K náhradám prací hasičů, které nejsou hrazeny z rozpočtu
Jednotky požární ochrany jsou zřízeny na hašení požárů, provádění záchranných prací a na plnění některých úkolů v oblasti ochrany obyvatelstva, například: varování, pomoc obcím při evakuaci, nouzovém přežití.
Záchrana znamená odstranění bezprostředního nebezpečí pro život, majetek nebo životní prostředí. Na uvedené činnosti stát i veřejné rozpočty poskytují prostředky a jsou tedy pro občany zdarma. V některých případech daných zákonem např. vodní zákon, zákon o IZS ovšem mohou být náklady na zásah jednotek požární ochrany vymáhány po tom, kdo způsobil mimořádnou událost, např. havarijní znečištění vod.
Ilustrační foto HZS Zlínského krajeDalším případem jsou činnosti jednotek požární ochrany, které nejsou ze státního rozpočtu hrazeny, jednotky je nemají v úkolech, ale někdy jsou po nich vyžadovány nebo je z důvodu nebezpečí z prodlení provedou za někoho, kdo je provést měl, tam rovněž lze vyžadovat náhradu výdajů spojených s takovou činností.
Velitel zásahu po ukončení záchranných a likvidačních prací může využít síly a prostředky jednotek požární ochrany k provedení likvidačních prací, pokud není možné předat místo zásahu právnické nebo podnikající fyzické osobě, která je vlastníkem, správcem nebo uživatelem poškozeného objektu, zařízení, provozu nebo pozemku k provedení likvidačních prací nebo některému příslušnému orgánu majícímu působnost k rozhodování o likvidačních prací a nebo zástupci některé ze složek integrovaného záchranného systému.
Ilustrační foto HZS Zlínského krajeV případě, že velitel zásahu má dostatek sil a prostředků k efektivnímu provedení záchranných prací, mohou být likvidační práce prováděny i souběžně se záchrannými pracemi. O tom jakým způsobem, v jakém rozsahu a kdo provádí likvidační práce, rozhoduje až do ukončení zásahu velitel zásahu, který údaje o provedených likvidačních pracích zaznamená do Zprávy o zásahu.
Je-li to možné (z časového hlediska), potřebné a účelné, velitel zásahu osobně nebo prostřednictvím operačního a informačního střediska (dále jen „OPIS“) HZS kraje konzultuje způsob a provedení likvidačních prací s poškozenou osobou nebo věcně příslušným orgánem a také se dohodnou o způsoby úhrady na uvedené práce.
Velitel zásahu se může na základě konzultací s věcně příslušným orgánem rozhodnout o provedení likvidačních prací, které jednotky požární ochrany ( dále PO) běžně nevykonávají (např. omytí vozovky), pokud k tomu existují relevantní důvody, přičemž za relevantní důvod lze výjimečně považovat i případ, kdy jednotky PO mají potřebné síly a prostředky k likvidačním pracím k dispozici na místě zásahu. O provedení likvidačních prací může v takovém případě rozhodnout velitel zásahu, nebrání-li tomu další úkoly a neohrozí-li to akceschopnost jednotky PO.Nebrání-li tomu taktická situace při provádění záchranných prací při mimořádné události, zejména havárii (nesmí dojít k omezení nebo zdržování záchranných prací, na místě zásahu není nebezpečí bezprostředně ohrožující životy), velitel zásahu umožní provedení likvidačních prací na základě komerčního vztahu mezi poškozenou osobou a jinou právnickou nebo podnikající fyzickou osobou (např. odtahová asistenční služba).
Existuje ceník prací?
Na to nelze jednoznačně odpovědět a výčet příkladů událostí není důvodný k hrazení za předpokladu, že jde o záchranou činnost. Náklady se počítají případ od případu. To není o smluvní ceně, ale o nákladech.
Jsou hasiči dnes zneužíváni?
Nevidíme důvody k nějaké velké hysterii kolem tzv. planých poplachů. Ve všech zemích světa je určitý počet zásahů hasičů , kdy se zjistí, že to byl tzv.planý poplach, nemusí jít vždy o úmysl ke zneužití systému jednotek požární ochrany. Požáry nehlásí dnes jen lidé, ale také požární čidla elektrické požární signalizace.
