Stavební prevence
- Žádosti o vydání stanoviska pro všechny okresy Královéhradeckého kraje
- Výkon SPD na úseku stavební prevence
Žádosti o vydání stanoviska pro všechny okresy Královéhradeckého kraje
Informace o příjmu elektronického podání u HZS ČR jako dotčeného orgánu státní správy na úseku požární ochrany a ochrany obyvatelstva jsou uvedeny zde.
Informace k výkonu SPD od 1. 7. 2024: V rámci stavební prevence HZS HKK od 1. 7. 2024 ve smyslu § 31 odst. 1 písm. b) zákona o požární ochraně, i s ohledem na § 10 odst. 7 zákona o integrovaném záchranném systému posuzuje:
Ve smyslu § 31 odst. 4 zákona o požární ochraně: Podklady, dokumentaci a projektovou dokumentaci předkládá stavebník nebo stavební úřad elektronicky. Podrobný rozsah dokumentace a projektové dokumentace v přechodném období do 30. 6. 2027 upravuje § 329 zákona č. 283/2021 Sb., stavební zákon, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „NSZ“). Dokumentace obecně musí splňovat náležitosti vyplývající z §13 odst. 3 zákona č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (autorizační zákon), ve znění pozdějších předpisů, tzn. dokumentace musí být opatřena:
Zde je nutné upozornit, že na základě výše uvedeného sken originálního dokumentu s vlastnoručním podpisem a otiskem autorizačního razítka nelze považovat za plnohodnotné elektronické podání. |
---|
Aktualizované vzory žádostí o vydání stanoviska k užívání stavby a dokumentaci:
Výkon SPD na úseku stavební prevence
Výkon státního požárního dozoru na úseku stavební prevence
Hasičský záchranný sbor Královéhradeckého kraje (dále jen „HZS KHK“) podle ustanovení § 26 odst. 2 písm. b) zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o požární ochraně“) vykonává státní požární dozor a je dotčeným orgánem státní správy na úseku požární ochrany.
Státní požární dozor, jako souhrnný název pro jednotlivé oblasti činností, které mají za cíl zajistit odpovídající míru požární bezpečnosti občanů, se vykonává podle ustanovení § 31 odst. 1) zákona o požární ochraně.
Na základě zákona č. 54/2024 Sb., kterým se mění zákon o požární ochraně a na základě zákona č. 152/2023 Sb., kterým se mění zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o IZS“) se státní požární dozor v souladu s ustanovením § 31 odst. 1 písm. b) zákona o požární ochraně s přihlédnutím k § 10 odst. 6 a 7 zákona o IZS vykonává posuzováním
- dokumentace pro povolení stavby, zařízení nebo udržovacích prací podle stavebního zákona, včetně změn této dokumentace,
- dokumentace pro provádění stavby,
- dokumentace pro rámcové povolení,
- dokumentace nebo jiného podkladu ke změně v účelu užívání stavby,
- dokumentace ke změně dokončené stavby,“.
Posuzování dokumentace se provádí v rozsahu požárně bezpečnostního řešení, který musí být dostatečným podkladem pro posouzení požární bezpečnosti stavby.
Dále se státní požární dozor vykonává také v rozsahu § 31 odst. 1 písm. c), a to ověřováním, zda byly dodrženy podmínky požární bezpečnosti staveb vyplývajících z posouzených podkladů a dokumentace podle písm. b), včetně podmínek vyplývajících z vydaných stanovisek.
Novela zákona o požární ochraně z prosince 2021 přinesla zavedení kategorizace staveb z hlediska požární bezpečnosti a ochrany obyvatelstva. Stavby se z hlediska požární bezpečnosti a ochrany obyvatelstva člení do čtyř kategorií:
- stavbu kategorie 0, nepředstavující zvláštní nebezpečí,
- stavby kategorie I, představující mírné nebezpečí,
- stavby kategorie II, představující vyšší nebezpečí,
- stavby kategorie III, představující vysoké nebezpečí.
Prováděcí právní předpis, vyhláška č. 460/2021 Sb., o kategorizaci staveb z hlediska požární bezpečnosti a ochrany obyvatelstva stanovuje kritéria a charakteristiky stavby pro zařazení stavby do jednotlivých kategorií.
Státní požární dozor se v rámci posuzování výše uvedené dokumentace od prosince 2021 vykonává podle § 31 odst. 1 písm. b) a c) zákona o požární ochraně pouze u staveb kategorie II a III.
Pro stanovení kategorie stavby z hlediska požární bezpečnosti a ochrany obyvatelstva je možné využít informační tabulku.
