POŽÁRNÍ OCHRANA

Požár skladu textilu,
s. 4
Ze svodek,
s. 7
Experimentální měření povrchových teplot halogenových svítidel, žárovek a zářivek  2,
s. 8

INTEGROVANÝ ZÁCHRANNÝ SYSTÉM

Záchranný tým hasičů a zdravotníků na cvičení MODEX v Rakousku,
s. 11
Česká humanitární pomoc Makedonii,
s. 12

OCHRANA OBYVATELSTVA A KRIZOVÉ ŘÍZENÍ

Mezinárodní česko­‑slovenský workshop chemických laboratoří,
s. 13
Příprava pracovníků krizového řízení v Libereckém kraji,
s. 14
Moravskoslezský kraj se připravoval na případný nedostatek vody,
s. 16
Radiační monitoring při mimořádných situacích RADTECH 3000,
s. 19
Měření radioaktivního jodu ve štítné žláze,
s. 22
Zdravé životní prostředí a kvalitní pitná voda,
s. 24
Pro posluchače vysokých škol o bezpečnosti,
s. 25
Jednání EISN v České republice,
s. 27
Místní bezpečnostní projekt vysokoškolských studentů,
s. 28
Svět záchranářů vzdělává již rok,
s. 30

INFORMACE

Obdivujeme statečnost všech hasičů,
s. 32

Dne 25. června 2016 zasahovali hasiči z Olomouckého kraje u rozsáhlého požáru tří hal, které sloužily k uskladňování použitého textilu. Přes veškerou snahu zasahujících hasičů došlo k velkým škodám na majetku. Na místě zasahovalo téměř 130 profesionálních a dobrovolných hasičů z Olomouckého a Moravskoslezského kraje.

Popis objektu

Sklad v plamenech

Areál společnosti ETCIMEX, s.r.o., se nachází v Olomouci, v místní části Bělidla, v ulici Matěje z Janova 264/21. Objekt tvořily tři skladovací haly o celkové ploše přibližně 2900 m2 (konstrukce ocelová, smíšená, s místy vyzděnými svislými konstrukcemi) a zděná administrativní budova. Všechny budovy byly jednopodlažní.

Průběh zásahu

Požár byl ohlášen na tísňovou linku krajského operačního a informačního střediska HZS Olomouckého kraje 25. června 2016 v 00.34 hodin. Na místo události byly vyslány jednotky PO prvního stupně požárního poplachového plánu, a to dvě CAS 24 a CAS 30 ze stanice Olomouc, jednotka SDH města Olomouc s CAS 8 a DA a jednotka SDH obce Velká Bystřice s CAS 32 a DA.
Po příjezdu první jednotky bylo zjištěno, že požár zasáhl střešní konstrukce všech tří skladovacích hal. Jednotka ze stanice Olomouc nasadila dva útočné proudy C 52 ze severovýchodní strany areálu a další dva útočné proudy C 52 z protilehlé strany. Zásobování vodou zajišťovaly jednotky SDH obcí.
Vzhledem k rozsahu požáru povolal velitel zásahu (VZ) další techniku, a to CAS 25 a AZ 39 ze stanice Olomouc. Z koše AZ 39 byl nasazen další proud C 52 z jihozápadní strany areálu. Požár sílil a postupoval směrem k místu, kde byla ustavena zasahující technika.

Únik plynu urychlil šíření požáru

Při zásahu

Pod stropem skladovací haly č. 3 bylo umístěno vedení zemního plynu, které jej rozvádělo i do ostatních hal. Z tohoto vedení docházelo k masivnímu úniku plynu, což přispívalo k rychlému šíření požáru po střešních konstrukcích a uvnitř objektů. Hasiči se pokoušeli plyn uzavřít, ale ve vysoké trávě a vzrostlých keřích v okolí se jim nepodařilo nalézt uzávěr plynu. Přívod plynu uzavřeli až zaměstnanci distribuce plynu, které VZ povolal. Ve spolupráci s majitelem objektu hasiči prokazatelně odpojili přívod elektrické energie v celém areálu.
Vzhledem k velmi intenzivnímu tepelnému toku po celém obvodu požáru byla požární technika v průběhu prvních desítek minut zásahu několikrát přemisťována, aby nedošlo k jejímu poškození. Bylo také nutné časté střídání zasahujících hasičů a dostatečné množství ochranných nápojů.
Z důvodu velkého množství uskladněného hořlavého materiálu docházelo k velmi rychlému šíření požáru. V 00.59 hodin vyhlásil VZ druhý stupeň požárního poplachového plánu a na místo zásahu se postupně dostavily další síly a prostředky - jednotka ze stanice Šternberk s CAS 25, jednotky SDH obcí Bohuňovice s CAS 25, Hlubočky s CAS 32 a CAS 20, Dolany s CAS 25 a CAS 20 a Velký Týnec s CAS 32.

Kyvadlová doprava vody

Z venkovního plechového přístřešku umístěného u haly č. 3 vynesli hasiči deset tlakových lahví s propan­ butanem a požár hasili po celém jeho obvodu. Z důvodu zajištění dodávky velkého množství hasební vody bylo zřízeno odběrné místo pro doplňování CAS u místního obchodního centra a byla zahájena kyvadlová doprava vody, která byla zajišťována několika jednotkami SDH obcí. Požár se však i nadále nedařilo lokalizovat, proto VZ rozhodl o soustředění veškerých sil a prostředků na ochranu okolních objektů sousedících s objekty společnosti ETCIMEX, s.r.o. V 01.25 hodin došlo ke zřícení haly č. 1.
Na místo zásahu se dostavil řídící důstojník ÚO Olomouc, který rozhodl o vyhlášení 3. stupně požárního poplachového plánu. Krajské operační a informační středisko HZS Olomouckého kraje vyslalo na místo zásahu jednotku SDH obce Bělkovice­ Lašťany s CAS 25 a DA a dále jednotky SDH obcí Senice na Hané a Dub nad Moravou, obě s CAS 32. Dále byla na místo zásahu povolána jednotka ze stanice Přerov s AP 27.

Zřícení střešních konstrukcí

V akci

Požár postupně oslabil veškeré střešní konstrukce skladovacích hal a přibližně ve 02.10 hodin došlo k postupnému sesunutí haly č. 2 a o půl hodiny později i konstrukce haly č. 3. Oheň se rozšířil i na vnitřní prostory administrativní budovy a na jeho hašení byly nasazeny další tři proudy C 52.
Na místo zásahu se dostavil krajský řídící důstojník a ředitel HZS Olomouckého kraje a ve 03.05 hodin byl zřízen štáb velitele zásahu (ŠVZ). Místo zásahu bylo rozděleno na tři úseky. Po rozdělení úkolů na jednotlivých úsecích zaujaly jednotky defenzivní postavení s cílem zabránit rozšíření požáru mimo areál firmy ETCIMEX, s.r.o. Tento cíl se efektivní požární obranou podařil splnit.
V 05.22 hodin byl požár lokalizován. I nadále však docházelo k intenzivnímu hoření skladovaného materiálu, proto VZ rozhodl ponechat dosavadní způsob nasazení sil a prostředků až do 06.00 hodin, kdy zhodnotil situaci. Na místo zásahu povolal jednotku Chemické laboratoře z Frenštátu pod Radhoštěm, která zahájila monitoring okolí místa požáru, s cílem vyhodnotit míru znečištění ovzduší a ohrožení obyvatel města Olomouce. Zvýšená koncentrace nebezpečných látek v ovzduší nebyla zjištěna.

Efektivní požární útok ze tří stran

Po zhodnocení situace rozhodl VZ o zahájení intenzivního hašení požáru ze tří stran jedním proudem C 52 z AZ 30, jedním proudem C 52 z AP 27 a lafetovou proudnicí z CAS 30. Ostatní jednotky PO je zásobovaly vodou. Pro zajištění dostatečného množství hasební vody rozhodl VZ o zřízení dalšího stanoviště CAS provádějícího kyvadlovou dopravu vody. Na místo zásahu byly proto povolány jednotky SDH města Olomouc z městských částí Droždín, Chomoutov a Topolany. U jedné CAS došlo k poruše čerpadla, proto byla na místo povolána jednotka ze stanice Litovel s CAS 32. Masivní třístranný požární útok byl efektivní a došlo k výraznému útlumu požáru. Zborcená nestabilní ocelová konstrukce haly č. 3 však znemožňovala efektivní hašení, a byla proto ponechána ke kontrolovanému vyhoření za dohledu zasahujících hasičů, nasazených na střeše sousedícího objektu AŽD, s.r.o. Z důvodu zřícení všech tří hal včetně jejich štítových zdí a střešních konstrukcí směrem dovnitř objektů byla na místo zásahu povolána jednotka Záchranného útvaru HZS ČR s UDS (univerzální dokončovací stroj), která byla nasazena k prohrabávání sutin a hromad lisovaného textilu, což jednotkám PO umožnilo efektivnější dohašování požáru.

