Otázky a odpovědi 2005
17. února 2005
odbor prevence MV-GŘ HZS ČR
Jak se prokazuje odborná způsobilost preventisty požární ochrany u činností bez zvýšeného požárního nebezpečí?
Provozovatelům činností bez zvýšeného požárního nebezpečí ve smyslu § 4 odst. 1 písm. a) zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o požární ochraně”) je uložena v § 5 odst. 1 písm. e) zákona o požární ochraně povinnost pravidelně kontrolovat prostřednictvím odborně způsobilé osoby, technika požární ochrany nebo preventisty požární ochrany dodržování předpisů o požární ochraně a neprodleně odstraňovat zjištěné závady.
V ustanovení § 11 odst. 6 zákona o požární ochraně se uvádí, že plnění úkolů podle § 5 odst. 1 písm. d) a e) zákona o požární ochraně může vykonávat preventista požární ochrany a to na základě absolvování odborné přípravy (§ 16 odst. 1 zákona o požární ochraně).
K prokázání odbornosti preventisty požární ochrany je nezbytné předložit dokumentaci o odborné přípravě preventistů požární ochrany, která je definována v § 36 odst. 2 vyhlášky č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci). Touto dokumentací je tematický plán a časový rozvrh a záznam o provedené odborné přípravě.
Při kontrole dokumentace o odborné přípravě orgány státního požárního dozoru se vychází z ustanovení § 26 vyhlášky o požární prevenci, kde je uvedeno, že rozsah a obsah odborné přípravy preventistů požární ochrany určuje právnická osoba. Tematický plán a časový rozvrh schvaluje statutární orgán právnické osoby nebo jím pověřený vedoucí zaměstnanec, podnikající fyzická osoba nebo její odpovědný zástupce (§ 40 odst. 3 vyhlášky o požární prevenci).
Můžete nám sdělit, zda je v nějakém předpisu uvedena náplň práce požární preventivní hlídky?
Vyhláška č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci) v § 31 odst. 4. uvádí, že pokyny pro činnost preventivní požární hlídky vždy obsahují určení prostor nebo činností, pro které je preventivní požární hlídka zřízena, jmenný seznam, stanovení úkolů jednotlivých zaměstnanců zařazených do preventivní požární hlídky a potřebného vybavení k provedení prvotního zásahu, popř. další skutečnosti podle zvláštního právního předpisu, např. vyhlášky č. 87/2000 Sb., kterou se stanoví podmínky požární bezpečnosti při svařování a nahřívání živic. V odst. 3. citovaného paragrafu se uvádí, že tyto pokyny jsou přílohou požárního řádu. „Obecné pokyny“ pro činnost preventivní požární hlídky nebyly platnými předpisy vydány. Vždy se zpracovávají na konkrétní podmínky jednotlivých prostor a dle platného znění zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o požární ochraně) se preventivní požární hlídka zřizuje v prostorách s nejméně třemi zaměstnanci, ve kterých se provozují činnosti se zvýšeným nebo vysokým požárním nebezpečím anebo kdy tak stanoví nařízení kraje nebo obecně závazná vyhláška obce (§ 13 zákona o požární ochraně). Upozorňujeme, že je povinností provozovatelů činností se zvýšeným a vysokým požárním nebezpečím provádět kontrolu dokumentace požární ochrany nejméně 1x ročně, po každém požáru nebo po každé provedené změně, která měla vliv na její obsah (§ 40 odst. 4 vyhlášky o požární prevenci). Doporučujeme Vám obrátit se na odborně způsobilou osobu nebo technika požární ochrany (§ 11 zákona o požární ochraně), což jsou osoby oprávněné tyto pokyny zpracovat. V případě dalších dotazů by bylo vhodné se obrátit na místně příslušný hasičský záchranný sbor kraje nebo jeho územní odbor, který může Vaše dotazy zodpovědět s využitím znalosti místních podmínek.
Jaké jsou požadavky na odbornou přípravu osob zařazených do preventivních požárních hlídek?
Při stanovení požadavků na odbornou přípravu osob zařazených do preventivních požárních hlídek je třeba vycházet zejména z § 13 a 16a zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ”zákon o požární ochraně”) a z vyhlášky č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci), zejména § 24, § 26 a 36.
Odborná příprava osob zařazených do preventivních požárních hlídek se provádí před zahájením činnosti a skládá se z teoretické a praktické části. Rozsah a obsah odborné přípravy preventivních požárních hlídek určuje právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba tematickým plánem a časovým rozvrhem. Provedení odborné přípravy osob zařazených do preventivních požárních hlídek je třeba (např. v souvislosti s požárem, při výkonu státního požárního dozoru) prokázat. Součástí dokumentace o odborné přípravě preventivních požárních hlídek je, mimo jiné, i prohlášení o oprávněnosti k provedení odborné přípravy podle § 16a zákona o požární ochraně.
Celkový obsah odborné přípravy je zaměřen na konkrétní situaci a konkrétní místo. Náplň odborné přípravy nemůže být tedy pro všechny preventivní požární hlídky shodná; shodné mohou být např. pouze některé části. Z výše uvedeného vyplývá, že osoby zařazené do preventivní požární hlídky musí být oprávněnou osobou k výkonu v této hlídce odborně připraveni.