Plané poplachy
Planých poplachů z různých příčin je cca 8 tis.ročně z celkového počtu 115 až 120 tisíc výjezdů. O úmyslném zneužití lze hovořit v cca 7 % počtu planých poplachů.
Pokyn generálního ředitele Hasičského záchranného sboru ČR a náměstka ministra vnitra , kterým se stanoví postup jednotek požární ochrany při provádění likvidačních a obnovovacích ( asanačních ) prací a postup Hasičského záchranného sboru ČR při vypořádání nákladů nebo požadovaných náhrad za poskytnutí věcné nebo osobní pomoci, za provedené likvidační nebo obnovovací ( asanační ) práce a za vzniklé škody je v platnosti od roku 2006.
Velitel zásahu po ukončení záchranných a likvidačních prací může využít síly a prostředky jednotek požární ochrany k provedení likvidačních prací, pokud není možné předat místo zásahu právnické nebo podnikající fyzické osobě, která je vlastníkem, správcem nebo uživatelem poškozeného objektu, zařízení, provozu nebo pozemku k provedení likvidačních prací nebo některému příslušnému orgánu majícímu působnost k rozhodování o likvidačních prací a nebo zástupci některé ze složek integrovaného záchranného systému.
Je-li to možné (z časového hlediska), potřebné a účelné, velitel zásahu osobně nebo prostřednictvím operačního a informačního střediska (dále jen „OPIS“) HZS kraje konzultuje způsob a provedení likvidačních prací s poškozenou osobou nebo věcně příslušným orgánem a také se dohodnou o způsoby úhrady na uvedené práce.
Velitel zásahu se může na základě konzultací s věcně příslušným orgánem rozhodnout o provedení likvidačních prací, které jednotky požární ochrany ( dále PO) běžně nevykonávají (např. omytí vozovky), pokud k tomu existují relevantní důvody, přičemž za relevantní důvod lze výjimečně považovat i případ, kdy jednotky PO mají potřebné síly a prostředky k likvidačním pracím k dispozici na místě zásahu. O provedení likvidačních prací může v takovém případě rozhodnout velitel zásahu, nebrání-li tomu další úkoly a neohrozí-li to akceschopnost jednotky PO.Nebrání-li tomu taktická situace při provádění záchranných prací při mimořádné události, zejména havárii (nesmí dojít k omezení nebo zdržování záchranných prací, na místě zásahu není nebezpečí bezprostředně ohrožující životy), velitel zásahu umožní provedení likvidačních prací na základě komerčního vztahu mezi poškozenou osobou a jinou právnickou nebo podnikající fyzickou osobou (např. odtahová asistenční služba).
Existuje ceník prací?
Na to nelze jednoznačně odpovědět a výčet příkladů událostí není důvodný k hrazení za předpokladu, že jde o záchranou činnost. Náklady se počítají případ od případu. To není o smluvní ceně, ale o nákladech.
Jsou hasiči dnes zneužíváni?
Nevidíme důvody k nějaké velké hysterii kolem tzv. planých poplachů. Ve všech zemích světa je určitý počet zásahů hasičů , kdy se zjistí, že to byl tzv.planý poplach, nemusí jít vždy o úmysl ke zneužití systému jednotek požární ochrany. Požáry nehlásí dnes jen lidé, ale také požární čidla elektrické požární signalizace.
Plané poplachy
Planých poplachů z různých příčin je cca 8 tis.ročně z celkového počtu 115 až 120 tisíc výjezdů. O úmyslném zneužití lze hovořit v cca 7 % počtu planých poplachů.
Pokyn generálního ředitele Hasičského záchranného sboru ČR a náměstka ministra vnitra , kterým se stanoví postup jednotek požární ochrany při provádění likvidačních a obnovovacích ( asanačních ) prací a postup Hasičského záchranného sboru ČR při vypořádání nákladů nebo požadovaných náhrad za poskytnutí věcné nebo osobní pomoci, za provedené likvidační nebo obnovovací ( asanační ) práce a za vzniklé škody je v platnosti od roku 2006.
kpt. Ing. Ivana Svitáková
tisková mluvčí
MV - GŘ HZS ČR
mobil: 724 193 394
tel.: 950 819 867