Kontrolní činnost je vykonávána jako součást státního požárního dozoru Hasičského záchranného sboru Ústeckého kraje na základě § 31 odst. 1 písm. a), g) a h) ve spojení s § 35 písm. a) a c) zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o požární ochraně“) a v návaznosti na § 45 vyhlášky č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci), ve znění vyhlášky č. 221/2014 Sb. (dále jen „vyhláška o požární prevenci“).

V rámci kontrolní činnosti vykonávané orgánem státního požárního dozoru se tak kontroluje jednak plnění povinností stanovených předpisy o požární ochraně, dále připravenost a akceschopnost jednotek požární ochrany vymezených v § 65 odst. 1 písm. b) až d) zákona o požární ochraně a plnění opatření uložených orgánem státního požárního dozoru k odstranění nedostatků zjištěných na úseku požární ochrany. Za předpisy o požární ochraně se považují zejména zákon o požární ochraně a prováděcí předpisy vydané na jeho základě, současně též i jiné právní předpisy upravující povinnosti právnických a fyzických osob na úseku požární ochrany.

Požární kontrolou se zjišťuje skutečný stav věci, přičemž může být kontrolována požární ochrana v celém rozsahu zákonem stanovených povinností, tedy komplexní požární kontrola, nebo částečně v rozsahu, který si určí orgán státního požárního dozoru, pak se jedná o kontrolu tematickou. Pokud orgán státního požárního dozoru uloží rozhodnutím kontrolované osobě v návaznosti na zjištěné nedostatky opatření k odstranění těchto nedostatků, prověří následně prostřednictvím kontrolní dohlídky plnění uložených opatření.

Průběh kontroly je procesně upraven zákonem č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád), kde je upraven jak způsob zahájení kontroly, tak i práva a povinnosti kontrolujících a kontrolovaných osob a náležitosti protokolu o kontrole. Proti kontrolním zjištěním může kontrolovaná osoba podat námitky, a to ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení protokolu o kontrole, není-li stanovena v protokolu o kontrole lhůta delší.

Posouzení požárního nebezpečí

V souladu s § 31 odst. 1 písm. e) zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o požární ochraně“), se státní požární dozor vykonává též formou schvalování posouzení požárního nebezpečí činností s vysokým požárním nebezpečím. Tento výkon státního požárního dozoru navazuje na povinnost právnických a podnikajících fyzických osob, které provozují činnosti s vysokým požárním nebezpečím, dle § 6a odst. 1 zákona o požární ochraně zabezpečit prostřednictvím odborně způsobilé osoby v oboru požární ochrany posouzení požárního nebezpečí z hlediska ohrožení osob, zvířat a majetku a plnění dalších povinností na úseku požární ochrany.

Právnické a podnikající fyzické osoby provozující činnosti s vysokým požárním nebezpečím předkládají posouzení požárního nebezpečí ke schválení orgánu státního požárního dozoru před zahájením jimi provozované činnosti, a to ve dvojím vyhotovení. Vykazuje-li předložené posouzení požárního nebezpečí nedostatky, pro které je nelze schválit, orgán státního požárního dozoru je rozhodnutím vydaným v rámci správního řízení vrátí předkladateli zpět s uvedením důvodů a současně stanoví přiměřenou lhůtu k odstranění nedostatků. V opačném případě posouzení požárního nebezpečí rozhodnutím schválí bez zbytečného odkladu.

Změní-li se charakter, podmínky nebo rozsah provozované činnosti s vysokým požárním nebezpečím, právnické a podnikající fyzické osoby jsou povinny bez zbytečného odkladu písemně o této skutečnosti uvědomit orgán státního požárního dozoru a dle jeho pokynů stávající posouzení požárního nebezpečí činností s vysokým požárním nebezpečím doplnit, přepracovat či ke schválení předložit nové.

Opatření a lhůty, které ze schváleného posouzení požárního nebezpečí vyplývají, jsou právnické a podnikající fyzické osoby povinny plnit. Pokud by svým jednáním stanovená opatření porušily, případně porušily i další povinnosti uložené zákonem o požární ochraně ve vztahu k posouzení požárního nebezpečí, viz výše, vystavily by se tak nebezpečí postihu za správní delikt v návaznosti na § 76 zákona o požární ochraně.

Prevence závažných havárií

Krom výkonu státního požárního dozoru na základě § 31 odst. 1 zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o požární ochraně“), vykonává Hasičský záchranný sbor Ústeckého kraje také státní správu na úseku prevence závažných havárií. Hasičský záchranný sbor Ústeckého kraje se podílí na posuzování bezpečnostní dokumentace (bezpečnostní program a bezpečnostní zpráva) zpracovávané a předkládané dle zákona č. 224/2015 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými směsmi a o změně zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o prevenci závažných havárií).

V souladu s § 39 a následující označeného zákona se Hasičský záchranný sbor Ústeckého kraje účastní kontrol na úseku prevence závažných havárií v rámci Ústeckého kraje, a to jako jeden z tzv. orgánu integrované inspekce. K výkonu daných kontrol jsou věcně příslušné krom hasičských záchranných sborů krajů i Státní úřad inspekce práce a oblastní inspektoráty práce, Český báňský úřad a obvodní báňské úřady a krajské hygienické stanice (společně s hasičskými záchrannými sbory krajů označované zákonem o prevenci závažných havárií jako „orgány integrované inspekce“), dále krajské úřady a Česká inspekce životního prostředí. Četnost kontrol se stanoví podle toho, zda je provozovatel objektu, v němž se nachází určité chemické látky nebo chemické směsi v předem daném minimálním množství, zařazen do skupiny A či skupiny B dle zákona o prevenci závažných havárií. U provozovatele objektu zařazeného do skupiny A se kontroly provádí nejméně jednou za 3 roky, u provozovatele objektu zařazeného do skupiny B se provádí nejméně jednou za 1 rok.

Vyloučení věci z užívání, zákaz činnosti, zastavení provozu

Jestliže Hasičský záchranný sbor Ústeckého kraje při výkonu státního požárního dozoru zjistí, že věc, činnost nebo provoz vyvolávají bezprostřední nebezpečí vzniku požáru a k odstranění tohoto nebezpečí nestačí jiná opatření, v souladu s § 36 odst. 1 zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o požární ochraně“) rozhodne o:

1. vyloučení věci z užívání,
2. zákazu činnosti,
3. zastavení provozu.

O zastavení provozu lze rozhodnout dle § 36 odst. 2 zákona o požární ochraně navíc i tehdy, jestliže by v případě vzniku požáru byla znemožněna záchrana osob nebo majetku.

Proti rozhodnutí o vyloučení věci z užívání, zákazu činnosti či zastavení provozu lze podat odvolání do tří dnů ode dne doručení písemného vyhotovení rozhodnutí účastníku řízení, odvolání však nemá odkladný účinek.

Užívat věc, která byla vyloučena z užívání, obnovit zakázanou činnost nebo obnovit zastavený provoz lze v návaznosti na § 38 zákona o požární ochraně až po odstranění nedostatků vyvolávajících bezprostřední nebezpečí vzniku požáru a jen s písemným souhlasem orgánu, který vyloučil věc z užívání, rozhodl o zákazu činnosti nebo zastavení provozu. Pokud by právnická nebo fyzická osoba, vůči níž bylo rozhodnutí vydáno, citované ustanovení zákona o požární ochraně porušila, vystavuje se nebezpečí postihu za správní delikt dle § 76 odst. 2 písm. c) zákona o požární ochraně.