Dotazy týkající se problematiky zajištění požární bezpečnosti bytových domů
OBECNÁ PROBLEMATIKA
Obecně k problematice uzamykání vchodových dveří v bytových domech
Další podrobnosti jsou řešeny vyhláškou č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb (např. § 10) a českými technickými normami (ČSN 73 0802, ČSN 73 0804, ČSN 73 0833, ČSN 73 0834, ČSN 73 0835, ČSN 73 0842 atd.). V čl. 9.13.1 ČSN 73 0802 Požární bezpečnost staveb – Nevýrobní objekty se např. uvádí, že dveře, jimiž prochází úniková cesta, musí umožňovat snadný a rychlý průchod, zabraňovat zachycení oděvu apod. a svým zajištěním nesmí bránit evakuaci unikajících osob ani zásahu požárních jednotek.
Pokud jsou dveře na únikových cestách opatřeny speciálními bezpečnostními zámky (např. kódové zámky), musí být v případě evakuace osob samočinně odblokovány a musí být otevíratelné bez dalších opatření, přičemž kódové karty nelze užívat u dveří chráněných únikových cest. Dveře na únikových cestách, které jsou při běžném provozu zajištěny proti vstupu nepovolaných osob, musí být při evakuaci otevíratelné a průchodné.
Při splnění požadavků platných českých technických norem se považuje povinnost stavená zákonem za splněnou bez průkazu, přičemž tyto normy vyjadřují minimální požadavky na bezpečnost.
Současně lze uvést, že existují i panikové mechanické nebo elektromechanické kliky, které např. při uzavření dveří samočinně uzamknou zámek dveří, přičemž ze strany úniku se odemknou pouhým stisknutím kliky, tzn. bez použití klíče.
Ke splnění povinnosti je nutné provést vyhodnocení ve vztahu ke konkrétní stavbě, proto s případnými dalšími konkrétními dotazy je nezbytné se obrátit přímo na místně příslušný hasičský záchranný sbor kraje (popř. jeho územní odbor), který vykonává státní požární dozor a je dotčeným orgánem státní správy na úseku požární ochrany, a který je plně kompetentní poskytnout konzultaci s výhodou znalosti místní problematiky.
Obecně k problematice uzamykání vchodových dveří v bytových domech
3/2012
Pokud se jedná o uzamykání, resp. neuzamykání vchodových dveří bytových domů, je třeba uvést, že věc přímo neřeší žádný právní předpis. V ustanovení § 5 odst. 1 písm. b) zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů a § 11 odst. 3 písm. b) vyhlášky č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci) se uvádí požadavek na udržování volných únikových cest. Další podrobnosti jsou řešeny vyhláškou č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb (např. § 10) a českými technickými normami (ČSN 73 0802, ČSN 73 0804, ČSN 73 0833, ČSN 73 0834, ČSN 73 0835, ČSN 73 0842 atd.). V čl. 9.13.1 ČSN 73 0802 Požární bezpečnost staveb – Nevýrobní objekty se např. uvádí, že dveře, jimiž prochází úniková cesta, musí umožňovat snadný a rychlý průchod, zabraňovat zachycení oděvu apod. a svým zajištěním nesmí bránit evakuaci unikajících osob ani zásahu požárních jednotek.
Pokud jsou dveře na únikových cestách opatřeny speciálními bezpečnostními zámky (např. kódové zámky), musí být v případě evakuace osob samočinně odblokovány a musí být otevíratelné bez dalších opatření, přičemž kódové karty nelze užívat u dveří chráněných únikových cest. Dveře na únikových cestách, které jsou při běžném provozu zajištěny proti vstupu nepovolaných osob, musí být při evakuaci otevíratelné a průchodné.
Při splnění požadavků platných českých technických norem se považuje povinnost stavená zákonem za splněnou bez průkazu, přičemž tyto normy vyjadřují minimální požadavky na bezpečnost.
Současně lze uvést, že existují i panikové mechanické nebo elektromechanické kliky, které např. při uzavření dveří samočinně uzamknou zámek dveří, přičemž ze strany úniku se odemknou pouhým stisknutím kliky, tzn. bez použití klíče.
Ke splnění povinnosti je nutné provést vyhodnocení ve vztahu ke konkrétní stavbě, proto s případnými dalšími konkrétními dotazy je nezbytné se obrátit přímo na místně příslušný hasičský záchranný sbor kraje (popř. jeho územní odbor), který vykonává státní požární dozor a je dotčeným orgánem státní správy na úseku požární ochrany, a který je plně kompetentní poskytnout konzultaci s výhodou znalosti místní problematiky.
Jsme obyčejný panelový dům, který právě přešel z vlastnictví bytového družstva na společenství vlastníků jednotek. Chtěl jsem se zeptat na Váš názor ohledně plnění některých povinností v oblasti požární ochrany. Jsme povinni jako SVJ si nechat zpracovat dokumentaci PO respektive začlenění dle míry požárního nebezpečí provozované činnosti a následně stanovit organizaci zabezpečení požární ochrany? Setkal jsem se s názorem, že SVJ tuto dokumentaci zpracovávat a následně vést nemusí. Prosím Vás o Vaše vyjádření a zároveň chci poprosit, jestli byste mi nesdělili, jaké povinnosti máme jako SVJ k požární ochraně objektu.
3/2009
Společenství vlastníků jednotek (dále jen "společenství") je právnická osoba, která je způsobilá vykonávat práva a zavazovat se pouze ve věcech spojených se správou, provozem a opravami společných částí domu, popřípadě vykonávat činnosti v rozsahu zákona č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů), ve znění pozdějších předpisů, nebo vykonávat činnosti související s provozováním společných částí domu, které slouží i jiným fyzickým nebo právnickým osobám (§ 9 uvedeného zákona). Společenství je tedy povinnou právnickou osobou, která má konkrétní povinnosti vyplývající ze zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o požární ochraně") s podrobnostmi uvedenými ve vyhlášce č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci). Oba tyto předpisy jsou dostupné i prostřednictvím odkazů z internetových stránek www.hzscr.cz.
