Cvičení orgánů krizového řízení
Přehled cvičení orgánů krizového řízení naleznete v dokumentu Plán cvičení orgánů krizového řízení, který v horizontu tří let stanovuje střednědobý výhled organizace cvičení orgánů krizového řízení připravovaných a řízených z úrovně ústředních orgánů státní správy a probíhajících na území České republiky, nebo za účasti České republiky. Nedílnou součástí plánu cvičení je rovněž informace o realizaci cvičení orgánů krizového řízení v předchozím období.
ZÓNA 2013
Ve dnech 26-28. března 2013 proběhlo cvičení ZÓNA 2013 (dále jen cvičení), zaměřené na řešení simulované radiační havárie na Jaderné elektrárně Dukovany. Jednalo se o cvičení koordinované Ministerstvem vnitra-generálním ředitelstvím hasičského záchranného sboru ČR (MV-GŘ HZS ČR) ve spolupráci s dalšími dotčenými ústředními úřady, správními úřady Kraje Vysočina a Jihomoravského kraje a složkami integrovaného záchranného systému, z jejichž zástupců byla vytvořena řídící skupina k přípravě a vyhodnocení cvičení.
Cvičení prověřilo plnění úkolů stanovených v „Plánu provedení cvičení ZÓNA 2013“, který byl spolu s přílohami (námět cvičení, způsob mediálního zabezpečení cvičení, časový průběh cvičení a údaje pro spojení) schválen ministrem vnitra dne 27. listopadu 2012.
Průběh cvičení
Cvičební a učební úkoly byly rozděleny do následujících období.
V prvním časovém období se jednalo především o reakci ČEZ, a.s. a ústředních i územních správních úřadů na vyhlášení mimořádné události 2. stupně na Jaderné elektrárně Dukovany a to dle Vnitřního havarijního plánu a Vnějšího havarijního plánu pro zónu havarijního plánování pro Jadernou elektrárnu Dukovany (dále jen vnější havarijní plán). Ke koordinaci záchranných a likvidačních prací byl aktivován štáb MV-GŘ HZS ČR.
V druhém období došlo vzhledem k průběhu simulované havárie k překlasifikaci na mimořádnou událost 3. stupně, byly provedeny standardní činnosti dle vnitřního a vnějšího havarijního plánu, zejména varování, které proběhlo v zóně havarijního plánování zkušebním tónem sirén, dále vyrozumění a následné předávání informaci mezi operačními a informačními středisky na ústřední i krajské úrovni. K řešení nastalé situace byl aktivován Ústřední krizový štáb včetně odborné pracovní skupiny pro koordinaci zabezpečení věcnými zdroji, krizové štáby Kraje Vysočina a Jihomoravského kraje, krizové štáby obcí s rozšířenou působností a vybraných obcí.
Vzhledem k závažnosti situace byl podle krizového zákona vyhlášen hejtmany Kraje Vysočina a Jihomoravského kraje stav nebezpečí. Tentýž den byl na žádost hejtmanů a předsedkyně Úřadu pro jadernou bezpečnost vyhlášen po zasedání Ústředního krizového štábu nouzový stav pro území Kraje Vysočina a Jihomoravského kraje na dobu od 19 hodin 26. března 2013 do 24 hodin dne 5. dubna 2013.
Třetí období cvičení představovalo především praktické činnosti složek integrovaného záchranného systému a Panelu státních neziskových organizací, který se na cvičení též podílel. V zóně havarijního plánování v kontaminované oblasti byl proveden zásah složek integrovaného záchranného systému při simulované dopravní nehodě. K poskytnutí první pomoci byly využívány síly a prostředky hasičského záchranného sboru ČR, neboť výjezdové skupiny poskytovatele zdravotnické záchranné služby nejsou pro vjezd do kontaminované oblasti vybaveny. I na základě tohoto cvičení bude jednoznačně nutné dořešit otázku zásahu výjezdových skupin poskytovatele zdravotnické záchranné služby v zóně havarijního plánování z hlediska vybavení osobními ochrannými pracovními prostředky a tento úkol byl zahrnut i do dokumentu „Vyhodnocení cvičení ZÓNA 2013“ (dále jen vyhodnocení cvičení).