Můžete nám sdělit, které druhy požární dokumentace jsou pro nás povinné? Jsme organizace bez zvýšeného požárního nebezpečí.
Zpracovávat předepsanou dokumentaci požární ochrany, udržovat ji v souladu se skutečným stavem a plnit podmínky požární bezpečnosti v ní stanovené ukládá § 15 zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o PO”), kde je však uvedeno, že tuto povinnost mají právnické osoby a podnikající fyzické osoby provozující činnosti specifikované v § 4 odst. 2 a 3 zákona o PO, tedy ty, které provozují činnosti se zvýšeným požárním nebezpečím nebo s vysokým požárním nebezpečím. Z toho vyplývá, že pokud skutečně provozujete pouze činnosti bez zvýšeného požárního nebezpečí, pak se na Vás povinnost uvedená v § 15 zákona o PO nevztahuje. Je třeba poznamenat, že provozovatel činností však může zabezpečovat požární ochranu na vyšší úrovni, než je mu předepsáno.
Pro úplnost je třeba uvést, že právnická nebo podnikající fyzická osoba provozující činnosti bez zvýšeného požárního nebezpečí (jak uvádíte), má řadu povinností na úseku požární ochrany, stanovených předpisy o požární ochraně (§ 2 odst. 1 zákona o PO). Jedná se zejména o povinnosti vyplývající z ustanovení § 2 odst. 2 a § 5 zákona o PO. Jejich plnění je vždy třeba prokázat, což vyžaduje doložení příslušnými dokumenty.
Jedná se například o tyto doklady:
- doklad o dodržovaní technických podmínek a návodů,
- doklad ke kontrole dodržování předpisů o PO,
- doklad provozuschopnosti požární techniky,
- doklad provozuschopnosti věcných prostředků požární ochrany a požárně bezpečnostních zařízení.
Firma, kde pracuji, bude problematiku požární ochrany a všeho, co s tím souvisí, řešit prostřednictvím externí odborné firmy. Pro komunikaci s touto externí firmou má být určena kontaktní osoba, která nemá žádnou požární způsobilost. Není toto řešení v rozporu se zákonem? Jaké odborné požadavky musí takováto osoba splňovat?
Povinnosti právnických osob a podnikajících fyzických osob (dále jen „podnikající osoby”) jsou definovány především v § 2 zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o požární ochraně”). V ustanovení § 2 odst 2 se dále uvádí, že za plnění povinností na úseku požární ochrany u právnických osob odpovídá statutární orgán a u podnikajících fyzických osob tyto osoby nebo jejich odpovědný zástupce. Zabezpečení plnění povinností vyplývajících ze zákona o požární ochraně, předpisů vydaných na jeho základě nebo z jiných předpisů upravujících povinnosti na úseku požární ochrany mohou podnikající osoby realizovat i prostřednictvím odborně způsobilé osoby nebo technika požární ochrany. Činnost odborně způsobilé osoby a technika požární ochrany může být vykonávána v pracovněprávním vztahu (na základě zákona č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů anebo na základě zvláštního zákona - například zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů (§ 11 odst. 5 zákona o požární ochraně).
Zaměstnavatel v organizačních dokumentech podniku (např. organizační řád), v náplni práce, formou zmocnění atp. určuje druh práce svého zaměstnance, případně rozsah zastupování podniku v některých věcech. Zmocnění však musí být písemné, musí obsahovat jasné vymezení v jakých věcech je pracovník oprávněn zaměstnavatele zastupovat a musí být podepsáno oprávněnou osobou (statutárním orgánem).
Lze na chodbě domu ve správě bytového družstva mít umístěny vůbec nějaké věci, popřípadě zda je jejich velikost a umísťování upraveno předpisy?
Na chodbě domu bytového družstva lze z hlediska požární bezpečnosti umísťovat předměty pouze za podmínek, kdy nedojde k porušení povinností vyplývajících z ustanovení zákona č. 133/1986 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o požární ochraně), zejména § 5, kterým jsou uloženy povinnosti právnickým osobám a podnikajícím fyzickým osobám a § 17, kterým jsou uloženy povinnosti fyzickým osobám. V § 5 odst. 1 písm. b) zákona o požární ochraně je uvedeno že právnické a podnikající fyzické osoby jsou povinny vytvářet podmínky pro hašení požárů a pro záchranné práce, zejména udržovat volné příjezdové komunikace a nástupní plochy pro požární techniku, únikové cesty a volný přístup k nouzovým východům, k rozvodným zařízením elektrické energie, k uzávěrům vody, plynu, topení a produktovodům, k věcným prostředkům požární ochrany a k ručnímu ovládání požárně bezpečnostních zařízení. Fyzické osoby jsou podle § 17 zákona o požární ochraně mimo jiné povinny zajistit přístup k rozvodným zařízením elektrické energie a k uzávěrům plynu, vody a topení, zajistit přístup k požárně bezpečnostním zařízením a věcným prostředkům požární ochrany, pokud je mají ve vlastnictví či užívání a vytvářet v prostorách ve svém vlastnictví nebo užívání podmínky pro rychlé zdolání požáru a pro záchranné práce. Podrobnosti k zákonu o požární ochraně jsou obsaženy ve vyhlášce č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci). V § 11 vyhlášky o požární prevenci je uvedeno, že právnické a podnikající fyzické osoby zajišťují kromě jiného, aby byly trvale volně průchodné komunikační prostory (chodby, schodiště apod.), které jsou součástí únikových cest tak, aby nebyla omezena nebo ohrožena evakuace nebo záchranné práce a dále aby chráněné únikové cesty a všechny jejich součásti nebyly používány způsobem zvyšujícím požární riziko.
