Do Rybitví spěchaly hasičské vozy v úterý 20. března v 12.25 hodin. Hořela tady totiž tráva na rozloze přibližně 100 x 50 metrů. Na místě zasahovaly dvě jednotky hasičů. Plameny hasiči zlikvidovali v 12.48 hodin. Požár se naštěstí obešel bez zranění a dle slov vyšetřovatele i beze škody. Ale jak vyšetřovatel hasičů uvedl, požár byl založen úmyslně. K dalším požárům trávy vyjížděli hasiči v prvních dvaceti březnových dnech hned v pěti případech.

Dne 4. března likvidovali hasiči požár rákosí ve Stéblové u nádraží. Plameny se rozšířily na plochu 60 m2.  O den později zasahovali hasiči v Hrobicích, kde hořela tráva v příkopu. Dne 9. března likvidovali hasiči v Ústí nad Orlicí požár trávy podél plotu u jedné z firem. Jednalo se o plochu 5 x 10 m. V neděli 11. března hasiči vyjížděli do Heřmanova Městce, kde hořel travní porost na rozloze zhruba 5 x10 m. Zatím k poslednímu požáru vyjížděli hasiči 20. března do Rybitví, kde hořela tráva na ploše 50 x 100 m. Všechny požáry se obešly bez zranění a naštěstí i bez újmy na zdraví a beze škody. Ten poslední jmenovaný byl ale založen úmyslně…

Jak je vidět, jarní sluníčko již láká zahrádkáře na své zahrádky a lidé začínají vypalovat trávu. Pohrabat starou trávu nebo snad ještě podzimní listí není snadné, a tak se mnozí stále ještě obracejí k jejich pálení. Vzít zápalky a stařinu vypálit je jednodušší a méně namáhavé než poctivě hráběmi celou plochu zbavit starého porostu. Pomáhá k tomu i přežívající názor, že popel z vypáleného trávníku je dobrým hnojivem přispívajícím k lepšímu růstu nového porostu. Jenže, koho by napadlo, že tato „metoda“ zahradnické práce může vést k nejtragičtějším koncům.

Pálení staré trávy i ostatních porostů v souvislých plochách je zákonem o požární ochraně zakázáno. Hrozí nebezpečí přenesení požáru na jiný objekt nebo plochu podobnou té spalované, a to po povrchu suché vegetace, zanesením ohně větrem a v neposlední řadě přenesením ohně v podloží. Poslední nebezpečí je aktuální zvláště v lesích nebo na plochách, kde je silnější vrstva lesní hrabanky. Takový oheň může „doputovat“ na vzdálenost desítek metrů a objevit se i po několika dnech. Jsou známé případy, např. vzplanutí lesa po dvou týdnech ve vzdálenosti až sedmdesáti metrů od původního místa pálení. Bohužel jsou každoročně zaznamenávány i případy udušení lidí v kouři a v neposlední řadě i uhoření při nezvládnutém, původně jen malém kousku vypalované plochy.

V jarních a podzimních měsících hasiči vyjíždějí k požárům trávy a lesních porostů. Častěji také vyjíždějí k požárům nebo k dohašování špatně zabezpečených ohnišť. Dle zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákona o PO) fyzická osoba nesmí provádět plošné vypalování porostů, a i přesto je u nás vypalování trávy neustále oblíbené. Jarní úklid se ale nemusí majitelům zahrad nebo remízků vyplatit.

Ten, kdo se totiž rozhodne „vyčistit“ svou zahradu ohněm, může zaplatit i několikatisícovou pokutu. Při plošném vypalování porostů se dopouští přestupku dle zákona o požární ochraně, za který jí hrozí pokuta do 25 000 Kč. Fyzické osoby mohou provádět kontrolované spalování hořlavých látek, např. shrabanou trávu pálit na hromadě.

Právnické osoby a podnikající fyzické osoby taktéž nesmí plošně vypalovat porosty. Při spalování hořlavých látek na volném prostranství jsou navíc povinny, stanovit opatření proti vzniku a šíření požáru. Podnikající fyzické osoby a právnické osoby se při plošném vypalování porostů dopouští přestupku dle zákona o PO, za který jim hrozí pokuta do 500 000 Kč (stejná pokuta hrozí pro nenahlášení požáru). Dále jsou povinni spalování předem oznámit příslušnému hasičskému záchrannému sboru kraje. Navíc dle zákona o PO pro fyzické osoby, právnické a podnikající fyzické osoby je povinnost bezodkladně oznamovat každý vzniklý požár příslušnému hasičskému záchrannému sboru kraje.

Nezapomeňte také, že při pálení odpadu musí být vždy postupováno v souladu s dalšími zákony, např. zákonem o ovzduší, zákonem o lesích, zákonem o odpadech nebo s vyhláškami obcí.

Pálení lze již šest let hlásit elektronicky

Profesionální i dobrovolní hasiči chtějí být v očích veřejnosti vidění jako složka, která je bližnímu ku pomoci, nikoli jako trestající, proto prosíme, nahlaste Vaše pálení biologického odpadu třeba přes webové stránky hasičů na operační středisko!

Hasiči Pardubického kraje již před šesti lety spustili speciální službu pro občany, firmy a právnické osoby, která by jim měla šetřit čas a finanční náklady. Pálení klestí v Pardubickém kraji lze hlásit elektronicky. Elektronický formulář občané najdou na webových stránkách HZS Pardubického kraje – https://paleni.izscr.cz/ .

Pálení lze nadále hlásit i telefonicky na Krajské operační a informační středisko HZS Pardubického kraje tel. 950 570 110. Při ohlášení je třeba uvést jméno, telefonické spojení na osobu, která bude spalování provádět, přesná identifikace místa, kde bude spalování probíhat, datum spalování, hodinu od kdy do kdy bude spalování probíhat, případě další údaje, které bude požadovat příslušník hasičského záchranného sboru.

Ohlášení se rozhodně neprovádí na čísla linek tísňového volání (112 a 150), které slouží přímé pomoci postiženým.

Ohlášením předejdete zbytečným výjezdům hasičů k ohlášeným požárům trávy, lesa, odpadu atd. a také přesným udáním místa zajistíte, že pomoc hasičů bude přesnější a tím i rychlejší.

Vendula Horáková, tisková mluvčí