Likvidace požáru

Únik plynu urychlil šíření požáru

V poledních hodinách intenzita hoření klesla natolik, že mohl být zrušen třetí a posléze i druhý úsek, a bylo tak možné vystřídat a zredukovat počet zasahujících jednotek PO.
Na místo zásahu byly povolány ke střídání čtyři jednotky SDH obcí Horka nad Moravou s CAS 32, Doloplazy s CAS 32, Velký Újezd s CAS 25 a Tršice s CAS 32 a ostatní doposud nasazené jednotky (mimo jednotku ze stanice Olomouc) byly odeslány zpět na své základny. Toto nasazení sil a prostředků bylo ponecháno až do 17.00 hodin, kdy byly s UDS rozhrabány všechny hromady textilu v prostoru zborcených hal č. 1 a č. 2, a požár v nich byl zlikvidován.
Dále bylo rozhodnuto o zrušení stanovišť pro doplňování vody a o ukončení činnosti ŠVZ. Většina zasahujících jednotek (včetně techniky Záchranného útvaru HZS ČR) byla odeslána zpět na své základny. Na místě zůstala pouze CAS 24 ze stanice Olomouc a nově povolaná jednotka SDH obce Třebčín s CAS 25. V hale č. 3 probíhalo i nadále kontrolované dohořívání uskladněného materiálu. Jednotky PO střežily místo zásahu a občas dohašovaly drobná ohniska požáru až do ranních hodin následujícího dne.
V neděli 26. června 2016 ráno byla jednotka SDH obce Třebčín odeslána zpět na základnu a jednotka ze stanice Olomouc byla vystřídána novými příslušníky, kteří pokračovali ve střežení místa zásahu. Dne 27. června 2016 v 08.00 hodin ohlásil VZ likvidaci požáru a místo zásahu protokolárně předal majiteli.

Příčina vzniku požáru

Hašení se zúčastnilo 22 profesionálních a dobrovolných jednotek PO

Složitá situace dovolila vlastní ohledání místa zásahu až 29. června 2016. Nejprve bylo nutné dohasit těžko přístupná skrytá ohniska požáru a postupně rozkrýt předpokládané ohnisko požáru v zadní části skladu textilu, kde odvedli kvalitní práci příslušníci ze Záchranného útvaru HZS ČR. Těžká technika byla prostřednictvím KOPIS Olomouckého kraje na místo zásahu znovu povolána. Předmětné ohnisko požáru bylo vyhodnoceno na základě záznamů kamer umístěných uvnitř haly. Kamerové záznamy sice nepokrývaly celý prostor haly, ale značně usnadnily určení ohniska požáru. Ohledání provedli příslušníci oddělení zjišťování příčin vzniku požáru HZS Olomouckého kraje ve spolupráci s Policií ČR (Krajské ředitelství Policie Olomouckého kraje - odbor obecné kriminality SKPV), OKTE (elektro, chemik), psovod se psem na vyhledávání akcelerantů, odborníci z Technického ústavu požární ochrany Praha a příslušníci z úseku zjišťování příčin vzniku požáru MV­ generálního ředtelství HZS ČR. Ohraničeno bylo místo o rozměrech zhruba 10 x 5 m. V tomto místě se nacházely regály podél stěny, na kterých byly před požárem uloženy pytle s textilem, v rohu skladu byl elektrický rozvaděč a další klece s textilem. Další pytle byly volně uloženy v prostoru. Zhruba 1,5 m od rozvaděče se nacházela nepoužívaná třídílná vrata. Právě v tomto prostoru u vrat bylo psem na vyhledávání akcelerantů označeno několik stop, které byly chemikem odebrány k expertize. Předmětný rozvaděč vykazoval známky vnějšího působení požáru, bližší zkoumání je v gesci OKTE elektro a TÚPO Praha. Jiné možné iniciační zdroje se na místě ohniska požáru nenacházely.
Vzhledem k tomu, že v současné době je případ nadále v šetření Policie ČR a HZS Olomouckého kraje, nelze sdělit bližší informace ke konkrétní příčině vzniku požáru.

Specifika zásahu

Pozitiva

• dobře zvolená taktika zásahu,
• vysoké nasazení příslušníků HZS Olomouckého a Moravskoslezského kraje a všech členů jednotek SDH obcí,
• dobrá spolupráce HZS ČR a jednotek SDH obcí,
• nadstandardní spolupráce s Policií ČR, s městskou policií, s Chemickou laboratoří HZS Moravskoslezského kraje a se Záchranným útvarem HZS ČR,
• účinná činnost ŠVZ ve velitelsko­ spojovém vozidle,
• příznivé povětrnostní podmínky – nedocházelo k šíření požáru vlivem silného větru ani jiných povětrnostních okolností,
• nedošlo ke ztrátám na životech obyvatel ani zasahujících hasičů,
• dostatečné technické vybavení jednotek SDH obcí (CAS),
• využití kamerového záznamu pro zjištění příčin požáru.

Negativa

• drobné zranění člena jednotky SDH obce – opařenina na krku byla ošetřena na lékařské pohotovosti,
• neexistující dokumentace zdolávání požáru areálu společnosti,
• velké množství hořlavého materiálu – balíky slisovaného textilu,
• spotřeba velkého množství hasební vody – 1338 m3,
• nemožnost efektivního hašení zborcené haly č. 3,
• vysoké teploty v okolí místa zásahu,
• velký vývin zplodin hoření a s tím související potřeba použití velkého množství dýchacích přístrojů.
  
   

Síly a prostředky

Hašení a následné dohlídky nad místem požáru se zúčastnilo celkem 22 profesionálních a dobrovolných jednotek PO. Dalších 20 hodin na místě zásahu pracovali příslušníci ze Záchranného útvaru HZS ČR, kteří s těžkou technikou odstranili spadlou konstrukci největší haly (hala č. 3), a tím umožnili prohledání prostor za účelem vyloučení možných ztrát na životech.

mjr. Ing. Arnošt LENOCH, kpt. Ing. Jiří OSYKA,
ppor. Ing. Pavel Thin, kpt. Ing. Jakub BARTL,
foto archiv HZS Olomouckého kraje

Český tým AMP po roce prověřil svoji připravenost na mezinárodním cvičení záchranných modulů „ModEx Austria 2016“, které se konalo ve dnech 8. až 11. června 2016 v rakouském Tritolwerku a přilehlém okolí.

Námět

Fiktivní země Modulistan byla postižena velkým zemětřesením, které si ve spojitosti s rozsáhlými povodněmi vyžádalo velký počet zraněných osob, sesuvů půdy a zborcených budov. Modulistan požádal o mezinárodní pomoc přes Evropské centrum pro odezvu na mimořádné události Evropské unie (ERCC). Česká republika nabídla postižené zemi zdravotnickou jednotku.

Český tým – modul AMP

Ošetření pacienta

Hlavním organizátorem cvičení bylo konsorcium států, vedené německou organizací Johanitů. Konsorcium bylo dále složené z finské agentury pro krizové situace, italským ředitelstvím civilní ochrany a rakouským ředitelstvím civilní ochrany. Česká republika se rozhodla cvičení účastnit s modulem Předsunutá zdravotnická jednotka (AMP - z anglického Advanced medical post). Mimo České republiky se cvičení dále účastnily USAR týmy z Bulharska, Rakouska a Slovinska a mezinárodní jednotka z projektu pro posuzování stability budov „Matilda“ tvořená Italy, Slovinci a Chorvaty.

Modul AMP je tvořen z příslušníků Hasičského záchranného sboru hlavního města Prahy a zdravotnického personálu Fakultní nemocnice v Brně. Tento tým, který měsíc působil v Nepálu po ničivém zemětřesení v roce 2015, si tak prověřil svoji připravenost být nasazen a pomáhat postiženým lidem při katastrofách v různých částech světa. Modul čítá 38 osob, z toho 9 lékařů, 14 sester a 15 hasičů, kteří zajišťují management a logistickou část týmu. Materiál jednotky může být přepravován letecky nebo dvěma nákladními vozidly s přívěsem a autobusem pro přepravu členů týmů. Tento tým je připraven zasahovat do 10 hodin od aktivace modulu.

