Jak bezpečně prožít Filipojakubskou noc
Podle lidové zvyklosti se budou pálit ohně v předvečer prvního máje. Tento původně pohanský zvyk, jehož význam souvisí s ukončením zimy a příchodem jara, následně převzala křesťanská kultura. Od středověku se o Filipojakubské noci z 30. dubna na 1. května, kdy mají údajně zlé síly větší sílu než jindy, „pálí čarodějnice"- tedy zapalují ohně na ochranu proti létajícím čarodějnicím, které ztělesňují zlou moc.
Jde o symbolickou ochranu úrody a celého hospodářství před neúspěchem.
Aby neúspěchem však neskončila sama filipojakubská noc, je třeba mít na paměti několik zásad. Pálení vater, a to hlavně v lesních porostech nebo v jejich těsné blízkosti, je velmi nebezpečné. Obecně platí následující pravidla pro spalování hořlavin venku:
- Pečlivě vyberte bezpečné místo pálení. Např. v lese lze rozdělávat oheň jen na k tomu vyhrazených místech. Zcela zakázáno je rozdělávání ohně na místech se vzrostlým porostem, tedy i na louce nebo na strništi apod. Oheň nezakládejte ani pod větvemi a na kořenech stromů, na suchém listí, lesní hrabance. Pro rozdělávání ohně je naopak ideální hliněný podklad. Pamatujte i na bezpečnou vzdálenost od budov, neboť díky odletujícím jiskrám či žhavým uhlíkům z vysoké vatry hrozí např. zapálení střechy.
- Ohniště by mělo být zbaveno všech hořlavých materiálů (včetně kořenů a kořínků) a bezpečně odděleno od okolí (např. kameny, pískem). V případě větších vater je vhodné ohniště oddělit od okolí pruhem širokým až jeden metr.
- Dělejte jen takový táborák, který dokážete zvládnout! Pokud chystáte velkou vatru, dejte si pozor, aby byly polena poskládány do stabilní pyramidy (pomohou např. záseky na polenech), která umožní prohořívání dovnitř a zabrání případnému zhroucení hranice do okolí - jinak může dojít k popálení přítomných či ke vzniku požáru.
- Při rozdělávání nebo udržování ohně nikdy nepoužívejte vysoce hořlavé látky jako např. benzín, naftu či líh. Oheň se pak velmi snadno vymkne kontrole a může způsobit i vážné popáleniny. Navíc podle zákona o ochraně ovzduší v otevřených ohništích nelze pod hrozbou vysokých pokut spalovat žádné chemické látky. Daleko méně riskantní a ve výsledku stejně efektivní je použití pevného podpalovače, který má stabilní výhřevnost a především při jeho použití v okolí nevznikají vysoce hořlavé plyny.
- Oheň nesmíte ponechat ani na okamžik bez dozoru, hlídejte ho, aby se nevymknul kontrole a nedošlo k jeho nekontrolovatelnému šíření a vzniku požáru. Mějte nachystán dostatek vody (popř. písek, hlínu), kdyby se oheň vymykal kontrole. I proto je dobré umístit ohniště v blízkosti vodního zdroje. Příjezdové cesty vedoucí k místu pálení musí být průjezdné.
- Nezapomeňte ohniště důkladně uhasit a přesvědčit se, že nemůže dojít k opětovnému vznícení. I ve zdánlivě zcela vyhaslém ohništi se mohou skrývat žhavé oharky, které např. vítr může znovu rozdmýchat a oheň roznést do okolí. Hasiči musejí každý rok dohašovat ohniště, které byly po veselici ponechány svému osudu.
Při silném větru a v době velkého sucha oheň venku raději vůbec nerozdělávejte.
kpt. Ing.Bc. Petra Musilová - tisková mluvčí