Otázky a odpovědi 2002
10. prosince 2002
Následující čtyři dotazy a odpovědi spolu věcně souvisí a navazují na sebe. Proto jsou zveřejněna celá znění, přestože otázka č. 1 již byla zveřejněna dříve.
1. Kde je stanovena zákonná povinnost začlenit se a jaká je možnost sankcí?
- Ustanovení § 2 odst. 1 zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o požární ochraně“) stanoví, že právnické osoby a podnikající fyzické osoby zabezpečují plnění povinností vyplývajících pro ně z tohoto zákona, předpisů vydaných na jeho základě nebo z jiných předpisů upravujících povinnosti na úseku požární ochrany,
- povinnosti právnických osob a podnikajících fyzických osob jsou zákonem o požární ochraně stanoveny diferencovaně, a to podle míry požárního nebezpečí jimi provozovaných činností,
- kritéria pro začlenění provozovaných činností do jednotlivých kategorií (bez zvýšeného požárního nebezpečí, se zvýšeným požárním nebezpečím a s vysokým požárním nebezpečím) jsou definována v § 4 odst. 2 až 4 zákona o požární ochraně, přičemž je nutno v této souvislosti zohlednit také ustanovení § 18 vyhlášky č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci),
- z výše uvedeného vyplývá, že k tomu, aby právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby zabezpečovaly plnění povinností vyplývajících pro ně ze zákona o požární ochraně (viz písm. a.) musí být provedeno začlenění jimi provozovaných činností, neboť od toho se v zákoně o požární ochraně odvíjí stanovení příslušných povinností.
Zákon o požární ochraně neobsahuje sankci za to, že se právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba nezačlenila, ale za nevyhotovení předepsané dokumentace požární ochrany /§ 76 odst. 1 písm. e) zákona o požární ochraně/. To znamená, že v případě provozování činnosti se zvýšeným požárním nebezpečím nebo vysokým požárním nebezpečím se může jednat o „Dokumentaci o začlenění do kategorie činností se zvýšeným požárním nebezpečím nebo s vysokým požárním nebezpečím“ ve smyslu § 28 vyhlášky o požární prevenci (viz dále dotaz č. 4).
Poznámka: Toto však nemění nic na skutečnosti, že právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby musí plnit povinnosti na úseku požární ochrany odpovídající provozované činnosti. Skutečnost, že se právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba nezačlenila neznamená, že povinnosti neexistují.
2. Musíme vždy předložit orgánu státního požárního dozoru doklad o tom, že jsme se začlenili dle míry požárního nebezpečí do činnosti se zvýšeným požárním nebezpečím (ZPN) nebo bez zvýšeného požárního nebezpečí?
Doklad „Dokumentace o začlenění do kategorie činností se zvýšeným požárním nebezpečím nebo s vysokým požárním nebezpečím“ ve smyslu § 15 zákona o požární ochraně s podrobnostmi uvedenými v § 27 odst. 1 písm. a) a § 28 vyhlášky o požární prevenci (dále jen „dokumentace o začlenění“) se zpracovává pouze pro činnosti se zvýšeným a s vysokým požárním nebezpečím. Pro činnosti bez zvýšeného požárního nebezpečí není povinnost vést písemný doklad o začlenění.
3. Musí každé začlenění provést pouze odborně způsobilá osoba, nebo stačí je u ZPN?
Dokumentaci o začlenění zpracovává odborně způsobilá osoba nebo technik požární ochrany (§ 40 odst. 1 vyhlášky o požární prevenci).
Provozuje-li právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba činnost nebo činnosti se zvýšeným požárním nebezpečím nebo vysokým požárním nebezpečím současně s činností nebo činnostmi bez zvýšeného požárního nebezpečí, budou vyjádřeny zřetelně v dokumentaci o začlenění všechny začleněné provozované činnosti s tím, že v prohlášení právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby o začlenění bude uvedeno například, že žádné další jimi provozované činnosti nevykazují znaky činností se zvýšeným požárním nebezpečím ani s vysokým požárním nebezpečím.