Únikovou cestu definuje vyhláška č. 137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu jako „komunikaci, která umožňuje bezpečnou evakuaci osob ze stavby nebo její části ohrožené požárem na volné prostranství, popřípadě přístup požárních jednotek”. V konkrétních případech se vždy postupuje v souladu s platnými předpisy, což mimo jiné znamená, že musí být respektována projektová dokumentace podle které byla stavba postavena a na základě které bylo povoleno její užívání. Na základě této dokumentace je možné stanovit, zda na komunikacích v bytových domech mohou být umístěny „nějaké věci”, aniž by byly porušeny povinnosti vyplývající z § 5 odst. 1 písm. b) zákona o požární ochraně.
S dalšími případnými dotazy doporučujeme obrátit se na příslušný hasičský záchranný sbor kraje, který vzhledem k místní znalosti bude disponovat podrobnějšími informacemi.
Kdo má povinnost vybavovat obytné domy věcnými prostředky požární ochrany a požárně bezpečnostním zařízením?
Povinnost obstarávat a zabezpečovat v potřebném množství věcné prostředky požární ochrany a požárně bezpečnostní zařízení se vztahuje na provozovatele činnosti – viz § 5 odst. 1 písm. a) zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o požární ochraně“). Výjimka je v § 2 odst. 2 zákona o požární ochraně, kde je uvedeno, že provozuje-li činnost v prostorách více právnických osob nebo podnikajících fyzických osob, plní povinnosti na úseku požární ochrany na místech, která provozují společně, vlastník těchto prostor, není-li smlouvou mezi nimi sjednáno jinak. Pokud je obec v postavení provozovatele činnosti (§ 29 odst. 2 zákona o požární ochraně), popř. vlastníka prostor dle výše uvedeného, vztahuje se na ní povinnost obstarávat a zabezpečovat v potřebném množství věcné prostředky požární ochrany a požárně bezpečnostní zařízení.
Podrobnosti k provedení této povinnosti jsou uvedeny ve vyhlášce č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci). Ve smyslu § 2 odst. 1 vyhlášky o požární prevenci, množství, druhy a způsob vybavení prostor a zařízení právnických osob a podnikajících fyzických osob věcnými prostředky požární ochrany a požárně bezpečnostními zařízeními vyplývá z požárně bezpečnostního řešení stavby, nebo z obdobné dokumentace, která je součástí projektové dokumentace ověřené stavebním úřadem podle zvláštního právního předpisu nebo je stanoveno v jiném právním předpisu. Toto množství dle § 2 odst. 2 vyhlášky o požární prevenci může být rozšířeno např. na základě schváleného posouzení požárního nebezpečí nebo stanovení podmínek požární bezpečnosti. Ustanovení § 2 odst. 5 vyhlášky o požární prevenci uvádí, že pokud nebylo stanoveno množství, druhy a způsob vybavení věcnými prostředky požární ochrany a požárně bezpečnostními zařízeními podle výše uvedených odstavců 1 a 2 § 2 vyhlášky o požární prevenci, popřípadě nelze-li toto prokázat, se zabezpečují a instalují alespoň přenosné hasicí přístroje s určitou hasební schopností na každých započatých 200 m2 půdorysné plochy podlaží objektu. V § 2 odst. 6 vyhlášky o požární prevenci jsou uvedena další upřesnění.
K postupu při výpočtu přenosných hasicích přístrojů na půdorysnou plochu u obytných domů ve smyslu § 2 odst. 5 vyhlášky o požární prevenci bylo zveřejněno naše stanovisko na webových stánkách Ministerstva vnitra dne 28. 6. 2002. V tomto stanovisku je uvedeno, že při výpočtu ve smyslu § 2 odst. 5 vyhlášky o požární prevenci se půdorysné plochy podlaží sčítají a počet přenosných hasicích přístrojů se získá prostým vydělením celkové plochy v m2 hodnotou 200. Do plochy podlaží se u bytových domů nezapočítává plocha bytů (užívání bytu fyzickou osobou není provozování činnosti právnickou osobou nebo podnikající fyzickou osobou podle zákona o požární ochraně). V daném případě je nutno instalovat minimálně přenosné hasicí přístroje s požadovanou celkovou hasicí schopností vždy na každých započatých 200 m2. Druh hasiva musí být zvolen podle předpokládané třídy požáru, popř. prostředí (např. hašení elektrických zařízení pod proudem).
Je možné v našem panelovém domě ještě ponechat v hydrantových skříních staré konopné hadice?
