Drobečková navigace

Úvodní strana / Požární prevence / Služby občanům / Otázky a odpovědi

Otázky a odpovědi

Otázky a odpovědi k vyhlášce č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb

Dotazy a odpovědi jsou průběžně doplňovány. Poslední aktualizace proběhla dne 20. 7. 2009.

Dotazy k požárnímu zabezpečení rodinných domů a bytů

Jaký předpis upravuje od 1. července 2008 povinné vybavení novostaveb rodinných domů hasicími přístroji a hlásiči požáru?

Nová povinnost vybavit některé druhy nových staveb hasicími přístroji a zařízením autonomní detekce a signalizace vychází z vyhlášky č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb, konkrétně z ustanovení § 14 a následně z ustanovení § 15 až 18 a 28. Tato vyhláška nabyla účinnosti dne 1. července 2008.

Co přináší vyhláška č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb pro majitele domů a bytů?

Vyhláška přináší nové vyšší požadavky na vybavení nových rodinných domů a staveb určených pro bydlení zařízením autonomní detekce a signalizace (dále jen "hlásiče požáru") a také přenosnými hasicími přístroji.

Pro stávající bytové domy platí dosavadní povinnost instalovat přenosné hasicí přístroje v souladu s ustanovením § 2 vyhlášky č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci).

Na obydlí fyzických osob se kontrolní činnost při výkonu státního požárního dozoru nevztahuje. Pouze při zjišťování příčin požáru je povinnost fyzické osoby umožnit vstup do obydlí státnímu požárnímu dozoru. Pokud však fyzická osoba spáchá přestupek na úseku požární ochrany, vystavuje se pokutě podle ustanovení § 78 zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně ve znění pozdějších předpisů ve výši do 25 000 Kč.

Závěrem upozorňujeme na skutečnost, že v článku „Hasicí přístroj do každé rodiny“, který uveřejnila Mladá fronta dnes dne 4. března 2008, nejsou uvedeny skutečnosti, které by odpovídaly současným předpisům (např. ustanovení § 2 vyhlášky o požární prevenci).

Z vyhlášky č. 23/2008 Sb. jsem nepochopil, zda musí mít všechny rodinné domy, bytové a obytné domy instalovaný detektor a hlásič požáru nebo jen u nově zahájeného stavebního řízení.

Povinnost vybavit mimo jiné rodinné domy, bytové domy a některé další druhy vybraných staveb zařízením autonomní detekce a signalizace se týká těch staveb, o jejichž umístění bylo pravomocně rozhodnuto v územním řízení nebo byl vydán územní souhlas podle zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění zákona č. 68/2007 Sb. po 1. červenci 2008 a dále u staveb u kterých byla zpracována projektová dokumentace, k níž bylo vydáno souhlasné stanovisko podle § 31 odst. 4 zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění zákona č. 237/2000 Sb. po 1. červenci 2008.

Zařízení autonomní detekce a signalizace je ve smyslu ustanovení § 2 odst. 4 vyhlášky č. 246/2001 Sb. požárně bezpečnostním zařízením. Musí stavebník (fyzická osoba) pro užívání stavby zajistit (doložit) doklad o montáži, funkční zkoušce a kontrole provozuschopnosti podle § 6 a § 7 vyhl. č. 246/2001 Sb., včetně certifikátu podle ČSN EN 14604 uvedené v příloze č. 5 vyhlášky č. 23/2008 Sb.?

Zařízení autonomní detekce a signalizace je ve smyslu ustanovení § 2 odst. 4 vyhlášky č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci) požárně bezpečnostním zařízením a proto musí být při projektování, montáži a kontrole provozuschopnosti tohoto zařízení splněny požadavky ve vyhlášce stanovené. Zůstává však problém v kontrole dodržení těchto požadavků zejména u rodinných domů i ostatních stávajících staveb, kdy stavebník popř. fyzická osoba si tímto zařízením vybaví prostory stavby přesto, že mu tuto povinnost stávající předpisy neukládají. Formou doporučení a konzultací je třeba občanům sdělit, jak v případě vybavování autonomní detekcí a signalizací postupovat. V současné době na webových stránkách www.hzscr.cz. jsou již občané jistým způsobem informováni.

Jak mají být správně označeny detektory?

V příloze č. 5 vyhlášky je upřesněno, co se rozumí zařízením autonomní detekce a signalizace a je zde odkaz na příslušné ČSN EN (např. ČSN EN 14604), kterým toto zařízení musí odpovídat.

Při uvádění výrobku na trh v České republice platí v souladu se zákonem č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů nařízení vlády č. 190/2002 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na stavební výrobky označované CE ve znění pozdějších předpisů. Pokud v České republice existuje harmonizovaná norma (v daném případě ano, tj. ČSN EN 14604) a výrobek je podle ní posouzen, je pak v souladu s výše uvedeným nařízením povinností výrobce umístit na výrobek označení CE. U takto označeného výrobku je předpoklad, že je vhodný pro zabudování do stavby.

V harmonizované normě ČSN EN 14604 je v příloze ZA uveden na obr. ZA.1 příklad informací o označení CE v průvodní dokumentaci. Z tohoto označení je zřejmé, že zařízení autonomní detekce – tj. autonomní hlásič kouře byl posouzen výše uvedeným postupem v souladu s ČSN EN 14604.

Ve vyhlášce č. 23/2008 Sb. je uvedeno, že u rodinného domu do plochy požárního úseku 600 m² je garáž součástí tohoto požárního úseku. V ČSN 73 0804 je uvedeno, že garáž musí tvořit samostatný požární úsek. Mám se řídit ustanovením vyhlášky i když je v rozporu s ČSN?

Pokud došlo k pravomocnému rozhodnutí pro umístění stavby garáže nebo vydání územního souhlasu podle zákona č. 183/2006 Sb., o územním řízení a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů před dnem nabytí účinnosti vyhlášky č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb nebo k vydání souhlasného stanoviska k projektové dokumentaci podle zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů, postupuje se podle dosavadní právní úpravy. V daném případě podle vyhlášky č. 137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu, ve znění pozdějších předpisů s odkazem na normové hodnoty tj. ČSN 73 0804 Požární bezpečnost staveb-Výrobní objekty - Příloha I.

Pokud nejsou splněny podmínky uvedené výše posoudí se technické podmínky požární ochrany pro stavbu garáže podle požadavků vyhlášky č. 23/2008 Sb., přičemž není rozhodující zda se bude v souladu se stavebním zákonem jednat o změnu dokončené stavby rodinného domu tj. přístavbu (garáže) nebo o novou stavbu garáže. Z požárního hlediska se však v obou případech a samozřejmě za předpokladu, že je garáž přistavena k rodinnému domu, postupuje v souladu s ustanovením § 31 vyhlášky č. 23/2008 Sb. a tedy podle ČSN 73 0834 s uplatněním ČSN 73 0804 - Příloha I.

K uplatnění požadavku § 15 odst. 2 vyhlášky č. 23/2008 Sb. (i když je v rozporu s ČSN 73 0804 Příloha I) by došlo v případě stavby rodinného domu včetně garáže, pokud by nebyly naplněny podmínky uvedené v ustanovení § 32 odst. odst. 3 vyhlášky č. 23/2008 Sb, které jsou uvedeny v prvním odstavci tohoto stanoviska.

Chceme upřesnit minimální podmínky umístění hlásičů podle vyhlášky č. 23/2008 Sb. Vyrábíme rodinné domy se schodištěm do obyvatelného podkroví. Podle § 15 odst. 5 vyhlášky č. 23/2008 Sb. je napsáno „toto zařízení musí být umístěno v části vedoucí k východu z bytu“. Stačí jeden hlásič umístěný v přízemí v části vedoucí k východu a nebo se musí umístit hlásič i do podkroví?

Jestliže se bude jednat o provedení stavby rodinného domu o jejímž umístění bylo pravomocně rozhodnuto v územním řízení nebo byl vydán územní souhlas podle zákona č. 183/2006 Sb., o územním řízení a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů přede dnem nabytí účinnosti vyhlášky č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb, nebo stavby, u které byla zpracována projektová dokumentace, k níž bylo vydáno souhlasné stanovisko podle zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů, se po dni nabytí účinnosti vyhlášky č. 23/2008 Sb. postupuje podle dosavadní právní úpravy. V tomto případě nemusí být rodinný dům vybaven autonomní detekcí a signalizací podle ustanovení § 15 odst. 5 vyhlášky č. 23/2008 Sb.

Pokud nejsou splněny podmínky uvedené výše a projektová dokumentace stavby rodinného domu je zpracována podle požadavků vyhlášky č. 23/2008 Sb., je nutno v souladu s ustanovením § 15 odst. 5 vybavit rodinný dům autonomní detekcí a signalizací. Toto ustanovení stanoví minimální požadavek tj. umístění 1 ks tohoto zařízení v části vedoucí k východu z bytu a u mezonetového bytu v nejvyšším místě společné chodby nebo prostoru. Vyhláška stanoví pouze minimální požadavky. Z hlediska účinnosti však doporučujeme v takovém případě umístit 1 ks autonomního hlásiče kouře jak v části vedoucí k východu z bytu, tak v nejvyšším místě společné chodby nebo prostoru.

Dle nové vyhlášky č. 23/2008 Sb. je zatříděn vícepodlažní rodinný dům s hořlavým konstrukčním systémem do III. SPB. Při tomto zatřídění dle ČSN 73 0802 vznikají požadavky z hlediska požární odolnosti také na střešní plášť, a to 15 minut. Dle čl. 8.7.2. ČSN 73 0802 nemusí nosné konstrukce střechy vykazovat požární odolnost, pokud mám objekt OB1 a zastavěnou plochu 200 m². Podle legislativy tedy není požadavek z hlediska požární odolnosti na nosnou konstrukci střechy , ale na střešní plášť ano.

Vyhláškou č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb dochází pouze k úpravě postupu při posuzování stupně požární bezpečnosti u rodinného domu a stavby pro rodinnou rekreaci s konstrukčním systémem hořlavým. Tímto postupem s odvoláním na ustanovení § 4 vyhlášky nedochází ke změně článků v ČSN 73 0802 Požární bezpečnost staveb-Nevýrobní objekty tj. Vámi zmiňovaného čl. 8.7.2. Střešní plášť pro požadovanou požární odolnost 15 min pro III. stupeň se posoudí v souladu s čl. 8.15 ČSN 73 0802.

Jakým způsobem se stanoví stupeň požární bezpečnosti u rodinného domu s hořlavým konstrukčním systémem podle vyhlášky č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární bezpečnosti staveb?

Podle ustanovení § 12 odst. 4 vyhlášky č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární bezpečnosti musí nosná, popřípadě požárně dělicí stavební konstrukce při navrhování nové stavby rodinného domu a stavby pro rodinnou rekreaci, tj. s konstrukčním systémem hořlavým, odpovídat stupni požární bezpečnosti stanovenému podle § 4 této vyhlášky. Při „prokazování stupně požární bezpečnosti“ se postupuje v souladu s ustanovením § 4 vyhlášky č. 23/2008 Sb. tak, že pro požární úsek rodinného domu se určí požární riziko. V závislosti na tomto požárním riziku, konstrukčním systému stavby a výšce stavby při zohlednění polohy požárního úseku v nadzemním nebo podzemním podlaží se stanoví stupeň požární bezpečnosti.