Aktivace modulu

Přijetí nabízené pomoci republikou Modulistan znamenalo aktivování modulu AMP, který se začal připravovat a po připravení osob a veškerého materiálu se vydal na pomoc. Po příjezdu na místo následovaly nezbytné formality jako pasová kontrola a celní náležitosti. Zdravotní modul je v tomto ohledu velmi specifický, vzhledem ke skladbě materiálu a celním pravidlům. Další specifika nastala po příjezdu na místo, kde měl český tým působit. Stále probíhala jednání s představiteli Ministerstva zdravotnictví Modulistanu, zda mohou čeští lékaři vykonávat zdravotnickou péči na daném území. Ano, takovéto záležitosti mohou nastat i v reálné situaci (mohou se vyskytnout problémy léčení pacientů i z hlediska pohlaví nebo náboženských zvyklostí). Na všechny tyto problémy jsou členové týmu připravováni během školení a společných cvičení v České republice.

Nasazení při záchranných činnostech a spolupráce s dalšími týmy

Během první hodiny od zahájení výstavby zdravotnické části již byli přijímáni první pacienti. Snahou organizátorů bylo nasimulovat široký rozsah typů zranění, se kterými by se tým mohl setkat po celou dobu nasazení, tzn. až 30 dní. Díky tomuto přístupu tým ošetřil pacienty s typickými poraněními vzniklými v důsledku zemětřesení, ale řešil například i autonehodu v bezprostřední blízkosti tábora, včetně protipožárních opatření a vyproštění pacientů z havarovaných vozidel. Velké nasazení týmu si vyžádal hromadný příjem pacientů po nehodě autobusu, kdy ošetřil za projevů paniky a hysterie skupinu více než 30 raněných. Za velké pozornosti organizátorů, ale i médií (včetně reportáže do rakouské národní televize ORF), proběhlo ošetření popáleného pacienta a jeho letecký transport do zdravotnického zařízení. Další zkouškou týmu byla skupina ozbrojených civilistů, vyžadujících ošetření, nebo pomoc při zadržení uprchlého vězně.

Tým také musel prokázat schopnosti kooperovat s ostatními záchrannými týmy při nasazení v sutinách zřícené budovy nebo řešit požadavky ostatních týmů a zástupců státu Modulistan v poskytování zdravotní péče a odsunu ošetřených osob do lokálních nemocnic nebo řešit problematiku zacházení se zemřelými osobami.

Mimo případy související se zdravotnickým posláním týmu připravili organizátoři cvičení scénáře vyžadující okamžitou reakci celého týmu na vzniklou situaci. Byla to například noční evakuace modulu po druhotném otřesu, nebo v důsledku ohrožení tábora toxickým mrakem, vzniklým při požáru chemické továrny.

Dalším úkolem byla podpora EU Civil Protection Team vysláním styčného důstojníka, nebo vysláním expertní skupiny na jednání s ministryní zdravotnictví Modulistanu.

Po celou dobu nasazení byla činnost týmu a způsob řešení simulovaných událostí hodnocena národním a mezinárodním trenérem z Rakouska a sledována zástupci mezinárodních organizací jako World Health Organization, EU Civil Protection Mechanism.

Organizátoři cvičení si pro český tým připravili opravdu velké vytížení pacienty a i nejedno překvapení, které se často neslo v rozporu s „rozehrou“, nicméně příslušníci týmu si se všemi nástrahami cvičení poradili.

Závěrečné hodnocení

Po 36 hodinách nepřetržitého nasazení týmu na místě bylo cvičení ukončeno. Český tým byl vysoko oceňován pro svoji profesionalitu a připravenost, včetně schopnosti improvizovat. Samozřejmě se vyskytly i nedostatky, které znamenají výzvu pro tento tým do budoucna. Jak zkvalitnit a zefektivnit pomoc v postižené zemi. Avšak fakt, že Evropská unie si náš zdravotní tým vysoce cení a ve velice dobrém světle se ukázal i při nasazení v Nepálu, ukazuje, že postupujeme správným směrem. Na adrese https://www.youtube.com/watch?v=WjLWX2EXRg0 lze shlédnout ze cvičení oficiální videosekvenci.

pplk. Martin PÁVEK, MV­‑generální ředitelství HZS ČR,
por. Mgr. Jiří ČMAKAL, HZS hl. m. Prahy,
foto pprap. Bc. Michal FRANTA, HZS hl. m. Prahy

Hasičský záchranný sbor České republiky zajistil vyslání humanitární pomoci do Makedonie postižené povodněmi. Makedonskou republiku, vnitrozemský stát na Balkánském poloostrově, sužovaly od víkendu 6. srpna 2016 silné bouřky a bleskové povodně, které zabily více než dvacet osob. V hlavním městě Skopje dosahovala voda v ulicích až do výšky 1,5 metru.

Záchranné práce

Makedonie v souvislosti s touto situací požádala přes CECIS (Common Emergency Communication and Information Systém - European Commission) o humanitární pomoc, která by ji pomohla řešit stávající krizový stav. Konkrétně požádala o elektrocentrály, vysokotlaká čerpadla, zdravotnické potřeby, prostředky pro nouzové ubytování osob a další technické vybavení.
Česká republika, která má s řešením povodňových stavů bohaté zkušenosti, nabídla Makedonii osm elektrocentrál a 47 kalových čerpadel s celkovou kapacitou/průtokem více než dva miliony litrů vody/bahna za hodinu a osm elektrocentrál v celkové hodnotě více než 44 tisíc eur. Makedonie nabídku naší země akceptovala. Humanitární konvoj HZS ČR s jedním plně naloženým nákladním automobilem s přívěsem a jedním velitelským vozidlem vyjel z Národní základny humanitární pomoci ve Zbirohu (kde byl proclen a zapečetěn) dne 11. srpna 2016 dopoledne. Projel přibližně 1500 km přes Slovensko, Maďarsko, Rumunsko a Bulharsko s krátkým odpočinkem v bulharské Sofii. Velitelem konvoje (tzv. styčným důstojníkem) byl ppor. Ing. Ondřej Šesták z HZS Jihomoravského kraje.

Nákladní automobil s humanitární pomocí

V sobotu 13. srpna 2016 v dopoledních hodinách došlo k předání čerpadel a elektrocentrál místním úřadům v hlavním městě Skopje, kde se uskutečnil meeting s velvyslancem Miroslavem Ramešem, který zásilku materiální humanitární pomoci oficiálně předal řediteli „Ředitelství pro ochranu a záchranné práce“ Šabanovi Saliu.

Spolu s experty týmu Evropské unie pro civilní ochranu (EUCPT­‑European Union Civil Protection Team) se pět příslušníků HZS ČR mělo možnost seznámit se situací v postižených oblastech.

V Makedonii tou dobou již probíhaly záchranné práce. Situace se stabilizovala a začalo se s odčerpáváním vody a odklízením bahna ze zasažené oblasti. Tragické události způsobily bleskové povodně, prudký déšť (až 130 mm/h/m2) a silný nárazový vítr (70 km/h), což vedlo k sesuvům půdy. Kromě 21 mrtvých bylo v té době pět nezvěstných a více než 90 těžce zraněných osob. Na místě pomáhala armáda, hasiči, policisté, KFOR a záchranné týmy ze Srbska a Černé Hory.

V pořádku zpátky do České republiky se hasiči po více jak 3500 kilometrech vrátili 15. srpna 2016 v brzkých ranních hodinách.

kpt. Mgr. Nicole ZAORALOVÁ,
 MV­‑generální ředitelství HZS ČR,
por. Mgr. Jaroslav MIKOŠKA,
 HZS Jihomoravského kraje,
 foto ppor. Ing. Ondřej ŠESTÁK,
 HZS Jihomoravského kraje

Ve dnech 17. až 19. května 2016 se na pracovišti Laboratoř Tišnov (CHL) Hasičského záchranného sboru Jihomoravského kraje konal mezinárodní workshop, zaměřený na problematiku vzorkování a identifikaci nebezpečných chemických látek (NCHL) při zásahové činnosti.