V souladu s ČSN 73 0873, kapitolou 1 - Předmět normy, platí pro revize stávajících zařízení pro zásobování požární vodou příloha C citované normy. Podle článku C. 2.1 ČSN 73 0873 se provozní kontroly ostatních zařízení pro zásobování požární vodou (která neodpovídají ČSN EN 671-1 nebo 671-2) provádí nejméně jednou za rok, podle zásad uvedených v čl. C.1 citované normy. Dále se podle článku C.2.2 ČSN 73 0873 u stávajících vnitřních požárních hydrantů (které neodpovídají ČSN EN 671-1 nebo 671-2) doporučuje provedení roční revize a údržby (analogicky s 6.1 v ČSN EN 671-3), za podmínek zde stanovených. Pokud stávající zařízení vyhoví výše uvedeným požadavkům citovaných norem a je tedy zaručena jeho provozuschopnost, je možno toto zařízení ponechat nadále v provozu.
Je nutné provádět tlakové zkoušky hadic hadicových (hydrantových) systémů v souladu s příslušnými českými technickými normami? Setkáváme se s názorem, že normy nejsou závazné a proto je není třeba respektovat.
Povinnost udržovat požárně bezpečnostní zařízení a věcné prostředky požární ochrany v provozuschopném stavu vyplývá pro právnické a podnikající fyzické osoby z ustanovení § 5 odst. 1 písm. a) zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o požární ochraně”).
Státní požární dozor vykonává hasičský záchranný sbor kraje (mimo jiné) kontrolou dodržování povinností stanovených předpisy o požární ochraně [§ 31 odst. 1 písm a) a § 35 písm. a) zákona o požární ochraně].
V souladu s ustanovením § 7 odst. 3 vyhlášky č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci) se provozuschopnost instalovaného požárně bezpečnostního zařízení prokazuje dokladem o jeho montáži, funkční zkoušce, kontrole provozuschopnosti, údržbě a opravách provedených podle podmínek stanovených touto vyhláškou.
Podle ustanovení § 7 odst. 4 vyhlášky o požární prevenci se kontrola provozuschopnosti požárně bezpečnostních zařízení provádí v rozsahu a způsobem stanoveným právními předpisy, normativními požadavky a průvodní dokumentací jeho výrobce nejméně jednou za rok.
V ustanovení § 10 odst. 1 vyhlášky o požární prevenci je mimo jiné uvedeno, že při provádění kontrol, údržbě a opravách zařízení pro zásobování požární vodou musí osoba, která příslušnou činnost vykonává splnit podmínky stanovené právními předpisy, normativními požadavky a průvodní dokumentací výrobce konkrétního typu požárně bezpečnostního zařízení. V souladu s odst. 2 téhož paragrafu vyhlášky o požární prevenci osoba, která příslušnou činnost podle odstavce 1 provedla, odpovídá za kvalitu provedené činnosti a písemně potvrzuje, že při tom splnila podmínky stanovené právními předpisy,normativními požadavky a průvodní dokumentací výrobce konkrétního typu požárně bezpečnostního zařízení.
Vzhledem k tomu, že žádný právní předpis ani právní předpisy o požární ochraně neřeší dále v podrobnostech zkoušení tlakových hadic hadicových systémů, je v tomto případě splnění požadavku právního předpisu dosaženo splněním ustanovení příslušného normativního dokumentu [české technické normy (dále jen „ČSN”)]. Bez provedení tlakové zkoušky hadic podle ČSN EN 671-3 není prakticky možné prokázání provozuschopnosti hadicového systému.
Můžete nám sdělit, jakou formu má mít požární kniha? Musí být vedena v tištěné formě nebo ji lze vést v elektronické podobě?
Ustanovení § 15 zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon”) ukládá právnickým osobám a podnikajícím fyzickým osobám provozujícím činnosti se zvýšeným nebo s vysokým požárním nebezpečím (§ 4 odst. 2 a 3 zákona) povinnost zpracovávat předepsanou dokumentaci požární ochrany, plnit podmínky požární bezpečnosti v ní stanovené a udržovat ji v souladu se skutečným stavem.
Druhy, obsah a vedení dokumentace požární ochrany jsou uvedeny ve vyhlášce č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci). V § 37 vyhlášky o požární prevenci jsou uvedeny podrobnosti k obsahu požární knihy, přičemž počet požárních knih a určení, pro který objekt nebo zařízení slouží, stanoví právnická nebo podnikající fyzická osoba. Ustanovení § 40 této vyhlášky pak uvádí způsob vedení dokumentace požární ochrany, tedy i požární knihy. Kromě jiného je v odst. 9 § 40 uvedeno, že dokumentace požární ochrany se ukládá takovým způsobem, aby byla dostupná osobám zaměstnancům, jichž se týká, jakož i orgánům státního požárního dozoru, a že musí být vedena, popřípadě její stejnopisy nebo kopie musí být uloženy takovým způsobem, aby v případě požáru bylo možno prokázat plnění povinností stanovených zákonem.