Postačí pro rodinný dům s garáží, který je řešen jako jeden požární úsek, jeden hasící přístroj s hasící schopností min.34A/183B nebo musí být v RD s garáží dva hasící přístroje. Dotaz se týká přílohy č. 4 vyhlášky č. 23/2008 Sb.

Při splnění podmínek ustanovení § 15 odst. 2 vyhlášky č. 23/2008 Sb. lze považovat vybavení stavby rodinného domu s vestavěnou nebo přistavěnou jednotlivou garáží 1 ks přenosným hasicím přístrojem s hasicí schopností 34A a současně 183B s universální náplní prášku za vyhovující.

Dotazy k § 9 - technická zařízení

V ustanovení § 9 odst. 1 vyhlášky č. 23/2008 Sb. jsou stanoveny požadavky pro navržení elektrického zařízení tak, aby při požáru byla zajištěna dodávka elektrické energie tohoto zařízení podle podmínek stanovených českými technickými normami uvedenými v příloze č. 1 a dále, že druhy a vlastnosti volně vedených vodičů a kabelů zajišťujících funkčnost elektrických zařízení jsou uvedeny v příloze č. 2. Platí tyto požadavky pouze pro kabely zajišťující funkci požárně bezpečnostních zařízení? Jaký druh kabelů volně vedených může být použit v prostoru JIP a operačních sálů?

První věta ustanovení § 9 vyhlášky č. 23/2008 Sb. stanoví obecně požadavky pro navržení elektrického zařízení, jehož chod je při požáru nezbytný k ochraně osob, zvířat a majetku a to s odkazem na příslušné ČSN uvedené v příloze č. 1. Druhá věta specifikuje s odkazem na přílohu č. 2 vyhlášky č. 23/2008 Sb. požadavky na druhy a vlastnosti volně vedených kabelů a vodičů zajišťujících funkčnost těchto výše uvedených elektrických zařízení.

Příloha č. 2 Druhy volně vedených vodičů a kabelů elektrických rozvodů v části A stanoví druh vodiče nebo kabelu pro zde vyjmenovaná zařízení, které mají být funkční při požáru a v části B stanoví druh vodiče nebo kabelu pro určité prostory požárních úseků vybraných druhů staveb.

Z výše uvedeného vyplývá, že ve Vámi zmiňovaném prostoru JIP a OS v budově zdravotnického zařízení je podle přílohy č. 2 části B vyhlášky č. 23/2008 Sb. požadováno použití volně vedeného vodiče nebo kabelu klasifikovaného B2_ca,s1,d0 (na základě zkoušek se klasifikace provádí v souladu s Rozhodnutím komise 2006/751/ES) a dále musí být tento vodič či kabel funkční při požáru. Kabely a vodiče funkční při požáru se stanovenou požární odolností P a PH se ukládají na úložné, závěsné nebo opěrné konstrukce s třídou funkční požární odolnosti R, která zajišťuje stabilitu kabelového rozvodu nebo vodiče po dobu třídy jejich požární odolnosti. Požární odolnost P a PH a třída funkčnosti požární odolnosti R se prokazují zkouškou. Na základě této zkoušky se celý kabelový systém klasifikuje.

Pro stanovení třídy funkčnosti kabelů a kabelových nosných konstrukcí při požáru byl vydán ke dni 31.10. 2008 Zkušební předpis ZP 27/2008, který umožňuje zkoušení kabelových systémů včetně klasifikace, tj. kabelů či vodičů včetně nosných konstrukcí.

Nutno zdůraznit, že výše zmiňované požadavky se týkají volně vedených vodičů a kabelů a ne těch, které budou splňovat požadavky čl. 12.9.2 c) ČSN 73 0802 Požární bezpečnost staveb-Nevýrobní objekty. „Úleva“ neposuzování elektrických zařízení uvedená v ustanovení čl. 12.9.3 b) ČSN 73 0802 Požární bezpečnost staveb-Nevýrobní objekty se v případě Vámi zmiňovaných prostorů JIP a OP nepoužije, protože by toto řešení bylo v rozporu s přílohou č. 2 vyhlášky č. 23/2008 Sb.

Co se považuje ve smyslu § 9 odst. 4 vyhlášky č. 23/2008 Sb. za tepelnou soustavu a § 17 uvedeného předpisu za ubytovací část? Jsou ubytovací částí pouze místnosti určené ke spaní? Jak postupovat v případech, kdy propanbutanová láhev je umístěna za oknem, příp. za dveřmi a vařič je v místnosti?

Tepelná soustava je soustava, ve které se teplo vyrábí a dopravuje kapalinami nebo parami potrubím ke spotřebičům. Sestává ze zdrojů tepla, rozvodů tepla (tvoří je tepelná síť, úpravny parametrů a tepelné přípojky) a odběrů tepla, tj. vytápěcí soustavy. Zdroj tepla je tepelné zařízení, které je částí tepelné soustavy a může jim být i spotřebič.

Vytápěcí soustava je soubor koncových částí tepelné soustavy určený pro vytápění. Prostřednictvím spotřebičů tepla v jednotlivých místnostech zajišťuje předepsaný teplotní stav vnitřního prostředí. Začíná v tom místě tepelné soustavy, ve kterém jsou parametry teplonosné látky upraveny pro potřeby vytápění. V případě, že zdroj tepla dodává teplo pouze pro vytápění, je vytápěcí soustava shodná s tepelnou soustavou. Tepelnou soustavou je i spotřebič (na pevná, kapalná a plynná paliva) určený pro přeměnu chemické energie paliva na tepelnou, který umožňuje využít uvolněného tepla pro účely prostoru kde je instalován, tepelným zařízením je i teplovzdušná jednotka (vodní nebo parní ohřívač).

Ubytovací část je část, která je určena pro ubytování (zejména pokoje pro spaní) a prostory, které tyto části spojují (chodby) a které slouží k evakuaci osob. Ubytovací částí nejsou např. oddělená kuchyňka určená pro vaření nebo společenská místnost. Z výše uvedeného lze dovodit, že v daných souvislostech i spotřebič připojený na propanbutanovou láhev je tepelnou soustavou, která musí splňovat odpovídající podmínky vyplývající z právních předpisů, normativních požadavků nebo návodu výrobce.

Dotazy k § 10 odst. 5 – evakuační výtah

Pro nově zrekonstruované objekty s platností od července tohoto roku podle § 10 odst. 5 vyhlášky č. 23/2008 Sb. musí být výtah, který neslouží k evakuaci osob označen bezpečnostním značením "Tento výtah neslouží k evakuaci osob". Podle ČSN EN 81-73, kde je značka znázorněna je uvedeno, že lze připojit text "Výtah nepoužívejte při požáru". Lze tedy např. použít i text "Nepoužívejte výtah při požáru" nebo jiný obdobný?

Vzhledem k tomu, že ustanovení § 10 odst. 5 vyhlášky č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb jednoznačně stanovuje, že výtah, který neslouží k evakuaci, musí být označen bezpečnostním značením, respektive textem s bezpečnostním sdělením „Tento výtah neslouží k evakuaci osob“, není důvodu k užívání jiných obdobných textů či textu „Výtah nepoužívat při požáru“, který je uveden v poznámce k čl. 5.1.3 ČSN EN 81-73.

Pokud se jedná o text „Výtah nepoužívat při požáru“ v poznámce k čl. 5.1.3 ČSN EN 81-73, je nutno upozornit na fakt, že na rozdíl od našich norem není v evropských normách zaveden termín evakuační výtah, užívá se pouze termín požární výtah. Z této skutečnosti pak vyplývá i odlišná formulace daných textů.

Naše budova byla zkolaudována v r. 2001, takže vyhláška č. 23/2008 se na nás nevztahuje a můžeme v souladu s ní postupovat pouze v budoucnu pro některé změny v objektu se stavebním povolením a řádně zkolaudované. Aby ale prováděné bezpečnostní a požární značení v objektu bylo ucelené a v zájmu zvýšené bezpečnosti lze potom použít značení v popisované vyhlášce i když není povinnost?

Není důvodu, který by Vám bránil použít i u stávajících výtahů značení, jež je uvedeno v ustanovení § 10 odst. 5 vyhlášky č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb.

Musí být dle § 10 odst. 5 vyhlášky označeny všechny výtahy, tedy i ty které byly navrženy před nabytím účinnosti vyhlášky, bezpečnostním značením?

Ustanovení § 10 odst. 5 vyhlášky platí pro projektování nových staveb. Je však třeba upozornit, že požadavek označení evakuačního výtahu se týká i staveb, které byly projektovány podle dosavadní právní úpravy, tj. vyhlášky č. 137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu, ve znění vyhlášky č. 499/2006 Sb. V ustanovení § 39 odst. 3 se tato vyhláška odvolává na normové požadavky; v daném případě se jedná o normu ČSN 27 4014 Bezpečnostní předpisy pro konstrukci a montáž výtahů-Zvláštní úpravy výtahů určených pro dopravu osob nebo osob a nákladů – Evakuační výtahy; únor 2007.

Dotaz k § 11 – požárně nebezpečný prostor a odstupová vzdálenost

Jak postupovat při vymezování požárně nebezpečného prostoru a stanovení odstupových vzdáleností při aplikaci § 11 vyhlášky č. 23/2008 Sb.? Budou se i nadále řešit výjimky přesahu požárně nebezpečného prostoru přes hranici stavebního pozemku?

Stanovení odstupových vzdáleností a vymezení požárně nebezpečného prostoru při umístění nové stavby se provede v souladu s ustanovení § 11 odst. 1 této vyhlášky. Podrobnosti postupu jsou uvedeny v ČSN řady 73 08xx, na které se ustanovení § 11 odkazuje. Protože v čl. 10.2.1 ČSN 73 0802 je stanoveno, že požárně nebezpečný prostor nemá zasahovat přes hranici stavebního pozemku kromě veřejného prostranství (např. do ulice, parku, prostoru vodních ploch) a dále, že požárně nebezpečný prostor se určuje jak pro objekty nově navrhované, tak pro sousední objekty stávající je nutné aby projektant (zpracovatel požárně bezpečnostního řešení) vždy seznámil investora (stavebníka) s problematikou odstupových vzdáleností a s vymezením požárně nebezpečného prostoru a přesvědčil ho o nutnosti technického řešení stavby tak, aby požadavek článku 10.2.1 ČSN 73 0802, kterým se prokazuje splnění požadavku právního předpisu (vyhlášky č. 23/2008 Sb.) byl splněn.

Dotaz k § 17 odst. 4, § 18 odst. 3 a § 19 odst. 7

Musí být dle § 17 odst. 4, § 18 odst. 3 a § 19 odst. 7 vyhlášky označena jednotlivá podlaží u všech vyjmenovaných staveb?

Ustanovení § 17 odst. 4, § 18, odst. 3 a § 19 odst. 7 vyhlášky platí pro projektování nových staveb. V dané souvislosti se nevztahuje na stavby ubytovacích zařízení, zdravotnických zařízení a zařízení sociální péče a stavby se shromažďovacím prostorem provedené podle dosavadní právní úpravy.