Společenství, jako právnická osoba, zabezpečuje plnění povinností na úseku požární ochrany v souladu s ustanovením § 2 zákona o požární ochraně, kde je mimo jiné uvedeno, že právnické osoby zabezpečují plnění povinností vyplývajících pro ně z tohoto zákona, předpisů vydaných na jeho základě nebo z jiných předpisů upravujících povinnosti na úseku požární ochrany jako nedílnou součást své řídící, hospodářské nebo jiné základní činnosti a neodkladně odstraňují zjištěné nedostatky. V souvislosti se stanovením odpovědnosti za plnění povinností je třeba uvést, že u právnických osob jsou povinnosti směřovány především k provozovateli činnosti, nikoliv k vlastníkovi stavby. K vlastníkovi je směřována povinnost uvedená v § 2 odst. 2 zákona o požární ochraně, případně k vlastníkovi nebo uživateli zdrojů vody pro hašení povinnost uvedená v § 7 zákona o požární ochraně. V § 2 odst. 2 zákona o požární ochraně je uvedeno, že právnické osoby plní povinnosti stanovené na úseku požární ochrany ve všech prostorách, které užívají k provozování činnosti. Provozuje-li v prostorách činnosti více právnických osob nebo podnikajících fyzických osob, plní povinnosti na místech, která užívají společně, vlastník těchto prostor, pokud není smlouvou mezi těmito osobami sjednáno jinak.
Právnickým osobám je rozsah povinností stanoven v závislosti na kategorii podle míry požárního nebezpečí jimi provozované činnosti (§ 4 zákona o požární ochraně). Povinností právnických osob na úseku požární ochrany je celá řada a v této odpovědi je nelze stručně vyjmenovat. Pro názornost lze uvést některé vybrané povinnosti, které se vztahují k jednotlivým kategoriím. Povinnosti právnických osob, které provozují činnosti bez zvýšeného požárního nebezpečí jsou uvedeny zejména v § 5 a dále také v § 7 zákona o požární ochraně. Pro právnické osoby provozující činnosti začleněné jako činnosti se zvýšeným požárním nebezpečím jsou povinnosti uvedeny zejména v § 5, § 6, § 13, § 15, § 16 a § 16a zákona o požární ochraně. Pro právnické osoby provozující činnosti začleněné jako činnosti s vysokým požárním nebezpečím stanoví tento zákon povinnosti zejména v § 5, § 6, § 6a, § 13, § 15, § 16 a §16a.
V souhrnu lze uvést, že je-li vlastníkem domu právnická osoba (SVJ, družstvo, realitní kancelář), v domě bydlí jak vlastníci bytů tak nájemníci, dům má společné prostory - chodby schodiště, kolárny, sklady, prádelny, sušárny sloužící pouze obyvatelům domu, v domě není žádná provozovna, obchod, kancelář apod. a dům má méně než 7 pater nebo není vyšší než 22,5 m - jde o činnost bez zvýšeného požárního nebezpečí. V takovémto případě není povinnost zpracovávat dokumentaci požární ochrany.
Nicméně musíme upozornit na některé konkrétní povinnosti, které se mohou týkat i Vašeho společenství vlastníků:
- V § 5 odst. 1 písm. d) zákona o požární ochraně je stanovena právnickým osobám povinnost označovat pracoviště a ostatní místa příslušnými bezpečnostními značkami, příkazy, zákazy a pokyny ve vztahu k požární ochraně, a to včetně míst, na kterých se nachází věcné prostředky požární ochrany a požárně bezpečnostní zařízení. Podrobnosti jsou stanoveny např. v § 3 odst. 2, § 11 odst. 2 písm. d) a f) a odst 3 písm. a) vyhlášky o požární prevenci. Označením značkami, příkazy, zákazy a pokyny ve vztahu k požární ochraně se rozumí například označení únikových cest, směrů úniku, nouzových východů, evakuačních výtahů, hlavních uzávěrů elektrické energie, plynu, vody, topení, požárních hydrantů, zákazu kouření, zákazu vstupu s otevřeným ohněm apod. Konkrétní řešení stanovení rozsahu a způsobu rozmístění výstražných a bezpečnostních značek a tabulek závisí na druhu, rozsahu a velikosti stavby. Vychází v prvé řadě z ověřené stavební dokumentace. Porušením povinnosti stanovené v § 5 odst. 1 písm d) zákona o požární ochraně je naplněna skutková podstata správního deliktu podle § 76 odst. 1 písm. a) zákona o požární ochraně a správní úřad může u činnosti bez zvýšeného požárního uložit pokutu až do výše 250 000 Kč.
- V § 5 odst. 1 písm. a) zákona o požární ochraně je mimo jiné uvedeno, že právnické osoby jsou povinny obstarávat a zabezpečovat v potřebném množství a druzích požární techniku, věcné prostředky požární ochrany a požárně bezpečnostní zařízení se zřetelem na požární nebezpečí provozované činnosti a udržovat je v provozuschopném stavu. V daných souvislostech se bude jednat o věcné prostředky požární ochrany a požárně bezpečnostní zařízení. Věcné prostředky požární ochrany definuje § 1 písm. c) a jejich druhy stanoví § 2 odst. 3 vyhlášky o požární prevenci, kde jsou mimo jiné uvedeny hasicí přístroje (přenosné, přívěsné, pojízdné). Požárně bezpečnostní zařízení definuje § 1 písm d) a druhy stanoví § 2 odst. 4 vyhlášky o požární prevenci. V bytových domech se lze nejčastěji setkat se zařízeními pro odvod tepla a kouře, požárními a kouřotěsnými dveřmi, nouzovým osvětlením, vnitřními požárními vodovody včetně nástěnných hydrantů a nezavodněným požárním potrubím. Stanovení množství, druhu a způsobu vybavení vychází z projektové dokumentace ověřené stavebním úřadem (požárně bezpečnostního řešení stavby) nebo z obdobné dokumentace, případně pokud tak stanoví jiný právní předpis. Vždy platí, že je respektován stav předpisů, dle kterých byla stavba vyprojektována a schválena do užívání. Při zabezpečování množství a druhu přenosných hasicích přístrojů, pokud nelze postupovat, jak je výše uvedeno, postupuje se podle § 2 odst. 5 vyhlášky o požární prevenci, kde se mimo jiné uvádí, že se zabezpečují a instalují alespoň přenosné hasicí přístroje s určitou hasební schopností na každých započatých 200 m2 půdorysné plochy podlaží objektu. V § 2 odst. 6 vyhlášky o požární prevenci jsou uvedena další upřesnění. K postupu při výpočtu přenosných hasicích přístrojů na půdorysnou plochu u obytných domů ve smyslu § 2 odst. 5 vyhlášky o požární prevenci bylo zveřejněno naše stanovisko na našich internetových stránkách v rubrice „Otázky a odpovědi“ dne 28. 6. 2002. V tomto stanovisku je uvedeno, že při výpočtu ve smyslu § 2 odst. 5 vyhlášky o požární prevenci se půdorysné plochy podlaží sčítají a počet přenosných hasicích přístrojů se získá prostým vydělením celkové plochy v m2 hodnotou 200. Do plochy podlaží se u bytových domů nezapočítává plocha bytů (užívání bytu fyzickou osobou není provozování činnosti právnickou osobou nebo podnikající fyzickou osobou podle zákona o požární ochraně). V daném případě je nutno instalovat minimálně přenosné hasicí přístroje s požadovanou celkovou hasicí schopností vždy na každých započatých 200 m2. Druh hasiva musí být zvolen podle předpokládané třídy požáru, popř. prostředí (např. hašení elektrických zařízení pod proudem). Provozuschopnost hasících přístrojů se prokazuje podle § 9 vyhlášky o požární prevenci. Rovněž provozuschopnost požárně bezpečnostního zařízení je třeba prokázat podle § 7 vyhlášky o požární prevenci. Porušením povinnosti stanovené v § 5 odst. 1 písm a) zákona o požární ochraně je naplněna skutková podstata správního deliktu podle § 76 odst. 1 písm. f) zákona o požární ochraně a správní úřad může uložit pokutu podle kategorie provozované činnosti jako v předchozím případě.
