Mezi základní plánovací dokumentaci na území Libereckého kraje řadíme:

• Havarijní plán kraje - zpracovává se pro řešení mimořádných událostí, které vyžadují vyhlášení třetího nebo zvláštního stupně poplachu.
• Vnitřní havarijní plán - zpracovávají je provozovatelé objektů a zařízení zařazených do skupiny B, dle zákona č. 224/2015 Sb., o prevenci závažných havárií, ve znění pozdějších předpisů
• Vnější havarijní plán - zpracovává se pro jaderné zařízení nebo pracoviště IV. kategorie a pro objekty a zařízení, u kterých je možnost vzniku závažné havárie způsobené nebezpečnými chemickými látkami a přípravky (objekty zařazené do skupiny B dle zákona č. 224/2015 Sb.).
• Krizový plán kraje - obsahuje souhrn krizových opatření a postupů k řešení krizových situací,
• Plán krizové připravenosti - zpracovává se k zabezpečení krizové připravenosti subjektů kritické infrastruktury nebo těch subjektů, které plní úkoly z krizového plánu kraje

Soubor činností a postupů uskutečňovaných ministerstvy a jinými správními úřady, dotčenými právnickými nebo podnikajícími fyzickými osobami k plánování opatření za účelem provádění záchranných a likvidačních prací při vzniku mimořádných událostí.

Havarijní plán

Havarijní plán kraje se zpracovává pro řešení mimořádných událostí, které vyžadují vyhlášení třetího nebo zvláštního stupně poplachu v rámci integrovaného záchranného systému. Jedná se o dokument, ve kterém jsou popsány činnosti a opatření, které vedou ke zmírnění nebo odstranění následků v případě vzniku mimořádné události.

Havarijní plán Libereckého kraje zpracoval Hasičský záchranný sbor Libereckého kraje ve spolupráci s Krajským úřadem Libereckého a dalšími subjekty jako jsou Policie ČR  - Krajské ředitelství Libereckého kraje, Zdravotnická záchranná služba Libereckého kraje, Krajská veterinární správa Státní veterinární správy pro Liberecký kraj, Krajská hygienická stanice Libereckého kraje, Povodí Labe, Povodí Ohře, Česká inspekce životního prostředí a další. Havarijní plán Libereckého kraje je součástí Krizového plánu Libereckého kraje.

Každá obec s rozšířenou působností v Libereckém kraji má zpracován tzv. Výpis z Havarijního plánu pro obce s rozšířenou působností, který obsahuje informace z Havarijního plánu Libereckého kraje vztažené k území obce s rozšířenou působností. Jedná se o tyto obce s rozšířenou působností: Česká Lípa, Nový Bor, Liberec, Frýdlant, Jablonec nad Nisou, Tanvald, Železný Brod, Jilemnice, Semily, Turnov.

Vnější havarijní plán

Dokument, který se zpracovává pro území stanovené zóny havarijního plánování k zabezpečení ochrany obyvatelstva, životního prostředí, hospodářských zvířat, majetkových a kulturních hodnot.

V Libereckém kraji se v současné době nacházejí dva subjekty, které mají zpracovaný vnější havarijní plán:

• STV Group a. s., závod Hajniště,
• Diamo s. p., o. z. TÚU, Stráž pod Ralskem.

Vnější havarijní plány zpracovává Hasičský záchranný sbor Libereckého kraje (§29, zákona č. 224/2015 Sb.).

Ucelený soubor postupů, metod a opatření, které věcně příslušné orgány a určené subjekty užívají při předcházení, přípravě a odezvě na činnosti v krizových situacích.

Krizový plán

Krizový plán obsahuje souhrn opatření a postupů k řešení krizových situací, tedy souhrn plánovacích, metodických a informačních dokumentů, používaných při rozhodovací, řídící a koordinační činnosti v krizové situaci. Krizový plán se skládá ze základní, operativní a pomocné části.

Krizový plán Libereckého kraje zpracoval Hasičský záchranný sbor Libereckého kraje a je schválený hejtmanem Libereckého kraje.

Krizové plány správních obvodů obcí s rozšířenou působností

Krizový plán obce s rozšířenou působností je základním plánovacím dokumentem obsahujícím souhrn krizových opatření a postupů k řešení krizových situací ve správním obvodu obce s rozšířenou působností.

V Libereckém kraji má krizový plán obce s rozšířenou působností zpracováno celkem 10 obcí s rozšířenou působností (Česká Lípa, Nový Bor, Liberec, Frýdlant, Jablonec nad Nisou, Tanvald, Železný Brod, Jilemnice, Semily, Turnov).

Obdobně jako je havarijní plán kraje provázán s krizovým plánem kraje, je provázán i výpis z havarijního plánu kraje pro obec s rozšířenou působností s krizovým plánem obce s rozšířenou působností.

Plán krizové připravenosti

Plán krizové připravenosti se zpracovává ze dvou důvodů. Jednak ho zpracovávají právnické a podnikající fyzické osoby, které zajišťují plnění opatření vyplývajících z krizového plánu. V tomto plánu je pak uvedena příprava příslušné právnické nebo podnikající fyzické osoby k řešení krizových situací.

Druhým důvodem ke zpracování plánu krizové připravenosti je ochrana prvku kritické infrastruktury subjektem, jehož je tento prvek součástí. V tomto plánu jsou poté identifikována možná ohrožení funkce prvku KI a stanovena opatření na jeho ochranu.

Obě varianty plánů krizové připravenosti se skládají ze základní části, operativní části a pomocné části.