Výše uvedená vyhláška stanovuje rozpracování způsobu zajištění ochrany obyvatelstva v části B.9 Souhrnné technické zprávy – blíže viz:

• Příloha č. 1 Obsah dokumentace pro povolení stavby
• Příloha č. 2 Obsah dokumentace pro povolení stavby vodního díla včetně souvisejících technologických objektů
• Příloha č. 3 Obsah dokumentace pro povolení stavby sítí technické infrastruktury včetně souvisejících technologických objektů
• Příloha č. 4 Obsah dokumentace pro povolení stavby v případě souboru staveb
• Příloha č. 8 Obsah dokumentace pro provádění stavby, nejde-li o stavbu rodinného domu nebo stavbu pro rodinnou rekreaci

Část B.9 Ochrana obyvatelstva Souhrnné technické zprávy

Kapitola B.9 Souhrnné technické zprávy obsahuje informace o způsobu zajištění ochrany obyvatelstva a je nezbytná pro vydání sdělení ochrany obyvatelstva, které je podkladem za oblast ochrany obyvatelstva pro koordinované závazné stanovisko dotčeného orgánu na úseku požární ochrany a ochrany obyvatelstva.

Konkrétně v ní musí být uvedeny informace k následujícím oblastem:

Splnění základních požadavků z hlediska plnění úkolů ochrany obyvatelstva

a) způsob zajištění varování a informování obyvatelstva před hrozící nebo nastalou mimořádnou událostí,

b) způsob zajištění ukrytí obyvatelstva,

c) způsob zajištění ochrany před nebezpečnými účinky nebezpečných látek u staveb v zónách havarijního plánování,

d) způsob zajištění ochrany před povodněmi,

e) způsob zajištění soběstačnosti stavby pro případ výpadku elektrické energie u staveb občanského vybavení,

f) způsob zajištění ochrany stávajících staveb civilní ochrany v území dotčeném stavbou nebo staveništěm, jejich výčet, umístění a popis možného dotčení jejich funkce a provozuschopnosti,

g) řešení ochrany obyvatelstva z hlediska osob s omezenou schopností pohybu nebo orientace (platí pro dokumentaci podle přílohy č. 8 vyhlášky č. 131/2024 Sb.).

Varování a informování obyvatelstva

Pokud je na stavbě umístěn koncový prvek jednotného systému varování a vyrozumění (dále jen „JSVV“), tj. rotační nebo elektronická siréna, je potřeba v dokumentaci upřesnit, zda bude do jeho funkčnosti jakýmkoliv způsobem zasahováno. Pokud do jeho funkčnosti nebude nijak zasaženo, postačí prosté sdělení této skutečnosti.

V případě, že bude do jeho funkce zasaženo nebo bude jeho funkce po celou dobu stavby přerušena, je potřeba zabezpečit způsob nahrazení funkčnosti prvku JSVV. Siréna může být dočasně umístěna na jinou stavbu nebo její provoz dočasně přerušen, avšak pouze se souhlasem HZS Karlovarského kraje (viz § 23 odst. 2 písm. c) zákona č. 239/2000 Sb., o IZS). Kontaktujte příslušníka odd. komunikačních a informačních systémů HZS Karlovarského kraje. Kontakty jsou dostupné v sekci Kontakty.

Dále HZS Karlovarského kraje doporučuje, aby stavebník/projektant posoudil, zda se stavba nachází v zóně slyšitelnosti koncového prvku JSVV.

Mapa umístění koncových prvků JSVV je dostupná v „Mapovém klientu pro krizové řízení“:

• požadovanou adresu stavby můžete vyhledat pomocí nástroje „Lupa“ po pravé straně mapového nástroje Terinos – při prvním dotazu na adresu je potřeba několik sekund vyčkat pro načtení dat a zobrazení symbolu zeleného kolečka pro adresní bod,
• pro informaci, zda se na stavbě nachází koncový prvek JSVV zobrazíte v Seznamu vrstev v pravém horním rohu vrstvu „Varování“ kliknutím na oko tak, aby nebylo přeškrtnuté a vyberete položku „Koncové prvky varování“,
• pro informaci, zda se stavba nachází v zóně slyšitelnosti koncového prvku JSVV zobrazíte v Seznamu vrstev v pravém horním rohu vrstvu „Varování“ kliknutím na oko tak, aby nebylo přeškrtnuté a vyberete položku „Slyšitelnost varovného signálu.“

Možnosti textu v kapitole B.9:

• Na dotčené stavbě se nenachází koncový prvek JSVV. 
• Na dotčené stavbě se nachází koncový prvek JSVV, jeho funkčnost bude zachována po celou dobu stavby a nebude s ním manipulováno.
• Na dotčené stavbě se nachází koncový prvek JSVV a během stavby s ním bude manipulováno. Způsob manipulace s prvkem JSVV bude nahlášen na HZS Karlovarského kraje a obci, ve které se stavba nachází.
• A zároveň se dotčená stavba nachází v zóně slyšitelnosti koncového prvku JSVV.
• A zároveň se dotčená stavba nenachází v zóně slyšitelnosti koncového prvku JSVV.