Současně probíhalo monitorování radiační situace pro získání informací o radiační situaci, které sloužili Státnímu úřadu pro jadernou bezpečnost jako první podklad pro vydání doporučení, na jejichž základě krizové štáby rozhodovaly o realizaci neodkladných ochranných opatření. Prakticky do cvičení byla zapojena vybraná část radiační monitorovací sítě a to letecká skupina s využitím techniky Armády ČR s personálním osazením Státního ústavu radiační ochrany a mobilní skupiny ČEZ a.s., Státního úřadu pro jadernou bezpečnost, Hasičského záchranného sboru ČR, Policie ČR, Armády ČR a Ministerstva financí - Generálního ředitelství cel.
Závěr
Celkem bylo do cvičení zapojeno 1590 osob a 97 kusů techniky. V průběhu cvičení si jednotlivé složky osvojovaly pohotovost, potřebné návyky a rozhodovací procesy při tomto neobvyklém typu mimořádné události. Tyto zkušenosti však budou využity i při vzniku jiných více pravděpodobných mimořádných událostí, kterým již byly orgány krizového řízení a složky integrovaného záchranného systému nuceny v minulosti čelit a řešit jejich následky.
Průběh celého cvičení byl hodnocen pozorovateli, z jejichž poznatků a poznatků cvičících byl sestaven materiál vyhodnocení cvičení, který nejen popisuje činnost jednotlivých cvičících, ale shrnuje přínosy a nedostatky u kterých navrhuje opatření k jejich řešení.
Při cvičení se potvrdila potřeba stále aktualizovat vnější havarijní plán jednak z hlediska obsahového, tak i z hlediska měnící se legislativy. K tomuto byla ustanovena pracovní skupina zřízená MV-GŘ HZS ČR s účastí zástupců dotčených hasičských záchranných sborů krajů a vyhodnocením cvičení jí byl stanoven úkol „analyzovat zpracovaný vnější havarijní plán s cílem optimalizovat a zefektivnit obsah plánovací dokumentace v rámci platné legislativy“.
Dalším z opatření, které je navrženo vyhodnocením cvičení je „rozšířit členy ÚKŠ a odbornou pracovní skupinu ÚKŠ o zástupce Ministerstva pro místní rozvoj jako řádného člena těchto orgánů“. Toto opatření se ukázalo jako vhodné, protože tento resort má v kompetenci obnovu území, stavební úřady (zemní a stavební práce, statici) a pohřební služby. Současně by měla být rozšířena odborná pracovní skupina Ústředního krizového štábu pro koordinaci zabezpečení věcnými zdroji o zástupce ministerstva pro místní rozvoj a zástupce MV-GŘ HZS ČR z důvodu nutnosti provázání s opatřeními ochrany obyvatelstva, zejména nouzového přežití, a zajištěním primárního pokrytí požadavků obcí a krajů v oblasti nouzového přežití ze zásob hasičského záchranného sboru ČR.
Jedním z cílů cvičení bylo procvičit orgány krizového řízení na všech stupních i ochraňovateli pohotovostních zásob informační systém Krizkom k uplatňování a řešení požadavků na věcné zdroje. Cvičení ukázalo, že je potřeba upřesnit postupy při součinnosti ústředních správních úřadů v procesu řešení požadavků na věcné zdroje, s cílem efektivně využít materiálové zdroje, které jsou k dispozici v majetku státu zejména u Ministerstva vnitra a Ministerstva obrany a následně je třeba rozšířit informační systém o funkcionality, které tyto požadavky umožní.
V rámci cvičení byla cvičena též činnost Policie ČR, jejímž úkolem je dle vnějšího havarijního plánu zajištění vnitřního pořádku v zóně havarijního plánování. Při praktickém ověření aktuálnosti vnějšího havarijního plánu se zaměřením na Plán regulace dopravy a Plán zajištění veřejného pořádku bylo shledáno, že množství dopravního značení Správy a údržby silnic Jihomoravského kraje neodpovídá skutečnému požadavku na počet značení rozmístěného po obvodu zóny havarijního plánování. Také je nutné ve spolupráci se zpracovatelem vnějšího havarijního plánu zpracovat formulář jednotného povolení ke vstupu oprávněným osobám do zóny havarijního plánování, na jehož základě umožní hlídky Policie ČR vjezd nebo vstup do uzavřené oblasti.
Kromě výše uvedených závěrů a z nich vzešlých úkolů, bylo definováno i několik dílčích opatření k odstranění zjištěných nedostatků. Dokument Vyhodnocení cvičení ZÓNA 2013 byl projednán a schválen Výborem pro civilní nouzové plánování 17. září 2013 usnesením č. 367.