Dotaz k § 17 odst. 9 a § 18 odst. 6 – požadavky z hlediska zápalnosti materiálů

Jak bude postupováno v praxi při plnění technických podmínek uvedených v § 17 odst. 9 a v § 18 odst. 6 vyhlášky č. 23/2008 Sb. Budou při kolaudaci vyžadovány doklady a certifikáty od použitých materiálů?

Splnění požadavků na zápalnost textilní záclony a závěsu a čalounických materiálů musí být prokázáno příslušným dokladem při závěrečné prohlídce před vydáním kolaudačního souhlasu. Je však nutno tento požadavek specifikovat v požárně bezpečnostním řešení především z důvodu nejen informovanosti pro stavebníka, aby tuto záležitost neopomenul, ale aby tento požadavek byl uveden v podmínkách stavebního povolení. Pokud stavebník neuvažuje o použití příslušných textilií a čalounického materiálu, je třeba tuto skutečnost řešit v požárně bezpečnostním řešení sdělením, že v objektu nebude použito textilií a čalounického materiálu a proto není nutno splňovat požadavek ustanovení § 17 odst. 9, § 18 odst. 6 nebo § 19 odst. 3 vyhlášky č. 23/2008 Sb.

Dotazy k § 23 – stavba mateřské školy

Existuje stávající stavba mateřské školy s využitím 1 a 2 NP pro mateřskou školku. Chtěli bychom využít podkrovní prostor pro provoz mateřské školy. Počítá se podkroví stávajícího objektu mateřské školy do užitného podlaží ve smyslu § 23 vyhlášky č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární bezpečnosti staveb? Jak postupovat při rekonstrukci takového objektu?

Podle ustanovení § 23 vyhlášky č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární bezpečnosti se při navrhování nové stavby užívané k činnosti školy a školského zařízení postupuje v souladu s českou technickou normou podle přílohy č. 1 část 1 bod 1 tj. podle ČSN 73 0802 Požární bezpečnost staveb – Nevýrobní objekty. V čl. 5.2. této normy je přesně specifikováno jak z hlediska požární bezpečnosti postupovat při určení počtu podlaží a dále, které podlaží je ve smyslu této normy považováno za užitné. V případě užití půdního prostoru (podkrovního prostoru) pro trvalý pobyt osob je toto podlaží považováno za užitné.

Z dotazu vyplývá, že se jedná o stávající objekt mateřské školy. Při „rekonstrukci“ se při změně dokončené stavby postupuje v souladu s ustanovením § 31 vyhlášky č. 23/2008 Sb. podle české technické normy uvedené v příloze č. 1 části 14 (tj. podle ČSN 73 0834 Požární bezpečnost staveb-Změna staveb). V souladu s touto normou se bude jednat o změnu užívání prostoru podle čl. 3.2 ČSN 73 0834, neboť s ohledem na nové využití prostoru dochází k záměně věcně příslušné projektové normy. V souladu s ustanovením § 59 odst. 13 vyhlášky č. 137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu, ve znění pozdějších předpisů je řešení požární bezpečnosti předškolních zařízení dáno normovými hodnotami požární bezpečnosti staveb.

V § 23 odst. 4 je stanoveno, že třída mateřské školy tvoří samostatný požární úsek. Je „třída mateřské školy“ vázána na počet osob, počet místností, typ ročníku? Jak v daném případě posuzovat splnění daného požadavku?

Terminologie pro stavby uvedené v § 23 vyhlášky č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb vychází ze zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) ve znění pozdějších předpisů a dále ze zákona č. 11/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů. V § 23 školského zákona je mimo jiné stanoveno, že mateřská, základní a střední škola se organizačně člení na třídy. V prováděcích předpisech je pak stanoven počet dětí pro třídu, který nemá vždy stejnou hodnotu a navíc v jedné třídě mohou být umístěny děti z různých ročníků. Dále jsou zde stanoveny hygienické požadavky na prostorové podmínky, vybavení a provoz - tj.umožnění her pro děti, jejich odpočinek a osobní hygienu.

Pro účely vyhlášky č. 23/2008 Sb. je součástí požárního úseku prostoru třídy v mateřské škole denní místnost (popř. i jídelna) a prostor určený pro spaní – ložnice. Denní místnost může být zároveň ložnicí. Šatna, umyvárna a záchody mohou být společné pro dvě třídy.

Dotaz k § 26 - stavba památkově chráněná

Kdy se plní požadavek § 26 odst. 1 vyhlášky č. 23/2008 Sb. – povinnost vybavení stavby EPS resp. EZS? Platí to pro stavby, které budou jako památkově chráněné vyhlášené po 1. 7. 2008 nebo i pro ty, které byly vyhlášeny před 1. 7. 2008? V současné době máme dokumentaci k řízení ke změně stavby dle ČSN 73 0834. Jedná se o výměnu stropů a krovů na objektech národní kulturní památky. Tato část je využívána jako byty – musí být vybavena zařízením EPS resp. EZS – jednalo by se o půdní prostor? Kdo určuje zda se v památkově chráněných stavbách jedná o jedinečné prostory nebo sbírky?

Požadavky § 26 odst. 1 vyhlášky č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb u stavby památkově chráněné musí být splněny v části stavby dotčené změnou pouze tehdy, jestli se u stavby památkově chráněné (ať již byla prohlášena za památkově chráněnou před nebo po účinnosti vyhlášky č. 23/2008 Sb.) jedná o změnu stavby a to v souladu s ČSN 73 0834 Požární bezpečnost staveb-Změny staveb.

Jednotlivé formy památkové ochrany staveb včetně subjektů rozhodujících o jejich ochraně upravuje část první zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči a v podrobnostech prováděcí předpis. Stavbami památkově chráněnými je tedy nutno rozumět ve smyslu zmiňovaného zákona č. 20/1987 Sb. ty stavby, u nichž byla rozhodnutím příslušného subjektu stanovena určitá (jakákoliv) míra jejich památkové ochrany. Kulturní památky se zapisují do Ústředního seznamu kulturních památek ČR – odborná organizace státní památkové péče. Seznam kulturních památek u územních obvodů – vedou krajské úřady a obecní úřady.

Pojem „jedinečný“ (dosud v ČSN 73 0834 – pojem – unikátní) pro účely vyhlášky č. 23/2008 Sb. má vystihnout odlišnost mezi prostory ve stavbách památkově chráněných, odlišnost sbírek historických předmětů, protože ne každý prostor nebo sbírka historických předmětů je ve své podstatě jedinečný. Jedinečnost určí příslušný památkový orgán.

V případě Vámi popisované změny stavby, tj. výměny stropů a krovů ve stávajících bytech situovaných v národní kulturní památce, nebude nutno splnit požadavky § 26 odst. 1 vyhlášky č. 23/2008 Sb. S ohledem na Vámi popisované stavební úpravy se v souladu s ČSN 73 0834 bude jednat o změnu staveb skupiny I a pokud budou splněny požadavky kapitoly 4 této ČSN nebudou vyžadována další opatření. Dále se domníváme, že v objektech s byty se zřejmě nebude jednat o jedinečnou kulturní památku a tedy nebude nutno splnit požadavek § 26 odst. 1 písm. b) vyhlášky č. 23/2008 Sb.

Dotazy k § 30 - užívání stavby

Ustanovení § 30 odst. 3 vyhlášky č. 23/2008 Sb. umožňuje umístit materiál nebo zařizovací předmět na nechráněné únikové cestě, přičemž musí být zajištěna možnost úplného otevření dveří a volná průchodnost. Podle definice nechráněné únikové cesty uvedené v čl. 9.2 ČSN 73 0802 se jedná o trvale volný komunikační prostor, což je prostor, v němž není umístěn žádný materiál nebo zařízení bránící v úniku osob. Jak postupovat při pravidelných kontrolách prováděných odborně způsobilou osobou, technikem požární ochrany nebo preventistou požární ochrany, kde bude na nechráněných únikových cestách ukládán materiál a bude tam jen úzká, zato volně průchodná „cestička“?

Volnou průchodností je trvale volný komunikační prostor, v němž není umístěn žádný materiál anebo zařízení bránící úniku osob a to v prostoru nechráněné únikové cesty vymezené její šířkou vypočítanou pro evakuaci všech osob z požárem ohroženého objektu nebo jeho části – viz požárně bezpečnostní řešení nebo obdobný dokument. Při umísťování předmětů musí být také zohledněno nahodilé požární zatížení uvedené v požárně bezpečnostním řešení nebo obdobném dokumentu pro prostory, kterými vede nechráněná úniková cesta. Není-li zpracováno požárně bezpečnostní řešení nebo obdobný dokument, musí být minimální šířka nechráněné únikové cesty vypočítána ve smyslu čl. 9.11.3 ČSN 73 0802 nebo čl. 10.3.1 73 0804. Základní šířkou únikové cesty je únikových pruh - 0,55 m. Nejmenší šířka na nechráněné únikové cestě je 1 únikový pruh na chráněné únikové cestě 1,5 únikového pruhu. Obdobný princip je nutné uplatnit u volné průchodnosti chráněné únikové cesty.

U činností se zvýšeným nebo vysokým požárním nebezpečím bude šířka prokazatelně vyhodnocena v dokumentaci požární ochrany dle § 15 zákona o požární ochraně v návaznosti např. na § 15 odst. 3 písm. c) nebo d) vyhlášky o požární prevenci a zapracována do odpovídající dokumentace požární ochrany, např. do požárního řádu dle § 31 dost. 2 písm. f) vyhlášky o požární prevenci.

U činností bez zvýšeného požárního nebezpečí je možné postupovat dle § 5 odst. 1 písm. b) a f) zákona o požární ochraně, v návaznosti na organizační nebo technické opatření stanovené ve smyslu § 11 odst. 2 písm. e) a § odst. 3 písm. b) vyhlášky o požární prevenci. Vyhodnocení musí provést technik požární ochrany nebo odborně způsobilá osoba ve smyslu § 11 zákona o požární ochraně.

Jakým způsobem označit dle požadavku § 30 odst. 6 vyhlášky č. 23/2008 Sb. technické zařízení ve stavbě, jehož náhlé odstavení nebo vypnutí by vyvolalo havárii a co má být na štítku uvedeno?

Do staveb bývají instalovány celé technologie, které se skládají z jednotlivých technických prvků - zařízení. Tato zařízení pracují ve vzájemném souladu a jsou na sobě závislá. Nefunkčnost jednoho prvku může způsobit nefunkčnost celé technologie, v horším případě její havárii. Při množství různorodých zařízení nelze předpokládat, že všechny osoby, které se mohou ve stavbě vyskytovat, budou v případě potřeby schopné správné reakce, tzn. zasáhnout u konkrétního zařízení správným způsobem. Proto je zcela nezbytné věnovat maximální pozornost označování klíčových bodů, míst a zařízení tak, aby v případě potřeby vypnutí nebo odstavení zařízení nemohlo dojít k selhání lidského činitele, tzn. aby bylo srozumitelně vyjádřeno, jak se s daným zařízením má zacházet, popř. k jakým důsledkům by došlo v případě nevhodného zásahu nepoučenou osobou. Štítek by měl být zpracován v souladu se zásadami navrhování bezpečnostních značek. Účelem bezpečnostních barev a značek je rychle upozornit na objekty a situace ovlivňující bezpečnost a zdraví, a zajišťující rychlé pochopení určitých sdělení (viz ČSN ISO 3864-1), přičemž kombinace barvy a geometrické ztvárnění podává všeobecné bezpečnostní sdělení. Obsahem štítku je potom tedy informace o technickém zařízení a nebezpečí vyplývajícím z jeho odstavení nebo vypnutí, případně správný postup při odstavení konkrétního zařízení.