U činností bez zvýšeného požárního nebezpečí není výslovně požadováno, aby začlenění bylo provedeno odborně způsobilou osobou nebo technikem požární ochrany. Ke správnému začlenění jsou nezbytné odborné znalosti z oblasti požární ochrany, jinak lze oprávněně očekávat větší riziko nesprávného začlenění. Důsledkem může být skutečnost, že právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba nebude plnit povinnosti odpovídající dané provozované činnosti. Může dojít k nežádoucímu snížení/omezení požární bezpečnosti a tím i zvýšení nebezpečí vzniku požáru a ohrožení osob. Chybné začlenění však nemůže být akceptovatelným důvodem pro takový postup. Proto při začleňování do kategorie činnosti bez zvýšeného požárního nebezpečí ve smyslu § 4 odst. 4 zákona o požární ochraně je vhodné spolupracovat s osobami s odbornou způsobilostí ve smyslu § 11 zákona o požární ochraně.
4. Jak postupuje orgán státního požárního dozoru v případě, že nemáme doklad o žádném začlenění a co jsme porušili?
Postup státního požárního dozoru v případě, že není předložena dokumentace o začlenění závisí na skutečnostech, které budou zjištěny při kontrole. Těchto možností je několik, pro názornost uvádíme:
- bude se předpokládat, že subjekt se začlenil do kategorie činností bez zvýšeného požárního nebezpečí a bude se kontrolovat pouze plnění povinností vztahujících se k této kategorii; v tomto případě neexistence dokladu o začlenění není porušením předpisů o požární ochraně,
- vznikne-li pochybnost o správnosti začlenění do kategorie činností bez zvýšeného požárního nebezpečí, budou se vyžadovat údaje o provozované činnosti rozhodné pro přiřazení charakteristik potřebných pro začlenění (schválená projektová dokumentace stavby, provozní řád apod.),
- bude-li provozovaná činnost prokazatelně vykazovat znaky pro činnosti se zvýšeným požárním nebezpečím nebo vysokým požárním nebezpečím (činnost v budově o 7 a více nadzemních podlažích, ve stavbě pro obchod apod.) je možné kontrolovat plnění povinností vztahující se k těmto kategoriím (např. § 6, 15, 16 zákona o požární ochraně), tzn. mimo jiné také vyžadovat dokumentaci o začlenění; v tomto případě se jedná o nedodržení § 15 zákona o požární ochraně s podrobnostmi uvedenými v § 27 odst. 1 písm. a) a § 28 vyhlášky o požární prevenci.
20. prosince 2002
Lze dveře opatřené panikovým kováním zajistit uzamčenými visacími zámky s tím, že vedle dveří se připevní schránky s klíčky od visacích zámků?
Opatření dveří s panikovým kováním uzamčenými visacími zámky je v rozporu s ustanovením § 5 odst. 1 písm. a) zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů, neboť visací zámky vylučují provozuschopnost panikového kování, které má umožnit otevření dveří pouhým tlakem na ně.
Panikové kování je druhem požárně bezpečnostního zařízení ve smyslu § 2 odst. 4 písm. d) vyhlášky 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci) - zařízení pro únik osob při požáru - funkční vybavení dveří, které je součástí stavby a jako takové se provozuje, kontroluje, udržuje a opravuje v souladu s § 7 vyhlášky o požární prevenci. Podrobnosti jeho bezpečného provozu jsou uvedeny v ČSN 73 0831 Požární bezpečnost staveb Shromažďovací prostory. Dříve platná ČSN 73 0831 z 15. 5. 1979 stanovovala obdobné požadavky jako v současné době platná ČSN 73 0831 z prosince 2001. ČSN 73 0831 z 15. 5. 1979 uvádí (čl. 47 a příloha 4), že „dveře na únikových cestách ze shromažďovacího prostoru (prostoru určeného dle ČSN 73 0831 - odlišně od vyhlášky č. 137/1998 Sb.) … musí mít panikové kování … Panikové kování musí umožnit otevření dveří jedním pohybem… Pokud jsou dveře uzamykatelné, musí panikové kování otevřít dveře při každé poloze zámku; dveřní křídla nesmějí mít žádné upevňovací zařízení (zástrče, obrtlíky apod.), které nelze ovládat panikovým kováním“. ČSN 73 0831 z prosince 2001 také tento text obsahuje a např. nově ještě uvádí (příloha C), že „funkce panikového kování je z hlediska úniku osob nadřazena ostatním požadavkům na dveře (bezpečnost, zajištění proti vloupání apod.)“.