Časopis 112 ROČNÍK XV ČÍSLO 9/2016
V části věnované POŽÁRNÍ OCHRANĚ se dočtete o zásahu hasičů z Olomouckého kraje u požáru tří hal, které sloužily k uskladňování použitého textilu. V pokračování článku uveřejněném v čísle 4/2016 se dozvíte, jak probíhalo experimentální měření povrchových teplot žárovek a zářivek. O prověření připravenosti záchranného týmu hasičů a zdravotníků na mezinárodním cvičení záchranných modulů „ModEx Austria 2016“ ve fiktivní zemi Modulistan, která byla postižena velkým zemětřesením, se dočtete v oblasti věnované IZS. Z oblasti OCHRANY OBYVATELSTVA přinášíme poznatky z odborného semináře „Boj se suchem a ekologickými zátěžemi“. O začátcích, průběhu a výsledcích fungování po dobu jednoho roku se dočtete v článku o Centru zdraví a bezpečí neboli Světě záchranářů. V INFORMACÍCH nezapomínáme na sport. Tentokrát z jiné oblasti, než jsme zvyklí. O přípravách na světový pohár v ledním hokeji a zejména o obdivu k práci hasičů jsme si povídali s kustodem týmu a jedním z hráčů hokejové reprezentace.
- OBSAH č. 9/2016 ROČNÍKU XV
- Požár skladu textilu
- Záchranný tým hasičů a zdravotníků na cvičení MODEX v Rakousku
- Česká humanitární pomoc Makedonii
- Mezinárodní česko-slovenský workshop chemických laboratoří
- Měření radioaktivního jodu ve štítné žláze
- Zdravé životní prostředí a kvalitní pitná voda
- Pro posluchače vysokých škol o bezpečnosti
- Jednání EISN v České republice
- Svět záchranářů vzdělává již rok
Státní fond životního prostředí ČR (SFŽP ČR) uspořádal odborný seminář Boj se suchem a ekologickými zátěžemi, který se uskutečnil v Praze, Brně i Ostravě. V budově Magistrátu hlavního města Prahy na Mariánském náměstí se tento seminář konal 27. července 2016. Účastníkům byly mimo jiné poskytnuty praktické informace o nabídce dotací z Národního programu Životní prostředí a Operačního programu Životní prostředí.
Národní program Životní prostředí má podpořit efektivní a šetrné využívání přírodních zdrojů, napravit negativní dopady lidské činnosti na životní prostředí, zmírnit dopady změny klimatu a pomáhat přizpůsobování obyvatel prostřednictvím environmentálního vzdělávání.
Cílem semináře bylo představit možnosti řešení současných problémů souvisejících s nedostatkem pitné vody, s odstraňováním nelegálních skládek odpadu a skladů nebezpečných látek, a také nabídnout pomoc při sanaci havarijních stavů.
V úvodní přednášce vysvětlil ředitel SFŽP ČR Ing. Petr Valdman, za jakých podmínek lze požádat o podporu při likvidaci ekologických škod nebo řešení nedostatku kvalitní pitné vody. Pro podrobnější informace odkázal na www.narodniprogramzp.cz nebo zelenou linku 800 260 500 a dotazy@sfzp.cz.
Likvidace ekologických zátěží
Mgr. Lukáš Čermák z Ministerstva životního prostředí hovořil o znečištěných lokalitách, z nichž se kontaminace šíří a představuje reálné ohrožení lidského zdraví nebo okolních ekosystémů. V případě, že existuje riziko vzniku havarijního stavu a situace vyžaduje akutní zásah, poskytne stát okamžitou odbornou i finanční pomoc na sanaci, která minimalizuje případné následky nebo odvrátí vznik ekologické havárie. Rychlý odvoz nebezpečného odpadu je levnější, než otálet a dopustit únik toxických látek do životního prostředí.