- Zákonem o požární ochraně jsou v § 17 stanoveny určité povinnosti i fyzickým osobám, které samy zodpovídají za jejich plnění. V případě, že stanovené povinnosti neplní, může jim být uložena sankce podle § 78 odst. 2 zákona o požární ochraně až do výše 25 000 Kč. V tomto případě se tedy nejedná o povinnosti společenství jako právnické osoby, ale jednotlivých vlastníků/nájemců bytových jednotek. Je však třeba upozornit, že společenství by mělo seznámit vlastníky/nájemce bytových jednotek s podmínkami užívání stavby
Dobrý den, hledal jsem na stránkách HZS ČR nějaké doporučení jak by měl být zabezpečen dům (činžovní) jeho nebytové prostory (sklepy) a byty. Případně zda existují nějaké pravidla pro únikové cesty.
5/2010
Zabezpečení bytového domu a jeho součástí (společné prostory, sklepy, byty apod.) je nutno provádět tak, aby z hlediska požární bezpečnosti nedošlo k porušení povinností vyplývajících z ustanovení zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o požární ochraně“), s podrobnostmi uvedenými ve vyhlášce č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci). Další podrobnosti upravuje vyhláška č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb, zejména její § 30, týkající se užívání stavby. Celkový rozsah povinností právnických osob (bytové družstvo nebo společenství vlastníků jednotek jsou právnické osoby), podnikajících fyzických osob a fyzických osob na úseku požární ochrany je široký a nelze zde beze zbytku uvádět jejich výčet. Rovněž bez podrobnějších znalostí stávajícího stavu požární bezpečnosti Vašeho domu v návaznosti na ověřenou projektovou dokumentaci nelze předat konkrétní vyčerpávající odpověď.
Musíme však upozornit, že realizace zabezpečení domu a jeho součástí proti kriminálním činům je velmi často v rozporu s požadavky právních předpisů na úseku požární ochrany.
K výběru vhodného řešení proto doporučujeme využít osobu s odbornou způsobilostí dle § 11 zákona o požární ochraně. Seznam těchto osob je zveřejněn na internetové adrese www.sospofm.cz. Máte-li však v úmyslu realizovat uváděné zabezpečení v rámci udržovacích prací, modernizace či přestavby, je nutno postupovat v souladu se zákonem č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) - § 104 a související ustanovení nebo § 109 a související ustanovení.
K výběru vhodného řešení proto doporučujeme využít osobu s odbornou způsobilostí dle § 11 zákona o požární ochraně. Seznam těchto osob je zveřejněn na internetové adrese www.sospofm.cz. Máte-li však v úmyslu realizovat uváděné zabezpečení v rámci udržovacích prací, modernizace či přestavby, je nutno postupovat v souladu se zákonem č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) - § 104 a související ustanovení nebo § 109 a související ustanovení.
Bydlím v panelovém 6-ti patrovém domě v současnosti ve SVJ. Každý rok k nám přijde zástupce firmy "Konsorcium a podívá se na každé vstupní dveře bytu (i na každé dveře v suterénu) - otevře je - zavře - a za tuto minutovou kontrolu si naúčtuje á 250,-Kč za kus. Platíme tak ročně cca 8.000,-Kč za to, že řekne a zapíše, že je vše v pořádku.Loni jsme ve dveřích všech bytů vyměnili protipožární těsnění, dalo by se předpokládat, že budeme tím mít zabezpečení dveří alespoň na 5 let (původní těsnění tam bylo alespoň sto let.). Přesto ale firma tvrdí, že kontrolu musí provádět každý rok a již se také přihlásila. Ráda bych věděla, čím jsme k těmto drahým prohlídkám nuceni, neboť vyhláška na kterou se odvolávají č.203/1994 žádné termíny nestanovuje - zda tedy můžeme tyto drahé roční prohlídky odmítnout. V jakém rozsahu se tato prevence týká vstupních dveří do bytu - zda je povinna ve všech činžovních domech, bez ohledu na jejich velikost, vlastníka a kdy se to týká i rodinných domů.
2/2011
Z Vašeho dotazu není zcela zřejmé, zda Vámi uváděné vstupní dveře do bytových jednotek v panelovém domě plní funkci požárně bezpečnostního zařízení či nikoli. Zda se jedná o požární dveře, projektované jako požárně bezpečnostní zařízení, vyplývá z požárně bezpečnostního řešení stavby nebo obdobné dokumentace, která je součástí projektové dokumentace ověřené stavebním úřadem. Pokud se jedná o požárně bezpečnostní zařízení, vztahují se k jeho údržbě, montáži, kontrole provozuschopnosti apod. příslušná ustanovení právních předpisů. Povinnosti na úseku požární ochrany ve vztahu k požárně bezpečnostním zařízením plní jak právnické a podnikající fyzické osoby, tak fyzické osoby. Fyzická osoba plní povinnosti na úseku požární ochrany ve vztahu k objektům, které vlastní (tedy i v rodinných domech) i k činnostem, které provozuje.