Vedení požární knihy v elektronické podobě není právními předpisy výslovně zakázáno, takováto forma by však jen obtížně splňovala řadu podmínek uvedených ve výše citovaném odst. 9 § 40 vyhlášky o požární prevenci. I při dnešních technických možnostech (elektronický podpis, zálohování dat apod.) nelze vyloučit při elektronické formě dodatečné zásahy a úpravy, což by mohlo způsobit obtíže při jednoznačném prokazování plnění povinností stanovených zákonem především v případě vzniku požáru nebo vůči kontrolnímu orgánu státního požárního dozoru. Z tohoto důvodu doporučujeme vést požární knihu v písemné podobě.
Mohu s odvoláním na zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, vyžadovat umožnit mi nahlédnout do požárních knih?
Dle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, mají povinné subjekty povinnost poskytovat informace vztahující se k jejich působnosti, případně k používání prostředků státního rozpočtu apod. nebo k nakládání s majetkem těchto subjektů. Nahlížení do požární knihy nelze obecně s právy a povinnostmi vzniklými na základě tohoto zákona spojovat.
Vedení požární knihy a provádění preventivních požárních prohlídek tvoří část systému zabezpečování požární ochrany a nedávají ucelenou informaci o úrovni zabezpečení požární ochrany u daného subjektu. Kontrola dodržování povinností na úseku požární ochrany je zákonem svěřena státnímu požárnímu dozoru - hasičskému záchrannému sboru příslušného kraje. Požární kniha je interním dokumentem právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby. Povinnost vést dokumentaci požární ochrany je stanovena zákonem č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o požární ochraně“) pouze provozovatelům některých činnosti v závislosti na míře požárního nebezpečí. Dokumentace požární ochrany dle vyhlášky č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci) musí být dostupná osobám a zaměstnancům, jichž se týká, jakož i orgánům státního požárního dozoru. Požární kniha slouží k záznamům o důležitých skutečnostech týkajících se požární ochrany a neposkytuje žádné příkazy, zákazy ani jiné instrukce, a proto nemusí být běžně dostupná všem osobám ani zaměstnancům.
Pokud byste se cítil v daném prostoru z hlediska požární ochrany ohrožen a požadoval informace ve vztahu k Vaší bezpečnosti, bylo by vhodné obrátit se na orgán státního požárního dozoru – hasičský záchranný sbor příslušného kraje, který je kompetentní v dané věci konat.
Je možné v domě (ne novostavba) s 50 byty využít nepoužívané komíny na vedení rozvodu satelitní televize do jednotlivých bytů?
Jedná se zřejmě o odlišné využití části stavby než bylo určeno v dokumentaci ověřené stavebním úřadem a s rozhodnutím stavebního úřadu (stavební povolení, kolaudační rozhodnutí). Doporučujeme proto tuto změnu projednat s místně příslušným stavebním úřadem.
Naše firma se nastěhovala do nových kancelářských prostor a nájemní smlouvou se zavázala plnit určité podmínky a povinnosti. Jednou z nich je i vypracování protipožárních předpisů pro své zaměstnance a firmu. Je možné někde nalézt příklad takových předpisů nebo existuje-li nějaká vyhláška nebo osnova, co vše musí protipožární předpisy obsahovat?
Povinnosti na úseku požární ochrany jsou právnickým osobám, podnikajícím fyzickým osobám a fyzickým osobám stanoveny předpisy o požární ochraně. Jedná se zejména o zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů, s podrobnostmi uvedenými ve vyhlášce č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci).
Pro přehlednost uvádíme, že:
- ustanovení § 2 odst. 1 zákona o požární ochraně stanoví, že právnické osoby a podnikající fyzické osoby zabezpečují plnění povinností vyplývajících pro ně z tohoto zákona, předpisů vydaných na jeho základě nebo z jiných předpisů upravujících povinnosti na úseku požární ochrany,
- povinnosti právnických osob a podnikajících fyzických osob jsou zákonem o požární ochraně stanoveny diferencovaně, a to podle míry požárního nebezpečí jimi provozovaných činností,
- kritéria pro začlenění provozovaných činností do jednotlivých kategorií (bez zvýšeného požárního nebezpečí, se zvýšeným požárním nebezpečím a s vysokým požárním nebezpečím) jsou obsažena v ustanoveních § 4 odst. 2 až 4 zákona o požární ochraně, přičemž je nutno v této souvislosti zohlednit také příslušná ustanovení vyhlášky o požární prevenci (např. § 18),
- z uvedeného tedy vyplývá, že k tomu, aby právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby zabezpečovaly plnění povinností vyplývajících pro ně ze zákona o požární ochraně (viz písm. a) musí být provedeno začlenění jimi provozovaných činností, neboť od toho se v zákoně o požární ochraně odvíjí stanovení příslušných povinností.
V případě, že i po seznámení se s výše uvedenými materiály u Vás vzniknou dotazy, doporučujeme, abyste se obrátili na místně příslušný hasičský záchranný sbor kraje, odbor nebo oddělení prevence, které jsou plně kompetentní Vám v oblasti požární ochrany poskytnout informace i s ohledem na místní znalost.