Další informace ke stanovení kategorie stavby z hlediska požární bezpečnosti a ochrany obyvatelstva jsou dostupné na https://www.hzscr.cz/clanek/kategorizace-staveb-z-hlediska-pozarni-bezpecnosti-a-ochrany-obyvatelstva.aspx.
Skutečnost, že se u staveb kategorie 0 a I nevykonává státní požární dozor, však neznamená, že na tyto stavby nebudou kladeny žádné požadavky požární bezpečnosti. Pro stavby kategorie 0 s ohledem na jejich minimální rizikovost není nutno zpracovávat požárně bezpečnostní řešení. Nicméně pro stavby kategorie I, ale i II a III je podle § 40 odst. 2) zákona o požární ochraně nezbytné zpracování požárně bezpečnostního řešení.
Výsledkem posuzování podkladů, dokumentace a ověřování splnění stanovených požadavků podle § 31 odst. 1 písm. b) a c) zákona o požární ochraně je závazné stanovisko podle stavebního zákona.
HZS KHK je příslušné k vydávání závazných stanovisek podle § 31 odst. 1) písm. b) a c) zákona o požární ochraně pro stavby, které se mají uskutečnit na území Královéhradeckého kraje. Na základě umístění stavby jsou v rámci Královéhradeckého kraje dále místně příslušné územní odbory, dříve okresy, jedná se o:
- HZS Královéhradeckého kraje, krajské ředitelství (okres Hradec Králové),
- HZS Královéhradeckého kraje, územní odbor Jičín (okres Jičín),
- HZS Královéhradeckého kraje, územní odbor Východ (okres Náchod, okres Rychnov nad Kněžnou),
- HZS Královéhradeckého kraje, územní odbor Trutnov (okres Trutnov).
Stavby, které se mají uskutečnit na území dvou nebo více krajů je příslušný k vydání závazného stanoviska Ministerstvo vnitra – Generální ředitelství Hasičského záchranného sboru, Kloknerova 2295/26, 148 01 Praha 414.
Způsob podání a náležitosti podání
Při podání žádosti o vydání závazného stanoviska k dokumentaci stavby či k užívání stavby postupujte dle dané metodiky: Informace o příjmu elektronického podání u HZS ČR jako dotčeného orgánu státní správy na úseku požární ochrany a ochrany obyvatelstva jsou uvedeny zde.
Vzorové žádosti o vydání závazného stanoviska k dokumentaci stavby případně k užívání stavby jsou dostupné na https://www.hzscr.cz/clanek/pozarni-prevence-stavebni-prevence-stavebni-prevence.aspx?q=Y2hudW09MQ%3d%3d.
Stavebník je povinen předložit dle § 31 odst. 4 zákona o požární ochraně veškeré podklady, dokumentaci a projektovou dokumentaci elektronicky, případně tyto podklady, dokumentaci nebo projektovou dokumentaci předkládá stavební úřad elektronicky. Předložená dokumentace vč. požárně bezpečnostního řešení musí splňovat náležitosti upravené § 13 odst. 3 zákona č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (autorizační zákon), ve znění pozdějších předpisů, tzn. dokumentace musí být opatřena elektronickým autorizačním razítkem, které obsahuje kvalifikovaný elektronický podpis obsahující jméno autorizované osoby, číslo, pod nímž je zapsána v seznamu autorizovaných osob vedeném Komorou, obor, popřípadě specializaci, označení Komory, a opatřen kvalifikovaným elektronickým časovým razítkem.
Předložené podklady, dokumentace nebo projektové dokumentace musí vždy obsahovat požárně bezpečnostní řešení.
Úřední hodiny podatelny jsou následující:
Pondělí 8:00 – 11:30 12:00 – 17:00
Úterý 8:00 – 11:30 12:00 – 14:00
Středa 8:00 – 11:30 12:00 – 17:00
Čtvrtek 8:00 – 11:30 12:00 – 13:30
Pátek 8:00 – 11:30 12:00 – 13:30
Poplatek
Posouzení dokumentace stavby ani ověřování splnění stanovených požadavků z hlediska požární bezpečnosti staveb dotčeným orgánem státní správy na úseku požární ochrany a ochrany obyvatelstva nepodléhá správním ani jiným poplatkům.
Termíny
Výsledkem posouzení dokumentace nebo ověřování dodržení podmínek požární bezpečnosti vyplývajících z posouzených dokumentací včetně podmínek vyplývajících z vydaných závazných stanovisek a dokladů je závazné stanovisko.
Správní orgán příslušný k vydání závazného stanoviska vydá závazné stanovisko bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 30 dnů. Jedná-li se o zvlášť složitý případ nebo je nutné ohledání na místě, lze tuto lhůtu prodloužit o dalších 30 dnů.