Pokud je smlouvou mezi Vámi a Společenstvím vlastníků jednotek stanoveno, že dveře bytů jsou Vaším majetkem, tedy ve vlastnictví fyzické osoby a pokud se jedná o požárně bezpečnostní zařízení, je nutno zohlednit § 17 odst. 1 písm. e) zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů. Zde je uvedeno, že fyzická osoba je povinna zajistit přístup k požárně bezpečnostním zařízením a věcným prostředkům požární ochrany za účelem jejich včasného použití a dále udržovat tato zařízení a věcné prostředky v provozuschopném stavu. Uvedené povinnosti se vztahují na osoby, které mají uvedená zařízení a věcné prostředky ve vlastnictví či užívání.
Dále je třeba zmínit § 17 odst. 1 písm. i) zákona o požární ochraně, kde je uvedena povinnost fyzické osoby dodržovat podmínky a návody vztahující se k požární bezpečnosti výrobků nebo činností. V rozsahu těchto podmínek a návodů mohou být stanoveny konkrétní požadavky k provádění kontrol, lhůty a osoby, které jsou oprávněny kontrolu provádět. Požadavky mohou být stanoveny i pro výrobky, které nejsou požárně bezpečnostními zařízeními.
Je možné, že v případě požárně bezpečnostního zařízení – požárních dveří, bude ke kontrole provozuschopnosti oprávněna pouze osoba určená výrobcem. Vždy je ale potřeba vycházet z projektové dokumentace stavby a z podmínek a návodů výrobků nebo činností.
Je možné, že v případě požárně bezpečnostního zařízení – požárních dveří, bude ke kontrole provozuschopnosti oprávněna pouze osoba určená výrobcem. Vždy je ale potřeba vycházet z projektové dokumentace stavby a z podmínek a návodů výrobků nebo činností.
Správní úřady na úseku požární ochrany nejsou kompetentní řešit ani se vyjadřovat k smluvním podmínkám dle obchodního zákoníku. Lze pouze dodat, že pokud nejste spokojeni se službami firmy Konsorcium, je samozřejmě zcela na Vás, tedy na SVJ, prostřednictvím koho budete dané povinnosti plnit.
Dobrý den, moc vás prosím o informaci, který předpis či platná vyhláška upravuje parkování, či ukládání kol, mopedu či malých motorek ve sklepních prostorách panelového domu. V současné době se změnilo vedení bytového družstva a je přísný zákaz odkládání mopedů ve sklepním prostoru. Jak se k tomuto problému vyjadřuje zákon? Děkuji za informaci, jestli názor družstva bytového hospodaření je opodstatněný.
6/2011
V souladu s ustanovením § 126 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, lze stavbu užívat jen k účelu vymezeném v kolaudačním rozhodnutí, v ohlášení stavby, ve veřejnoprávní smlouvě, v certifikátu autorizovaného inspektora, ve stavebním povolení, v oznámení o užívání stavby nebo v kolaudačním souhlasu. Mimo jiné změna v účelu užívání stavby je přípustná jen na základě písemného souhlasu stavebního úřadu. Vždy je nutno také vycházet z projektové dokumentace, podle které byla stavba postavena a na základě které bylo povoleno její užívání místně příslušným stavebním úřadem. V této dokumentaci bude také uvedeno, k jakým konkrétním účelům mají prostory sloužit. To se týká i Vámi zmiňovaných sklepních prostorů. Pokud vzniknou pochybnosti v souvislosti s užíváním stavby, je správním úřadem v této věci stavební úřad.
V souladu s ČSN 73 0804 Požární bezpečnost staveb-Výrobní objekty v příloze I pro garážování motorových vozidel slouží garáže. Pro jednostopá vozidla (motorky, mopedy) slouží garáž skupiny 1. V souladu s ČSN 73 0804 přílohou I jsou na stavby garáží kladeny požadavky z hlediska požární bezpečnosti, obecné požadavky jsou uvedeny v ČSN 73 0857 Jednotlivé a řadové garáže. Základní ustanovení.
Obecně lze tedy předpokládat, že vnitřní prostory bytového domu, jako jsou sklepní prostory popř. komunikační prostory, nejsou určeny k parkování motorových vozidel. Závěrem upozorňujeme, že stanovisko našeho úřadu není právně závazné, neboť k závazným výkladům je oprávněn pouze příslušný soud.
PROBLEMATIKA ÚNIKOVÝCH CEST
Jak je to s umisťováním předmětů na únikových cestách?
07/2014
Z ustanovení § 5 odst. 1 písm. b) zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o požární ochraně“) vyplývá pro právnické a podnikající fyzické osoby mimo jiné povinnost udržovat volné únikové cesty. V ustanovení § 5 odst. 1 písm. b) zákona o požární ochraně a § 11 odst. 3 písm. b) vyhlášky č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci) jsou obsaženy požadavky na udržování volných únikových cest. V ustanovení § 11 vyhlášky č. 246/2001 Sb. je uvedeno, že právnické a podnikající fyzické osoby zajišťují kromě jiného, aby byly trvale volně průchodné komunikační prostory (chodby, schodiště apod.), které jsou součástí únikových cest tak, aby nebyla omezena nebo ohrožena evakuace nebo záchranné práce.
Další podrobnosti z této oblasti jsou pak řešeny vyhláškou č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany, ve znění vyhlášky č. 268/2011 Sb., která upravuje mimo jiné některé podrobné technické podmínky požární ochrany při užívání staveb nebo jejich částí v souvislosti s chráněnými únikovými cestami (např. umísťování předmětů) a dále technické podmínky na provedení únikových cest (§ 10), které jsou podrobněji řešeny v českých technických normách (v daném případě ČSN 73 0802 a ČSN 73 0833).
Ojediněle lze, za splnění podmínek vyplývajících z výše uvedeného právního předpisu (tj. příloha č. 6 část A vyhlášky č. 23/2008 Sb.), předměty umístit na chodbě či schodišti (tvořících chráněnou únikovou cestu), ale tyto předměty nesmí zasahovat do minimální šíře únikové cesty, bránit otevírání či zavírání dveří na únikové cestě, bránit větrání únikové cesty, a dále musí být připevněny tak, aby nedošlo k jejich uvolnění při úniku osob nebo při činnosti jednotek požární ochrany a nesmí ovlivňovat pohyb osob zejména při převržení, pádu nebo odvalení. Další technická podmínka, obsažená v ustanovení § 30 odst. 3 vyhlášky č. 23/2008 Sb., se týká obecně umísťování materiálů a zařizovacích předmětů v nechráněné a částečně chráněné únikové cestě, a to tak, aby byla zachována volná průchodnost únikových cest. Obecně se vychází z účelu užití daného prostoru a u chodby, popř. schodiště, se má za to, že se jedná o komunikační prostor, respektive únikovou cestu, umožňující bezpečnou evakuaci osob z objektu ohroženého požárem nebo jeho části na volné prostranství, popř. do jiného požárem neohroženého prostoru. Za volně průchodný je považován trvale volný komunikační prostor, v němž není umístěn žádný materiál anebo zařízení bránící úniku osob. Tento prostor je vymezen šířkou vypočítanou pro evakuaci všech osob z požárem ohroženého objektu nebo jeho části, a to v požárně bezpečnostním řešení nebo v obdobném dokumentu.