Odběr vzorku vody z přesně definované hloubky

Workshop byl připraven příslušníky CHL ve spolupráci s příslušníky stanice Hustopeče Územního odboru Břeclav a Zařízení Tišnov Územního odboru Brno­‑venkov. Zaměstnání bylo připraveno pro pracovníky Krajské chemické laboratoře Civilní ochrany Nitra a příslušníky Hasičského a záchranného sboru Slovenské republiky z Trnavského kraje. Cílem zaměstnání bylo prohloubení odborných znalostí a výměna zkušeností z oblasti vzorkování nebezpečných chemických látek ze všech druhů matric (voda, půda, ovzduší) a identifikace těchto látek pomocí mobilních detekčních prostředků, které jsou ve výbavě jednotlivých pracovišť. Dalším nezanedbatelným cílem workshopu bylo rozšíření možností příhraniční spolupráce mezi jednotlivými HZS krajů.

První den zaměstnání byl věnován převážně přednáškám, ve kterých byly představeny odběrové soupravy a mobilní detekční prostředky jednotlivých pracovišť. Dále byly komerčními firmami prezentovány nové druhy detekčních prostředků uváděné na trh v České republice. Šlo zejména o Ramanovy infračervené spektrometry s Fourierovou transformací a rentgenofluorescenční analyzátory, které dnes tvoří jádro detekce a identifikace NCHL. Závěr prvního dne byl věnován rozehře připraveného praktického výcviku odběru vzorku a identifikace NCHL.

Druhý den zaměstnání patřil praktickému výcviku, který byl rozdělen na dvě části.

Odběr vzorků

První část probíhala na vodní nádrži Nové Mlýny, zde následovalo proškolení v bezpečnosti práce na vodě a vystrojení do suchých obleků. Po nalodění byly jednotlivé týmy transportovány dvěma motorovými čluny na místo odběru vzorků. Na místě pak provedly odběry vzorků z hladiny a z přesně definované hloubky dvou metrů. Odebrané vzorky byly stanoveným způsobem zabaleny, uloženy a následně transportovány na břeh k mobilním laboratořím. V mobilních laboratořích bylo provedeno stanovení fyzikálních parametrů vody (pH, vodivost, koncentrace rozpuštěného kyslíku, teplota) a vybraných chemických parametrů (amonné ionty, dusitany, dusičnany a fosforečnany). Ke stanovení byly použity přístroje z výbavy jednotlivých pracovišť a rovněž zde bylo provedeno testování nového systému HACH­‑LANGE SL 1000. Přístroj je nástupcem českými laboratořemi používané mobilní soupravy pro stanovení kvality vody HACH­‑LANGE, jež obsahuje multiparametrový analyzátor HQ40d a VIS spektrofotometr DR2800 pracující v oblasti viditelné spektrometrie. Jednotlivé analýzy potvrdily, že kvalita vody v dolní novomlýnské nádrži je v souladu s platnými předpisy.

Identifikace látek

Terénní analýza odebraných vzorků vody

Po rychlém přesunu zpět do Tišnova pokračoval praktický výcvik druhou částí v prostorách Zařízení Tišnov, kde ve speciálně vytvořeném polygonu měly jednotlivé smíšené československé týmy za úkol provést vzorkování neznámých chemických látek s následnou terénní identifikací. Pro tuto činnost bylo připraveno celkem 14 neznámých chemických látek, které měly prověřit zdatnost a odborné chemické zkušenosti jednotlivých týmů.

Vzhledem k tomu, že jednotlivé týmy disponovaly různými druhy Ramanových spektrometrů a podařilo se zapůjčit i Ramanovy spektrometry uvedené v tomto roce na trh, prováděná identifikace připravených vzorků neznámých chemických látek posloužila ke srovnání jednotlivých Ramanových spektrometrů, jež jsou na trhu a ve výbavě záchranných sborů. Tato skutečnost je velmi cennou informací pro případné nákupy v rámci obnovy osm let starých Ramanových spektrometrů.

Poslední den byl věnován vyhodnocení praktického výcviku a rovněž byly prezentovány zajímavé zkušenosti ze zásahové činnosti jednotlivých pracovišť.

Závěr

Společné zaměstnání prokázalo, že jednotlivé týmy jsou spolu schopny velmi dobře spolupracovat a vyměňovat si teoretické i praktické zkušenosti. Metodické postupy pro odběr vzorků kapalných látek byly téměř identické, rozdíly byly patrné pouze v technickém vybavení jednotlivých laboratoří. Co se týče mobilních analyzátorů a detekčních přístrojů, je vybavení podobné a všechny naměřené výsledky byly srovnatelné v rámci statistické chyby jednotlivých metod stanovení.

Ze vzájemné diskuze vyplynulo, že pro další zdokonalování je potřeba tuto spolupráci udržovat a prohlubovat v pravidelných intervalech.

Je na místě rovněž poděkovat vedení HZS Jihomoravského kraje za umožnění pořádání workshopu a příslušníkům stanic Hustopeče a Břeclav, zejména pak npor. Ing. Vladimíru Plodkovi za organizaci a zajištění výcviku na vodní nádrži Nové Mlýny. A dále mjr. Ing. Jozefu Dankovičovi ze Zařízení Tišnov za vytvoření podmínek a zázemí pro pořádání workshopu.

por. Ing. Jan HRDLIČKA, Ph.D.,
HZS Jihomoravského kraje, pracoviště Laboratoř Tišnov, foto archiv autora

V rámci projektu výzkumu, vývoje a inovací Ministerstva vnitra „Testování nových systémů hromadného měření radiojodu ve štítné žláze po havárii jaderně energetického zařízení“ uskutečnil Státní ústav radiační ochrany, v.v.i. (SÚRO) ve spolupráci s Hasičským záchranným sborem Jihočeského kraje (HZS JčK) cvičení skupiny specialistů radiační ochrany z Centrální laboratoře radiační monitorovací sítě České republiky zřízené SÚRO v Praze.

Cvičení bylo provedeno s podporou projektu Ministerstva vnitra VF20162016050.

Výchozí situace

V případě úniku radioaktivního jodu (131I) do životního prostředí po havárii jaderné elektrárny je nezbytné zabezpečit monitorování radioaktivního jodu ve štítné žláze u velkého počtu obyvatel. Potřeba je uznávána po havárii jaderné elektrárny v Černobylu a ve Fukušimě. V České republice zajišťuje toto monitorování SÚRO v Praze a jeho Centrální laboratoř radiační monitorovací sítě. Do monitorování lze zapojit také další odborná pracoviště vybavená nezbytnými přístroji, zejména pak pracoviště nukleární medicíny provádějící terapii onemocnění štítné žlázy jodem 131 (šest pracovišť v ČR).

Pro odhad dávky ve štítné žláze u populace je nezbytný monitorovací systém, který umožní proměření velkého počtu osob všech věkových kategorií. Nezbytnou součástí připravenosti k havarijní odezvě je testování schopností a kapacity složek radiační ochrany. Monitorování se neobejde bez spolupráce specializovaných složek radiační ochrany a vybraných složek integrovaného záchranného systému. Tato spolupráce poskytuje také prostor pro zaškolovací a testovací aktivity a pro výchovu populace v oblasti rizik.

Štítná žláza

Figuranti jsou měřeni na přítomnost radioaktivního jodu ve štítné žláze

Štítná žláza je endokrinní žláza laločnaté stavby umístěná na konci průdušnice. Funkčně se podílí na regulaci metabolismu produkcí hormonů. Tyto hormony ovlivňují spotřebu kyslíku, rychlost látkové výměny, růst a vývoj. Pro svou správnou funkci vyžaduje zásobení jodem. Při zamoření životního prostředí a potravin se proto radioaktivní jod ve štítné žláze koncentruje a je hlavní příčinou ozáření štítné žlázy. Pozorovaným důsledkem radioaktivního zamoření po havárii v Černobylu bylo zvýšení výskytu rakoviny štítné žlázy u dětí ozářených v útlém věku ve významně kontaminovaných oblastech Běloruska, Ruské federace a Ukrajiny. Při havárii ve Fukušimě se včasnou evakuací a dalšími opatřeními do značné míry podařilo vyšší dávce od radioaktivního jodu vyhnout (Wagner, V., Fukušima I poté, 2015).

Jedním z plánovaných opatření ochrany obyvatelstva, jehož cílem je zamezení kontaminace štítné žlázy radioaktivním jodem při havárii jaderné elektrárny, je jodová profylaxe, kdy se podáním stabilního jodu zablokuje další příjem radioaktivního jodu do štítné žlázy před příchodem mraku. Účinné je užití tablet jodidu draselného nejdříve několik hodin před příchodem kontaminovaného mraku. Účinnost podání profylaxe v řádu hodin po příjmu radioaktivního jodu významně klesá.

