Povodně a protipovodňová opatření v hlavním městě Praze
Někteří si vybaví osobně prožité katastrofální události, jiní mají před očima televizní zpravodajství a zoufalé obyvatele míst postižených nezkrotnou a ničivou silou vodního toku. Povodně. Slovo vyvolávající ve většině z nás pocit hrůzy.
Ty nejničivější v naší novodobé historii v roce 1997 na Moravě, o pět let později v Čechách. Průtok Vltavy v hl. m. Praze tehdy stoupl z běžných 100 m3 /s na 5 300 m3 /s. Povodně v uplynulých letech sice neudeřily v takovém rozsahu jako v roce 1997 a 2002, zato častěji a se stejnou razancí. I ony za sebou zanechaly zbořené domy, někdy téměř celé vesnice a především těžce zkoušené lidské osudy.
Po katastrofálních povodních na Moravě v roce 1997, které odhalily nedostatečná protipovodňová opatření, bylo patrné, že i hl. m. Praha by v takové zkoušce neobstálo. Výstavbu protipovodňových opatření proto nebylo možné odkládat. Přelomovým rokem se v této souvislosti stal rok 1999, kdy bylo připraveno celkem 8 etap výstavby: etapa č. 1 - Staré Město a Josefov, etapa č. 2 - Malá Strana a Kampa, etapa č. 3 - Karlín a Libeň, etapa č. 4 - Holešovice a Stromovka, etapa č. 5 - Výtoň, Podolí a Smíchov, etapa č. 6 - Zbraslav, Radotín a Velká Chuchle, etapa č. 7 - Troja a etapa č. 8 – Modřany.
Výstavba byla zahájena v centrální části Prahy, postupně přecházela do jejích okrajových obvodů. Povodni v roce 2002 se Praha ještě ubránit nedokázala. Díky v té době již dokončené etapě č. 1 bylo ale již před zaplavením uchráněno Staré Město.
V centru Prahy jsou pro případ povodňového ohrožení využívány mobilní protipovodňové bariéry - hliníkové zábrany sestavené z jednotlivých dílců. Výška těchto bariér činí 3 metry. V některých částech Prahy jsou vybudovány protipovodňové stěny ze železobetonu, jinde můžeme vidět hráze s využitím zeminy. Kanalizační síť je pro případ ohrožení chráněna uzávěry, které zamezí proudění vody v opačném směru.
Zvláštním případem ochrany proti povodni je pražské metro, kde se využívá tlakových vrat. V případě vyhlášení 3. stupně povodňové aktivity se uzavřou stanice pražského metra Florenc, Karlín, Staroměstská, Malostranská a Nádraží Holešovice.
Velkou prověrkou protipovodňových opatření v hl. městě Praze byl 30. březen 2006, kdy průtok Vltavou v Praze dosahoval 1530 m³/s. Složky integrovaného záchranného systému tehdy zajistily výstavbu zábran v celém rozsahu do té doby dokončené linie protipovodňových opatření v Praze. I přes vysoký průtok však nakonec voda dosáhla pouze k části hrazení na Kampě.
Z hlediska etap výstavby protipovodňových opatření lze konstatovat, že v současné době stojí před dokončením ochranný systém v poslední z plánovaných městských částí, a to ve Velké Chuchli.
A ještě několik rad závěrem. Pokud k povodni opravdu dojde, je velmi důležité dbát na celkovou hygienu. K pití či přípravě pokrmů bychom měli používat pouze pitnou balenou vodu a po každé činnosti nezapomenout na pečlivé umytí a desinfikování rukou. V zaplaveném území vždy hrozí riziko rozvoje některých chorob, např. žloutenky.
Při likvidaci uhynulých zvířat je třeba používat ochranné pomůcky, jako jsou nepropustné ochranné jednorázové obleky, respirátory, gumová obuv a gumové rukavice, abychom zamezili přenosu chorob ze zvířat na lidi.
V žádném případě bychom neměli podceňovat i drobné úrazy (škrábnutí atd.). Ránu je vždy potřeba pečlivě umýt nezávadnou pitnou vodou (nejlépe balenou) a vydesinfikovat. V případě většího poranění je třeba vyhledat zdravotnickou pomoc.
Události posledních let nás přesvědčují, že povodně jsou i v našich zeměpisných šířkách jevem, s kterým je nutno počítat. Možná více než kdekoli jinde právě zde platí, že štěstí přeje připraveným.