Ukrytí obyvatelstva

Pokud se ve stavbě nebo na pozemcích stavby nachází stálý úkryt civilní ochrany, je nezbytné na tuto skutečnost upozornit a následně stanovit, zda bude stavebními pracemi do úkrytu zasahováno a jakým způsobem. O úmyslu zasahovat do funkčnosti a celistvosti stálého úkrytu na pozemcích stavby musí být informován HZS Karlovarského kraje. Před podáním žádosti o vydání koordinovaného závazného stanoviska kontaktujte příslušníka odd. ochrany obyvatelstva a krizového řízení HZS Karlovarského kraje. Kontakty jsou dostupné v sekci Kontakty.

Mapa stálých úkrytů je dostupná v „Mapovém klientu pro krizové řízení“:

• požadovanou adresu stavby můžete vyhledat pomocí nástroje „Lupa“ po pravé straně mapového nástroje Terinos – při prvním dotazu na adresu je potřeba několik sekund vyčkat pro načtení dat a zobrazení symbolu zeleného kolečka pro adresní bod,
• v Seznamu vrstev v pravém horním rohu zobrazíte vrstvu „Ukrytí“ kliknutím na oko tak, aby nebylo přeškrtnuté a vyberete položku „Úkryt v evidenci“.

Postup vyřazení stálého úkrytu z evidence úkrytového fondu HZS Karlovarského kraje v případě záměru změny účelu užívání stavby je uveden na Bezpečnostním portálu Karlovarského kraje v sekci Služby občanům.

Možnosti textu v kapitole B.9:

• Ve stavbě nebo na pozemcích stavby se nenachází stálý úkryt.
• Ve stavbě nebo na pozemcích stavby se nachází stálý úkryt → STAVEBNÍK/ PROJEKTANT DOPLNÍ jejich výčet a umístění. V rámci stavby nedojde k narušení funkčnosti a celistvosti stálého úkrytu, včetně jeho nouzových výlezů a nasávacích míst.
• Ve stavbě nebo na pozemcích stavby se nachází stálý úkryt → STAVEBNÍK/ PROJEKTANT DOPLNÍ jejich výčet a umístění. V rámci stavby může dojít k narušení jeho funkčnosti a celistvosti → STAVEBNÍK/ PROJEKTANT DOPLNÍ (popis možného dotčení jejich funkce a provozuschopnosti). O této skutečnosti byl informován příslušník oddělení ochrany obyvatelstva a krizového řízení HZS Karlovarského kraje. 

​Ochrana před nebezpečnými účinky nebezpečných látek

Pokud se stavba nachází v zóně havarijního plánování, musí být tato skutečnost uvedena v projektové dokumentaci. Doporučujeme uvádět i skutečnost, že se stavba nachází v zóně ohrožení tzv. podlimitních objektů, kterými jsou zejména zimní stadiony a bazény.

Mapa zón havarijního plánování a zón ohrožení je dostupná na Bezpečnostním portálu Karlovarského kraje v pravém bočním banneru „Mapový klient pro krizové řízení“:

• požadovanou adresu stavby můžete vyhledat pomocí nástroje „Lupa“ v levém horním rohu mapového nástroje Terinos (po kliknutí na tlačítko pro „menu“, tj. tři vodorovné linky) – při prvním dotazu na adresu je potřeba několik sekund vyčkat pro načtení dat a zobrazení symbolu zeleného kolečka pro adresní bod,
• v Seznamu vrstev v levém horním rohu zobrazíte vrstvu „Únik nebezpečných látek“ kliknutím na oko tak, aby nebylo přeškrtnuté a vyberete položky „Objekty havarijního plánování“ a „Zóny ohrožení“ tak, aby byla ostatní oka přeškrtnutá.

Možnosti textu v kapitole B.9:

• Stavba se nenachází v zóně havarijního plánování (ani v zóně ohrožení).
• Stavba se nachází v zóně havarijního plánování (v zóně ohrožení) ohrožujícího objektu → STAVEBNÍK/PROJEKTANT DOPLNÍ NÁZEV OHROŽUJÍCÍHO OBJEKTU.

Ochrana před povodněmi

Pokud se stavba nachází v záplavovém území povodně Q100, musí být uvedena tato skutečnost v projektové dokumentaci.

Mapa záplavových území přirozené povodně Q100 je dostupná v „Mapovém klientu pro krizové řízení“:  

• požadovanou adresu stavby můžete vyhledat pomocí nástroje „Lupa“ po pravé straně mapového nástroje Terinos – při prvním dotazu na adresu je potřeba několik sekund vyčkat pro načtení dat a zobrazení symbolu zeleného kolečka pro adresní bod,
• v Seznamu vrstev v pravém horním rohu zobrazíte vrstvu „Povodně“ kliknutím na oko tak, aby nebylo přeškrtnuté a vyberete položku „Záplavové území 100leté vody“.