Dle ustanovení § 126 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů lze stavbu užívat jen k účelu, vymezeném zejména v kolaudačním rozhodnutí, v oznámení o užívání stavby nebo v kolaudačním souhlasu. Změna v účelu užívání stavby, je mimo jiné přípustná pouze na základě souhlasu nebo povolení stavebního úřadu. Z výše uvedeného vyplývá, že provedení chodby a schodiště v bytovém domě by mělo odpovídat projektové dokumentaci a podmínkám, za kterých byl tento dům zkolaudován. V daném případě záležitost umístění, druh a množství hořlavých a nehořlavých předmětů v chodbě bytového domu z hlediska požární prevence je třeba řešit ověřením, že tento „nový stav“, tj. umístění květináčů, botníků apod., splňuje požadavky na stavební provedení objektu z hlediska požární bezpečnosti staveb, vyplývající z právních předpisů a účelu, pro který byl objekt navržen a zkolaudován.
Vlastník bytového domu (bytové družstvo, společenství vlastníků apod.) je ze zákona o požární ochraně osobou odpovědnou za požární ochranu a má povinnost zabezpečit užívání únikové a zásahové cesty v souladu s platnou legislativou a ověřenou projektovou dokumentací. Vlastník bytového domu ve spolupráci s osobou odborně způsobilou na úseku požární ochrany ověří, zda jsou splněny všechny požadavky § 30 odst. 3 vyhlášky č. 23/2008 Sb. při užívání společných prostor v domě (chodby, schodiště) a zda ojedinělé umístění předmětů v těchto prostorách není v rozporu s platnou legislativou a následně pak stanoví způsob zajištění požadavků vyplývajících z § 5 odst. 1 písm. b), zákona o požární ochraně tak, aby nebyla omezena nebo ohrožena evakuace nebo záchranné práce v daném objektu.
V případě, že by se mohlo jednat o změnu užívání oproti původně schválené projektové dokumentaci, pak tuto konkrétní změnu, (tj. dodatečné umístění předmětů na chodbě či schodišti), je z hlediska požární bezpečnosti vhodné nechat posoudit projektantem (autorizovaná osoba v oblasti požární bezpečnosti staveb v souladu se zákonem č. 360/1992 Sb.), který v dodatku k původnímu požárně bezpečnostnímu řešení (popř. k jiné obdobné dokumentaci – např. k technické zprávě požární ochrany) posoudí, zda nedochází ke změně účelu užívání prostoru, zvýšení požárního rizika, zda není omezena nebo ohrožena evakuace, zda je zajištěna možnost úplného otevření křídel dveří, apod. Zároveň musí být zohledněno nahodilé požární zatížení uvedené v požárně bezpečnostním řešení pro prostory, kterými vede nechráněná, popř. částečně chráněná, úniková cesta a které je např. u chodby dané normovou hodnotou 5 kg.m-2.
Důležitým faktem je, že v chodbě či na schodišti objektu, lze z hlediska požární bezpečnosti umísťovat předměty pouze za podmínek, kdy nedojde k porušení požadavků vyplývajících z ustanovení zákona o požární ochraně, a to zejména z ustanovení § 5 odst. 1 písm. b), kterým jsou, jak je uvedeno v bodu 2 téhož paragrafu, uloženy povinnosti právnickým osobám a podnikajícím fyzickým osobám. V konkrétních případech při řešení umístění předmětů na únikových cestách v objektech obytných domů doporučujeme obrátit se přímo na místně příslušný hasičský záchranný sbor kraje (popř. územní odbor), který vykonává státní požární dozor a je dotčeným orgánem státní správy na úseku požární ochrany, a který je plně kompetentní poskytnout konzultaci s výhodou znalosti místních podmínek.
Jak je to s uzamykáním vchodových dveří v bytovém domě?
07/2014
Pokud se jedná o uzamykání resp. neuzamykání vchodových dveří bytových domů, je třeba uvést, že věc přímo neřeší žádný právní předpis. V ustanovení § 5 odst. 1 písm. b) zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o požární ochraně“) a § 11 odst. 3 písm. b) vyhlášky č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci) se uvádí požadavek na udržování volných únikových cest.
V případě vchodových dveří v bytovém domě se jedná o dveře na únikové cestě, které svým provedením podle vyhlášky č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany, ve znění vyhlášky č. 268/2011 Sb., musí odpovídat a to především z hlediska otevíratelnosti a průchodnosti, českým technickým normám, které jsou uvedeny v příloze č. 1 části 2 této vyhlášky. Zejména se jedná o ČSN 73 0802 Požární bezpečnost staveb-Nevýrobní objekty, ČSN 73 0810 Požární bezpečnost staveb – Společná ustanovení a ČSN 73 0833 Požární bezpečnost staveb-Objekty pro bydlení a ubytování. V souladu s těmito normami dveře, které jsou při běžném provozu zajištěny proti vstupu nepovolaných osob, musejí být při evakuaci otevíratelné a průchodné a dále dveře musí ve směru úniku umožňovat trvalý volný průchod, nebo jsou-li opatřeny speciálními bezpečnostními zámky, musejí být v případě evakuace samočinně odblokovány a otevíratelné bez dalších opatření. V souladu s čl. 5.5.9 ČSN 73 0810 dveře, vyskytující se na únikových cestách musí mít ve směru úniku kování, které umožní po vyhlášení poplachu (nebo po jinak vzniklém ohrožení) otevření uzávěru (dveří) ručně či samočinně (bez užití jakýchkoliv nástrojů), ať již je uzávěr běžně zamčený, zablokovaný či jinak zajištěný proti vloupání.
