Jednou z oblastí výkonu státního požárního dozoru (dále jen také "SPD") jsou kontroly dodržování povinností stanovených předpisy o požární ochraně, ukládání opatření k odstranění zjištěných nedostatků a kontroly plnění těchto opatření. Kontroly jsou jedním z nástrojů pro účinnou ochranu života a zdraví občanů a majetku před požáry, což je základním posláním zákona o požární ochraně a celého HZS ČR.
Oblast kontrolní činnosti lze jako jedinou v rámci výkonu SPD ovlivnit – plánovat (výkon a množství úkonů v oblasti stavební prevence a zjišťování příčin vzniku požárů jsou určovány vnějšími vlivy a nelze je dopředu odhadnout). V rámci řízení výkonu státní správy na úseku požární ochrany stanovilo MV-GŘ HZS ČR kritéria pro plánování kontrolní činnosti HZS krajů (tzv. normativ kontrolní činnosti). Rovněž na základě rozborů požárů a údajů z jejich dlouhodobého statistického sledování, podle aktuální potřeby společnosti, poznatků z analýz nebo kontrol provedených v uplynulém období, určuje i zaměření požárních kontrol na příslušný rok. Toto zaměření zohledňují HZS krajů ve svých plánech požárních kontrol. V průběhu roku jsou dále ukládány kontrolní úkoly dle aktuálních potřeb (neplánované mimořádné požární kontroly) nebo potřeba vzniká v souvislosti s vyšetřováním požárů. Tyto úkoly jsou plněny na úkor plánovaných kontrol, případně z jiné oblasti výkonu státní správy, není-li kapacita v dané době plně vytížena.
K požární kontrole je zpracován program kontroly a o jejím průběhu a výsledku se sepíše protokol o kontrole. V protokole se uvedou zjištěné nedostatky a stanoví se lhůta pro podání písemné zprávy o odstranění nedostatků. V případě zjištění  porušení povinností na úseku požární ochrany je vedeno správní řízení a vydáno rozhodnutí o uložení pokuty (nebo jiná rozhodnutí). Při zjištění porušení povinností orgánem SPD spadajících do kompetence jiného správního úřadu, jsou mu tato zjištění postoupena formou podnětu. Kontroly se rozdělují na komplexní, tematické a kontrolní dohlídky. Předmětem tematických kontrol je kontrola plnění vybraných povinností a kontrolní dohlídkou se prověřuje plnění uložených opatření.

Analýza, fakta
 
Počet požárních kontrol narůstal postupně od roku 2001, v posledních několika letech se tento trend téměř vyrovnal, a to s největší pravděpodobností v důsledku ustáleného počtu příslušníků vykonávajících kontrolní činnost. Dlouhodobé vyhodnocování údajů HZS krajů o kontrolní činnosti, které se zaměřuje na efektivitu výkonu z hlediska vytíženosti příslušníků vykonávajících kontrolní činnost, vedlo v roce 2009 ke stanovení nového normativu pro výkon v této oblasti. Na základě dostupných faktů byl stanoven minimální počet požárních kontrol 70 na 1 příslušníka za rok. Tento počet je minimální a je různý v závislosti na čistém fondu pracovní doby na kontrolní činnost u každého příslušníka. Podrobný postup je součástí pokynu generálního ředitele Hasičského záchranného sboru ČR č. 49/2009.

Při vlastním výkonu kontrolní činnosti se projevuje několik nežádoucích aspektů:
1. Neuspokojivá úroveň činnosti stavebních úřadů z hlediska jejich nečinnosti na základě oznámení nedostatků spadajících do jejich působnosti (vady staveb) zjištěných při kontrolní činnosti. Přestože nedostatky jsou důsledně oznamovány místně příslušným stavebním úřadům, v mnoha případech tyto úřady nekonají. Tím je ztížen výkon požárních kontrol a někdy až znemožněna náprava, neboť HZS krajů nemohou zasahovat do kompetencí jiného orgánu státní správy.
2. Odborná úroveň osob s odbornou způsobilostí na úseku požární ochrany, jejichž prostřednictvím jsou provozovatelé činností povinni plnit některé povinnosti na úseku požární ochrany. Jakmile fyzická osoba získá osvědčení o odborné způsobilosti, může jí být odebráno rozhodnutím MV-GŘ HZS ČR na základě návrhu orgánu SPD. Odborně způsobilé osoby nemají žádnou povinnost se dále vzdělávat. Přestože z výsledků požárních kontrol a ZPP je zjevné, že úroveň odborné práce mnohdy není dostatečná, návrhy na odejmutí osvědčení o odborné způsobilosti konkrétní fyzické osobě nebyly v posledních 10 letech vzneseny.