V § 30 odst. 8 vyhlášky č. 23/2008 Sb. je uvedeno, že v podzemní hromadné garáži určené pro veřejnost nemohou parkovat vozidla s pohonem na plynná paliva. Kdo bude kontrolovat vjezd těchto vozidel do hromadných garáží pro veřejnost? Bude to povinnost právnické osoby vlastnící hromadnou garáž?

Aplikací vyhlášky u „nově“ navrhovaných staveb dojde k omezení využívání podzemních hromadných garáží pro veřejnost určených k parkování vozidel s pohonem na plynná paliva. Je to z důvodu problematického řešení případné technické závady, pokud by došlo k hoření plynných paliv a následnému rozšíření požáru včetně případných výbuchů. Tato skutečnost s ohledem na výsledky zkoušek požáru osobních automobilů s nádržemi na plynná paliva negativně ovlivní evakuaci osob a zásah jednotek požární ochrany. Plynná paliva, jako např. LPG, CNG nebo vodík, se detekují odlišně a rovněž způsob větrání prostor, kde jsou umístěna zařízení obsahující tato paliva, je odlišný. V současné době nelze jednoznačně posoudit, zda větrání podzemní hromadné garáže s účasti veřejnosti je natolik účinné, aby se předešlo případnému ohrožení zdraví a života osob a majetkovým škodám. Pro ostatní garáže, tedy hromadné nadzemní, řadové i jednotlivé, platí ustanovení § 21 odst. 2 vyhlášky č. 23/2008 Sb.

Vstup vozidel s pohonem na plynná paliva do garáží je i v současné době omezen zákazem v souladu s ustanovením § 19 vyhlášky č. 341/2002 Sb., o schvalování technické způsobilosti a o technických podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, kterou se provádějí pravidla provozu na pozemních komunikacích a úprava a řízení provozu na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů. Při nedbání zákazu vjezdu do takto označené garáže řidič poruší § 19 vyhlášky č. 341/2002 Sb.

Je hromadná podzemní garáž umístěna v hotelu považována za hromadnou garáž pro veřejnost? Musí být tato garáž vybavena v souladu s § 21 odst. 5 vyhlášky č. 23/2008 Sb. domácím rozhlasem s nuceným poslechem?

Ve smyslu vyhlášky č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany za hromadnou podzemní garáž pro veřejnost není považována hromadná garáž umístěná v objektu hotelu. Vychází se z předpokladu, že personálem hotelu je zajištěno, že bez povolení nevjede do garáže osoba s vozidlem, která není v hotelu ubytována. Dále je třeba upozornit, že stavba musí být vždy užívána v souladu s ustanovením § 126 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů k účelu vymezenému zejména v kolaudačním rozhodnutí, ohlášení stavby apod. Z hlediska požární ochrany musí být při užívání stavby zachována úroveň požární ochrany podle ustanovení § 30 odst. 1 vyhlášky č. 23/2008 Sb. Dále z projektové dokumentace, podle které stavba s hromadnou garáží byla postavena, je zřejmé (musí být zřejmé), pro který typ vozidel s ohledem na pohonnou hmotu je garáž určena a podle toho je navrženo větrání. Pokud garáž není specielně určena pro vozidla na určitý typ pohonné plynné hmoty (tzn. buď CNG, H₂ nebo LPG) tak u vjezdu bude umístěna značka zakazující vjezd vozidel na konkrétní typ pohonné hmoty (zákaz vyplývá z vyhlášky č. 341/2002 Sb.).

Naopak hromadná podzemní garáž umístěná ve stavbě typu nákupního střediska je považována za garáž pro veřejnost protože charakter tohoto objektu je svým užíváním anonymní a nelze bez zpřísněných požadavků zajistit kontrolovatelnost vjezdu vozidel včetně určení, zda vjíždí vozidlo na plynný pohon typu LPG, H₂nebo CNG. A protože v současné době zatím není vyřešeno účinné větrání, které by zajistilo bezpečné garážování těchto typů vozidel (tyto plyny se chovají rozdílně), bylo některými ustanoveními vyhlášky č. 23/2008 Sb., přistoupeno k určitým zpřísňujícím opatřením, které byly zdůvodněny při jejím zpracování (tj. vybavení požárního úseku hromadné podzemní garáže pro veřejnost domácím rozhlasem s nuceným poslechem, zákaz parkování vozidel s pohonem na plynná paliva v hromadné podzemní garáži určené pro veřejné užívání).

Musí být nově projektovaná podzemní hromadná garáž určená pro veřejné užívání vzhledem k § 30 odst. 8 v souvislosti s § 21 odst. 2 vyhlášky č. 23/2008 Sb. vybavena detektory úniku plynu a účinným větráním, když je vjezd do takových garáží pro vozidla s pohonem na plynná paliva zakázán?

Garáž projektovaná dle § 21 odst. 2 vyhlášky č. 23/2008 Sb. nesmí být projektována jako podzemní hromadná garáž určená pro veřejnost, neboť by byl porušen § 30 odst. 8 uvedeného předpisu. Tyto garáže proto nemusí být vybaveny detektory úniku plynu. Účinné větrání uvedeného druhu garáží se posuzuje v souladu s přílohou I. článek 4.6. ČSN 73 0804.

Rád bych se zeptal na výklad § 30, odst. 9 vyhl. č. 23/2008 Sb. – je tímto myšleno, že v garáži nemůže zaparkovat např. pojízdná autodílna se svářecí acetylénovou soupravou, pokud tyto tlakové lahve zůstanou v prostoru auta?

Pro umisťování nádob s hořlavými nebo hoření podporujícími plyny u fyzických osob (např. acetylenová souprava) platí ustanovení § 44 odst. 6 vyhlášky č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci).

Ustanovení § 30 odst. 9 vyhlášky č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb (dále jen „vyhlášky“) upřesňuje s účinností od 1. července 2008 podmínky pro manipulaci s tlakovými nádobami s hořlavými a hoření podporujícími plyny jak u fyzických osob, tak i u podnikajících fyzických osob a právnických osob. Na základě tohoto ustanovení je zakázáno ukládat tlakové nádoby s hořlavými a hoření podporujícími plyny ve všech typech a druzích garáží.

Pro umístění (zaparkování) „pojízdné autodílny se svářecí acetylenovou soupravou“ platí ustanovení § 30 odst. 7 vyhlášky. V tomto ustanovení se hovoří o tom, že „v řadové, hromadné nebo vícepodlažní jednotlivé volně stojící a nebo přistavěné garáži nesmí být umístěno motorové vozidlo pro přepravu hořlavých kapalin a hořlavých plynů“. Za výše citované motorové vozidlo se považuje typově schválené vozidlo (např. pojízdná autodílna) pro přepravu tlakových lahví (svářecí acetylenové soupravy).

Dále upozorňujeme, že pro užívání nových staveb je nutno respektovat ustanovení § 30 vyhlášky, které platí i pro užívání stávajících staveb s odvoláním na ustanovení § 32 odst. 1 vyhlášky.

Může být v chráněných únikových cestách provedeno dodatečné obložení z hořlavých materiálů (dřevovláknité desky, dřevo apod.), přestože nebylo řešeno v projektové dokumentaci?

Každá stavba musí být užívána v souladu s § 126 stavebního zákona. Z hlediska požární ochrany musí být při užívání stavby zachována úroveň požární ochrany podle ustanovení § 30 vyhlášky. V požárně bezpečnostním řešení stavby nebo jiném obdobném dokumentu, jak vyplývá z ustanovení § 41 odst. 2 vyhlášky o požární prevenci, musí být zhodnoceny navrhované stavební konstrukce a stavební hmoty (např. řešení povrchové úpravy z hlediska hořlavosti použitých materiálů). Dodatečné úpravy konstrukcí a stavebních materiálů musí být posouzeny prostřednictvím oprávněné osoby (autorizovaný inženýr nebo autorizovaný technik v oboru požární bezpečnost staveb podle zákona č. 360/1992 Sb.) v dokumentu požárně bezpečnostní řešení popř. dodatku k požárně bezpečnostnímu řešení stávajícímu. Oprávněná osoba zároveň posoudí, zda se jedná o stavební úpravu nebo udržovací práci, která může negativně ovlivnit požární bezpečnost. Provedení úpravy stěn v chráněné únikové cestě musí být v souladu s příslušnými normami kodexu ČSN 73 08xx.

Dotazy k § 31 – společná ustanovení - změna stavby

Dochází ke změně užívání stávajícího objektu základní školy na provoz školy mateřské – cca 30 dětí. Stávající objekt je dvoupodlažní, s jedním centrálním schodištěm. V objektu se budou provádět drobné stavební úpravy – vybourání některých příček, úprava WC, v půdním prostoru budou upraveny místnosti (vestavbou) pro zázemí personálu mateřské školy. Pro vlastní pobyt dětí tato vestavba není určena. Uplatní se v daném případě požadavky stanovené v § 23 vyhlášky, zejména odst. 4 a odst. 5. Jsme toho názoru, že v daném případě (změna v užívání) požadavky vyhlášky neplatí – aplikace požadavků je jen u nových staveb a při změnách se postupuje podle ČSN 73 0834, tak jak je uvedeno v § 31 vyhlášky. Který postup je správný?

V daném případě, pokud jsou naplněny požadavky předmětu normy ČSN 73 0834 Požární bezpečnost staveb - Změny staveb z července 2000, se postupuje při změně užívání stavby v souladu s ustanovením § 31 vyhlášky č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb. Současně však sdělujeme, že je nutné při řešení změny užívání stávajícího objektu základní školy na provoz školy mateřské vzít v úvahu, že v současných českých technických normách řady ČSN 73 08.. řešících požární bezpečnost staveb je požární bezpečnost pro stavby předškolních zařízení (tj. mateřských škol) řešena pouze doporučujícím ustanovením v čl. 12 ČSN 73 0835 Požární bezpečnost staveb-Budovy zdravotnických zařízení a sociální péče. Tento doporučující požadavek vycházel z požadavků nyní již neplatných předpisů pro výstavbu předškolních zařízení v době, kdy jejich výstavba byla vzhledem k velkému počtu dětí tohoto věku velice aktuální. Po roce 1989 došlo ke stagnaci výstavby těchto zařízení, proto i tato problematika nebyla v podrobnostech v ČSN 73 0802 Požární bezpečnost staveb-Nevýrobní objekty řešena. Pouze v revizi ČSN 73 0835 byl požadavek týkající se např. omezení počtu podlaží mateřských školek uveden jako doporučující. Odůvodněn je tento požadavek tím, že mateřská školka není s ohledem na terminologii v právních předpisech řešena jako zařízení „zdravotnické“, ale jako zařízení předškolní. Právní předpis, tj. školský zákon, však v ustanovení § 34 odst. 1 uvádí, že předškolní vzdělání se organizuje zpravidla pro děti ve věku od tří do šesti let. Z uvedeného vyplývá, že do mateřských škol mohou být přijímány také děti mladší, a to z důvodu nedostatku míst v jeslích nebo neexistence jeslí v dané lokalitě.