V bytovém domě není výše uvedenými předpisy požadováno vybavení dveří na únikové cestě panikovým uzávěrem ve smyslu např. ČSN EN 1125 Stavební kování-Panikové dveřní uzávěry ovládané horizontálním madlem-Požadavky a zkušební metody. Lze konstatovat, že v současné době však existují panikové mechanické nebo elektromechanické kliky, které např. při uzavření dveří samočinně uzamknou zámek dveří, přičemž ze strany úniku se odemknou pouhým stisknutím kliky, tzn. bez použití klíče a z vnější strany při vstupu do objektu je koule a do objektu může vstoupit osoba, která si klíčem odemkne. Toto uzamykání splňuje požadavky výše uvedených předpisů.
Pokud se jedná o uzamykání resp. neuzamykání vchodových dveří bytových domů, je třeba uvést, že věc přímo neřeší žádný právní předpis. V ustanovení § 5 odst. 1 písm. b) zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o požární ochraně“) a § 11 odst. 3 písm. b) vyhlášky č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci) se uvádí požadavek na udržování volných únikových cest.
V případě vchodových dveří v bytovém domě se jedná o dveře na únikové cestě, které svým provedením podle vyhlášky č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany, ve znění vyhlášky č. 268/2011 Sb., musí odpovídat a to především z hlediska otevíratelnosti a průchodnosti, českým technickým normám, které jsou uvedeny v příloze č. 1 části 2 této vyhlášky. Zejména se jedná o ČSN 73 0802 Požární bezpečnost staveb-Nevýrobní objekty, ČSN 73 0810 Požární bezpečnost staveb – Společná ustanovení a ČSN 73 0833 Požární bezpečnost staveb-Objekty pro bydlení a ubytování. V souladu s těmito normami dveře, které jsou při běžném provozu zajištěny proti vstupu nepovolaných osob, musejí být při evakuaci otevíratelné a průchodné a dále dveře musí ve směru úniku umožňovat trvalý volný průchod, nebo jsou-li opatřeny speciálními bezpečnostními zámky, musejí být v případě evakuace samočinně odblokovány a otevíratelné bez dalších opatření. V souladu s čl. 5.5.9 ČSN 73 0810 dveře, vyskytující se na únikových cestách musí mít ve směru úniku kování, které umožní po vyhlášení poplachu (nebo po jinak vzniklém ohrožení) otevření uzávěru (dveří) ručně či samočinně (bez užití jakýchkoliv nástrojů), ať již je uzávěr běžně zamčený, zablokovaný či jinak zajištěný proti vloupání.
V bytovém domě není výše uvedenými předpisy požadováno vybavení dveří na únikové cestě panikovým uzávěrem ve smyslu např. ČSN EN 1125 Stavební kování-Panikové dveřní uzávěry ovládané horizontálním madlem-Požadavky a zkušební metody. Lze konstatovat, že v současné době však existují panikové mechanické nebo elektromechanické kliky, které např. při uzavření dveří samočinně uzamknou zámek dveří, přičemž ze strany úniku se odemknou pouhým stisknutím kliky, tzn. bez použití klíče a z vnější strany při vstupu do objektu je koule a do objektu může vstoupit osoba, která si klíčem odemkne. Toto uzamykání splňuje požadavky výše uvedených předpisů.
Hledal jsem na stránkách HZS ČR nějaké doporučení jak by měl být zabezpečen dům (činžovní) jeho nebytové prostory (sklepy) a byty. Případně zda existují nějaké pravidla pro únikové cesty.
5/2010
Zabezpečení bytového domu a jeho součástí (společné prostory, sklepy, byty apod.) je nutno provádět tak, aby z hlediska požární bezpečnosti nedošlo k porušení povinností vyplývajících z ustanovení zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o požární ochraně), s podrobnostmi uvedenými ve vyhlášce č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci). Další podrobnosti upravuje vyhláška č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb, zejména její § 30, týkající se užívání stavby. Celkový rozsah povinností právnických osob (bytové družstvo nebo společenství vlastníků jednotek jsou právnické osoby), podnikajících fyzických osob a fyzických osob na úseku požární ochrany je široký a nelze zde beze zbytku uvádět jejich výčet. Rovněž bez podrobnějších znalostí stávajícího stavu požární bezpečnosti Vašeho domu v návaznosti na ověřenou projektovou dokumentaci nelze předat konkrétní vyčerpávající odpověď.
Musíme však upozornit, že realizace zabezpečení domu a jeho součástí proti kriminálním činům je velmi často v rozporu s požadavky právních předpisů na úseku požární ochrany.
K výběru vhodného řešení proto doporučujeme využít osobu s odbornou způsobilostí dle
§ 11 zákona o požární ochraně. Seznam těchto osob je zveřejněn na internetové adrese www.sospofm.cz. Máte-li však v úmyslu realizovat uváděné zabezpečení v rámci udržovacích prací, modernizace či přestavby, je nutno postupovat v souladu se zákonem č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) - § 104 a související ustanovení nebo § 109 a související ustanovení.
Dodatečné zabezpečení dveří opatřených tzv. panikovým kováním, které z důvodu bezpečnosti požaduje pojišťovna.
Musíme však upozornit, že realizace zabezpečení domu a jeho součástí proti kriminálním činům je velmi často v rozporu s požadavky právních předpisů na úseku požární ochrany.
K výběru vhodného řešení proto doporučujeme využít osobu s odbornou způsobilostí dle
§ 11 zákona o požární ochraně. Seznam těchto osob je zveřejněn na internetové adrese www.sospofm.cz. Máte-li však v úmyslu realizovat uváděné zabezpečení v rámci udržovacích prací, modernizace či přestavby, je nutno postupovat v souladu se zákonem č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) - § 104 a související ustanovení nebo § 109 a související ustanovení.
Dodatečné zabezpečení dveří opatřených tzv. panikovým kováním, které z důvodu bezpečnosti požaduje pojišťovna.
4/2009
Účelem dveří opatřených kováním s panikovou funkcí je umožnit bezpečný a rychlý únik osob v případě požáru. Tyto dveře mohou být uzamykatelné (zpravidla z vnější strany, tj. proti směru úniku osob), panikové kování však musí umožnit otevření jednotlivých křídel dveří zevnitř při každé poloze zámku. Pro otevření dveří proti směru úniku lze použít jakékoliv kování, které neruší funkci panikového kování, případně mohou být křídla dveří bez kování. Funkce panikového kování je z hlediska zajištění úniku osob nadřazena ostatním požadavkům na dveře (bezpečnost, zajištění před vloupáním apod.) Dveře s panikovým kováním na únikové cestě mohou být vybaveny prvky signalizujícími jejich otevření nebo manipulaci se závorou a rozvorami.
