Časopis 112 ROČNÍK XV ČÍSLO 9/2016

V části věnované POŽÁRNÍ OCHRANĚ se dočtete o zásahu hasičů z Olomouckého kraje u požáru tří hal, které sloužily k uskladňování použitého textilu. V pokračování článku uveřejněném v čísle 4/2016 se dozvíte, jak probíhalo experimentální měření povrchových teplot žárovek a zářivek. O prověření připravenosti záchranného týmu hasičů a zdravotníků na mezinárodním cvičení záchranných modulů „ModEx Austria 2016“ ve fiktivní zemi Modulistan, která byla postižena velkým zemětřesením, se dočtete v oblasti věnované IZS. Z oblasti OCHRANY OBYVATELSTVA přinášíme poznatky z odborného semináře „Boj se suchem a ekologickými zátěžemi“. O začátcích, průběhu a výsledcích fungování po dobu jednoho roku se dočtete v článku o Centru zdraví a bezpečí neboli Světě záchranářů. V INFORMACÍCH nezapomínáme na sport. Tentokrát z jiné oblasti, než jsme zvyklí. O přípravách na světový pohár v ledním hokeji a zejména o obdivu k práci hasičů jsme si povídali s kustodem týmu a jedním z hráčů hokejové reprezentace. 

V rámci projektu výzkumu, vývoje a inovací Ministerstva vnitra „Testování nových systémů hromadného měření radiojodu ve štítné žláze po havárii jaderně energetického zařízení“ uskutečnil Státní ústav radiační ochrany, v.v.i. (SÚRO) ve spolupráci s Hasičským záchranným sborem Jihočeského kraje (HZS JčK) cvičení skupiny specialistů radiační ochrany z Centrální laboratoře radiační monitorovací sítě České republiky zřízené SÚRO v Praze.

Cvičení bylo provedeno s podporou projektu Ministerstva vnitra VF20162016050.

Výchozí situace

V případě úniku radioaktivního jodu (131I) do životního prostředí po havárii jaderné elektrárny je nezbytné zabezpečit monitorování radioaktivního jodu ve štítné žláze u velkého počtu obyvatel. Potřeba je uznávána po havárii jaderné elektrárny v Černobylu a ve Fukušimě. V České republice zajišťuje toto monitorování SÚRO v Praze a jeho Centrální laboratoř radiační monitorovací sítě. Do monitorování lze zapojit také další odborná pracoviště vybavená nezbytnými přístroji, zejména pak pracoviště nukleární medicíny provádějící terapii onemocnění štítné žlázy jodem 131 (šest pracovišť v ČR).

Pro odhad dávky ve štítné žláze u populace je nezbytný monitorovací systém, který umožní proměření velkého počtu osob všech věkových kategorií. Nezbytnou součástí připravenosti k havarijní odezvě je testování schopností a kapacity složek radiační ochrany. Monitorování se neobejde bez spolupráce specializovaných složek radiační ochrany a vybraných složek integrovaného záchranného systému. Tato spolupráce poskytuje také prostor pro zaškolovací a testovací aktivity a pro výchovu populace v oblasti rizik.

Štítná žláza

Štítná žláza je endokrinní žláza laločnaté stavby umístěná na konci průdušnice. Funkčně se podílí na regulaci metabolismu produkcí hormonů. Tyto hormony ovlivňují spotřebu kyslíku, rychlost látkové výměny, růst a vývoj. Pro svou správnou funkci vyžaduje zásobení jodem. Při zamoření životního prostředí a potravin se proto radioaktivní jod ve štítné žláze koncentruje a je hlavní příčinou ozáření štítné žlázy. Pozorovaným důsledkem radioaktivního zamoření po havárii v Černobylu bylo zvýšení výskytu rakoviny štítné žlázy u dětí ozářených v útlém věku ve významně kontaminovaných oblastech Běloruska, Ruské federace a Ukrajiny. Při havárii ve Fukušimě se včasnou evakuací a dalšími opatřeními do značné míry podařilo vyšší dávce od radioaktivního jodu vyhnout (Wagner, V., Fukušima I poté, 2015).

Jedním z plánovaných opatření ochrany obyvatelstva, jehož cílem je zamezení kontaminace štítné žlázy radioaktivním jodem při havárii jaderné elektrárny, je jodová profylaxe, kdy se podáním stabilního jodu zablokuje další příjem radioaktivního jodu do štítné žlázy před příchodem mraku. Účinné je užití tablet jodidu draselného nejdříve několik hodin před příchodem kontaminovaného mraku. Účinnost podání profylaxe v řádu hodin po příjmu radioaktivního jodu významně klesá.

Průběh cvičení

Cvičení s námětem měření aktivity radioaktivního jodu ve štítné žláze u velkého počtu osob se uskutečnilo 4. května 2016 v prostorách HZS JčK (stanice České Budějovice). V úvodu byl figurantům z řad vysokoškolských studentů představen řešený projekt a vysvětlen smysl cvičení. Poté byli účastníci seznámeni s principem měřicího zařízení a měřením vnitřní kontaminace radioaktivním jodem po jeho uvolnění do životního prostředí v důsledku mimořádné radiační události v jaderné elektrárně. V rámci činnosti složek radiační ochrany při takové události provede skupina specialistů radiační ochrany vybavená spektrometrickým systémem JodDet hromadné měření radiojodu ve štítné žláze u vybrané skupiny obyvatelstva shromážděného na určeném místě.