Z výše uvedených důvodů doporučujeme při řešení požární bezpečnosti změny užívání stávajícího objektu základní školy na provoz mateřské školy postupovat v souladu s ustanovením čl. 12 ČSN 73 0835.

Jedná se o dokumentaci ke stavebnímu povolení na „rekonstrukci“ vodovodu. Stávající vodovodní potrubí bude vyzvednuto a ve stejné trase nahrazeno potrubím novým. Totéž platí i pro hydranty, které jsou na řadu osazeny. Jedná se v daném případě o novou stavbu s aplikací vyhlášky 23/2008 Sb., zejména označení vnějšího odběrného místa požární vody dle přílohy č. 3, bodu 1 této vyhlášky? Nebo „rekonstrukce“ vodovodu bude posuzována jako změnu stavby I bez dalších požadavků a uvedené označení odběrních míst lze pouze doporučit?

„Rekonstrukci“ vodovodu podle Vámi sdělených informací lze považovat v souladu s ČSN 73 0834 Požární bezpečnost staveb – Změny staveb za změnu staveb skupiny I a při posuzování technických podmínek požární ochrany bude postupováno v souladu s ustanovením § 31 vyhlášky č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb. Ustanovení § 31 této vyhlášky nepožaduje označení odběrních míst podle přílohy č. 3 u změny stavby. Je však nutno konstatovat, že označení vnějšího odběrního místa bezpečnostní značkou respektive požární tabulkou je řešeno ve stávajících platných ČSN ISO 3864 Bezpečnostní barvy a bezpečnostní značky a ČSN 01 8013 Požární tabulky.

V objektu stávajícího víceúčelového domu (kancelářské prostory, 1 bytová jednotka) je navržena vestavba další bytové jednotky do půdního prostoru. Jedná se tudíž o změnu stavby dle ČSN 73 0734. Musí být tato nová bytová jednotka vybavena zařízením autonomní detekce a signalizace i když se nejedná o bytový dům?

Při posuzování technických podmínek požární ochrany vestavby další bytové jednotky ve stávajícím „víceúčelovém domě“ se postupuje v souladu s ustanovením § 31 vyhlášky č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb a to podle ČSN 73 0834 Požární bezpečnost staveb – Změny staveb. Protože ustanovení § 15 odst. 2 výše uvedené vyhlášky požaduje vybavení každého bytu zařízením autonomní detekce a signalizace pouze v bytovém domě, nebude požadováno vybavení autonomní detekcí a signalizací prostoru vestavby bytové jednotky ve stávajícím „víceúčelovém domě“. Toto zařízení v nově vznikající bytové jednotce lze jen doporučit.

Přístavba k rodinnému domu je komunikačně propojena se stávající částí a se stavbou původní bude posuzována jako jeden požární úsek (čl. 5.1.1, bod b) ČSN 73 0834. Podle ČSN 73 834 se jedná o změnu staveb skupiny II. Aplikuje se v tomto případě ustanovení § 31 vyhlášky 23/2008 Sb., tzn. že objekt bude vybaven zařízením autonomní detekce a signalizace? Jak je to s vybavením hasícími přístroji?

V případě změny dokončené stavby rodinného domu se bude postupovat v souladu s ustanovením § 31 vyhlášky č. 23/2008 Sb. o technických podmínkách požární ochrany staveb podle ČSN 73 0834 Požární bezpečnost staveb-Změny staveb. Z dotazu vyplývá, že se jedná o změnu staveb skupiny II a proto je nutno vybavit prostory dotčené stavbou autonomní detekcí a to podle požadavků § 15 vyhlášky č. 23/2008 Sb. V případě prováděné změny II stávajícího rodinného domu lze rodinný dům vybavit přenosným hasicím přístrojem, ale pro stavebníka to není požadavek vyplývající z vyhlášky č. 23/2008 Sb.

Dotazy k § 32 – přechodná ustanovení - vydání územního souhlasu přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky

Byl-li vydán regulační plán (podle něhož se budou stavby realizovat ještě dlouhou dobu po 1.7.2008 a nebyl zde požadavek na splnění podmínek stanovených vyhláškou č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb), lze uplatňovat požadavky vyhlášky č. 23/2008 Sb. dodatečně ? (§ 61 odst. 2 stavebního zákona nahrazuje územní rozhodnutí)

Pokud se bude jednat o stavbu u které byl v souladu s ustanovením § 61 odst. 2 zákona č. 183/2006 Sb., o územním řízení a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů vydán krajem regulační plán v zastavěném území, v řešené ploše a ve schváleném rozsahu a tento nahradil územní rozhodnutí, bude při navrhování takové stavby z hlediska řešení požární bezpečnosti postupováno podle dosavadní právní úpravy a ne podle vyhlášky č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb.

V době před 1. 7. 2008 bylo vydáno územní rozhodnutí a stavební povolení na stavbu bytového komplexu. Nyní byla zpracována dokumentace ke změně stavby před dokončením. Změny se týkají zvětšení plochy bytů a zvýšení nebytové části stavby o 3 nadzemní podlaží. Bude se postupovat při řešení požární bezpečnosti uvedených změn podle vyhlášky č 23/2008 Sb., nebo podle dosavadní právní úpravy, tzn. vyhlášky č. 137/1998 Sb.? Jaký je obecný postup v podobných případech? Co když na navýšenou část stavby bude vydáváno nové územní rozhodnutí?

V souladu s ustanovením § 32 odst. 3 vyhlášky č. 23/2008 Sb. lze odvodit, v jakém případě a za jakých podmínek lze postupovat podle této právní úpravy při navrhování staveb.

Pokud došlo k pravomocnému rozhodnutí pro umístění stavby nebo vydání územního souhlasu podle zákona č. 183/2006 Sb., o územním řízení a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů přede dnem nabytí účinnosti vyhlášky č. 23/2008 Sb., u které byla zpracována projektová dokumentace, k níž bylo vydáno souhlasné stanovisko podle zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů, se po dni nabytí účinnosti vyhlášky č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb postupuje podle dosavadní právní úpravy. Zároveň sdělujeme, že lze připustit odlišný postup než je uveden výše a tedy souhlasit s uplatněním vyhlášky č. 23/2008 Sb., a to v případech, kdy v souladu s ustanoveními této vyhlášky, dochází ke zvýšení úrovně požární bezpečnosti. V takovém případě je však nutno např. při změně stavby před dokončením postupovat následovně:

Je nutno znovu posoudit celou stavbu jako celek včetně všech souvislostí podle vyhlášky č. 23/2008 Sb. Nelze pouze konstatovat, že je postupováno v daném případě podle ustanovení § 16 vyhlášky č. 23/2008 Sb., a že každý byt bude vybaven autonomní detekcí. V případě, že by došlo ze strany stavebního úřadu k vydání nového územního rozhodnutí ke stavbě jako celku, místně příslušný hasičský záchranný sbor by měl zrušit původně vydané stanovisko k dané stavbě.

Dotazy k příloze č. 2 - druhy volně vedených vodičů a kabelů elektrických rozvodů

Jaké požadavky jsou kladeny na kabely a vodiče jednotlivých tříd (I, II a III) uvedené v příloze č. 2 vyhlášky č. 23/2008 Sb. o technických podmínkách požární ochrany staveb? Ve vysvětlivce pod tabulkou je uvedeno pouze:

Vysvětlivky:

I - kabel B2 ca

II - kabel B2 ca, s1,d0

III - kabel funkční při požáru (se stanovenou požární odolností)

*) - v případech umístění v chráněných únikových cestách

Podle jaké normy jsou tyto třídy definovány?

Požadavky uvedené v příloze č. 2 vyhlášky č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb na volně vedené vodiče a kabely vycházejí z níže uvedených předpisů:

Z rozhodnutí Komise 2006/751/ES ze dne 27. 10. 2006, (kterým se mění rozhodnutí Komise 2000/147/ES a kterým je prováděna směrnice Rady 89/106/EHS pokud jde o klasifikaci reakce stavebních výrobků). Zde jsou v tabulce 4 stanoveny třídy reakce na oheň elektrických kabelů s označením A_ca, B1_ca, B2_ca, C_ca, D_ca, E_ca, F_ca, dále jsou zde uvedeny zkušební metody a požadovaná doplňková klasifikace (v případě B2_ca, je doplňková klasifikace, která se týká tvorby kouře s1 a plamenně hořících kapek/částic d0), podmínky montáže a upevnění a definice zkušebních parametrů v souvislosti s elektrickými kabely.
Z interpretačního dokumentu č. 2 (ke směrnici Rady 89/106/EHS). Zde jsou pro každý základní požadavek určeny výrobky nebo skupiny výrobků a charakteristiky vztahující se k jejich uspokojivé funkci. Elektrických kabelů se týká čl. 4.3.1.4.6. Dále je zde stanoveno, že účelem je zajistit spolehlivou dodávku elektrické energie ze zdroje k požárně bezpečnostnímu zařízení nebo bezpečnostnímu zařízení. Z toho důvodu jsou elektrické obvody buď chráněny před ohněm nebo jsou používány elektrické obvody s vnitřní požární odolností. Dále jsou zde stanoveny funkční kritéria podle normové křivky tj. plynulost dodávky s klasifikací PH 15, PH 30, PH 60 a PH 90 nebo P 15, P 30, P 60 a P 90.
Z Rozhodnutí Komise č. 2000/367/ES, kterým se provádí směrnice Rady 89/106/EHS pokud jde o klasifikaci požární odolnosti stavebních výrobků, staveb a jejich částí. Z tohoto předpisu vyplývá, že výrobky pro provozní zařízení se klasifikují podle ČSN EN 13 501-3 [tj. elektrické kabely a kabely z optických vláken a příslušenství; systémy pro rozvod a požární ochranu kabelů a napájení (PH 15, PH 30, PH 60, PH 90) a signální kabely nebo systémy malého průměru (P 15, P 30, P 60 a P 90).
Od května 2009 platí norma ČSN 73 0848 Požární bezpečnost staveb-Kabelové rozvody. Tato norma řeší projektování prostorů kabelových tras z hlediska požární bezpečnosti a stanovení cílových požadavků na funkčnost kabelových tras napájecích požárně bezpečnostních zařízení a elektrická zařízení, která musí zůstat v provozu v případě požáru. V podrobnostech pak příloha B stanoví konkrétní požadavky na kabelové trasy s funkční integritou a to z hlediska časového intervalu, po který má být zajištěna kabelová trasa.

