Jak jsme čelili více než měsíční výzvě spojené s odstraňováním následků povodní na území České republiky

Působení jednotek Záchranného útvaru HZS ČR (ZÚ) v Olomouckém a Moravskoslezském kraji trvalo v řádu desítek dnů. Konkrétně se jednalo o 42 dnů nepřetržitého provozu, ve kterém se prostřídalo 236 příslušníků a občanských zaměstnanců ze všech dislokací a na různých pracovních úrovních. Během těchto dní se síly a prostředky hasičů staly neocenitelnou oporou pro obyvatele obou nejvíce zasažených krajů, kteří čelili devastujícím následkům povodní. V těžkých podmínkách, kdy se srážky a stoupající hladiny řek staly ohrožujícími pro životy a zdraví osob, se jejich nasazení ukázalo jako klíčové. 

Jak zhodnotil v Časopisu 112 generální ředitel Hasičského záchranného sboru ČR, genpor. Ing. Vladimír Vlček, Ph.D., MBA: „Na celé organizaci, koordinaci a praktickém nasazení při záchranných a likvidačních pracích bylo jasně vidět, že jsme se z minulosti výrazně poučili a posunuli jsme se dál.“

A právě díky včasným predikcím Českého hydrometeorologického ústavu jsme dokázali i my předpřipravit veškerou logistiku a síly a prostředky ZÚ tak, abychom mohli od prvopočátku adekvátně reagovat na požadavky ze stran velitelů zásahu, krizových štábů či obcí s rozšířenou působností.

Na základě všech těchto skutečností byla již v pátek 13. září vyslána na Jesenicko posilová jednotka hasičů, která se o víkendu 14.-15. září zapojila s jednotkami HZS Olomouckého kraje aktivně nejprve do prací evakuačních a následně i do prací záchranných. Od těchto dní pak setrval odřad ZÚ na Olomoucku až do 25. října, do dne, kdy své působení na Olomoucku oficiálně ukončil. Součinnost s jednotkami HZS Moravskoslezského kraje evidujeme v téměř totožném období, kde prvotním zásahem bylo povolání víceúčelového stroje Huddig 1260c k vytvoření odtokové strouhy pro odvod vody z vylitého potoku Porubka, který zaplavil část obce Vřesina. Ojedinělým zásahem, který probíhal v součinnosti s Policií České republiky, pak bylo provádění prací spojených se zpevňováním protržené hráze na soutoku řek Odry a Opavy. Prostřednictvím ramene automobilového jeřábu AJ 80 byly pytle s pískem, tzv. bigbagy, opatřené iniciačním zdrojem, umísťovány do koryta řek, kde docházelo k jejich odpalování. Cílem umístění bigbagů bylo jak snížení průtoku vodního toku narušeným korytem řeky, tak zpevnění břehů původní hráze.

Hasiči vykonávali v zasažených oblastech široké spektrum činností a efektivně reagovali na aktuálně vzniklé situace. Díky předem stanoveným rotacím (střídání) se na nich během dne podílelo vždy bezmála 100 hasičů, mezi jejichž hlavní úkoly patřilo, ať už v prvotní, tak následně sekundární fázi vývoje povodní, zpravidla:

1. Evakuace a záchranou obyvatel - Pokud se situace stala neudržitelnou, hasiči pomáhali v součinnosti s ostatními složkami IZS při evakuaci lidí z ohrožených oblastí, aby zajistili jejich bezpečnost.
2. Nakládání a distribuce materiálu - Hasiči zajišťovali nakládku a následnou distribuci potřebného materiálu z centrálních zásob Hasičského záchranného sboru ČR a Správy státních hmotných rezerv (SSHR). Tento materiál zahrnoval nejen stavební pomůcky a ochranné prostředky, ale i humanitární pomoc (HP) pro zasažené obyvatele. V prvotní fázi se jednalo zpravidla o nakládku a přepravu pytlů, plniček a protipovodňových stěn. Následně pak o  vysoušeče, teplomety, lehátka, spacáky či deky distribuované ze skladů ZÚ HZS ČR. Technikou ZÚ byla zajištěna i přeprava HP z potravinových bank v Praze a Ostravě.
3. Zabezpečení obcí s rozšířenou působností – Pro podporu místní samosprávy při zajištění ohrožených míst jsme zabezpečili přepravu a instalaci cisteren s pitnou vodou, elektrocentrál do oblastí bez el. energie a sociálních zázemí, ve smyslu výstavby mobilních sprch a toalet.
4. Odčerpávání vody – Pomoci velkokapacitních čerpadel byla odstraňována voda ze zatopených oblastí, přízemních domů, sklepů a dalších prostor.
5. Opravy a údržba - Po odeznění povodně se hasiči podíleli na obnově narušené infrastruktury, zprůjezdňovali a zpevňovali komunikace, odstraňovali překážky z vodních toků a navracely je zpět do původních koryt řek. Naplaveniny odstraňovali jak z pozemních komunikací, tak veřejných prostor a podíleli se na dalších činnostech spojených s obnovením běžného chodu postižených obcí.
6. Obnova zasažených území – V rámci bezpečnosti osob i zasahujících prováděli hasiči také odstraňování nebezpečných stavů u objektů, u kterých bylo statikem rozhodnuto o jejich stržení. Jednalo se o demolice staticky narušených budov, které strhávali za pomoci předurčené techniky, v některých případech v součinnosti se střelmistry.
7. Prevence a poradenství – Po ukončení akutní fáze zásahu se hasiči zaměřili také na poradenství pro obyvatele, jak se vyrovnat se vzniklou mimořádnou událostí, jak v této situaci postupovat a jak se připravit na případné další povodně. Do týmu posttraumatické péče byla zahrnuta psycholožka ZÚ, která zaštiťovala poskytování psychosociální pomoci občanům
8. Operační středisko a informační podpora – Pro rychlé a efektivní zvládání mimořádné události byla na operačním středisku ZÚ posílena jednotkám informační podpora, která byla k dispozici při dvanáctihodinovém střídání 24 hodin denně.  

Ve spojitosti s likvidací následků povodní bylo na území celé České republiky, primárně však na území Moravskoslezského a Olomouckého kraje, nasazeno bezmála 200 kusů různých druhů techniky, a to jak vlastní, tak zapůjčené. Byť se zprvu jednalo o požadavky primárně na automobily evakuační a přepravní, v následujících dnech se spektrum požadované techniky značně rozšířilo.

Nasazené technice dominovaly:

1. Nákladní a přepravní technika – Na evakuaci a záchranu osob, stejně jako na práce vyprošťovací byly nasazeny automobily s hydraulickou rukou, automobilové nosiče kontejnerů a nákladní automobily. Dodávku pitné vody do zasažených oblastí zabezpečovaly cisterny na pitnou vodu, odstraňování nánosů bahna a usazenin z obydlí pak sací bagr.
2. Plavidla - Mezi zvláštními stroji, které se objevily u záchrany osob v nejvíce zasažených oblastech byly bezesporu obojživelné pásové transportéry, které dokáží přepravit velké množství osob a materiálu i v nestandartním terénu a přes vysokou hladinu vody.
3. Vyprošťovací technika a jeřáby - Nezastupitelnou roli v terénu, kde bylo klasické vybavení bezmocné nahradily automobilové jeřáby, vyprošťovací automobily a vyprošťovací tanky. Tyto byly nasazeny primárně na odstraňování stržených lávek a mostních konstrukci z vodních zdrojů a komunikací.
4. Zemní stroje – Na odklízení nánosů naplavenin a úpravě terénu se značnou mírou podílelo 11 kolových strojů jako kolové a smykem řízené nakladače, manipulátory, univerzální či víceúčelové stroje.  Nechyběla však technika pásová, která se dokáže pohybovat jak po nerovném, tak i po nezpevněném terénu. Za zmínku tak stojí jak nakladače, tak i v nezastupitelné roli rypadla.
5. Dálková doprava vody – Na velkokapacitní odčerpávání vody byly po jejím opadnutí nasazeny dvě mobilní čerpací stanice s označením MČS 1500 a MČS 590. Instalovány byly do místních částí obcí Ostrava – Nová Ves a Bohumín.
6. Ostatní technika a prostředky - Při povodních, které zasáhly naše území, hrála ostatní technika nezastupitelnou roli v efektivním zvládání situace. Elektrocentrály zajistily stabilní a spolehlivý zdroj elektřiny na místech, kde došlo k výpadkům, tankovací kontejnery byly klíčové pro zabezpečení dostatečného zásobování vozidel IZS palivem, přívěsy a návěsy sloužily k přepravě dalšího materiálu, který usnadňoval logistiku a urychlil a posílil celkovou efektivitu při zvládání této mimořádné události.

Nejen práce hasičů, ale i ostatních složek IZS, byla během povodní fyzicky náročná a psychicky vyčerpávající. V jejich týmovém duchu a profesionalitě se však ani na malou chvíli nevytratilo odhodlání pomáhat tam, kde to bylo nejvíce zapotřebí. Děkujeme…

Uložit vše jako ZIP soubor

vytisknout  e-mailem  X Corp.   Facebook