Cvičení s laickými figuranty bylo zaměřeno na testování obsluhy a velikosti měřicí kapacity systému JodDet, zejména zjištění dosažitelného počtu měřených osob za určitý čas. Cvičilo se za přítomnosti pozorovatelů z HZS JčK, Státního úřadu pro jadernou bezpečnost a pedagogů vysoké školy.

Cílem cvičení bylo prověřit:

• reálný počet osob, které lze při zvolené délce jednoho měření proměřit za jednotku času,
• režim sledování funkčních parametrů systému JodDet při měření (funkce přístroje, pozadí),
• uživatelské vlastnosti systému, které mohou ovlivnit jeho kapacitu,
• časovou náročnost operací, ze kterých se nasazení skládá,
• způsob registrace osob k měření,
• práci s technickými prostředky registrace,
• ovládání měřicího zařízení,
• řízení průběhu měření,
• reakci na nežádoucí situace (výpadek elektrického proudu, porucha součásti zařízení).

 

Prostory určené ke cvičení byly rozděleny na dvě části. V první části se figuranti shromažďovali a přebírali svou „novou identitu“, která byla připravena na kartičkách s identifikačními údaji. Při cvičení se tak zajistila anonymita a nemusela se řešit ochrana osobních údajů figurantů. Druhá část prostoru byla upravena pro účely měření. Ve vstupní části bylo vytvořeno registrační stanoviště. V zadní části místnosti byly umístěny čtyři měřicí sondy a dvě měřicí sondy určené výhradně pro měření dětí do šesti let.

Registrační stanoviště obsluhovaly dvě osoby. Při registraci byly zohledňovány matky s dětmi, starší osoby a zdravotní stav osob, u kterých byl sběr dat proveden přednostně. Po zaevidování obdrželi figuranti čipovou kartu zajišťující přiřazení jejich údajů z registrace k výsledku měření uloženému v databázi. Měřicí zařízení bylo umístěno na stole. Figurant byl usazen na židli k bezprostřední blízkosti sondy, kde přiložil krk v oblasti štítné žlázy ke kolimátoru měřicího přístroje a vytrval po dvouminutovou dobu měření. Pro měření dospělých i dětí se využívají stejná zařízení s tím rozdílem, že pro děti jsou opatřena upraveným kolimátorem pro nastavení výšky přístroje. Měření dětí je obtížnější, protože je nutné udržet pozornost a setrvat v jedné nehybné poloze.

Proces měření byl přibližně po hodině přerušen simulovaným výpadkem elektrického proudu. SÚRO pro obnovení dodávky využilo svého náhradního zdroje elektrické energie. Registrační stanoviště a měřicí sondy tak byly bez obtíží opět uvedeny do provozu, čímž se podařilo s úspěchem procvičit reakci na možné nežádoucí situace.

Při cvičení se používaly také fantomy (modely krku z plastu) simulující kontaminaci štítné žlázy prostřednictvím radionuklidu 133Ba o aktivitě nižší, než je zprošťovací úroveň radionuklidu podle vyhlášky SÚJB č. 307/2002 Sb., o radiační ochraně, ve znění pozdějších předpisů. Jejich použitím se testovaly vlastnosti měřicího systému vyžadující naměření nenulových hodnot. Praktické vyzkoušení šesti měřicích stanovišť prokázalo kapacitu 130 měřených osob za hodinu, přičemž do měření byly zapojeny jako figuranti také děti v předškolním věku (8 %).

Popis vybavení

Systém provozovaný ve SÚRO pro hromadné monitorování radiojódu ve štítné žláze sestává z převozitelné sady šesti přenosných kolimovaných scintilačních spektrometrů záření gama, které jsou propojeny s řídicím a vyhodnocovacím softwarem.

Hardware a software zajišťují

• registraci osob pro měření,
• řízení procesu měření,
• vyhodnocení naměřeného spektra záření gama radioaktivního jodu,
• uložení a další zpracování výsledků.

Obsluha systému a řízení procesu monitorování vyžaduje nejméně tři školené osoby. Při předpokládané době měření dvě minuty je nejmenší detekovatelná aktivita radioaktivního jodu ve štítné žláze asi 100 Bq. Tato hodnota platí pro nezvýšené okolní pozadí.

Závěr

Přítomnost a chování laických figurantů vedla k situacím, na které je nutné pamatovat na úrovni metodiky pro organizaci měření. Pokud není měření přerušeno neočekávanou událostí nebo nejsou vyžadovány technologické přestávky (proměření změny pozadí, výrazná změna okolní teploty), je kapacita měřicího systému 100 osob za hodinu. Výsledky měření je nutné měřeným osobám sdělovat, komentovat je a předat následné instrukce. Tato činnost si vyžádá dalšího člena obsluhy.

Monitorování radioaktivního jodu ve štítné žláze po jeho havarijním uvolnění do životního prostředí musí být u velkého počtu osob prováděno na základě strategie vypracované s ohledem na cíle monitorování. Omezený čas na získání spolehlivých výsledků měření a zaneprázdnění specialistů v krizové situaci vyžadují použití efektivního monitorovacího systému. Součástí vývoje takového systému a zaškolení jeho obsluhy by mělo být cvičení a testování, které jsou také základem pro další úpravu strategie a nasazení monitorovacího systému.

plk. Mgr. Štěpán KAVAN, Ph.D.,
kpt. Mgr. Lenka NOVOTNÁ,
HZS Jihočeského kraje,
Ing. Pavel FOJTÍK, Státní úřad radiační
ochrany, v.v.i., foto Jan HELEBRANT

 

redakce@grh.izscr.cz

vytisknout  e-mailem  X Corp.   Facebook