Dále je nutno vzít v úvahu, že kabely a vodiče jsou stavebním výrobkem a proto musí respektovat Nařízení vlády č. 163/2002 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na vybrané stavební výrobky, ve znění nařízení vlády č. 312/2005 Sb. Jedná se o skupinu výrobků 10 Technická zařízení staveb, poř. číslo 13 – „Elektrické kabely, domovní zásuvky a vidlice“ a je u nich předepsán postup posouzení shody podle § 7 tohoto nařízení, tj. ověření shody. Autorizovaná osoba provede zkoušky typu výrobku a vzorku a posoudí, zda typ výrobku odpovídá určeným normám, technickým předpisům nebo stavebnímu technickému osvědčení. O výsledcích zkoušek a jejich posouzení vystaví protokol s uvedením platnosti. Tento protokol o výsledcích zkoušek a jejich posouzení, případně certifikát je podkladem pro zpracování prohlášení o shodě ve smyslu § 13 výše uvedeného nařízení vlády.

Vzhledem k tomu, že k některým požadavkům směrnice CPD nebyly dosud zpracovány příslušné evropské technické specifikace, lze pro ověření shody v podmínkách České republiky využít národní návody autorizovaných osob, zpracované k nařízení vlády č. 163/2002 Sb., a zkoušky provést podle zkušebního předpisu ZP-27/2008, který umožňuje zkoušení kabelových systémů (kabelů, včetně nosných konstrukcí) podle požadavků zadavatele zkoušky a klasifikaci odzkoušených kabelových systémů. Vyjádření třídy funkčnosti a požární odolnosti se provádí kombinací identifikačních písmen s dobou, po kterou byly dodrženy funkční požadavky tj. P, PH (třída funkčnosti kabelů a vodičů) a R (třída požární odolnosti úložných konstrukcí a jejich spojovacích prvků). Klasifikační doba je vyjádřena v minutách hodnotou 15, 30, 60, 90, 120.

Dotazy k příloze č. 3 - technické podmínky požární ochrany zařízení pro hašení požárů a záchranné práce

V příloze č. 3 vyhlášky č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb je stanoveno, že ve stavbách vyšších než 60 m musí být požární nádrž navržena v posledním nadzemním podlaží nebo na střeše. Znamená to, že vždy musí být u staveb této výšky požární nádrž na střeše nebo pouze v případě, že potřebuji požární nádrž pro odběr venkovní požární vody? Znamená to, že pokud je zajištěno dostatečné množství požární vody z vodovodního řadu a nepotřebuje se i požární nádrž, tak ji na střeše nemusíme navrhovat?

Ze znění přílohy č. 3 bodu 7 vyhlášky č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb vyplývá, že ve stavbách větší než 60 m musí být požární nádrž navržena v posledním nadzemním podlaží nebo na střeše. V souladu s článkem 6.12 ČSN 73 0873 Požární bezpečnost staveb – Zásobování požární vodou se požární potrubí zřizuje v budovách s výškou větší než 30 m a jedná se o nezavodněné, samostatné potrubní rozvody o průměru nejméně 75 mm, které slouží pro vedení požárního zásahu vnitřkem objektu.

Dále z kontextu vyhlášky vyplývá, že z požární nádrže umístěné na střeše nebo v posledním nadzemním podlaží objektu musí být vždy zabezpečena voda pro požární potrubí („vnitřní suchovody“) a tedy pro hašení. Na střeše nebo v posledním nadzemním podlaží se umísťuje z důvodu využití hydrostatického tlaku. To, že je zajištěno dostatečné množství požární vody z vodovodního řádu, tak jak uvádíte v dotazu, nijak neovlivňuje potřebu, či nepotřebu požární nádrže.

Dotazy k příloze č. 4 - určení počtu hasicích přístrojů

Jaký je vztah mezi přenosnými hasicími přístroji a pojízdnými přístroji z hlediska jejich přepočtu?

Je nutno konstatovat, že nelze obecně stanovit převod určitého množství přenosných hasicích přístrojů za určitý počet pojízdných hasicích přístrojů. Pojízdné hasicí přístroje se využívají omezeně a to zejména z provozních důvodů (např. v prostorách s vyskytujícím se větším množstvím hořlavé kapaliny, v prostorách s větším množstvím rozvaděčů apod.). Proto doporučujeme vybavit požární úsek vypočteným množstvím přenosných hasicích přístrojů v souladu s přílohou č. 4 vyhlášky č. 23/2008 Sb. a pojízdný hasicí přístroj v daném prostoru z hlediska vhodnosti použít navíc, popř. nahradit pouze omezený počet přenosných hasicích přístrojů (2 - 3 ks), pokud je výpočtem stanoveno velké množství přenosných hasicích přístrojů.

Pojízdné hasicí přístroje se sice také zkouší z hlediska hasicí schopnosti a to v souladu s ČSN EN 1866 Pojízdné hasicí přístroje pojízdného hasicí přístroje, ale maximálně na objektu 233B.

Dotazy k příloze č. 6, část A - požadavky požární ochrany při užívání staveb nebo jejichčástí vztahujících se k chráněné únikové cestě

Při užívání stavby musí být zachována úroveň požární ochrany vyplývající z technických podmínek požární ochrany staveb, podle kterých byla stavba navržena, provedena a bylo zahájeno její užívání. Je v souladu s právem ČR skutečnost, že přílohy č. 6 a 7 vyhlášky č. 23/2008 Sb., některé požadavky zmírňují (únikové cesty), popř. předepisují požadavky přísnější?

Vyhláška dvojím způsobem umožňuje naplnění povinností zachování úrovně požární ochrany vyplývající z technických podmínek požární ochrany, podle kterých byla stavba navržena, provedena a bylo zahájeno její užívání.

Podle technických norem, podle kterých byla stavba navržena a uvedena do užívání. Používání technických norem je založeno na principu dobrovolnosti. Tomu též odpovídá platná právní úprava v ČR, která stanoví, že „česká technická norma není obecně závazná“ (viz § 4 odst. 1 zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších změn a doplňků). Shoda s technickou normou je jedním ze způsobů, jak je možné stanovené požadavky splnit. Technická norma může být technickým vyjádřením obecného právního požadavku, který však může být splněn i jinými prostředky.
Podle právního předpisu, který danou problematiku upravuje.

Z výše uvedeného vyplývá, že provozovatel může postupovat dle požadavků ČSN, které mohou být i přísnější, nebo podle právního předpisu.

Co se považuje z hlediska přílohy č. 6 část A.1 písm. a) vyhlášky č. 23/2008 Sb. za část stavby z hořlavých hmot na chráněné únikové cestě, když ta musí být např. podle čl. 9.3.2 ČSN 73 0802 vždy z konstrukcí DP1?

Za část stavby z hořlavých hmot lze považovat např. okna, dveře provedené z výrobků třídy reakce na oheň B až D (čl. 9.3.3 ČSN 73 0802).

Lze považovat požární dveře, které vymezují CHÚC a jsou konstrukce EW C 30 D3 za část stavby z hořlavých hmot vzhledem k příl. č. 6, bod A1, písm. a)?

Vámi zmiňované stávající dveře EW C 30 D3 lze považovat za část stavby z hořlavých hmot ve smyslu přílohy č. 6, bod A1, písm. a) vyhlášky č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb.

Považuje se za hořlavý předmět ve smyslu přílohy č. 6 část A.1 vyhlášky č. 23/2008 Sb. také živá rostlina v nehořlavém květináči?

Živá rostlina v nehořlavém květináči se nepovažuje za hořlavý předmět.

Co je to z hlediska aplikace vyhlášky č. 23/2008 Sb., např. přílohy č. 6 část A.1 písm. b) plast?

Pokud není zřejmé, při identifikaci materiálů, ze kterých jsou výrobky provedeny, že se jedná o plast, je možné vyžádat si doklady od výrobce/dovozce a zkontrolovat materiálové provedení výrobku. V souladu se směrnicí Komise 2002/72/ES se plastem rozumějí organické makromolekulární sloučeniny získané polymerací, polykondenzací, polyadicí nebo jinými procesy z molekul s nižší molekulovou hmotností nebo chemickou přeměnou přírodních makromolekul. K těmto makromolekulárním sloučeninám mohou být přidány jiné látky nebo materiály. V souladu s touto směrnicí se za plasty nepovažují např. lakovaný nebo nelakovaný celofán, papír a lepenka modifikované nebo nemodifikované přídavkem plastů, silikony.

Co je považováno v souvislosti s ustanovením přílohy č. 6 část A.1 písm. e) vyhlášky č. 23/2008 Sb. za podlaží chráněné únikové cesty např. na schodišti? Mohou se do celkové plochy započítávat plochy stěn vodorovných chodeb i stěn schodiště? Je-li schodiště rozděleno podestou, počítá se část schodiště nad podestou k hornímu podlaží a část pod podestou k dolnímu podlaží nebo celé schodiště k hornímu nebo spodnímu podlaží?

Do celkové plochy stěn podlaží se počítají i stěny schodiště a mezipodesty. Jednotlivá podlaží jsou zřetelně popsána v projektové dokumentaci, nejlépe v části řezu. Principem této úpravy je, aby žádné schodiště nebylo připočítáno ke dvěma podlažím současně.

Co je považováno v souvislosti s ustanovením přílohy č. 6 část A.1 písm. e) vyhlášky č. 23/2008 Sb. za 60 m² plochy. Je to plocha každých započatých 60 m² nebo až každá další plocha, která má celých 60 m²?

Je to plocha každých započatých 60 m².

Je možné v prostoru chráněné únikové cesty umístit na stěnu o ploše 61 m² tři hořlavé předměty?

Podle přílohy č. 6 bod A.1 písm. e) vyhlášky, lze umístit v prostoru chráněné únikové cesty na stěnu o ploše 60 m²pouze jeden hořlavý předmět, přičemž na jednom podlaží chráněné únikové cesty mohou být umístěny nejvýše tři hořlavé předměty. Pokud se tedy jedná o jedno podlaží, kde plocha stěny činí 61 m², umístit zde tři hořlavé předměty nelze.

Může být malý závěsný automat na nápoje z plastů?

Není protichůdné ustanovení části A.1. písm. b) a části A.2. písm. a) vyhlášky č. 23/2008 Sb., protože každý automat má nějakou část z plastu (nevyjímaje kelímky nebo plastové lahve s nápoji, které jsou nedílnou součástí automatu na nápoje)?

Může být z plastů, neboť ve smyslu přílohy č. 6 části A.2 vyhlášky č. 23/2008 Sb. požadavek vyjádřený v části A. 1 b) uvedeného předpisu nemusí být dodržen.

Označení „malý automat“ podle přílohy č. 6 části A.2 písm. a) vyhlášky č. 23/2008 Sb. je velmi neurčité a každý si ho může vyložit po svém. Provozovatel může i velkou skříň přišroubovat na stěnu s tvrzením, že zná ještě větší automat a proto je tento „malý“. Totéž lze vztáhnout i ke slovu „závěsný“- znamená to, že nestojí na podlaze?

Označení malý automat vychází z filosofie, že pouze malý automat může být závěsný. Velký automat se zpravidla vždy umisťuje na podlahu. Proto při aplikaci vyhlášky ve zjevně sporných případech by mělo být vycházeno z návodu od výrobce, zda se jedná o závěsný automat.

