanic), ze 47 stanic HZS krajů Jihočeského, Královéhradeckého, Moravskoslezského, Olomouckého, Pardubického, Plzeňského, Středočeského, Zlínského, kraje Vysočina a hl. m. Prahy, dále příslušníci Školního a výcvikového zařízení HZS ČR, Záchranného útvaru HZS ČR, hasiči z vojenské hasičské jednotky Vyškov, členové 114 jednotek SDH obcí Jihomoravského kraje, členové 10 jednotek SDH obcí Zlínského kraje, profesionální a dobrovolní hasiči ze Slovenské republiky.
Příčina vzniku požáru
Příčina vzniku požáru je stále v šetření, jako pracovní verze jsou prověřovány různé formy nedbalosti (kouření, zakládání ohňů v přírodě, apod. ), úmyslné zapálení, hra dětí, technická závada na lesním stroji a vznícení od munice z blízké střelnice.
Následky požáru
Vedení Lesů ČR odhaduje, že požár u Bzence poškodil 30 000 m3 dřeva a zasáhl přibližně 160 hektarů. Porost bude obnoven do dvou let. Stromy, které při požáru neshořely, patrně odumřou a bude je nutné pokácet a odstranit. Pak bude možné zahájit výsadbu. Její hlavní část se uskuteční na jaře 2013. Pokud se potvrdí, že na 90 % porostu postiženého požárem stromy nepřežijí, bude nutné vysázet 1,5 milionu sazenic dřevin.
Z hlášení o požáru od majitelů pozemků byla vyčíslena následující škoda: Lesy ČR 27 314 738 Kč, VOP CZ, s.p., 369 950 Kč, Dřevo – Produkt SV, spol. s r.o., 32 273 Kč. Celková škoda byla vyčíslena částkou 27 716 961 Kč. V průběhu zásahu došlo k technickým poruchám na několika desítkách požárních automobilů, bylo poškozeno nebo zcela zničeno velké množství osobních ochranných pracovních prostředků a věcných prostředků požární ochrany. Celkové náklady na zásah, vyčíslené MV-generálním ředitelstvím HZS ČR, dosáhly částky téměř 13 milionů korun. Náklady na pohonné hmoty přesáhly částku 2,6 milionu korun. Škody v lese zmapovali i členové Českého klubu turistů. Podle vedoucího značkařského obvodu pro Hodonínsko požár poničil kolem šesti kilometrů značek turistické trasy.
Uchráněné hodnoty
K uchráněným hodnotám se žádný z majitelů pozemků nevyjádřil. Pokud vezmeme do úvahy celkovou rozlohu přibližně 4500 ha rozdělenou do tří revírů po přibližně 1500 ha, pak zásahem jednotek PO byl uchráněn minimálně zbytek revíru, ve kterém požár vznikl (ze severní strany ohraničen silnicí mezi Bzencem a Vracovem, z východní strany silnicí mezi Bzencem a Strážnicí, z jižní strany železnicí mezi Bzencem a Rohatcem, ze západní strany ohraničení není a navazuje na další sousední revír). Hodnota jednoho revíru je podle hrubého odhadu přibližně 400 milionů Kč, na základě tohoto odhadu byla zásahem jednotek PO uchráněna hodnota v rozsahu 400 až 800 milionů Kč.
Specifika zásahu
Na místě požáru u Bzence se vystřídalo přes 1500 hasičů a téměř 360 zásahových automobilů. K likvidaci požáru hasiči spotřebovali přibližně 21 tisíc m3 vody a téměř 6 t pěnidla.