Průběh cvičení

Cvičení s námětem měření aktivity radioaktivního jodu ve štítné žláze u velkého počtu osob se uskutečnilo 4. května 2016 v prostorách HZS JčK (stanice České Budějovice). V úvodu byl figurantům z řad vysokoškolských studentů představen řešený projekt a vysvětlen smysl cvičení. Poté byli účastníci seznámeni s principem měřicího zařízení a měřením vnitřní kontaminace radioaktivním jodem po jeho uvolnění do životního prostředí v důsledku mimořádné radiační události v jaderné elektrárně. V rámci činnosti složek radiační ochrany při takové události provede skupina specialistů radiační ochrany vybavená spektrometrickým systémem JodDet hromadné měření radiojodu ve štítné žláze u vybrané skupiny obyvatelstva shromážděného na určeném místě.

Cvičení s laickými figuranty bylo zaměřeno na testování obsluhy a velikosti měřicí kapacity systému JodDet, zejména zjištění dosažitelného počtu měřených osob za určitý čas. Cvičilo se za přítomnosti pozorovatelů z HZS JčK, Státního úřadu pro jadernou bezpečnost a pedagogů vysoké školy.

Cílem cvičení bylo prověřit:

• reálný počet osob, které lze při zvolené délce jednoho měření proměřit za jednotku času,
• režim sledování funkčních parametrů systému JodDet při měření (funkce přístroje, pozadí),
• uživatelské vlastnosti systému, které mohou ovlivnit jeho kapacitu,
• časovou náročnost operací, ze kterých se nasazení skládá,
• způsob registrace osob k měření,
• práci s technickými prostředky registrace,
• ovládání měřicího zařízení,
• řízení průběhu měření,
• reakci na nežádoucí situace (výpadek elektrického proudu, porucha součásti zařízení).

Proces měření

Prostory určené ke cvičení byly rozděleny na dvě části. V první části se figuranti shromažďovali a přebírali svou „novou identitu“, která byla připravena na kartičkách s identifikačními údaji. Při cvičení se tak zajistila anonymita a nemusela se řešit ochrana osobních údajů figurantů. Druhá část prostoru byla upravena pro účely měření. Ve vstupní části bylo vytvořeno registrační stanoviště. V zadní části místnosti byly umístěny čtyři měřicí sondy a dvě měřicí sondy určené výhradně pro měření dětí do šesti let.

Registrační stanoviště obsluhovaly dvě osoby. Při registraci byly zohledňovány matky s dětmi, starší osoby a zdravotní stav osob, u kterých byl sběr dat proveden přednostně. Po zaevidování obdrželi figuranti čipovou kartu zajišťující přiřazení jejich údajů z registrace k výsledku měření uloženému v databázi. Měřicí zařízení bylo umístěno na stole. Figurant byl usazen na židli k bezprostřední blízkosti sondy, kde přiložil krk v oblasti štítné žlázy ke kolimátoru měřicího přístroje a vytrval po dvouminutovou dobu měření. Pro měření dospělých i dětí se využívají stejná zařízení s tím rozdílem, že pro děti jsou opatřena upraveným kolimátorem pro nastavení výšky přístroje. Měření dětí je obtížnější, protože je nutné udržet pozornost a setrvat v jedné nehybné poloze.

Proces měření byl přibližně po hodině přerušen simulovaným výpadkem elektrického proudu. SÚRO pro obnovení dodávky využilo svého náhradního zdroje elektrické energie. Registrační stanoviště a měřicí sondy tak byly bez obtíží opět uvedeny do provozu, čímž se podařilo s úspěchem procvičit reakci na možné nežádoucí situace.

Při cvičení se používaly také fantomy (modely krku z plastu) simulující kontaminaci štítné žlázy prostřednictvím radionuklidu 133Ba o aktivitě nižší, než je zprošťovací úroveň radionuklidu podle vyhlášky SÚJB č. 307/2002 Sb., o radiační ochraně, ve znění pozdějších předpisů. Jejich použitím se testovaly vlastnosti měřicího systému vyžadující naměření nenulových hodnot. Praktické vyzkoušení šesti měřicích stanovišť prokázalo kapacitu 130 měřených osob za hodinu, přičemž do měření byly zapojeny jako figuranti také děti v předškolním věku (8 %).

Popis vybavení

Systém provozovaný ve SÚRO pro hromadné monitorování radiojódu ve štítné žláze sestává z převozitelné sady šesti přenosných kolimovaných scintilačních spektrometrů záření gama, které jsou propojeny s řídicím a vyhodnocovacím softwarem.

Hardware a software zajišťují

• registraci osob pro měření,
• řízení procesu měření,
• vyhodnocení naměřeného spektra záření gama radioaktivního jodu,
• uložení a další zpracování výsledků.

Obsluha systému a řízení procesu monitorování vyžaduje nejméně tři školené osoby. Při předpokládané době měření dvě minuty je nejmenší detekovatelná aktivita radioaktivního jodu ve štítné žláze asi 100 Bq. Tato hodnota platí pro nezvýšené okolní pozadí.

Závěr

Přítomnost a chování laických figurantů vedla k situacím, na které je nutné pamatovat na úrovni metodiky pro organizaci měření. Pokud není měření přerušeno neočekávanou událostí nebo nejsou vyžadovány technologické přestávky (proměření změny pozadí, výrazná změna okolní teploty), je kapacita měřicího systému 100 osob za hodinu. Výsledky měření je nutné měřeným osobám sdělovat, komentovat je a předat následné instrukce. Tato činnost si vyžádá dalšího člena obsluhy.

Monitorování radioaktivního jodu ve štítné žláze po jeho havarijním uvolnění do životního prostředí musí být u velkého počtu osob prováděno na základě strategie vypracované s ohledem na cíle monitorování. Omezený čas na získání spolehlivých výsledků měření a zaneprázdnění specialistů v krizové situaci vyžadují použití efektivního monitorovacího systému. Součástí vývoje takového systému a zaškolení jeho obsluhy by mělo být cvičení a testování, které jsou také základem pro další úpravu strategie a nasazení monitorovacího systému.

plk. Mgr. Štěpán KAVAN, Ph.D.,
kpt. Mgr. Lenka NOVOTNÁ,
HZS Jihočeského kraje,
Ing. Pavel FOJTÍK, Státní úřad radiační
ochrany, v.v.i., foto Jan HELEBRANT

Státní fond životního prostředí ČR (SFŽP ČR) uspořádal odborný seminář Boj se suchem a ekologickými zátěžemi, který se uskutečnil v Praze, Brně i Ostravě. V budově Magistrátu hlavního města Prahy na Mariánském náměstí se tento seminář konal 27. července 2016. Účastníkům byly mimo jiné poskytnuty praktické informace o nabídce dotací z Národního programu Životní prostředí a Operačního programu Životní prostředí.

Národní program Životní prostředí má podpořit efektivní a šetrné využívání přírodních zdrojů, napravit negativní dopady lidské činnosti na životní prostředí, zmírnit dopady změny klimatu a pomáhat přizpůsobování obyvatel prostřednictvím environmentálního vzdělávání.

Cílem semináře bylo představit možnosti řešení současných problémů souvisejících s nedostatkem pitné vody, s odstraňováním nelegálních skládek odpadu a skladů nebezpečných látek, a také nabídnout pomoc při sanaci havarijních stavů.

V úvodní přednášce vysvětlil ředitel SFŽP ČR Ing. Petr Valdman, za jakých podmínek lze požádat o podporu při likvidaci ekologických škod nebo řešení nedostatku kvalitní pitné vody. Pro podrobnější informace odkázal na www.narodniprogramzp.cz nebo zelenou linku 800 260 500 a dotazy@sfzp.cz.

Likvidace ekologických zátěží

Mgr. Lukáš Čermák z Ministerstva životního prostředí hovořil o znečištěných lokalitách, z nichž se kontaminace šíří a představuje reálné ohrožení lidského zdraví nebo okolních ekosystémů. V případě, že existuje riziko vzniku havarijního stavu a situace vyžaduje akutní zásah, poskytne stát okamžitou odbornou i finanční pomoc na sanaci, která minimalizuje případné následky nebo odvrátí vznik ekologické havárie. Rychlý odvoz nebezpečného odpadu je levnější, než otálet a dopustit únik toxických látek do životního prostředí.