Možnosti textu v kapitole B.9:

• Stavba se nenachází v záplavovém území žádného vodního toku.
• Stavba se nachází v záplavovém území vodního toku → STAVEBNÍK/PROJEKTANT DOPLNÍ NÁZEV TOKU.

Soběstačnost stavby pro případ výpadku elektrické energie u staveb občanského vybavení

U staveb občanského vybavení se v projektové dokumentaci uvádí způsob zajištění soběstačnosti stavby v případě výpadku v dodávkách elektrické energie. Nejedná se o zajištění provozu požárně bezpečnostního zařízení, ale o zajištění provozu příslušné stavby.

Metodický návod k realizaci přípojných míst pro náhradní zdroje elektrické energie je k dispozici na webu Hasičského záchranného sboru České republiky v sekci Ochrana obyvatelstva.

Možnosti textu v kapitole B.9:

• Stavba není stavbou občanského vybavení.
• Stavba je stavbou občanského vybavení → STAVEBNÍK/PROJEKTANT DOPLNÍ NÁSLEDUJÍCÍ INFORMACE:
  • umístění přípojného místa pro náhradní zdroje elektrické energie vně nebo uvnitř stavby,
  • typ náhradního proudového zdroje elektrické energie pro provoz stavby včetně technické specifikace (druh paliva, předpokládané množství zásoby paliva a odhad doby provozu).

Ochrana stávajících staveb civilní ochrany

Stavby civilní ochrany nebo stavby dotčené požadavky civilní ochrany jsou stavby určené k ochraně obyvatelstva při mimořádných událostech, k zabezpečení záchranných prací, ke skladování materiálu civilní ochrany a k ochraně a ukrytí obsluh důležitých provozů.

Jedná se o:

1. stálé úkryty,
2. ochranné systémy podzemních dopravních staveb,
3. stavby financované s využitím prostředků státního rozpočtu, stavby škol a školských zařízení, ubytovny a stavby pro poskytování zdravotní nebo sociální péče z hlediska jejich využitelnosti jako improvizované úkryty a
4. stavby pro průmyslovou výrobu a skladování.

Stavebně technické požadavky na stavby civilní ochrany nebo stavby dotčené požadavky civilní ochrany upravuje § 22 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 380/2002 Sb., k přípravě a provádění úkolů ochrany obyvatelstva.

Metodická příručka Sebeochrana obyvatelstva ukrytím, která stanovuje v kapitole II. Postup pro vytipování vhodných prostor pro vybudování improvizovaného úkrytu je k dispozici na webu Hasičského záchranného sboru České republiky v sekci Ochrana obyvatelstva.

Možnosti textu v kapitole B.9:

• Stavba není stavbou civilní ochrany a není financována s využitím prostředků státního rozpočtu.
• Stavba je stavbou civilní ochrany:
  • Ve stavbě se nachází stálý úkryt civilní ochrany, viz část B.9. bod b).
  • Ve stavbě se nachází ochranný systém podzemních dopravních staveb (v Karlovarském kraji se tato varianta nepředpokládá).
  • Stavba je financována s využitím prostředků státního rozpočtu. Stavebník/projektant posoudil vhodnost stavby pro využití k ochraně obyvatelstva a vyhodnotil stavbu jako nevhodnou pro vybudování improvizovaného úkrytu → STAVEBNÍK/PROJEKTANT DOPLNÍ důvod pro nevhodnost stavby pro vybudování improvizovaného úkrytu (př. nepodsklepený objekt).
  • Stavba je financována s využitím prostředků státního rozpočtu. Stavebník/projektant posoudil vhodnost stavby pro využití k ochraně obyvatelstva a vyhodnotil stavbu jako vhodnou pro vybudování improvizovaného úkrytu, protože se ve stavbě nachází podzemní podlaží → STAVEBNÍK/PROJEKTANT DOPLNÍ CELKOVOU PODLAHOVOU PLOCHU PODZEMNÍCH PODLAŽÍ.

Řešení ochrany obyvatelstva z hlediska osob s omezenou schopností pohybu nebo orientace

Platí pro dokumentaci pro provádění stavby, nejde-li o stavbu rodinného domu nebo stavbu pro rodinnou rekreaci podle přílohy č. 8 vyhlášky č. 131/2024 Sb.

Možnosti textu v kapitole B.9:

• Stavebník/projektant posoudil, že se ve stavbě nepředpokládá pohyb nebo pobyt osob s omezenou schopností pohybu nebo orientace.
• Stavebník/projektant posoudil, že se ve stavbě předpokládá pohyb nebo pobyt osob s omezenou schopností pohybu nebo orientace → STAVEBNÍK/PROJEKTANT DOPLNÍ ZAJIŠTĚNÍ OCHRANY OBYVATELSTVA TĚCHTO OSOB (bezbariérový přístup, technické zařízení pro varování osob se sluchovým postižením atp.).