Žádný způsob zabezpečení však nesmí omezit správnou funkci panikového kování. Proto Vám doporučujeme obrátit se na specializovanou firmu nebo výrobce. Stavby lze užívat pouze v souladu s podmínkami, za kterých byly předány do užívání. Pokud je stavba vybavena dveřmi s panikovým kováním, musí být jejich funkce zajištěna po celou dobu užívání stavby.
Dveřní kování s panikovou funkcí patří mezi tzv. požárně bezpečnostní zařízení. Zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o požární ochraně), ukládá právnickým osobám a podnikajícím fyzickým osobám (§ 5) mimo jiné povinnost udržovat požárně bezpečnostní zařízení v provozuschopném stavu a také udržovat únikové cesty volné a volný přístup k nouzovým východům. Při provozu požárně bezpečnostního zařízení se postupuje podle normativních požadavků a průvodní dokumentace výrobce, popřípadě podle ověřené projektové dokumentace nebo podrobnější dokumentace (§ 7 vyhlášky č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru /vyhláška o požární prevenci/). Dodatečným instalováním zámku, rolety či mříže by došlo minimálně k porušení § 5 odst. 1 písm. a) a b) zákona o požární ochraně s podrobnostmi uvedenými v § 7 odst. 2 a § 11 odst. 3 písm. b) vyhlášky o požární prevenci.
Jaká může být výše sankce pro společenství vlastníků bytových jednotek za porušování vyhlášky č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb ve společných prostorách bytového domu?
4/2009
Zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o požární ochraně“), ukládá v § 5 odst. 1 písm. b) povinnost právnickým osobám vytvářet podmínky pro hašení požárů a pro záchranné práce, zejména udržovat volné příjezdové komunikace a nástupní plochy pro požární techniku, únikové cesty a volný přístup k nouzovým východům atd. Podrobněji je v § 11 odst. 3 písm. b) vyhlášky č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci) uvedeno, že k provedení evakuace osob, zvířat a materiálu a k provedení záchranných prací právnické osoby zajišťují, aby byly trvale volně průchodné komunikační prostory (chodby, schodiště apod.), které jsou součástí únikových cest, tak, aby nebyla omezena nebo ohrožena evakuace nebo záchranné práce. Při umísťování předmětů je nezbytné respektovat také požadavky dalších souvisejících předpisů, např. vyhlášky č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb, kde v § 30 odst. 3 je uvedeno, že při umístění materiálu nebo zařizovacího předmětu v nechráněné únikové cestě musí být zajištěna možnost úplného otevření dveří.
Únikovou cestu definuje § 17 odst. 4 vyhlášky č. 137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu, ve znění pozdějších předpisů, jako komunikaci, která umožňuje bezpečnou evakuaci osob ze stavby nebo z její části ohrožené požárem na volné prostranství, popřípadě přístup požárních jednotek. Výstavba bytového domu, v němž mají být porušovány předpisy o požární ochraně, byla podle Vámi poskytnutých informací provedena v padesátých letech a má pouze tři nadzemní podlaží. Proto předpokládáme, že ve Vašem bytovém domě jsou zřízeny pouze nechráněné únikové cesty. Užívání stavby, tzn. i únikových cest, musí být v souladu s ověřenou dokumentací stavby, která odpovídá jejímu skutečnému provedení podle vydaných povolení /viz § 125 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů/. V daném případě je nezbytné provést vyhodnocení ve vztahu k podmínkám v konkrétní stavbě, což by měla provést osoba s odbornou způsobilostí ve smyslu § 11 zákona o požární ochraně.
Dle Vámi poskytnutých informací nelze jednoznačně stanovit, zda byly předpisy o požární ochraně porušeny. V těchto případech je vždy nutné postupovat nejen v souladu s platnými právními předpisy, ale také musí být respektována projektová dokumentace, podle níž byla stavba postavena a povoleno její užívání. Ke splnění obecné povinnosti vyplývající z § 5 odst. 1 písm. b) zákona o požární ochraně je nutné provést vyhodnocení ve vztahu ke konkrétní stavbě, jak bylo popsáno výše. Hasičský záchranný sbor kraje je při výkonu státního požárního dozoru oprávněn dle § 76 odst. 2 písm. b) zákona o požární ochraně uložit pokutu až do výše 500 000 Kč právnické osobě, která porušila povinnost vyplývající z předpisů o požární ochraně tím, že neudržuje volné únikové cesty a volný přístup k nouzovým východům.
Dobrý den, naše Společenství vlastníků jednotek domu plánuje vybudování bezpečnostní mříže ke vstupu do sklepních prostor.Samotná realizace je možná více způsoby s tím, že některé způsoby jsou navrhovány tak, že hlavní uzávěr plynu a vody se octne až v prostoru za plánovanou uzamykatelnou mříží.Z hlediska požární ochrany je možné, aby uzamykatelná vstupní mříž byla namontována výše uvedeným způsobem?
5/2009
- Z ustanovení § 5 odst. 1 písm. b) zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o požární ochraně“) vyplývá pro právnické a podnikající fyzické osoby mimo jiné povinnost udržovat volné únikové cesty a volný přístup k rozvodným zařízením elektrické energie, k uzávěrům vody, plynu topení a k věcným prostředkům požární ochrany.
- Stavba musí být vždy užívána v souladu s ustanovením § 126 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů k účelu vymezenému zejména v kolaudačním rozhodnutí, ohlášení stavby apod. Dále v souladu s ustanovením § 137 odst. 3, a § 154 odst. 1 stavebního zákona je vlastník stavby povinen udržovat stavbu v dobrém stavebním stavu po celou dobu její existence v souladu s podmínkami danými povolením stavebního úřadu.
- Stavební úpravu nebo udržovací práci, která by mohla ovlivnit požární bezpečnost stavby lze provést pouze na základě ohlášení popř. povolení stavebního úřadu.
- Obecně lze konstatovat, že osazení mříže na vstupu do sklepních prostor lze hodnotit jako stavební úpravu v souladu s ustanovením § 104 odst. 2 písm. n) stavebního zákona, která ovlivňuje požární bezpečnost stavby a lze ji provést pouze na základě ohlášení místně příslušnému stavebnímu úřadu.
