Rada Libereckého kraje se na svém zasedání dne 28. 6. 2016 usnesením č. 1134/16/RK usnesla vydat na základě § 27 odst. 2 písm. b) bod 3. zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů, v souladu s ustanovením § 7 a § 59 odst. 1 písm. k) zákona č. 129/2000 Sb., o krajích, ve znění pozdějších předpisů, toto nařízení:

Článek 1
Úvodní ustanovení
(1) Toto nařízení stanoví podmínky k zabezpečení požární ochrany v době zvýšeného nebezpečí vzniku požáru na území Libereckého kraje.
(2)  Za plnění podmínek stanovených tímto nařízením odpovídají právnické osoby, podnikající fyzické osoby a fyzické osoby.

Článek 2
Doba zvýšeného nebezpečí vzniku požáru
Dobou zvýšeného nebezpečí požáru se rozumí doba, kdy se klimatické podmínky vyznačují vysokou teplotou ovzduší, dlouhodobým nedostatkem srážek a s tím související nízkou vlhkostí v půdě a vegetaci, zpravidla doba, po kterou je v platnosti výstraha Českého hydrometeorologického ústavu na „nebezpečí požáru“ nebo „vysoké nebezpečí požáru“, zveřejněná v rámci systému integrované výstražné služby a po kterou se zvyšuje počet a závažnost požárů v přírodním prostředí.

Článek 3
Způsob vyhlášení začátku a konce doby zvýšeného nebezpečí vzniku požáru
(1) Začátek a konec doby zvýšeného nebezpečí vzniku požáru oznamuje hejtman.
(2) Začátek a konec doby zvýšeného nebezpečí vzniku požáru podle Článku 1 tohoto nařízení se zveřejňuje na úřední desce krajského úřadu, na úředních deskách obecních úřadů obcí, kterých se dotýká, a dále vhodným způsobem, např. v hromadných informačních prostředcích, případně dalšími způsoby v místě obvyklými.

Článek 4
Místo zvýšeného nebezpečí vzniku požáru
(1) Místem zvýšeného nebezpečí vzniku požáru je jakákoli plocha na území kraje, která je pokryta vegetací takového charakteru, že je schopna v době zvýšeného nebezpečí vzniku požáru umožnit vznik požáru a jeho následné šíření (např. lesní porosty, plochy zemědělských kultur, parky, louky apod.).
(2) Doba zvýšeného nebezpečí požáru se může dotýkat celého území kraje nebo pouze jeho části.

Článek 5
Obecné podmínky k zabezpečení požární ochrany v době zvýšeného nebezpečí vzniku požáru
V době zvýšeného nebezpečí vzniku požáru je zakázáno:
(1) Rozdělávat ohně a odhazovat hořící nebo doutnající předměty ve volné přírodě.
(2) Pálit klest a zbytky po těžbě na lesních pozemcích.
(3) Provozovat jízdy parních lokomotiv.
(4) Provozovat pyrotechnické práce, ohňostroje a podobné činnosti (např. létající přání, lampióny, pochodně).

Článek 6
Podmínky k zabezpečení požární ochrany při sklizni obilovin, řepky a GPS!) (metoda sklizně celých rostlin systémem silážování drtě) v době zvýšeného nebezpečí vzniku požáru.
(1) Vybavit žňovou techniku (veškerá technika používaná ke sklizni, převozu, odvozu, úpravě polí) lapači jisker, lapači nemusí být vybavena, pokud je od výrobce provedena tak, že nemůže dojít k výfuku žhavých částic.
(2) Vybavit žňovou techniku, kromě hasicího přístroje instalovaného výrobcem, ještě vodním nebo pěnovým přenosným hasicím přístrojem s minimálním objemem hasiva 9 litrů. Pokud se jedná o soupravu (např. traktor a valník), musí být hasicím přístrojem vybaveno pouze vlečné vozidlo.
(3) Preventivně zkontrolovat žňovou techniku, především elektroinstalaci a palivovou soustavu, promazat třecí plochy, kde by třením mohlo dojít k nadměrnému zahřívání součástí a následnému požáru.
(4) Při nasazení žňové techniky mít na poli k dispozici samostatnou zemědělskou techniku, kterou je možné použít k vytvoření ochranného pruhu proti přenosu požáru v šíři nejméně 10 metrů, který musí být zbaven hořlavého materiálu v takové míře, aby nemohlo dojít k přenosu požáru (dále jen ochranný pruh). U této techniky mít nepřetržitě přítomnou obsluhu a poučenou jak se zachovat v případě požáru a jak použít tuto techniku k zabránění jeho šíření. Pokud se jedná o pole o výměře 25 ha a větší, mít na poli k dispozici tuto techniku ve dvojnásobném množství. A dále stanovit základní taktický postup (např. písemně) při použití prostředků určených pro provedení prvotních hasebních prací v případě vzniku požáru do příjezdu jednotek požární ochrany a seznámit s ním příslušné osoby.
(5) Zajistit přednostní zahájení sklizně dozrálých obilovin, řepky a GPS1} porostů na ohrožených místech (např. podél veřejných komunikací a železničních tratí) a místech, ze kterých se může požár rozšířit do okolního prostředí (např. lesů), do vzdálenosti 10 m od zdroje ohrožení nebo možného rozšíření.
(6) V případě založení stohu na strništi, provést po naskladnění jeho oborání tak, aby vznikl ochranný pruh proti přenosu požáru v šíři nejméně 10 m.
(7) Při provádění sklizně obilovin, řepky a GPS* na poli, rozdělit pole ochranným pruhem proti přenosu požáru na části o max. velikosti 25 ha.
(8) Při provádění sklizně vytvořit ochranné pruhy proti přenosu požáru v šíři nejméně 10 m (včetně sousedního lesního porostu), pokud nebyly provedeny již před sklizní (kolem pole), a dále zajistit po celém poli „požární úseky“, tj. části pole oddělené od dalších částí ochrannými pruhy. Dalším řešením je celé strniště zaorat.
(9) Mít k dispozici na místě žňových prací vhodné funkční spojovací prostředky k přivolání pomoci v případě požáru („nabitý“ mobilní telefon, radiostanice apod.).

Článek 7
Účinnost a zrušovací ustanovení
(1) Toto nařízení nabývá účinnosti patnáctým dnem následujícím po dni jeho vyhlášení ve Věstníku právních předpisů Libereckého kraje.
(2) Dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení se zrušuje Nařízení Libereckého kraje č. 4 ze dne 4. listopadu 2003, kterým se stanoví podmínky k zabezpečení požární ochrany v době zvýšeného nebezpečí vzniku požáru.
 

Martin Půta, hejtman
Josef Jadrný, náměstek hejtmana

* GPS (Ganzpflanzenschrot) - metoda sklizně celých rostlin systémem silážování drtě.