Pozitiva
→ vyhlášení zvláštního stupně poplachu (soustředění dostatečného množství sil a prostředků),
→ postupné povolání a nasazení jednotek PO téměř z celého území JmK,
→ povolání jednotek HZS krajů z České republiky (samostatná, výborná práce),
→ postupné povolání a nasazení velitelů stanic HZS JmK (štáb, velitelé úseků),
→ spolupráce se zaměstnanci Lesů ČR a těžební společnosti Petra (orientace, kácení průseků),
→ zřízení mobilního operačního střediska HZS JmK v místě štábu velitele zásahu,
→ spolupráce s pracovníky MV-generálním ředitelstvím HZS ČR na místě zásahu (informace),
→ spolupráce s Panelem NNO JmK (zajištění stravy, nápojů),
→ spolupráce s místními představiteli (starostové, zástupci firem, občané),
→ nasazení CAS – lesních speciálů (nízká výška, výborné jízdní vlastnosti v terénu),
→ nasazení velkoobjemových čerpadel (dálková doprava vody hadicemi z řeky Moravy),
→ nasazení vrtulníků (hašení, průzkum, navádění jednotek PO),
→ nasazení terénního motocyklu (průzkum, navádění jednotek PO),
→ nasazení termokamer (vyhledávání skrytých ohnisek hoření),
→ nasazení UDS (rozebírání hořících valů - náspů tvořených kořeny, špičkami a větvemi stromů),
→ nasazení IDR-opakovače (pokrytí území digitálním radiovým signálem),
→ zřízení mobilní buňky Vodafone (pokrytí území signálem GSM),
→ využití zázemí v turistické základně Littner (štáb, kuchyň, jídelna, hygiena, lůžka),
→ minimální množství zraněných hasičů.
Negativa
→ složité podmínky pro zásah (sucho, nárazový vítr, brzy se setmělo),
→ rozsáhlá plocha požáru, složitý terén,
→ všudypřítomný písek (časté uvíznutí požární techniky na lesních cestách),
→ špatná orientace (chybějící mapy, sledovací systém, navádění),
→ „borová monokultura“ (velká rychlost šíření požáru, značný vývin zplodin hoření),
→ náhlé změny směru a síly větru (zasažení sil a prostředků požárem),
→ vzdálené vodní zdroje,
→ v první fázi zásahu špatné pokrytí signálem (RDST, GSM),
→ počáteční problémy:
nepřesně specifikované požadavky při vyžadování dalších jednotek PO,
nedostatečná komunikace s jednotkami PO,
pomalé zřízení sektorů a úseků,
váznoucí zásobování požární vodou,
zmatky ve výdeji stravy a nápojů,
komunikace mezi KOPIS HZS JmK, OPIS GŘ HZS ČR a médii,
dlouhé intervaly střídání nasazených sil a prostředků,
→ nedostatek CAS s jízdními vlastnostmi vhodnými pro nasazení v lese,
→ nedostatek terénních vozidel (osobní auta, pracovní čtyřkolky),
→ stáří a technický stav některých CAS jednotek SDH obcí,
→ nedostatečná odborná způsobilost některých jednotek PO (znalosti, vycvičenost, disciplína),
→ přítomnost „valů“ (do rozebrání přispívaly k šíření požáru),
→ nepodařilo se zcela uzavřít místo zásahu (pohyb civilních osob - reportérů),
→ absence kvalitně vybavené pojízdné autodílny s kvalifikovaným personálem,
→ jednotkám PO chybí ve výbavě některé věcné prostředky (dostatečné množství hadic D-25, termokamery, kvalitní kombinované proudnice, zádové postřikovače, motykosekery, osvětlovací balóny, apod.).
Na základě poznatků získaných v průběhu celého zásahu byla sestavena pracovní skupina, která provádí detailní hodnocení zásahu, jehož výsledkem budou mimo jiné náměty na zefektivnění řízení nasazených sil a prostředků u zásahu obdobného rozsahu a doplnění chybějících věcných prostředků do výbavy stanic HZS JmK.
Již nyní je zřejmé, že pokud bychom museli s takovým požárem bojovat v příštích letech, kdy vzhledem k drastickým škrtům v rozpočtu hrozí citelné omezení početních stavů hasičů i techniky, rozšířil by se požár na podstatně větší plochu a způsobil mnohem vyšší škody.
plk. Ing. Petr OHÁŇKA, mjr. Ing. Pavel TINKA, foto archiv HZS Jihomoravského kraje