Jak zařadit acetylenovou láhev o obsahu 40 litrů ze svařovací soupravy. Jedná se o plyn uhlovodíkový (hodnotit jako zkapalněný nebo rozpustný, hořlavý, uhlovodíkový plyn) nebo jej zařadit do hořlavých plynů s obsahem láhve 40 litrů. Pokud se jedná o zkapalněný uhlovodíkový plyn, je správný výpočet 0,613 kg/litr x 40 litrů = 24,5 kg plynu v láhvi?
Na základě publikovaných informací a po konzultaci s jedním výrobcem technických plynů, lze uvést následující:
Jde-li o „tlakovou láhev s acetylenem (ethin)”, pak se jedná o acetylen rozpuštěný pod tlakem v rozpouštědle (acetonu), v uváděném případě s vnitřním objemem láhve 40 litrů. Nejedná se tedy o zkapalněný uhlovodíkový plyn.
Při posuzování provozovaných činností je třeba zabývat se všemi znaky uvedenými v § 4 odst. 2 a 3 zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o požární ochraně”), aby byla kategorizace činností z hlediska míry požárního nebezpečí provedena správně. Jedná-li se o hořlavé plyny v láhvích, pak se posuzuje množství z hlediska součtu vnitřních objemů těchto nádob. Činností se zvýšeným požárním nebezpečím je činnost, při níž se vyskytují hořlavé nebo hoření podporující plyny v nádobách, se součtem vnitřních objemů těchto nádob převyšujícím 100 litrů umístěných v jednom prostoru nebo požárním úseku [§ 4 odst. 2 písm. b) zákona o požární ochraně];
Poznámka: V daném případě nelze pominout ani výskyt další hořlavé látky - acetonu.
Na pracovišti (v objektu) je uloženo z hořlavých látek /podle zákona č. 356/2003 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů/, 7 láhví s technickými plyny. Dvě láhve kyslíku o obsahu 2x40 litrů a 5 láhví uhlovodíkového zkapalněného propanu o obsahu 5x11 kg = 55 kg. Jedná se o pracoviště bez zvýšeného požárního nebezpečí?
U činností, při kterých se vyskytují nebo používají technické plyny, je třeba posuzovat řadu okolností, včetně oprávněnosti jejich „umístění” v prostoru nebo požárním úseku, zejména ve vztahu k projektové dokumentaci ověřené stavebním úřadem (viz stavební zákon), dodržování povinností stanovených právními předpisy [např. zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o požární ochraně”) s podrobnostmi uvedenými ve vyhlášce č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci) s přihlédnutím k normativním požadavkům atd.]. K otázce nejsou připojeny žádné konkrétní informace o místě (prostoru, požárním úseku, objektu – jednopodlažní, vícepodlažní atd.), ve kterém jsou tlakové lahve umístěny. Z tohoto důvodu je tedy možné pouze uvést, že uvedená množství hořlavých a hoření podporujících látek vyskytujících se při provozované činnosti by sama o sobě nenaplňovala znaky činnosti se zvýšeným požárním nebezpečím podle § 4 odst. 2 písm. b) zákona o požární ochraně. Pokud by pracovištěm byl sklad tlakových láhví s technickými hořlavými plyny v uváděném množství, pak by se jednalo o naplnění znaků činnosti se zvýšeným požárním nebezpečím podle § 4 odst. 2 písm. e) zákona o požární ochraně (přihlíží se k podrobnostem obsaženým v § 19 vyhlášky o požární prevenci).
Jak bylo uvedeno výše, nelze však tímto považovat hodnocení provozovaných činností z hlediska kategorizace (§ 4 odst. 2 a 3 zákona o požární ochraně) za úplné.
Hodnotí se láhve propanu o obsahu 11 kg upevněné na vysokozdvižném vozíku s využitím jako hnací médium pro motorickou jednotku jako provozní náplň vysokozdvižného vozíku? Nezapočítává se nebo se započítávají jako plyny hořlavé, zkapalněné, vyskytující se v jednom prostoru (objektu)?
Zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů ani vyhláška č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci) se zvlášť nezabývá speciální kategorií činností, při nichž se používají vysokozdvižné vozíky. Nezapočtení hořlavých látek - provozní náplně a záložního paliva - lze využít pouze v případech, kdy se jedná o součást silničních vozidel a kolejových vozidel [§ 17 odst. 1 písm. e) vyhlášky o požární prevenci]. V ostatních případech je třeba látky započítat.
Firma se zabývá nákupem a následným prodejem zboží. Ke své činnosti zřídila sklad technických plynů ve vzdálenosti 20 m od hlavních skladů jako sklad volně stojící, bez stálé obsluhy. Ve skladě je uskladněno 25 láhví propanu o obsahu 11 kg.
Jak postupovat při hodnocení, především při zpracování dokumentace podle § 27 vyhlášky č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci); jak zpracovat organizační zabezpečení /§ 27 písm. c)/? Bude se vztahovat pouze na pracovníka pověřeného příjmem a výdejem tlakových láhví a jeho vedoucího, nebo se bude týkat i ostatních 45 zaměstnanců, kteří nikdy do styku s těmito láhvemi nepřijdou (veškeré ostatní činnosti jsou bez zvýšeného požárního nebezpečí)? Láhve jsou využívané pro pohon vysokozdvižných vozíků.