Ing. Michal Slezák, Mgr. Lukáš Čermák, Ing. Petr Valdman

Specifické jsou staré ekologické zátěže, u nichž nelze postihnout původce a vymáhat nápravu. Některé vznikaly v době, kdy ještě neexistovaly žádné právní normy upravující ochranu životního prostředí, ani nutnost opatření, jak předcházet znečisťování ovzduší, vody, půdy a nadměrnému vytváření odpadů. Příkladem je odstraňování starých ekologických škod způsobených pobytem bývalých sovětských vojsk na našem území, a to přibližně v 60 lokalitách. Hlavní ekologickou zátěží bylo znečištění podzemních vod (ropné uhlovodíky, chlorované uhlovodíky, ale také polychlorované bifenyly, těžké kovy a další toxické látky). Sanační práce na místech bývalých základen byly zahájeny v roce 1991 a měly by být dokončeny v letošním roce. Dalším místem, kde bylo nutné realizovat sanační opatření, je bývalá textilní továrna Vitka Brněnec na Svitavsku, původně koncentrační tábor nacisty Oscara Schindlera, v němž se odehrávalo závěrečné dějství podle pravdy sepsaného příběhu, který byl později natočen jako slavný film Schindlerův seznam. Textilka v 90. letech 20. století ze dne na den zkrachovala a zbyly jen nebezpečné trosky se spoustou chemikálií ohrožující životní prostředí. V laboratořích, v nichž se vyvíjely nové tkaniny, byly skladovány řady nebezpečných chemických látek, které musely být odborně zlikvidovány. Odvezlo se jich z areálu na 30 tun. V Boru u Skutče na Chrudimsku se recyklovaly pneumatiky a staré televizory. V roce 2006 provozovna ukončila činnost a Česká inspekce životního prostředí s majitelem řešila porušení zákona o odpadech. Po hasebním zásahu obrovského požáru skládky pneumatik v roce 2011, který trval osm dní, zůstalo velké množství vyhořelých pneumatik. I tato lokalita byla odborně vyčištěna. Podobně tomu bylo v Arnolticích na Liberecku, kde opakovaně hořel v roce 2012 odpad navážený z Německa (rozřezané autosedačky, které u nás měly být recyklovány). Po sanaci výsledky screeningu půdy potvrdily, že lokalita může být i zemědělsky využívána. Problémy nastaly také po ukončení provozu na výrobu jedlých olejů v olejně Lovosice na Litoměřicku. Smíchané chemikálie v různých množstvích a koncentracích, často v neoznačených a zkorodovaných nádobách několik let vytékaly, a jsou velkým nebezpečím pro zdraví obyvatel žijících v okolí areálu. Rozsáhlé laboratoře, kde bylo velké množství zejména arzeniku, byly vyklizeny, chemikálie se třídí a odvážejí. Některé se musejí z nevyhovujících obalů pro přepravu přebalovat a budou odstraněny ve spalovně, cementárně, energeticky i jinak využity apod. V objektu bývalého JZD Lhenice na Prachaticku byl původně sklad chemikálií, především pesticidů a herbicidů pro výrobu zemědělských hnojiv, později se do skladu navážel odpad s obsahem polychlorovaných bifenylů. Ten měla likvidovat firma, která však nedostala ke zpracování nebezpečných látek povolení, ale přesto rozšiřovala kapacitu provozních technologií, než lokalitu definitivně opustila. V současné době situace s kontaminovaným odpadem (kyselina chlorovodíková, kyanidové soli), který se nachází i v okolí skladu v sudech a kontejnerech, vyžaduje akutní řešení.

Existují však také ekologické zátěže, jako důsledek nezvládnuté nedávné podnikatelské činnosti. Stává se, že se zastaví výroba, zaměstnanci ze dne na den odejdou, přitom vedení podniku nekomunikuje s úřady. Zařízení většinou rozkradou sběrači kovů a náklady na likvidaci trosek jsou nevymahatelné. Stát dosud nemá v těchto případech efektivní nástroje, kterými by bránil poškození životního prostředí a ohrožení zdraví obyvatel v okolí. Odborníci z Ministerstva životního prostředí zpracují na základě požadavku představitelů daného kraje projektovou dokumentaci na asanaci lokality.

Zdroje pitné vody

Ing. Alena Kozlová

Na území České republiky jsme odkázáni pouze na takové množství vody, které spadne ve formě srážek. Velmi důležité pro půdu, podzemní vody i pro stav vodních toků jsou sněhové srážky, kterých v posledních letech bylo poměrně málo. Velké množství vody řekami odteče, některé regiony mají nižší schopnost jímat vodu nebo tam méně prší, a proto jsou na tom se zásobami podzemní vody hůře, zejména na jižní Moravě a v podhůří Beskyd, ale také v části Českomoravské vrchoviny (Hlinsko, Pelhřimov, Třebíč, Žďár nad Sázavou) a ve středních Čechách na Rakovnicku, Benešovsku a Kutnohorsku. Nejlépe je na tom se zásobami podzemních vod oblast mezi Litoměřicemi a Českou Lípou. Průměrná denní spotřeba vody na osobu v roce 2015 byla v Praze 106 litrů, v ostatních regionech České republiky se uvádí spotřeba v průměru 90 litrů na den. Při hospodaření s pitnou vodou bychom měli do budoucna uvažovat, že není nutné používat v domácnostech pitnou vodu na splachování, praní, zalévání nebo údržbu obydlí, natož s ní plýtvat v průmyslové výrobě.

Ing. Michal Slezák ze SFŽP ČR uvedl, že v souvislosti s ubýváním podzemních vod a jejich znečištěním v některých oblastech stát podporuje průzkum, posílení a budování zdrojů pitné vody tam, kde je jí nedostatek nebo je pitná voda dodávána v některých ukazatelích v neodpovídající jakosti. Realizuje technické práce (vrty do podzemních zdrojů) pro rozšíření možností zásobování obyvatelstva, zajišťuje úpravy pro napojení zdroje na stávající rozvod pitné vody, vyhledání a vystrojení nových využitelných podzemních zdrojů a případně vytvoření nového veřejně přístupného odběrového místa.

Ing. Alena Kozlová ze SFŽP ČR referovala o monitoringu jakosti a množství podzemních vod. V případě poklesu spodní vody vodohospodáři zajišťují vodu ze záložních zdrojů. Zabývala se rovněž preventivním opatřením při ochraně pitné vody v době povodní a zkvalitňováním čištění odpadních vod. Dotace jsou určeny pro napojení nových odběratelů pitné vody, pro zlepšení její kvality a navýšení množství, například rekonstrukcí úpravny vody nebo vybudováním nového přivaděče. Podpora preferuje především efektivní využívání vodních zásob.

Mgr. Zuzana CIKHARTOVÁ,
foto autorka

Odborný seminář MV­‑generálního ředitelství HZS ČR se zástupci vysokých škol se uskutečnil v Praze 28. června 2016. Hlavní témata se týkala ochrany obyvatelstva, zejména výchovy a vzdělávání v oblasti bezpečnosti, a to od dětí v mateřských školách až po seniory a tělesně postižené občany, ale také vzdělávání odborníků.

Cílem semináře bylo seznámit zástupce vysokých škol s aktuálním vývojem oblasti ochrany obyvatelstva a sjednotit především obsah výuky v bezpečnostních tématech, včetně terminologie, aby se absolventi vysokých škol dobře v problematice orientovali a znalosti pro ně byly užitečné jak v osobním životě, tak v odborné praxi, například učitele nebo krizového manažera.

Plnění úkolů v oblasti ochrany obyvatelstva

Plk. Ing. Luboš Votípka z MV­‑ge­nerálního ředitelství HZS ČR informoval, jaké úkoly vyplynuly ze Zprávy o stavu ochrany obyvatelstva 2015. Zdůraznil význam zapojení právnických a podnikajících fyzických osob do přípravy na mimořádné události a krizové situace, zejména potenciálně nebezpečné provozovatele, kteří tak budou v systému prevence pod kontrolou. Pro provozovatele subjektů představujících zvýšené riziko pro své okolí vznikne povinnost na svůj náklad pořídit, udržovat a provozovat v zóně havarijního plánování koncové prvky varování a spolupracovat na zajištění havarijní připravenosti, informování veřejnosti a na preventivně výchovné činnosti.