Co přesně znamená věta v části A.2 přílohy č. 6 vyhlášky č. 23/2008 Sb.: „Požadavky podle A.1 písm. a), c), d) a e) a A.4 nejsou dotčeny“? Můžete uvést příklad? Např. může být umístěna více než jedna květinová výzdoba z plastů v prostoru chráněné únikové cesty na stěně o ploše 60 m²?

Text „nejsou dotčeny“ znamená, že musí být dodrženy. Na stěně o ploše 60 m² může být umístěn pouze jeden hořlavý předmět, za který je ve smyslu části A.3 přílohy č. 6 vyhlášky č. 23/2008 Sb. považována i květinová výzdoba z plastu. Vzdálenost hořlavých předmětů nesmí být menší než 2 m a za těchto podmínek pak může být umístěna pod nástěnku nebo obraz židle.

Jakými doklady lze při kontrole v souvislosti s ustanovením přílohy č. 6 část A.3 vyhlášky č. 23/2008 Sb. prokazovat splnění třídy reakce na oheň (třídy hořlavosti), zápalnost textilní záclony a čalounických materiálů?

Jedná se o doklad deklarující požadovanou vlastnost, kterým může být certifikát, zkušební protokol nebo klasifikační osvědčení. V souladu se směrnicí 89/106/EHS byl zaveden klasifikační systém pro třídy reakce na oheň stavebních výrobků, kdy na základě provedených zkoušek je výrobek autorizovanou osobou klasifikován (ČSN EN 13501-1) do příslušné třídy reakce na oheň. Pokud tato třída odpovídá pro daný výrobek požadavkům vyhlášky respektive kodexu ČSN 73 08xx má se za splněný požadavek. Zkoušky zápalnosti textilních záclon jsou prováděny podle příslušných zkušebních norem a výsledek zkoušky musí deklarovat požadavek příslušné normy. Pro účely ověření vlastnosti výrobku, který je stanoven pro použití ve stavbě podle zákona č. 183/2006 Sb., o územním řízení a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů lze v souladu s § 156 využít např. nařízení vlády č. 163/2002 Sb. Požadovaná vlastnost, v tomto případě třída reakce na oheň, se pak deklaruje předložením zkušebního protokolu, protokolu o klasifikaci apod.

Zápalnost textilních záclon se prokazuje zkouškou podle příslušné zkušební normy a prokázání této vlastnosti lze dokladovat zkušebním protokolem.

Co všechno může být označeno ve smyslu přílohy č. 6 část A.5 vyhlášky č. 23/2008 Sb. jako „prvek bezpečnostního systému“?

Za bezpečnostní systém nebo prvek bezpečnostního systému lze považovat:

bezpečnostní kamerový systém, bezpečnostní přístupový systém apod., který je zpravidla považován za bezpečnostní systém a je navržen v projektové dokumentaci, ověřené místně příslušným stavebním úřadem a je užíván v souladu se stavebním zákonem (§ 125, 126),
prvky bezpečnostního systému odlišné od bodu a) které lze považovat za „bezpečnostní systém“ (např. dodatečná montáž kamerových systémů, pohybových čidel, zařízení autonomní detekce a signalizace), který nebyl řešen projektovou dokumentací, avšak při jeho užívání se musí postupovat v souladu s právními předpisy, normativními požadavky a průvodní dokumentací výrobce. V některých případech může být instalace dodatečné montáže takového prvku bezpečnostního systému podmíněna i zpracováním projektové dokumentace a jejího ověření místně příslušným stavebním úřadem.
předměty odlišné od bodů a) a b), které mohou mít i charakter „bezpečnostního systému“ (např. rozhlas neplnící funkci evakuačního rozhlasu, čtečka docházky apod.),
předměty informační (viz posuzování předmětů z hořlavých hmot informačního charakteru umístěných v CHÚC).

Je nutno konstatovat, že při dodatečném umístění prvku bezpečnostního systému ad b) nebo předmětu ad c) je třeba postupovat individuálně s ohledem na konkrétní podmínky a je vhodné tuto záležitost konzultovat s oprávněnou osobou (tj. autorizovaným inženýrem nebo autorizovaným technikem v oboru požární bezpečnost staveb podle zákona č. 360/1992 Sb.), která posoudí v požárně bezpečnostním řešení popř. dodatku k požárně bezpečnostnímu řešení stávajícímu, zda nedochází např. ke změně požárního rizika, změně šířky únikové cesty apod.

Co je považováno ve smyslu přílohy č. 6 část A.6 vyhlášky č. 23/2008 Sb. za „předmět umělecké či historické hodnoty“? Uvedeným rozměrem 5 cm se myslí max. šířka předmětu nebo to, že může zasahovat do šířky únikové cesty?

Předmětem umělecké či historické hodnoty je takový předmět, který si provozovatel za takový označí a který zjevně (vizuálně, bez nároku na odborný posudek) za takový předmět může být označen.

Hořlavý předmět umělecké či historické hodnoty může zasahovat 5 cm do prostoru započitatelné šířky chráněné únikové cesty určené dle požárně bezpečnostního řešení nebo dodatečným výpočtem dle ČSN 73 0802 nebo ČSN 730804.

Za „textilní hořlavý předmět“ podle přílohy č. 6 část A.6 vyhlášky č. 23/2008 Sb. můžeme považovat např. obraz namalovaný na plátně?

Textilním hořlavým předmětem je předmět celotextilní, který má všechny části z hořlavých textilií. (Je uvedeno textilní hořlavý předmět, není uvedeno že stačí pouze část předmětu z textilií.) Obraz namalovaný na plátně není celotextilní předmět, proto je přípustný.

Není zcela jasný a jednoznačný text ustanovení přílohy č. 6 část A.7 vyhlášky č. 23/2008 Sb. „Hořlavé předměty a předměty podle A.6. lze umístit pouze v chráněné únikové cestě s nejvyšší kapacitou“. Znamená to, že se vztahuje na případy, kdy existují minimálně dvě chráněné únikové cesty? A co když jsou kapacitně totožné nebo je v objektu pouze jedna chráněná úniková cesta? Co na nich pak smí být? Když bude pouze jedna chráněná úniková cesta nesmí na ní být nic?

Je-li v objektu pouze jedna chráněná úniková cesta a tedy nejvyšší kapacity lze při umístění „hořlavých předmětů“ postupovat v souladu s přílohou č. 6 vyhlášky č. 23/2008 Sb.

Jsou-li ve stavbě dvě chráněné únikové cesty se stejnou kapacitou, do jedné libovolně zvolené se mohou předměty umísťovat a do druhé nikoliv.

Mohou být u dveří v chráněných únikových cestách (vstupní dveře do objektu případně dveře v chráněných únikových cestách v jednotlivých podlažích) umístěny rohože a kobercové čistící zóny z materiálu z umělých vláken, jehož reakce na oheň není známa?

Kobercovou čistící zónu a rohožku lze považovat za předmět ve smyslu bodu A.10 přílohy č. 6 vyhlášky. Lze konstatovat, že se jedná o součást podlahové krytiny. V souladu s ustanovením čl. 8.14.5 ČSN 73 0802 Požární bezpečnost staveb – Nevýrobní objekty se nesmí použít podlahových krytin v chráněných únikových cestách s indexem šíření plamene i_s >100 mm.min^-1. Je-li u stávajících staveb známa pouze třída reakce na oheň podlahových krytin, lze stanovit index šíření plamene i_s podle čl. 3.1.5, tabulky 2 ČSN 73 0810:2005 Požární bezpečnost staveb – Společná ustanovení. U staveb projektovaných po nabytí účinnosti vyhlášky se požaduje u nášlapné vrstvy podlahy ve smyslu § 10 vyhlášky třída reakce na oheň nejméně C_fl-s1.

Na podlaze CHÚC je ve vstupní chodbě koberec (čistící zóna). Je jeho umístění v rozporu s vyhláškou č.23/2008 Sb.? Pozn.: v požárně bezpečnostním řešení stavby není koberec uveden.

Umístění koberce (čistící zóny) ve vstupní chodbě chráněné únikové cesty není v rozporu s vyhláškou č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb. Kobercovou čistící zónu i např. rohožku posuzujeme ve smyslu bodu A.10 přílohy č. 6 vyhlášky č. 23/2008 Sb,. o technických podmínkách požární ochrany staveb. Lze konstatovat, že se jedná o součást podlahové krytiny. V souladu s ustanovením čl. 8.14.5 ČSN 73 0802 Požární bezpečnost staveb – Nevýrobní objekty se však nesmí použít podlahových krytin v chráněných únikových cestách s indexem šíření plamene i_s >100 mm.min^-1. Je-li u stávajících staveb známa pouze třída reakce na oheň podlahových krytin, lze stanovit index šíření plamene i_s podle čl. 3.1.5, tabulky 2 ČSN 73 0810:2005 Požární bezpečnost staveb-Společná ustanovení. U staveb projektovaných po nabytí účinnosti vyhlášky se požaduje u nášlapné vrstvy podlahy ve smyslu § 10 vyhlášky třída reakce na oheň nejméně C_fl-s1.

Mohou být v chráněných únikových cestách vyvěšeny plastové rámečky kryté plexisklem s dokumentací požární ochrany (požární poplachové směrnice, evakuační plány apod.), bezpečnostní informativní značky (označení únikových cest, umístění věcných prostředků požární ochrany apod.), které jsou vyrobeny z plastických hmot a další informační a orientační značky a tabulky z plastů (např. označení podlaží, označení pracovišť)?

Předměty tj. značky, sdělení apod., které plní funkci „informační“ a vyskytují se v objektech respektive v chráněných únikových cestách, lze rozdělit do následujících skupin:

výstražné a bezpečnostní značky a tabulky (např. označení únikové cesty, východu, označení věcných prostředků požární ochrany), pokud vyplývají z požárně bezpečnostního řešení [§ 41 odst. 2 písm. o) vyhlášky č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci)] nebo z jiné obdobné dokumentace (např. požární zpráva, technická zpráva požární ochrany), která je součástí projektové dokumentace, schválené místně příslušným stavebním úřadem a na základě které byla stavba postavena a následně v souladu se stavebním zákonem užívána; podmínky podle přílohy č. 6 vyhlášky se na tyto výstražné a bezpečnostní značky a tabulky v souladu s bodem A.10 této přílohy nevztahují,
tabulky (např. označení únikové cesty, východu, označení věcných prostředků požární ochrany), pokud nevyplývají z požárně bezpečnostního řešení [§ 41 odst. 2 písm. o) vyhlášky č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci)] nebo z jiné obdobné dokumentace (např. požární zpráva, technická zpráva požární ochrany), tvořící součást projektové dokumentace, kterou schvaluje místně příslušný stavební úřad a na základě které byla stavba postavena a následně v souladu se stavebním zákonem užívána, lze považovat za prvek bezpečnostního systému dle přílohy č. 6 bod A.5 vyhlášky,
zveřejňovanou dokumentaci požární ochrany (požární poplachové směrnice, evakuační plány apod.), vyplývající ze zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o požární ochraně“) a vyhlášky
o požární prevenci, lze považovat za prvek bezpečnostního systému dle přílohy č. 6 bod A.5 vyhlášky,
informační a orientační tabulky pokud je provozovatel označí jako prvky bezpečnostního systému (např. Vámi zmiňované označení pracovišť, tabulky na dveřích, tabulky na dveřích rozvaděčů), lze posuzovat podle přílohy č. 6 bod A.5 vyhlášky.

