Havarijní plán
Havarijní plán je dokument, ve kterém jsou popsány činnosti a opatření, které vedou ke zmírnění nebo odstranění následků mimořádné události nebo případné havárie.
Typy havarijních plánů
havarijní plán kraje - zpracovává se pro řešení mimořádných událostí, které vyžadují vyhlášení třetího nebo zvláštního stupně poplachu, dle poplachového plánu.
vnější havarijní plán - zpracovává pro jaderné zařízení nebo pracoviště IV. kategorie a pro objekty a zařízení, u kterých je možnost vzniku závažné havárie způsobené nebezpečnými chemickými látkami a přípravky.
vnitřní havarijní plán
- Zpracovávají ho pouze ti provozovatelé objektu a zařízení, u kterých je možnost vzniku závažné havárie, a kteří jsou zařazeni do skupiny B, dle zákona o prevenci závažných havárií a jejichž povinnosti je vypracovat bezpečnostní zprávu. (Zvláštní právní předpis stanoví zásady pro vypracování tak, aby bylo možné přijímat opatření v případě vzniku závažné havárie).
- Provozovatele jaderných zařízení nebo pracovišť IV. kategorie.
Struktura a obsah havarijního plánu
Vyhláška MV č. 328/2001 Sb. – stanoví strukturu
havarijního plánu kraje a vnějšího havarijního plánu jaderných zařízení. Plán se skládá z části informační, operativní a plánů konkrétních činností.
Vyhláška SÚJB č. 318/2002 Sb. – stanoví strukturu vnitřního havarijního plánu jaderného zařízení. Tento plán se skládá z: Úvodní část, uvažované mimořádné události v rámci jednotlivých stupňů, způsoby a systémy vyhlášení mimořádných událostí, způsoby omezení ozáření zaměstnanců a dalších osob, způsoby ověřování havarijní připravenosti, zásahové postupy, způsoby zdravotnického zajištění zaměstnanců a dalších osob, seznam orgánů státní správy a dalších dotčených orgánů.
Vyhláška MV č. 103/2006 Sb. – stanoví
vnější havarijní plán objektu nebo zařízení, u kterých je možnost vzniku závažné havárie. Struktura plánu: informační část, operativní část, plán konkrétních činnosti.