Dále poukázal na to, že při řešení krizových situací se do poskytování humanitární pomoci zapojila i řada nestátních neziskových organizací, které organizují činnost dobrovolníků. Hovořil o spolupráci a podpoře dobrovolnické činnosti (prevenci mimořádných událostí, připravenosti na jejich řešení, pomoci při likvidaci následků a při obnově území) a její koordinaci.

V souvislosti s modernizací opatření ochrany obyvatelstva (varování, evakuace, ukrytí, nouzové přežití) jsou postupně obměňovány staré elektrické (rotační) sirény za sirény elektronické, které mohou po zaznění varovného signálu i verbálně informovat. S mobilními operátory se jedná o předání tísňové informace na postižené území formou SMS, kdy předání by zajišťovaly operační a informační střediska HZS krajů.

Pro zabezpečení krátkodobého nouzového přežití (mimo stacionárních zařízení) bude v každém kraji kontejner nouzového přežití (v Praze dva) s celkovou kapacitou 2000 osob. Ve spolupráci se Správou státních hmotných rezerv se obměňuje a doplňuje materiál pro nouzové přežití. Pro ukrytí obyvatelstva při mimořádných událostech a krizových situacích budou využívány ochranné vlastnosti staveb jako improvizovaného ukrytí. Výjimkou jsou permanentně státem udržované některé úseky pražského metra s ochranným systémem.

Pro monitorování nebezpečných látek a datové přenosy naměřených hodnot potřebuje HZS ČR více dobře vybavených mobilních chemických laboratoří a chce pro tyto účely lépe využívat finančních možností strukturálních fondů EU.

Při plnění úkolů ochrany obyvatelstva, které má zajišťovat obec, se uplatňují jednotky sboru dobrovolných hasičů, zvláště ti členové SDH obcí, kteří nejezdí k zásahům. Pravidelně se zúčastňují cvičení v součinnosti s HZS krajů, jejichž příslušníci je metodicky vedou při činnostech v přípravě na mimořádné události na území obce, jako je např. budování protipovodňových hrází, zajištění evakuace a nouzové přežití obyvatel.

HZS ČR se chce také zaměřit na objekty, ve kterých se nachází velké množství osob, s nimiž v případě postižení mimořádnou událostí budou propojeny operačními systémy a mohou spolupracovat na řešení situace (nákupní centra Chodov, Černý Most, Paladium). V současné době se analyzují rizika v těchto objektech, tvoří se systém spolupráce s managementem (po stránce práv, povinností a státní kontroly) a zpracovávají se postupy činností pro případ vzniku mimořádné události nebo krizové situace.

Plk. Mgr. Bc. Barbora Šindlerová z MV­‑generálního ředitelství HZS ČR upozornila na problematiku objektů, ve kterých se nachází podlimitní množství nebezpečných chemických látek. Tyto „podlimitní zdroje nebezpečí“ nejsou řešeny v systému prevence závažných havárií, ačkoliv mohou představovat pro své okolí zvýšené nebezpečí. Proto je nezbytné nastavit jednotný systém jejich řešení, který by upravoval jak postup identifikace těchto objektů, tak i náležitosti dokumentace, která je určena složkám IZS, případně dalším subjektům, podílejících se na minimalizaci následků havárie a ochraně obyvatelstva.

Výchova a vzdělávání obyvatelstva

Systém výchovy a vzdělávání v bezpečnostních tématech je založen na problematice „ochrany člověka za mimořádných událostí“, jak uvedla plk. Mgr. Eleonóra Tilcerová z MV­‑gene­rálního ředitelství HZS ČR. Děti v předškolním věku se učí základním pravidlům bezpečného chování a seznamují se se záchrannými složkami. Na základních školách je problematika rozšířena a začleněna v sedmi z devíti oblastí (Cizí jazyk, Informační a komunikační technologie, Člověk a jeho svět, Člověk a společnost, Člověk a příroda, Člověk a zdraví, Člověk a svět práce). Na středních školách a gymnáziích bude nutné obsah a rozsah výuky aktualizovat. Pro učitele se připravují metodické materiály. Odborníci z HZS ČR nabízejí pomoc poskytnutím lektorů, tvorbou vzdělávacích materiálů a konzultační činností.

Odborníci v oblasti bezpečnosti získávají kvalifikaci vyšším odborným nebo vysokoškolským vzděláním a dalším profesním vzděláváním. Odborná pracovní skupina VCNP (Výbor pro civilní a nouzové plánování) ke vzdělávání odborníků v oblasti bezpečnosti připravuje program, který má „Optimalizovat pravidla vzdělávání odborníků v oblasti bezpečnosti tak, aby odpovídala novým trendům a potřebám současné společnosti“.

Plk. Mgr. Tilcerová se zabývala myšlenkou vytvoření podmínek pro zavedení samostatného předmětu bezpečnostních témat. Jeho výhodou by byla ucelenost a systematičnost výuky, nevýhodu většina učitelů spatřuje v hledání dalšího časového prostoru v rozvrhu vyučovacích hodin. Vyučovaná látka je však natolik důležitá, že si zaslouží se jí věnovat kvalitně. Vlastní bezpečnost patří k základním lidským kompetencím.

O roli občana při obraně státu přednášel Ing. Ivan Gerhát z Ministerstva obrany. Připomněl, že zákonná povinnost občanů bránit svou vlast nezanikla ani s profesionalizací Armády České republiky. Obranná strategie státu stojí na třech pilířích – členství v NATO, akceschopné ozbrojené síly a spoluúčast občanů. Obrana státu je soubor opatření k zajištění svrchovanosti, územní celistvosti, principů demokracie a právního státu a ochrany života obyvatel a jejich majetku před vnějším napadením. Na přípravě občanů k obraně státu (POKOS) se mohou podílet i občanská sdružení, církve, náboženské společnosti a další právnické osoby v součinnosti s příslušnými krajskými a obecními úřady. Od 1. září 2013 je problematika POKOS začleněna do vzdělávacích oblastí Člověk a jeho svět a Člověk a společnost. Prezentace Armády ČR na školách a na veřejnosti je v dnešní době nutností. Mezi stěžejní témata patří obrana státu, bezpečnostní prostředí, bezpečnost jako záruka prosperity, zapojení ČR do mezinárodních organizací, bezpečnostní systém ČR, humanitární mise a vojenské operace v zahraničí a vojenská cvičení.

Mgr. Zuzana CIKHARTOVÁ,
foto autorka

Ve dnech 8. až 10. června 2016 se v České republice uskutečnilo jednání členů mezinárodního sdružení Energy Infrastructure Security Network – Sdružení na ochranu energetické infrastruktury (dále jen „EISN“), které bylo založeno v roce 2007 za účelem sdílení informací o bezpečnosti energetické infrastruktury a nejnovějších trendech vývoje týkajícího se ochrany kritické infrastruktury v odvětví energetiky.

Na platformě EISN jsou jejími členy pravidelně diskutovány a porovnávány zkušenosti a osvědčené postupy s důrazem na zvyšování bezpečnosti. EISN je zdrojem aktuálních informací o přijatých směrnicích, připravovaných konferencích a o standardizačních činnostech. Jeho členy jsou jak zástupci orgánů veřejné správy, tak zástupci státních i soukromých subjektů činných v oblasti energetické infrastruktury. Toto sdružení pořádá semináře, přednášky, jednání u kulatého stolu a také třikrát ročně volitelné exkurze. Pořadatelem těchto schůzek je vždy jeden ze členů uskupení.

Institut ochrany obyvatelstva Lázně Bohdaneč (dále jen „Institut“) je členem EISN od roku 2010 a pravidelně se zúčastňuje i organizuje tato jednání. Na přípravě posledního, které se uskutečnilo v České republice, se podílel právě Institut společně s firmou ČEPS, a.s.