Za roky 2001 – 2009 bylo orgány SPD provedeno celkem 107 703 požárních kontrol. Z nich bylo 11 940 komplexních, 66 463 tematických a 29 300 kontrolních dohlídek. Součástí těchto kontrol byly i cíleně zaměřené požární kontroly s jednotným programem, které vyhlašuje MV-GŘ HZS ČR a všechny HZS krajů je zapracovávají do svých plánů požárních kontrol na příslušný rok. Na roky 2002 – 2009 (pro rok 2001 nebyly vyhlášeny) byly tyto kontroly zaměřeny celkem do 20 vybraných oblastí. Z celkového počtu požárních kontrol uskutečněných v daném období tvořily cíleně zaměřené kontroly 17,3 %. Vyhodnocení těchto celorepublikově vyhlášených kontrol ukazuje na správnost takového postupu, protože počty zjištěných závad jsou neustále vysoké (cca 2,6 závad/1 kontrola). Je však nutné zdůraznit, že splnění uložených opatření minimalizuje počet potenciálních rizik vzniku požáru a jejich případné následky a kontroly působí rovněž preventivně. I podnikatelské subjekty, u kterých požární kontrola nebyla provedena, se snaží být v maximální míře na případnou kontrolu připraveni. Celkové počty provedených požárních kontrol zahrnují i mimořádné (neplánované) kontroly. V letech 2003 - 2009 byly mimořádné kontrolní akce provedeny celkem v 9 oblastech. Tyto mimořádné kontroly byly vyvolány:
• společenskou potřebou (byly prováděny na vyžádání v součinnosti s Policií ČR nebo s Generálním ředitelstvím cel v letech 2003 a 2004),
• mimořádnými okolnostmi vzniklými v souvislosti s klimatickými podmínkami (mimořádné přívaly sněhu nebo dlouhodobé sucho),
• v souvislosti s požáry s tragickými následky.

Od roku 2006 je sledován i počet kontrol bez závad – dlouhodobě se pohybují na úrovni cca 44 % z celkového počtu požárních kontrol. Dokladuje to dobrou a přínosnou práci v oblasti požární prevence a preventivně výchovné činnosti, přestože snahou provozovatelů činností i fyzických osob je vynakládat na požární bezpečnost žádné nebo minimální finanční prostředky.
Ze zahraničních zdrojů vyplývá, že vyspělé státy mají 1 příslušníka požární prevence na 15 000 obyvatel. Této úrovně požární prevence v České republice nedosahuje cca o 15 %. V současné době narůstající tlaky na další snižování finančních prostředků a počtu příslušníků může vést k dalšímu zhoršení tohoto poměru a tím ke zhoršení celkového výkonu SPD a nárůstu počtu požárů se všemi dopady na ekonomiku státu. Při stávajícím počtu příslušníků a počtu ekonomických subjektů by mohla být provedena kontrola u stejného subjektu zhruba za 200 let. Tyto úvahy vedou k potřebě stanovit kategorie vybraných činností, u kterých by byla stanovena určitá periodicita provádění požárních kontrol. Stanovení těchto kategorií činností a periodicity požárních kontrol je jedním z cílů Koncepce požární prevence.

Shrnutí

• V posledních několika letech se počet provedených požárních kontrol stabilizoval v důsledku ustáleného počtu příslušníků vykonávajících kontrolní činnost. Požadavky na další navyšování počtu kontrol při stávajícím počtu příslušníků by vedlo ke snížení kvality na úkor kvantity a ke snížení počtu bodů programu u jednotlivých kontrol.
• Dlouhodobě vyrovnaný počet kontrol bez závad dokladuje dobrou a přínosnou práci v oblasti požární prevence a preventivně výchovné činnosti, přestože snahou provozovatelů činností i fyzických osob je vynakládat na požární bezpečnost žádné nebo minimální finanční prostředky.
• Vyspělé státy mají přibližně 1 příslušníka požární prevence na 15 000 obyvatel. Této úrovně požární prevence v České republice nedosahujeme a v současné době narůstající tlaky na další snižování finančních prostředků a počtu příslušníků může vést k dalšímu zhoršení tohoto poměru a tím ke zhoršení celkového výkonu SPD a nárůstu počtu požárů se všemi dopady na ekonomiku státu.
• Nelze pravidelně provádět požární kontrolu u každého ekonomického subjektu. Je proto nutné stanovit kategorie vybraných činností, u kterých by byla stanovena určitá periodicita provádění požárních kontrol.
• Přehled interních aktů řízení a pracovních pomůcek souvisejících s výkonem kontrolní činnosti je uveden u procesu „Řízení státní správy“.
• Souhrnné výsledky kontrolní činnosti jsou zveřejňovány každoročně ve Statistické ročence. Dlouhodobě sledované údaje jsou vyhodnocovány a každoročně předávány všem HZS krajů k dalšímu využití. Jsou rovněž zařazovány do programu pravidelných porad a IMZ organizovaných centrálně i na úrovni jednotlivých HZS krajů. Dílčí výsledky jsou využívány i v rámci preventivně výchovné činnosti.

Zdroj: Koncepce požární prevence v České republice na období let 2012 až 2016
Ilustrace: archiv HZS ČR