S ohledem na výše uvedené je však nutno provést zabezpečení sklepních prostor proti vstupu nepovolaných osob jiným způsobem než konkrétně navrhujete a to tak, aby nebyl porušen zákon o požární ochraně ani stavební zákon. Doporučujeme způsob ochrany konzultovat s osobou způsobilou tj. autorizovaným inženýrem v oboru požární bezpečnost staveb (zákon č. 360/1992 Sb.), který v požárně bezpečnostním řešení změnu posoudí a následně ohlásí místně příslušnému stavebnímu úřadu.
PROBLEMATIKA ŠKOLENÍ
Lze provádět školení zaměstnanců formou e-learningu?
10/2012
Zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o požární ochraně“) upravuje školení zaměstnanců o požární ochraně v § 16 s podrobnostmi uvedenými zejména v § 23, § 26 a § 36 vyhlášky č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci).
Ve smyslu § 26 vyhlášky o požární prevenci určuje rozsah a obsah školení právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba tematickým plánem a časovým rozvrhem. Znalosti získané při školení zaměstnanců jsou ověřovány v rozsahu a způsobem určeným v dokumentaci požární ochrany. Dle ustanovení § 23 vyhlášky o požární prevenci je obsahem školení o požární ochraně mimo jiné seznámení s organizací a zajištěním požární ochrany na konkrétních pracovištích, s požárním nebezpečím vznikajícím v místě výkonu práce zaměstnance, s rozmístěním a se způsobem použití věcných prostředků požární ochrany na pracovišti, a také s funkcí či způsobem obsluhy požárně bezpečnostních zařízení. Školení vedoucích zaměstnanců obsahuje skutečnosti jako u školení všech jimi řízených zaměstnanců.
Z výše uvedeného vyplývá, že každé školení o požární ochraně má být směřováno na konkrétní skupinu zaměstnanců, kteří vykonávají práci nebo se vyskytují na určitém pracovišti. Každé pracoviště má svá specifika a rozdílné požární nebezpečí, s nimiž musí být při školení o požární ochraně dané osoby seznámeny. Různá pracoviště jsou také vybavena jinými věcnými prostředky požární ochrany, popř. požárně bezpečnostními zařízeními, jejichž rozmístění a způsob použití musí být také předmětem školení o požární ochraně. Školení zaměstnanci tak dostávají kromě obecných informací také informace a návody vztahující se přímo k práci vykonávané na konkrétním pracovišti. Z této základní podmínky se vychází při stanovování rozsahu a obsahu školení a rozsahu a způsobu ověření získaných znalostí.
Elektronická forma školení o požární ochraně je jednou z možných. Její využití nelze zcela odmítnout, ale k její aplikaci je nutné přistupovat velice obezřetně. Je nutné zdůraznit, že v případě požární ochrany se jedná o informace na účinnou ochranu života a zdraví občanů i zaměstnanců a majetku před požáry. Použití této formy školení je navíc vázáno na splnění určitých vstupních podmínek, zejména na znalost školené osoby pracovat s počítačem a dostupnost počítačové techniky s odpovídajícím hardwarovým a softwarovým vybavením. Zda je elektronická forma školení vhodná pro konkrétní skupiny zaměstnanců (vedoucích zaměstnanců) posuzuje osoba s odbornou způsobilostí ve smyslu § 11 zákona o požární ochraně, tzn. technik požární ochrany nebo odborně způsobilá osoba. Za plnění povinností na úseku požární ochrany odpovídá právnická osoba (statutární orgán) nebo podnikající fyzická osoba (nebo její zástupce) a to ve všech prostorách, které užívají ke své činnosti. Systém požární ochrany je v současné době právními předpisy nastaven tak, aby si každý provozovatel mohl v rámci stanovených povinností, které jsou diferencovány dle míry požárního nebezpečí, zvolit vhodný způsob jejich zabezpečování, což lze uplatnit také při zabezpečování školení o požární ochraně.
Samozřejmě musí být splněny veškeré požadavky § 26 vyhlášky o požární prevenci, to znamená, že musí být zpracován záznam o provedeném školení, který obsahuje název právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby, datum, náplň školení, způsob ověření získaných znalostí, popřípadě doklad o tomto ověření, dobu trvání školení, seznam zaměstnanců s podpisy proškolených osob, jména a podpisy osob, které školení provedly, včetně prohlášení o oprávněnosti k provedení školení podle § 16a zákona o požární ochraně.
Pokud bude školení prováděno formou e-learningu, musí věcný obsah školení pro jednotlivé skupiny zaměstnanců připravit osoba oprávněná k provedení školení, tedy osoba s odbornou způsobilostí, vedoucí zaměstnanec nebo preventista požární ochrany. Způsob a forma provádění školení o požární ochraně a ověřování znalostí musí být zapracována do příslušné dokumentace o požární ochraně, např. do stanovení organizace zabezpečení požární ochrany (§ 30 vyhlášky o požární prevenci).
Aby povinná osoba splnila svou zákonnou povinnost, musí být splněn nejen věcný obsah školení, ale také formální náležitosti dokumentace o provedeném školení. Nezbytnou součástí této dokumentace je mimo jiné seznam proškolených osob s jejich podpisy a podpisy osob, které školení provedly, popř., které věcný obsah e-learningového školení posoudily. Z dokumentace o požární ochraně musí být zcela jasné, kdo byl proškolen, včetně ověření účasti, v jakých termínech a v jakém rozsahu. Musí být průkazné, že se zaměstnanci školení osobně zúčastnili, což potvrzují právě svým podpisem. Forma ověření účasti není dána, může se tedy jednat např. i o elektronický podpis. Dokumentace o školení může být vedena v elektronické podobě, pouze pokud budou tyto podmínky splněny. Možné je také vedení dokumentace v elektronické podobě s tím, že podpisy proškolených osob, podpisy osob, které školení provedly, včetně prohlášení o oprávněnosti k provedení školení budou vedeny zvlášť v listinné podobě.
PROBLEMATIKA UMÍSTĚNÍ HASICÍCH PŘÍSTROJŮ
Z textu § 2 odst. 5 písm. a), b), c) není patrno, zda na každých 200 m2 musí být 1 přenosný hasicí přístroj, který má požadovanou hasicí schopnost, nebo na každých 200 m2 musí být tolik hasicích přístrojů, aby byla dosažena uvedená hasicí schopnost.
04/2015
Z textu písm. a), b) a c) nelze dovodit počet hasicích přístrojů na uvedenou plochu. Je zde uvedena celková hasicí schopnost přenosných hasicích přístrojů na danou plochu. Na každých 200 m2 musí být tolik hasicích přístrojů, aby byla dosažena požadovaná hasicí schopnost.