Mohou být v chráněné únikové cestě umístěny reproduktory vnitřního rozhlasu, které nejsou určeny přímo k evakuaci, kamery včetně přívodních vedení v povrchových rozvodech a bezpečnostní přístupové systémy (registry a čtečky docházky apod.), přestože se ve všech případech jedná o výrobky jejichž součásti jsou vyrobeny z plastů?

Z hlediska uvedených zařízení je třeba rozlišit, zda se jedná o:

bezpečnostní kamerový systém, bezpečnostní přístupový systém apod., které jsou zpravidla považovány za bezpečnostní systémy a jsou navrženy v projektové dokumentaci, ověřené místně příslušným stavebním úřadem a jsou užívány v souladu se stavebním zákonem
(§ 125, § 126) ; podmínky podle přílohy č. 6 vyhlášky se na tyto bezpečnostní systémy v souladu s bodem A.10 této přílohy nevztahují,
prvky bezpečnostního systému odlišné od bodu a), které lze považovat za „bezpečnostní systém“ (např. dodatečná montáž kamerových systémů, pohybových čidel, zařízení autonomní detekce a signalizace) a které nejsou řešeny projektovou dokumentací, avšak při jejich užívání se musí postupovat v souladu s právními předpisy, normativními požadavky a průvodní dokumentací výrobce,
předměty odlišné od bodů a) a b), které mohou mít i charakter „bezpečnostního systému“ (např. Vámi zmiňovaný rozhlas neplnící funkci evakuačního, čtečka docházky apod., které mohou být v mimořádné situaci využity).

Při dodatečném umístění prvku bezpečnostního systému add bod b) nebo předmětu add bod c) je třeba postupovat individuelně s ohledem na konkrétní podmínky. Doporučuje se však tuto záležitost konzultovat s oprávněnou osobou (tj. autorizovaným inženýrem nebo autorizovaným technikem v oboru požární bezpečnost staveb podle zákona č. 360/1992 Sb.), která posoudí v dokumentu požárně bezpečnostní řešení popř. dodatku k požárně bezpečnostnímu řešení stávajícímu zda např. nedochází ke změně požárního rizika, změně šířky únikové cesty apod.

Při umístění výše uvedených prvků bezpečnostního systému ad b) a předmětů ad c) je možno postupovat podle bodu A.5 přílohy č. 6 vyhlášky. Pro umisťování elektrických rozvodů na chráněných únikových cestách v současné době platí čl. 12.9 ČSN 73 0802.

Co je považováno za „jiný obdobný dokument“ uvedený v příloze č. 6 bod A.10 písm a)?

Jiným obdobným dokumentem podle přílohy č. 6 bod A.10 vyhlášky se rozumí dokumentace, která řeší požární bezpečnost stavby. Jedná se např. o technickou zprávu požární ochrany.

Dotazy k příloze č. 6, část B - úprava interiérů a shromažďovacího prostoru

Hořlavé látky, které odpadávají nebo odkapávají nesmí být použity podle přílohy č. 6 část B.1 písm. a) vyhlášky č. 23/2008 Sb. nad místy, kudy unikají osoby. Jsou tím myšleny např. nechráněné únikové cesty s dřevěným obkladem stropu? Tyto úpravy interiérů obvykle nejsou v požárně bezpečnostním řešení uvedeny. Obdobný problém se vyskytuje i v prostorách podle přílohy č. 6 část B.1 písm. b) vyhlášky č. 23/2008 Sb., tj. určených pro více než 10 osob v prostorách přede dveřmi a za dveřmi.

Dřevěný obklad stropu nesouvisí s užíváním, ale jedná se o stavební úpravu, která musí být posouzena v požárně bezpečnostním řešení oprávněnou osobou tj. autorizovaným technikem nebo autorizovaným inženýrem.

Příloha č. 6 nebo ustanovení § 30 odst. 3 vyhlášky č. 23/2008 Sb. se týkají užívání a tedy úprav nepodléhajících řízení podle stavebního zákona. Obecně lze uvést, že u všeho co nebylo schváleno do užívání, musí být prokázány požadované vlastnosti.

Podle přílohy č. 6 část B.1 písm. b) vyhlášky č. 23/2008 Sb. nesmí být hořlavé látky použity v prostorech pro více než 10 osob, pokud celková plocha použití zahrnuje více než 30 % plochy pod stropem. Příklad supermarketů – papírové informační tabule např. se slevami se do plochy počítají svým průmětem do roviny stropu nebo svou celkovou plochou?

Za 30 % plochy pod stropem se považuje plocha promítnutá do roviny stropu. Supermarkety budou ve většině případů shromažďovacími prostory, ve kterých ve smyslu přílohy č. 6 části B.1 písm. a) bod 2. vyhlášky č. 23/2008 Sb. nesmí být umísťovány žádné hořlavé látky.

Dotazy k problematice přílohy č. 7 - požadavky požární ochrany pro užívání staveb nebo jejich částí s výskytem hořlavých kapalin

Podle vyhlášky č. 23/2008 Sb. přílohy č. 7 musí být prostory s výskytem hořlavých kapalin v okruhu do 5 m od vyústění větracích potrubí nádrží nebo od technologických zařízení, nebo od šachet podzemních nádrží označeny bezpečnostním značením upozorňujícím na zákaz kouření a manipulace s plamenem. Musíme tyto prostory označovat, když máme zákaz kouření v celém areálu? Tabule se zákazem kouření jsou na vstupní bráně do areálu.

Prostory s výskytem hořlavých kapalin (např. v okruhu do 5 m od vyústění větracích potrubí nádrží, technologických zařízení, nebo od šachet podzemních nádrží) musí být označeny bezpečnostním značením upozorňujícím na zákaz kouření a manipulaci s plamenem (zákaz výskytu otevřeného ohně). Pokud však platí v celém areálu zákaz kouření, nebo jsou jednotlivé technologie označeny těmito zákazovými bezpečnostními značkami není zapotřebí jednotlivé prostory a zařízení dále označovat výše uvedenými bezpečnostními značkami. Umístění a vzhled bezpečnostní značky musí odpovídat nařízení vlády č. 11/2002 Sb., kterým se stanoví vzhled a umístění bezpečnostních značek a zavedení signálů, ve znění nařízení vlády 405/2004 Sb.

Jakým způsobem má být provedena kontrola nepropustnosti meziprostoru dvouplášťových nádrží a chrániček rozvodných potrubí, popř. jaký předpis toto řeší? Co by měl doklad o takové kontrole obsahovat?

Kontroly nepropustnosti meziprostoru dvouplášťových a místně dvouplášťových nádrží a chrániček rozvodových potrubí (včetně dokladu o kontrole) se provádí podle postupu stanoveným výrobcem. Není-li výrobcem stanoven postup, nebo není-li znám výrobce, pak dle provozní dokumentace.

Musí být od 1. 1. 2009 označena každá podzemní nádrž na čerpacích stanicích pohonných hmot, podle požadavků přílohy č. 7 vyhlášky č. 23/2008 Sb. nebo stačí jedna cedule pro celé úložiště?

Vyhláška č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb (dále jen „vyhláška“) v § 30 odst. 4 ukládá při užívání prostor s výskytem hořlavé kapaliny (v tomto případě se jedná o čerpací stanice pohonných hmot) postup podle přílohy č. 7 a podle podmínek stanovených v ČSN 65 0201. V kapitole C.1 přílohy této vyhlášky je uvedeno, že podzemní nádrže s hořlavými kapalinami musí být vybaveny bezpečnostním značením upozorňujícím na jejich obsah a nebezpečí z hlediska požární ochrany v bezprostřední blízkosti nádrže. To tedy znamená, že by každá nádrž měla být označena samostatně.

Co se týká bezpečnostního značení, záleží to především na konkrétní hořlavé kapalině. V každém případě musí být nádrž označena nápisem informujícím o jejím obsahu. Dále je nutné nádrž označit příslušnými bezpečnostními tabulkami (např. podle ČSN ISO 3864 a ČSN 01 8013). Těmito tabulkami musí být označena každá podzemní nádrž samostatně. Zákazové bezpečnostní značky upozorňujícím na zákaz kouření a manipulace s otevřeným ohněm musí být umístěny v okruhu 5 m od vyústění větracích potrubí podzemních nádrží. Tyto zákazové bezpečnostní značky mohou být instalovány pro celé úložiště.

Podmínky požární ochrany pro užívání staveb podle § 30 vyhlášky musí být u všech staveb jejichž užívání bylo započato přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky splněny do šesti měsíců ode dne nabytí účinnosti, tzn. k 1. 1. 2009. Požadavky na označování nádrží s hořlavými kapalinami byly však již požadovány v ČSN 65 0201:2003 a také v předchozích vydáních této normy. Vyhláškou došlo pouze k překlopení požadavků nejen na označování nádrží s hořlavými kapalinami do zákonného předpisu.

Co znamená pojem „stavebně oddělený prostor“ podle přílohy č. 7 bod B1 první odstavec vyhlášky?

Za stavebně oddělený prostor podle přílohy č. 7 bod B.1 vyhlášky (souvisí s ustanovením čl. 205 ČSN 65 0201:1992 Hořlavé kapaliny – Prostory pro výrobu, skladování a manipulaci) se považuje prostor/místnost ve stavbě ohraničený svislými a vodorovnými stavebními konstrukcemi, které musí splňovat stanovené požadavky (např. vyhláška č. 137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu, ve znění pozdějších předpisů, část třetí). Stavební oddělení má zejména zabránit rozlití hořlavé kapaliny popř. rozptýlení par hořlavé kapaliny do sousedního prostoru. Nejedná se tedy o oddělení např. drátěným pletivem.

Jak postupovat v souvislosti s přílohou č. 7 část C.1.3 vyhlášky č. 23/2008 Sb. v případě, kdy např. v prostoru bývalých areálů (které byly a jsou oploceny jako celek) provozuje nyní činnost několik různých provozovatelů a řada z nich může mít i sklad s hořlavými kapalinami. Objekt mohou přímo vlastnit nebo mít pouze v pronájmu. Jak posuzovat v dané souvislosti povinnosti vlastníka celého areálu, který jednotlivé objekty pronajímá? A co když se uvedený objekt nachází v takovém místě areálu, které neumožňuje vybudovat oplocení?

Při kontrole tohoto požadavku se postupuje v souladu s částí D. přílohy č. 7 vyhlášky č. 23/2008 Sb. Pokud byly neoplocené sklady součástí areálů, lze považovat za nezměněné podmínky, je-li i nadále areál oplocen a je v něm stanoven určitý režim, přestože v něm v současné době provozuje činnosti více subjektů (např. v návaznosti na § 2 odst. 2 zákona o požární ochraně). V opačném případě je třeba požadavky podle přílohy č. 7 část C.1.3 vyhlášky č. 23/2008 Sb. splnit.

vytisknout e-mailem X Corp. Facebook

MVČR
internetové stránky Policie ČR

Hasičský záchranný sbor České republiky

Přejdi na

Hlavní menu

Drobečková navigace

Otázky a odpovědi

Otázky a odpovědi k vyhlášce č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb