Cvičení s podtitulem „Záchyt pacienta s velmi nebezpečnou nákazou“ spočívalo v simulaci situace, kdy je k pacientovi, který se vrátil z exotické dovolené a je u něj důvodné podezření na vysoce nakažlivou nemoc, povolán speciální tým určený pro zvládání těchto situací. Po vyšetření pacienta speciálním BioHazard týmem liberecké záchranky byl pacient umístěn do speciálního transportního biovaku, ve kterém byl po důkladné dekontaminaci převezen do specializovaného cílového zdravotnického zařízení. Pro účely snadnější kontroly zdravotního stavu pacienta umístěného v biovaku byl využit nástroj SmartKo, vyvinutý v rámci projektu STAMINA. V podstatě se jednalo o speciální náramek, který  monitoroval tělesnou teplotu, tep a saturaci krve kyslíkem a data přenášel do mobilní aplikace záchranné služby. Pomocí tohoto nástroje byl zdravotní stav pacienta sledován on-line po celou dobu transportu pacienta v biovaku, až do přijetí k hospitalizaci ve speciálním zdravotnickém zařízení s adekvátním vybavením

Součástí cvičení byla i následná koordinace všech složek - HZS, ZZS a krajské hygienické stanice při epidemiologickém šetření. Pracovníci hygieny identifikovali osoby v blízkém kontaktu s osobou podezřelou na výskyt vysoce nakažlivé nemoci a nařídili jim izolaci a karanténu. Dvě osoby v karanténě rovněž obdrželi SmartKo hodinky, aby byl monitorován jejich zdravotní stav v průběhu karantény. Po opuštění a dekontaminaci týmu krajské hygienické stanice byl zdravotní stav osob v karanténě sledován vzdáleně se zapojením softwarových nástrojů STAMINY Early warning system a Common Operational Picture tool, které vyhodnocují zdravotnická data z hodinek SmartKo a automaticky zobrazují varování při zhoršení zdravotního stavu pacienta, na základě předem zadaných volitelných parametrů. Pracovníci krajské hygienické stanice při zobrazení varování v systému kontaktovali osoby v karanténě, aby si varování ověřili, zda nedošlo např. k sundání hodinek a v případě potřeby podnikly další potřebné kroky, k zajištění pacienta.

I přes zjištění některých problémů a nedostatků při používání nástrojů projektu STAMINA, které budou muset být pro jejich případné budoucí využití v praxi v rámci dalšího vývoje odstraněny, bylo cvičení celkově zhodnoceno jako úspěšné.

Nutno také dodat, že se neotestovaly jen nástroje projektu STAMINA, ale po delší pauze se opět uskutečnilo praktické součinnostní cvičení složek IZS Libereckého kraje, což bylo všemi cvičícími rovněž velmi kladně hodnoceno a přispělo to k posílení vazeb a kontaktů mezi těmito dvěma základními složkami IZS.