Přístup k řešení byl již výše uveden. Vlastní fyzický kontakt zaměstnance s tlakovými lahvemi, případně přítomnost zaměstnance v místě (prostoru nebo požárním úseku), kde je činnost provozována není podmínkou pro to, aby:
zaměstnanci byly podmínky/povinnosti v souvislosti se zajištěním požární ochrany této činnosti uloženy nebo
pro bezpečnost těchto zaměstnanců podmínky vymezeny.
V konkrétním případě je třeba zabývat se snižováním rizik. V souvislosti se zpracováním dokumentace požární ochrany lze připomenout ještě § 40 vyhlášky č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci).
V prostoru (objektu) výrobní haly o rozměru 100x40 m, která tvoří jeden požární úsek, je vestavěna mechanická údržba o rozměru 10x15 m (přičemž tato údržba netvoří samostatný požární úsek). Na této údržbě jsou naplněny podmínky zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů, § 4 odst. 2 písm. b) tím, že jsou zde uloženy tři kusy kyslíkových láhví po 40 litrech a 3 ks acetylenových láhví po 40 litrech, využívané jako svářecí soupravy s tím, že jedna je pojízdná, jedna pevná a dvě náhradní. Tím je naplněna podmínka činností se zvýšeným požárním nebezpečím. Ve výrobní hale je zaměstnáno 180 pracovníků, na údržbě 8 zaměstnanců a ve správní části 48 zaměstnanců. Požární zatížení na m2 = 10 kg. Součástí haly stavebně propojené jsou 3 nadzemní podlaží s obslužnými kancelářemi a sociálním zařízením.
Vlastní otázka zní: Je celá výrobní hala se všemi výrobními, obslužnými a technickými pracovníky v kategorii zvýšeného požárního nebezpečí? Je povinností organizace všechny tyto pracovníky školit podle podmínek vyhlášky č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci), včetně dalších povinností z ní vyplývajících pro kategorii zvýšeného požárního nebezpečí?
Povinnosti právnických osob a podnikajících fyzických osob při zajišťování požární ochrany se odvozují od míry požárního nebezpečí jimiprovozovaných činností. Nelze začleňovat prostory, objekty, stavby apod. Postup při hodnocení činností a jejich kategorizaci byl již rámcově uveden výše. Některé podrobnosti jsou obsaženy ve vyhlášce č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška zí při určování zaměstnanců (osob), na které se vztahuje povinnost školení o požární ochraně podle zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o požární ochraně”) zejména z organizace zabezpečení požární ochrany [§ 6 odst. 1 písm. a) zákona o požární ochraně] a stanovení podmínek požární bezpečnosti [§ 6 odst. 1 písm. b) zákona o požární ochraně] a navazujících dokumentů. Obecně lze uvést, že do této kategorie zaměstnanců (osob) nebudou zahrnuti pouze zaměstnanci pracující v prostorách nebo požárním úseku, ve kterých je tato činnost provozována. Školení se bude vztahovat i na další zaměstnance (osoby), kteří musí v souvislosti se zabezpečováním požární ochrany dodržovat podmínky provozovatelem stanovené. Např. školení se bude vztahovat na zaměstnance, kterému je uloženo plnit některé povinnosti v souvislosti s provozovanou činností se zvýšeným požární nebezpečím (např. strážného) a na příslušné vedoucí zaměstnance, i když bude jejich pracoviště umístěno v jiném místě (prostoru, požárním úseku nebo objektu), na zaměstnance, kteří musí (např. v souvislosti s havarijní situací v místě provozování činnosti se zvýšeným požárním nebezpečím) opustit svá pracoviště/areál atd. Pod pojmem zaměstnanec je třeba chápat všechny osoby, jak je uvedeno v zákoně o požární ochraně (§ 16).
Ve výrobním provozu na pracovišti v trvalém pracovním poměru jsou na ranní směně zaměstnáni 2 pracovníci a na odpolední směně rovněž 2 pracovníci. Lze toto pracoviště hodnotit jako pracoviště s nejméně 3 zaměstnanci podle § 4 odst. 2 písm. d) zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů?
Pro účely začlenění do kategorie činnosti se zvýšeným požárním nebezpečím podle § 4 odst. 2 písm. d) zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů se při stanovení počtu zaměstnanců na pracovišti postupuje následovně:
Podle § 17 odst. 4 vyhlášky č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci) se vychází ze skutečných projektovaných hodnot vyplývajících z ověřené projektové dokumentace stavby (např. trvalá pracovní místa). Není-li toto ověřenou projektovou dokumentací stanoveno, vychází provozovatel činnosti z maximálního skutečného počtu osob současně vykonávajících činnosti na pracovišti, které jsou k němu v pracovním poměru nebo obdobném pracovním vztahu.
V dotazu není uvedeno, o jaký případ se jedná. Pokud by se jednalo o případ, kdy není toto stanoveno ověřenou projektovou dokumentací, pak je rozhodující již uvedená podmínka, tj. současné vykonávání činnosti na pracovišti nejméně třemi zaměstnanci.