Na programu dvoudenního jednání byly čtyři exkurze. První den měli účastníci možnost navštívit a vyslechnout řadu zajímavých informací v objektu podzemního zásobníku zemního plynu v Hájích u Příbrami, v objektu rozvodny Milín a ve vodní elektrárně Orlík. Podzemní zásobník zemního plynuv Hájích u Příbrami (obr. 1) je jedním ze zařízení, která slouží k vyrovnávání rozdílu mezi letní a zimní spotřebou plynu, případně jiných výkyvů ve spotřebě a dodávkách zemního plynu v České republice (více informací o tomto zařízení viz příspěvek v časopisu 112 č. 6/2014). Nově vybudovaná 420 kV rozvodna Milín  (obr. 2) je příkladem úspěšně realizovaného investičního opatření, díky němuž došlo v roce 2015 k navýšení rezervovaného výkonu elektrické energie a tím umožnění připojení části výrobních kapacit v distribuční soustavě. Účastníky provedl bezpečnostní ředitel společnosti ČEPS, a.s., PhDr. Martin Bílek, Ph.D., a jeho vystoupení doplnili zaměstnanci bezpečnostní agentury, kteří pohovořili o některých bezpečnostních opatřeních v rámci zajišťování ochrany tohoto objektu. Vodní elektrárnaOrlík (obr. 3) je součástí hráze vodního díla, které představuje stěžejní článek Vltavské kaskády (přehrada zadržující 720 milionů m3 vody je nejobjemnější akumulační nádrží v České republice a je spolu s Lipenským jezerem rozhodující pro víceleté řízení průtoků na Vltavě i na dolním Labi). Účastníci exkurze se dále mohli dozvědět, že při povodni v srpnu 2002 byl zničen vývar a v důsledku překročení maximální výšky hladiny o 1,57 metru a vlnám, vznikajícím při spádu vody, byla elektrárna vyplavena. Odhaduje se, že Orlická přehrada snížila průtok vody ve Vltavě v Praze o 1500 až 2000 m3. Hráz vodního díla zachytila velké množství trosek, které by mohly ucpat a poškodit mosty v Praze a dále po proudu. Zájemci si prohlédli také vnitřní prostory elektrárny spolu s deseti­‑lopatkovým oběžným kolem Kaplanovy turbíny, jež dostalo na výstavě EXPO 58 v Bruselu ocenění a stalo se světovým unikátem.

Druhý den programu byl věnován návštěvě Ministerstva vnitra – generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru České republiky (MV­‑GŘ HZS ČR), zejména jeho operačního a informačního střediska (obr. 4), které přijímá a vyhodnocuje informace o mimořádných událostech a krizových situacích na území České republiky i v zahraničí a je kontaktním bodem za Českou republiku v oblasti katastrof a zapojování se do mezinárodních záchranných a humanitárních operací. Zajímavou prezentaci o jeho úkolech a vybavení poskytl mjr. Ing. Pavel Vinopal. Další prezentace, které proběhly v zasedací místnosti, byly věnovány činnosti MV­‑GŘ HZS ČR, problematice integrovaného záchranného systému, mechanismu civilní ochrany EU a v neposlední řadě národní kritické infrastruktuře v České republice a její ochraně před chemickými útoky. Účastníci červnového jednání EISN se shodli na tom, že jak výše uvedené přednášky, tak exkurze v energetických zařízeních byly velice zajímavé a přínosné.

Mgr. Jitka COLLISOVÁ,
Institut ochrany obyvatelstva
Lázně Bohdaneč,
foto archiv Institutu ochrany obyvatelstva Lázně Bohdaneč

Centrum zdraví a bezpečí neboli Svět záchranářů začal svůj provoz slavnostním otevřením 11. září 2015. Projekt financovaný z prostředků Evropské unie a města Karlovy Vary byl připravován několik let a každý od něj hodně očekával. Téměř 12 tisíc návštěvníků, kteří dosud prošli jeho branami, tato očekávání splnilo.

Rozběhl se za účasti několika významných osobností jako například generálního ředitele HZS ČR, genmjr. Ing. Drahoslava Ryby nebo náměstkyně ministryně pro místní rozvoj Jany Letáčkové.

Asociace Záchranný kruh je nezisková organizace složená z partnerů z řad záchranářských subjektů, Karlovarského kraje a dalších dotčených subjektů. Asociace Záchranný kruh se již od roku 2005 věnuje vývoji a realizaci komplexního systému informovanosti, vzdělávání, prevence a přípravy obyvatel a jeho specifických cílových skupin, zejména dětí a mládeže, jejich pedagogů a rodičů, seniorů v oblastech běžných rizik a mimořádných událostí.

Svět záchranářů

V malém městečku se naučíte, jak se zachovat při nehodách, požáru a v dalších rizikových situacích. Jak si přivolat pomoc a jak reagovat v prvních minutách mimořádné události. Areál tvoří několik specifických budov včetně improvizované nemocnice, policejní služebny nebo požární stanice, které jsou vybaveny odpovídající technikou pro věrnou simulaci rizikových situací, včetně interaktivních simulátorů a trenažérů.

Učíme zážitkem

Od prvotní myšlenky vybudovat městečko, které by učilo děti a širokou veřejnost, jak předcházet rizikům a nebezpečím, které na ně číhají v běžném životě, uplynulo dlouhých devět let. Otevření pro nás tedy bylo pomyslnou třešničkou na dortu. Snažili jsme se vše koncipovat tak, aby si od nás žáci mateřských, základních a středních škol, ale i dospělí, odnášeli nejen zážitky, ale především nabyli vědomosti, které by jim pomohly v běžném životě. Jedna věc je informace říkat, druhá ukázat v praxi. Učit zážitkem byl a je tedy náš cíl.

Zájem je veliký

Po prvních dnech spuštění objednávacího systému se ukázalo, že zájem o Svět záchranářů je skutečně veliký. Naplnili jsme během 14 dnů téměř celý školní rok a za dalších 14 dnů i ten následující. Nyní dokonce přijímáme objednávky až na rok 2018. Ve školním roce běží od pondělí do pátku tematicky zaměřené výukové programy jako například „Svět rizik“, „Svět ohně“ nebo „Mimořádné události.“ Každý program zajišťuje několik lektorů z řad profesionálních záchranářů. Tematicky zaměřené programy se uskutečňují i pro další cílové skupiny z řad dospělé populace, zejména pedagogy, zaměstnance úřadů, profesionální i dobrovolné záchranáře, seniory a další zájemce. Programy jsou zaměřené zejména na získávání zkušeností v oblasti rizik požárů nebo záchrany života a poskytování první pomoci.

Na své si přijde i veřejnost

Svět záchranářů je v odpoledních hodinách otevřen i pro rodiče s dětmi, kteří zde mohou využít moderní dopravní hřiště s železničním přejezdem, zapůjčit si kola, odrážedla nebo šlapací káry. K dispozici je i dětské hřiště, záchranářská stezka s úkoly a do budoucna plánujeme taktéž univerzální výukový program pro veřejnost. Nově byl nainstalován i otočný simulátor převrácení vozidla. Kromě toho všeho pořádáme i víkendové akce, které hojně navštěvují sbory dobrovolných hasičů a také větší akce pro návštěvníky. Do světa záchranářů jezdí lidé v podstatě ze všech koutů republiky a my jsme za to rádi a velice si toho vážíme.

Významné osobnosti a návštěvy

Za dobu existence Světa záchranářů jej navštívilo mnoho významných osobností. Byli to například ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová, předseda Asociace krajů ČR Michal Hašek a také se v něm uskutečnilo výjezdní zasedání náměstků ředitelů HZS krajů pro úsek IZS a OPŘ i pro úsek prevence a CNP. Zájem projevili také zahraniční odborníci, kteří sem zavítali zejména ze sousedního Německa. Na návštěvu Světa záchranářů se chystají i kolegové z Holandska.

Snažíme se jít stále dopředu

Snažíme se stále vymýšlet nové věci, naslouchat přáním příchozích a rozvíjet se. V letošním roce jsme se rozhodli využít prostory Centra zdraví a bezpečí k pořádání příměstských táborů. Oba termíny se naplnily velmi rychle. Každý den tu děti měly přichystané jiné záchranářské téma a podle ohlasů budeme muset na příští rok zvážit, zda ještě nezvýšit počet turnusů.

Největší odměnou je pro nás úsměv

Děti jsou upřímné, neumějí nic předstírat. Jedna věc je kladné hodnocení pedagoga, který je doprovází, druhá pak spokojený úsměv žáka. Ten je pro nás největší odměnou. Když se k nám pak vrací společně s rodiči třeba v rámci odpoledního otevření pro veřejnost a vypráví, jak naučil rodiče správně volat na tísňovou linku, potom víme, že tento projekt a naše práce má smysl.

kpt. Ing. Veronika KRAJSOVÁ,
HZS Karlovarského kraje, Asociace Záchranný kruh,
Lukáš HUTTA, Bc. Daniela RYBÁŘOVÁ,
Asociace Záchranný kruh,
foto archiv Asociace Záchranný kruh