Odřad hasičů z Pardubického kraje vyjel na pomoc kolegům do Národního parku České Švýcarsko
Dnes, v úterý 26. července, byl na pomoc kolegům, kteří již několik dní bojují s plameny v Hřensku, vyslán odřad hasičů složený z 19 příslušníků 7 kusů techniky. Hasiči z Pardubického kraje jsou soběstační, ostatně jako byli při odřadu do Jihomoravského kraje při zásahu po tornádu. Na místě se ihned přidají ke kolegům, kteří bojují s rychle se šířícími plameny ve velmi těžko přístupném terénu Národního parku České Švýcarsko. Odřad vyjel do Národního parku České Švýcarsko krátce po 15. hodině z centrální požární stanice Pardubice.
Český hydrometeorologický ústav dnes také zveřejnil mapu znečištění. Podívejte se níže.
Složení odřadu:
územní odbor Pardubice – 6 příslušníků
územní odbor Chrudim – 4 příslušníci
územní odbor Ústí nad Orlicí – 5 příslušníků
územní odbor Svitavy – 4 příslušníci
technika:
2 x CAS s 9 000 litry vody
2 x CAS se 4 000 litry vody
2 x dopravní automobil
1 x velitelský automobil
Cisterny z HZS Pardubického kraje jsou vybaveny hadicemi pro dálkovou dopravu vody a D – programem (hadice jsou menšího průměru, je s nimi lehčí manipulace a úspora vody).
Jaká je náročnost likvidace požárů v přírodním prostředí?
Lesní požáry se hasičům obtížně likvidují, protože k nim zpravidla dojde v těžce přístupném terénu, kde nelze plně využít hasičskou techniku a jsou velmi nebezpečné kvůli své schopnosti šířit se velkou rychlostí. Navíc chování ohně v lese je mnohdy nevyzpytatelné a požár se může šířit například i pod zemí (hrabankou) a je pak velmi obtížné odhadnout, kde se znovu tzv. „vynoří“. Zásahy na lesních požárech jsou proto časově velmi náročné a vyžádají si povolání většího množství jednotek požární ochrany. Likvidace lesních požárů si vyžaduje rovněž značné množství vody, kterou je třeba často velice komplikovaně k místu požáru dostat. Náklady na likvidaci lesních požárů jsou tedy značně vysoké.
Půda v jehličnatém lese je z hlediska možného vzniku a šíření požáru riziková, protože hrabanka tvořená zetlelým jehličím může prohořet až do značné hloubky a oheň se, jak už tu bylo řečeno, může nepozorovaně šířit.
Shrnutí náročnosti zásahu u požárů v lesním porostu:
dlouhotrvající zásah,
členitý terén,
vysoké teploty,
velké množství vody (kyvadlová doprava vody = velké nároky na mobilní požární techniku = především velkoobjemové CAS),
fyzicky velmi náročné pro zasahující hasiče = hodně sil a prostředků pro střídání hasičů,
aplikace D programů (hadice menšího průměru) lehčí manipulace, úspora vody, dostatečné průtoky,
nutné komplexní týlové zabezpečení (materiální, odpočinek, věcné prostředky),
zřízení štábu velitele zásahu,
využití dronů (s termokamerami) pro analýzu situace a vhodné nasazení jednotek = informační podpora velitele zásahu/ štábu velitele zásahu,
místo zásahu dělené do sektorů a sektory dělené do úseků – snazší koordinace,
riziko podzemních požárů (hrabanka, kořeny) - skrytá ohniska – nutné používat ženijní nářadí (velmi náročné) případně injektážní technické prostředky pro hašení, smáčedla,
dlouhotrvající dohašování – kontrola míst termokamerou (časově velmi náročné),
hašení pomocí letounů (vrtulníky s BAMBI vaky, případně také standardní letouny).
por. Bc. Vendula Horáková, tisková mluvčí