Ze zákona č. 343/1992 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 97/1974 Sb., o archivnictví vyplývá, že každá organizace musí zřídit podnikový archiv. Jak hodnotit tento archiv z hlediska požárního zatížení? Zařadit každý archiv podle přílohy vyhlášky bez ohledu na to, kolik archiválií je v tomto archivu uloženo (obsahově 1 m3 nebo 80 m3)? Zařadit každý archiv do kategorie zvýšeného požárního nebezpečí?
(Pozn. Tento zákon byl zrušen zákonem č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů, s účinností od 1. 1. 2005)
Při stanovování podmínek požární bezpečnosti se vychází ze základního přiřazení znaků, kterými jsou charakterizovány činnosti se zvýšeným požárním nebezpečím a vysokým požárním nebezpečím /§ 4 odst. 2 a 3 zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o požární ochraně”)/ k provozovaným činnostem v určitých místech, prostorech či objektech (dále jen „místa”).
Mezi znaky, kterými jsou činnosti definovány (§ 4 odst. 2, 3 a 4 zákona o požární ochraně) není pojem „archiv” přímo uveden, proto je třeba zjišťovat, které další znaky konkrétní činnost vykazuje. Jedná se zejména o aplikaci § 4 odst. 2 písm. e) zákona o požární ochraně s využitím podrobností obsažených ve vyhlášce č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci). Způsob určování hodnoty nahodilého požárního zatížení je uveden v § 19 vyhlášky o požární prevenci; § 19 odst. 2 této vyhlášky stanovuje, že pro účely členění činností podle požárního nebezpečí se používá hodnot nahodilého požárního zatížení, které jsou uvedeny v příloze č. 2 vyhlášky o požární prevenci, kde položka 1.6 stanoví pro prostor – archiv nahodilé požární zatížení pn = 120 kg.m-2. Pro zařazení činnosti není možné uplatnit hodnoty nahodilého požárního zatížení stanovené výpočtem, rovněž další hlediska, např. plocha, se nezohledňují.
Budou-li se užívat místa v souladu s údaji uvedenými v ověřené projektové dokumentaci a v souladu s kolaudačním rozhodnutím jako archivy, je možné dovodit (viz předchozí odstavec), že se jedná o činnost se zvýšeným požárním nebezpečím ve smyslu ustanovení § 4 odst. 2 písm. e) zákona o požární ochraně.
Jak postupovat při hodnocení činností ve vztahu k uloženému papíru na pracovištích. Jedná se o výrobní pracoviště, sklady, administrativní pracoviště a podobně. Lze papír zařadit podle zákona č. 356/2003 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů do látek vysoce hořlavých, jak uvádí na příkladech některá skripta (dále jsou zde uváděny len, koudel, celulóza, bavlna, juta, hedvábí …)? Jedná se tedy o látky vysoce hořlavé ve vztahu k uváděnému zákonu? Pokud ano, pak prostory nebo požární úseky, kde se vyskytuje více jak 1000 kg této látky /př. papíru/ musíme zařadit do kategorie zvýšeného požárního nebezpečí. Je toto hodnocení správné?
Pro stanovení některých nebezpečných vlastností tuhých chemických látek a chemických přípravků je rozhodující jejich konzistence, nelze proto obecně dojít k jednotnému závěru, že papír bez ohledu na stav (rozmělnění) patří nebo nepatří mezi nebezpečné chemické látky. Pro potřebu zákona č. 356/2003 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 186/2004 Sb., jsou za vysoce hořlavé pokládány tuhé látky nebo přípravky ve formě zrn, prachů nebo past, pokud jejich doba hoření za podmínek zkoušky je menší než 45 sekund a pro kovové prachy menší než 10 minut. Tím se vylučují tuhé hořlavé hmoty v kusové formě, které jsou sice zapalitelné a hořlavé, ale které po zapálení neodhořívají tak rychle a nebezpečně jako by mohly jejich prachy, zrna nebo pasty.
Pro úplnost uvádíme, že podmínky, za jakých je osoba, která uvádí na trh nebezpečnou chemickou látku nebo nebezpečný chemický přípravek, povinna bezplatně poskytnout bezpečnostní list jsou stanoveny § 23 odst. 2 shora uvedeného zákona o chemických látkách. Tento zákon rovněž stanovuje požadavky na označování (zejména § 20). V bezpečnostním listu jsou obsaženy údaje, které jsou mimo jiné potřebné pro začleňování činností, např. ve smyslu § 4 odst. 2 písm. a) zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů.
Organizace nemá na svých pracovištích činnosti se zvýšeným ani vysokým požárním nebezpečím. Musí mít o této skutečnosti doklad? Z požadované dokumentace § 27 vyhlášky č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci) vyplývá, že ne. Pokud ano, jaký?
Pokud právnická nebo podnikající fyzická osoba skutečně neprovozuje činnosti vykazující znaky kategorií činností se zvýšeným ani s vysokým požárním nebezpečím, je začleněním i ústní sdělení (prohlášení) právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby, že provozuje činnosti bez zvýšeného požárního nebezpečí. Pojem „organizace nemá na svých pracovištích” je však značně neurčitý, zákon o požární ochraně neváže tímto způsobem kategorie provozovaných činností.