![Ing. Michal Slezák, Mgr. Lukáš Čermák, Ing. Petr Valdman](SCRIPT/ViewImage.aspx?physid=806776&docname=1609-24b.jpg)
Specifické jsou staré ekologické zátěže, u nichž nelze postihnout původce a vymáhat nápravu. Některé vznikaly v době, kdy ještě neexistovaly žádné právní normy upravující ochranu životního prostředí, ani nutnost opatření, jak předcházet znečisťování ovzduší, vody, půdy a nadměrnému vytváření odpadů. Příkladem je odstraňování starých ekologických škod způsobených pobytem bývalých sovětských vojsk na našem území, a to přibližně v 60 lokalitách. Hlavní ekologickou zátěží bylo znečištění podzemních vod (ropné uhlovodíky, chlorované uhlovodíky, ale také polychlorované bifenyly, těžké kovy a další toxické látky). Sanační práce na místech bývalých základen byly zahájeny v roce 1991 a měly by být dokončeny v letošním roce. Dalším místem, kde bylo nutné realizovat sanační opatření, je bývalá textilní továrna Vitka Brněnec na Svitavsku, původně koncentrační tábor nacisty Oscara Schindlera, v němž se odehrávalo závěrečné dějství podle pravdy sepsaného příběhu, který byl později natočen jako slavný film Schindlerův seznam. Textilka v 90. letech 20. století ze dne na den zkrachovala a zbyly jen nebezpečné trosky se spoustou chemikálií ohrožující životní prostředí. V laboratořích, v nichž se vyvíjely nové tkaniny, byly skladovány řady nebezpečných chemických látek, které musely být odborně zlikvidovány. Odvezlo se jich z areálu na 30 tun. V Boru u Skutče na Chrudimsku se recyklovaly pneumatiky a staré televizory. V roce 2006 provozovna ukončila činnost a Česká inspekce životního prostředí s majitelem řešila porušení zákona o odpadech. Po hasebním zásahu obrovského požáru skládky pneumatik v roce 2011, který trval osm dní, zůstalo velké množství vyhořelých pneumatik. I tato lokalita byla odborně vyčištěna. Podobně tomu bylo v Arnolticích na Liberecku, kde opakovaně hořel v roce 2012 odpad navážený z Německa (rozřezané autosedačky, které u nás měly být recyklovány). Po sanaci výsledky screeningu půdy potvrdily, že lokalita může být i zemědělsky využívána. Problémy nastaly také po ukončení provozu na výrobu jedlých olejů v olejně Lovosice na Litoměřicku. Smíchané chemikálie v různých množstvích a koncentracích, často v neoznačených a zkorodovaných nádobách několik let vytékaly, a jsou velkým nebezpečím pro zdraví obyvatel žijících v okolí areálu. Rozsáhlé laboratoře, kde bylo velké množství zejména arzeniku, byly vyklizeny, chemikálie se třídí a odvážejí. Některé se musejí z nevyhovujících obalů pro přepravu přebalovat a budou odstraněny ve spalovně, cementárně, energeticky i jinak využity apod. V objektu bývalého JZD Lhenice na Prachaticku byl původně sklad chemikálií, především pesticidů a herbicidů pro výrobu zemědělských hnojiv, později se do skladu navážel odpad s obsahem polychlorovaných bifenylů. Ten měla likvidovat firma, která však nedostala ke zpracování nebezpečných látek povolení, ale přesto rozšiřovala kapacitu provozních technologií, než lokalitu definitivně opustila. V současné době situace s kontaminovaným odpadem (kyselina chlorovodíková, kyanidové soli), který se nachází i v okolí skladu v sudech a kontejnerech, vyžaduje akutní řešení.
Existují však také ekologické zátěže, jako důsledek nezvládnuté nedávné podnikatelské činnosti. Stává se, že se zastaví výroba, zaměstnanci ze dne na den odejdou, přitom vedení podniku nekomunikuje s úřady. Zařízení většinou rozkradou sběrači kovů a náklady na likvidaci trosek jsou nevymahatelné. Stát dosud nemá v těchto případech efektivní nástroje, kterými by bránil poškození životního prostředí a ohrožení zdraví obyvatel v okolí. Odborníci z Ministerstva životního prostředí zpracují na základě požadavku představitelů daného kraje projektovou dokumentaci na asanaci lokality.
Zdroje pitné vody
![Ing. Alena Kozlová](SCRIPT/ViewImage.aspx?physid=806774&docname=1609-24a.jpg)
Na území České republiky jsme odkázáni pouze na takové množství vody, které spadne ve formě srážek. Velmi důležité pro půdu, podzemní vody i pro stav vodních toků jsou sněhové srážky, kterých v posledních letech bylo poměrně málo. Velké množství vody řekami odteče, některé regiony mají nižší schopnost jímat vodu nebo tam méně prší, a proto jsou na tom se zásobami podzemní vody hůře, zejména na jižní Moravě a v podhůří Beskyd, ale také v části Českomoravské vrchoviny (Hlinsko, Pelhřimov, Třebíč, Žďár nad Sázavou) a ve středních Čechách na Rakovnicku, Benešovsku a Kutnohorsku. Nejlépe je na tom se zásobami podzemních vod oblast mezi Litoměřicemi a Českou Lípou. Průměrná denní spotřeba vody na osobu v roce 2015 byla v Praze 106 litrů, v ostatních regionech České republiky se uvádí spotřeba v průměru 90 litrů na den. Při hospodaření s pitnou vodou bychom měli do budoucna uvažovat, že není nutné používat v domácnostech pitnou vodu na splachování, praní, zalévání nebo údržbu obydlí, natož s ní plýtvat v průmyslové výrobě.
Ing. Michal Slezák ze SFŽP ČR uvedl, že v souvislosti s ubýváním podzemních vod a jejich znečištěním v některých oblastech stát podporuje průzkum, posílení a budování zdrojů pitné vody tam, kde je jí nedostatek nebo je pitná voda dodávána v některých ukazatelích v neodpovídající jakosti. Realizuje technické práce (vrty do podzemních zdrojů) pro rozšíření možností zásobování obyvatelstva, zajišťuje úpravy pro napojení zdroje na stávající rozvod pitné vody, vyhledání a vystrojení nových využitelných podzemních zdrojů a případně vytvoření nového veřejně přístupného odběrového místa.
Ing. Alena Kozlová ze SFŽP ČR referovala o monitoringu jakosti a množství podzemních vod. V případě poklesu spodní vody vodohospodáři zajišťují vodu ze záložních zdrojů. Zabývala se rovněž preventivním opatřením při ochraně pitné vody v době povodní a zkvalitňováním čištění odpadních vod. Dotace jsou určeny pro napojení nových odběratelů pitné vody, pro zlepšení její kvality a navýšení množství, například rekonstrukcí úpravny vody nebo vybudováním nového přivaděče. Podpora preferuje především efektivní využívání vodních zásob.
Mgr. Zuzana CIKHARTOVÁ,
foto autorka